Otázky Václava Moravce
(ČT 1) O trestním řádu, ale i novém zákonu o státním zastupitelství diskutovali v Otázkách Václava Moravce ministr Pavel Blažek, senátor Láska a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).
Nový trestní řád slibovala vláda Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení, podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka ale nebude. Byl to podle něj výsledek diskuse členů parlamentních ústavně-právních výborů i lidí z praxe, kteří se neshodli na přístupu k návrhům, které již léta připravuje komise ministerstva spravedlnosti.
„Práce té komise nebyla zákonodárci schválena, předběžně řekli ne, tímto směrem jít nechceme,“ poznamenal Blažek.
Měla by ale vzniknout novela stávajícího trestního řádu. „Předpokládám, že do (…) meziresortního připomínkového řízení půjde do konce roku,“ plánuje ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Novela by podle něj měla změnit podmínky odvolacích řízení, slibuje si od ní „konec ping-pongu“. Soudní instance by si v budoucnu neměly některé ožehavé spory vzájemně přihrávat tak často jako dnes. „Bude omezená možnost to vracet, pokud může odvolací orgán rozhodnout sám. Dnes to tak není,“ nastínil Blažek.
Míní, že tím, že si úřady některé případy velmi dlouho vzájemně vracejí, zakrývají alibismus, kdy žádný z nich nechce učinit konečné rozhodnutí, u nějž se obává, že by mohlo být kontroverzní. Jako příklad uvedl kauzu reklamy na Čapím hnízdě, byť v ní nerozhodoval soud, nýbrž finanční správa.
„Selským rozumem se délka některých řízení včetně reklam na Čapí hnízdo předpisy odůvodnit nedá. Je evidentní, že některá řízení čekala na rozhodnutí. Já v tom vidím pouze alibismus. Skutkově neměli co zjišťovat, je to stará věc, a měli nějak rozhodnout,“ prohlásil Blažek.
Politici již mají pevně v rukou jinou dlouho očekávanou novelu, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti – zákon o státním zastupitelství. Normu, která mimo jiné zavádí časově omezené funkční období vedoucích státních zástupců, projednala v pátek Poslanecká sněmovna v prvním čtení.
Pavel Blažek, i když ve sněmovně hovořil o ambici, aby byla novela co nejužší, však připustil, že očekává, že v parlamentu dozná některých změn. „Budu mít uši a jsem připravený k diskusi. Očekávám, že zejména na ústavně-právním výboru sněmovny, ale i Senátu bude o té novele docela barevná debata,“ poznamenal.
Cílem podle něj je mít státní zastupitelství dál nezávislá, ale zároveň pod veřejnou kontrolou. „Musí to být vyvážené. (…) Je potřeba, aby bylo možno do toho nějakým způsobem mluvit, ale ne tak, aby se zasahovalo do konkrétních trestních řízení typu: Pana Lásku stíhejte, pana Vondráčka ne,“ řekl Blažek s narážkou na další hosty Otázek Václava Moravce.
Za zásadní proto považuje zavedení funkčních období vedoucích státních zástupců. „Dnes jsme v situaci, která není zdravá, kdy jsou vedoucí státní zástupci – díky judikatuře, ne díky zákonu – v zásadě neodvolatelní, pokud se nedopustí věcí, jako že nejsou strašnou dobu v práci nebo pijí alkohol. To se odstraňuje,“ řekl Blažek. Očekává, že omezení funkčního období také motivuje mladší státní zástupce, kteří mají dnes vyhlídku, že budou vedoucí funkce obsazené týmž člověkem třeba i desítky let.
Podle ministra spravedlnosti by se brzy mělo vrátit na Pražský hrad rozhodování o žádostech o milost. „Pan prezident chce rozhodovat sám o těch věcech, od prvního ledna příštího roku nejpozději,“ řekl Blažek. Podotkl, že Pavlovo rozhodnutí vítá.
Ministerstvo podle Blažka nyní jedná s hradní kancléřkou Janou Vohralíkovou, aby se převedení od ledna zvládlo.
Zeman agendu udělování milostí předpisem v roce 2013 převedl na ministerstvo spravedlnosti. „Když ten předpis nebude existovat a bude rozhodovat Pražský hrad o milostech, nebo respektive pan prezident, tak to je nejčistší, nejlepší řešení,“ uvedl ministr Blažek.
Dodal, že kromě samotné agendy přejdou z ministerstva na Hrad také tabulková místa pracovníků, kteří ji mají na starosti. Zda na Hrad přejdou i konkrétní pracovníci, je podle Blažka na prezidentovi.
Prezident Pavel už dříve řekl, že chystá rovněž revizi kritérií pro udělování milostí, posuzovat by se mohly například i sociální důvody. Za prezidenta Zemana mohlo ministerstvo Hradu předložit žádosti o milost jen pro odsouzené trpící závažnou chorobou nebo nevyléčitelným onemocněním bezprostředně ohrožujícím život.
ministr spravedlnosti
poslanec PČR
předseda regionálního sdružení RS ODS JMK