Pavel Blažek Články

Na této schůzi poslanecké sněmovny má dojít k závěrečnému odsouhlasení textu nového zákona. Návrh procházel bouřlivou diskusí v rámci ústavněprávního výboru. Na základních principech se nakonec shodli jak poslanci, tak zástupci odborné veřejnosti. 

 

Od nově navrhované úpravy si na ministerstvu slibujeme snížení skryté kriminality. Podle policejní statistiky jsou totiž nejčastějšími oznamovateli trestné činnosti právě oběti. Např. u tzv. sexuálních trestných činů je důvodem neoznámení trestného činu často obava oběti, jak s ní bude zacházeno ze strany orgánů činných v trestním řízení.

 

Právní úprava ochrany a práv obětí je totiž v současné době roztříštěna do několika zákonů (např. trestní řád, zákon o Policii, zákon o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, zákon o zvláštní ochraně svědka, zákon o sociálních službách). Na ministerstvu si od této jednotné úpravy slibujeme komplexní katalog práv obětí, které budou upraveny přehledně a srozumitelně zejména pro ty, kterým jsou určeny – tzn. pro oběti, které jsou traumatizovány prodělaným trestným činem.

 

Zákon o obětech trestných činů upravuje zejména tato práva obětí:

 

1. právo na poskytnutí odborné pomoci (ze strany neziskového sektoru, Probační a mediační služby a advokátů zapsaných v registru poskytovatelů služeb), která bude v případě některých skupin obětí poskytována bezplatně (tzv. zvlášť zranitelným obětem – např. děti, osoby s fyzickým nebo mentálním hendikepem, oběti obchodování s lidmi, oběti sexuálních trestných činů, tj. např. znásilnění, sexuální nátlak, pohlavní zneužití či kuplířství); odbornou pomocí se přitom rozumí psychologické a sociální poradenství, poskytování právních informací, restorativní programy a právní pomoc;

 

2. právo na informace, kde je kladen důraz především na srozumitelnost poskytovaných informací;

 

3. právo na ochranu soukromí, kdy na žádost oběti bude možné její osobní údaje vést tak, aby se s nimi mohly seznamovat jen orgány činné v trestním řízení a nikoli např. pachatel, není-li to nezbytné pro uplatnění práva na obhajobu;

 

4. právo na ochranu před sekundární viktimizací (druhotnou újmou) ze strany orgánů činných v trestním řízení, včetně např. práva na doprovod důvěrníkem při procesních úkonech;

 

5. umožnění učinit prohlášení oběti o dopadech trestného činu na její život (tzv. victim impact statement);

 

6. právo na peněžitou pomoc: Návrh v zásadě přejímá principy dosavadní fungující úpravy, nicméně zároveň přináší tyto zásadní změny:

 

a. rozšíření okruhu příjemců peněžité pomoci o oběti trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (např. znásilnění) a děti, které jsou obětí trestného činu týrání svěřené osoby, pokud jim vznikla nemajetková újma;

 

b. dojde ke zvýšení paušálních částek odškodnění (např. paušální částka byla obětem, kterým vznikla v důsledku trestného činu škoda na zdraví, zvýšena z 25 000 Kč na 50 000 Kč a celková částka, která může být oběti vyplacena za prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením, se zvyšuje ze 150 000 Kč na 200 000 Kč);

 

c. dojde k rozšíření okruhu osob pozůstalých, které budou mít právo na odškodnění, o sourozence a registrovaného partnera (dnes je odškodňován pouze rodič, manžel nebo dítě zemřelého);

 

d. nárok oběti na náhradu škody či nemajetkové újmy vůči pachateli bude nově přecházet na stát, a to v rozsahu poskytnuté pomoci.

 

Dnes předloží poslanci k této vládní předloze zákona své pozměňovací návrhy. V rámci druhého čtení zákona diskutujeme zlepšení postavení poškozených v navazujících procesech, zejména v exekuci, výkonu rozhodnutí a insolvenčním řízení. Norma by mohla být schválena ještě na prosincové schůzi sněmovny.