Daňová kvóta se v celkové výši nemění
(MF DNES) Ministr spravedlnosti Pavel Blažek o premiérovi, zvýšení daní i změnách v justici.
Loni na konci srpna jste řekl, že společenská situace a atmosféra je nejdramatičtější od roku 1989 a že pokud se „nevyřeší krize v energetice, je ohrožen politický systém této země“. S tím, že by tady vaše vláda dlouho nemusela být a k moci by se mohli dostat populisté a extremisté. Dnes jsou výhrady vůči vládě snad ještě větší. Už ten stav pominul, anebo to podle vás stále hrozí?
Pokud jde o energetickou krizi, tak pominul. To, co jsem tehdy řekl ve Sněmovně, směřovalo k tomu, aby lidé věděli, že to není tak, že vládní činitelé situaci neřeší. Protože do té doby tak vláda působila. Myslím, že i kvůli tomu, co jsem v té Sněmovně řekl – byť nejen kvůli tomu – se pak během měsíce přijala řada opatření a došlo k uklidnění společenské situace. O to mi šlo nejvíc, nikoli, že bych si hrál na někoho, kdo dokáže nastavit pravidla tak, aby energie stála méně. Ale to, že vláda tehdy působila jako nečinná, je pravda.
Dnes je situace opět rozbouřená…
Rozbouřená je, ale přece jen trochu jinak. Přece jen je něco jiného, když se lidé dozvídali z různých médií či sociálních sítí, že nebudou mít čím topit, čím zaplatit elektřinu, která možná také nebude, že nebude teplá voda. Tedy úplně základní prostředky k životu. To hrozilo revolučními náladami, kdyby to vláda dopustila. To se nestalo. Dnes je situace o tom, zda bude něco levnější, nebo dražší, lidé se ale necítí úplně existenčně ohroženi v tom, že by ty věci vůbec nebyly. Tehdy takový pocit byl.
Svůj projev jste pronesl loni 26. srpna, ještě o tři dny později premiér Petr Fiala jakékoli zastropování cen energií odmítal jako nesmyslné. Před komunálními volbami – které byly 23. a 24. září – už ovšem visely billboardy, na nichž se koalice SPOLU chlubila, kterak prosadila zastropování cen energií. Nepřišlo vám to tehdy směšné? Anebo trapné?
Ta debata se vyvíjela. V té době byly třeba od pana Středuly z odborů návrhy na prostou regulaci cen, což premiér zcela správně odmítal. Nakonec zvítězilo zastropování. Zase tak směšně to asi nepůsobilo, protože volby dopadly pro SPOLU dobře.
Ptal jsem se na tu epizodu proto, že dnes to vypadá podobně. Koalice SPOLU měla volební heslo „Nezvýšíme žádné daně“, premiér Fiala to vykládal ještě v listopadovém rozhovoru pro Blesk. Stejně tak ikonická jsou vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury, že „stát nesmí lidi trestat za to, že si koupí byt nebo dům“, a že tedy jako SPOLU nikdy nepřipustíte zvýšení daně z nemovitosti. Daně teď zvyšujete takřka všechny a ta z nemovitosti vzroste dvojnásobně. Jak to chcete vysvětlovat?
No, je to v návrzích, nebudu se vymlouvat. Je pravda, že to, čemu se říká daňová kvóta, tedy celkový výběr od obyvatelstva, se podle všeho v celkové výši nemění. Současně je ale pravda – a tady nesmíme lhát – že u některých věcí jsme říkali, že je neuděláme, a podle okolností se stanou. Typicky je to ta daň z nemovitosti. Nemá smysl tomu uhýbat. Ano, říkali jsme to jinak a bude se to dít takto.
Není vám trapně, když pak premiér Fiala či ministr Stanjura v rozhovorech vykládají, že přece nikdy nemluvili o nezvyšování daní, ale celkové daňové zátěži? A vedle toho jsou ona hesla či dohledatelné výroky…
Já se vymlouvat nebudu. Pokud jsme třeba říkali, že vyloženě nebudeme zvedat daň z nemovitosti a zvedáme ji, říkáme něco jiného, než jsme říkali před časem. A nemá smysl tomu jakýmkoli způsobem uhýbat.
Krátce po představení konsolidačního balíku jste měli ideovou konferenci ODS. Takto její průběh pro Seznam popsal olomoucký podnikatel a člen ODS Richard Benýšek: „Já přijel na ideovou konferenci, těšil se, ale tady probíhají nějaké oslavné rituály. Vedení sedí na pódiu a má pochvalné projevy, jak jsou dobří a odvážní. V prvních řadách sedí ministři, poslanci a jejich asistenti, kteří tomu freneticky tleskají. A my ostatní vzadu na to koukáme...“ Co takovému pohledu říkáte a jaký jste měl z konference pocit vy?
Zaprvé je potřeba říct, že na rozdíl od kongresu, kde se volí a různí funkcionáři se tam snaží nahnat delegáty, toto byla akce, kde nikdo nikoho – v uvozovkách – nenaháněl. Delegátů přijelo hodně, myslím, že přes 400, což je poměrně velké číslo. Pan Benýšek je dlouhodobým kritikem některých věcí v ODS, na což má právo. Ale žádný oslavný pocit, jak to popisuje, jsem z toho neměl. Byly tam i kritické názory a důležité je, že nikomu se nic nestalo za to, že byl vůči vedení kritický. Včetně pana Benýška. Byla to klasická ideová konference a myslím, že kdo chtěl, mohl tam najít i zajímavé myšlenky. Základní pilíře, na kterých byla ODS postavena, se nezměnily.
Ideologicky se ale vaše strana vydává čím dál víc do středu. Některé věci z konsolidačního balíku někteří lidé označují přímo za levicové. Co vy na to?
Václav Klaus mi loni v říjnu v žertu řekl, že nerad vidí někoho ze sociální demokracie. Byl to klasický klausovský šťouch, pak jsme o tom pohovořili. Jde ale také o to, kdo je vaším soupeřem. Když Václav Klaus soupeřil s Milošem Zemanem nebo později Mirek Topolánek s Jiřím Paroubkem, byla debata úplně jiná. My máme úplně jiného soupeře a je tu jiné politické spektrum. Na základě toho se mění i vnější pohled na ODS. Myslím, že to je stále strana pravicová, ale i Mirek Topolánek kdysi řekl, že se pravice dobývá od středu. Na tom něco je. Kdybychom trvali na výsostně pravicových hodnotách, jak se píše v učebnicích, dostali bychom třeba kolem pěti procent. To je realita.
Mluvíte o „úplně jiném soupeři“. Andreji Babišovi a jeho vládám jste vyčítali chaotičnost a lhaní. Vaše kroky působí chaoticky a někteří vaši představitelé včetně premiéra Fialy nemluví pravdu anebo přímo lžou. V čem je tedy rozdíl?
To si nemyslím, to ho musím hájit. Nezaznamenal jsem, že by nějakým způsobem lhal.
Ještě v listopadu v rozhovoru tvrdil, že nezvýšíte žádné daně, nesáhnete na valorizace penzí, nezvýšíte věk odchodu do důchodu a řadu dalších věcí, které dnes prosazujete. Přitom říkáte, že se na konsolidačním balíku pracovalo rok.
Nenazval bych to, že to je lhaní. Spíš něco říkal, ale nemohl to udělat. Lhaní je o tom, když řeknu: Nikdy jsem neviděl pana Koláře, a přesto vás tady vidím. To jsou dvě různé kategorie. Působení chaotické… Teď to neberte jako výmluvu, ale je to i o tom, jakým způsobem jsme popisováni ve sdělovacích prostředcích a na sociálních sítích. Částečně si za to vždy můžeme sami. Na druhé straně nikdo neovlivní určitý typ popisu. A to je pak to, co lidé dostávají jako zdroj informací o této vládě. Tak to prostě je. Když se vrátím ke slovu chaotičnost, je pětikoalice samozřejmě složitější pro nalezení shody. Jako chaotičnost to vypadá hlavně tehdy, když někdo z koaličních partnerů řekne už v průběhu jednání něco, aniž by byl domluvený ohledně výsledku. To se nám, bohužel, stalo. Typicky u toho balíčku opatření. Pak to opravdu působí chaoticky, protože proč by měl občan sledovat, co je návrh někoho a co dohodnutá věc. Kdyby se oznámil pouze výsledek, působilo by to jinak. Ale někdo z koalice, bohužel, ten materiál vynesl dřív. Pak to chaoticky působí, ale to je zase naše vina, to nelze na nikoho svádět.
Součástí balíku opatření má být i seříznutí platů ústavních činitelů, soudců a státních zástupců. Mluvilo se o řadě variant. Nakonec je z toho snížení základny pro výpočet platů o šest procent. Což by třeba pro poslance a senátory znamenalo, že se jim v příštím roce zvýší plat „jen“ o 72 korun. Jak to bude u soudců a žalobců?
Bude to vypadat tak, že se přepočítá koeficient, což bude znamenat, že v příštím roce nedojde k takovému růstu, s jakým počítal platový zákon teď. Podle toho by třeba soudcům stoupl v příštím roce plat asi o šest tisíc korun. Teď by ke zvýšení v řádu tisíců nemělo dojít.
Především od soudců a státních zástupců se asi dá čekat řev, případně žaloby k Ústavnímu soudu. Probírali jste s nimi aktuální variantu?
S představiteli justice jsme se o tom bavili, měl jsem tu špičky od vrchních soudů a státních zastupitelství nahoru. Oni ale samozřejmě nemohou garantovat, co udělají jednotliví soudci. Čili realisticky očekávám, že nějaké ústavní stížnosti pravděpodobně budou podány.
Pokud vám ústavní soudci zákon snižující platy soudcům shodí, co pak?
Snažíme se to udělat tak, aby to vyhovovalo předchozím nálezům Ústavního soudu. Proto je to přepočet koeficientu, nikoli pouhopouhé zmrazení platů, tak doufáme, že by to mohlo být v pořádku. Kdyby Ústavní soud řekl, že jsme to udělali špatně, bude se to muset doplatit. Jako mnohokrát v minulosti.
Spolu s tím by se peníze musely doplatit i politikům. Představitelé vlády mluvili o oddělení platů politiků a soudců. Proč k tomu nedošlo?
Protože by nebylo správné, co se dělo v minulosti. Tedy, že část politiků se svými platy zacházela jinak než s těmi soudními. Ty soudní jsou dnes o mnoho vyšší než u funkcí, které obecně nazvu politické. Jde o to, aby se tyto přístupy srovnaly, o nic víc.
Neobáváte se toho, že si kvůli tomu vláda, která už tak čelí problémům na řadě front, přidělá ještě významné potíže v justici?
Máte pravdu v tom, že to atmosféru v justici jistě ovlivní. Na straně druhé doufám, že už jsme tak daleko, že stejně jako je požadavek na politiky, aby nezasahovali do soudních řízení, jsou soudci na takové úrovni, aby politické reprezentaci nevraceli, když jim o pár tisíc korun nezvedne desetitisícové platy. Pokud ano, svědčilo by to víc o justici než o politicích. V negativním slova smyslu.
Zároveň v pondělí Právo napsalo, že chcete vyšší odměny pro advokáty. Podle propočtů vašeho ministerstva by celkově vzrostly o 590 milionů. Podle dat ze soudů a ministerstva průmyslu by to ale mohlo být až o několik miliard. Proti je proto kromě jiného i ministerstvo financí s tím, že nelze přidávat advokátům, když jinde šetříte. Budete na tom trvat?
Zaprvé chci říct, že situace u advokátů je jiná než u ostatních činitelů typu soudců. Advokáti jsou soukromí podnikatelé, kteří část svých příjmů mají od státu za věci, které jim přiděluje stát, třeba obhajobu v trestním řízení. Myslím, že od roku 2006 se to neupravovalo, přičemž inflace má vliv i na odměny advokátů. Uznávám, že příprava té vyhlášky trvá delší dobu a objevuje se v nevhodný čas. Četl jsem stanoviska jiných ministerstev, která jsou v zásadě negativní. Je to ale zatím jen návrh. Může se tedy stát, že ten tarif bude ještě upraven anebo že nebude zvednut vůbec, protože ten návrh neprojde. Takový je život, taková je politika. Ale pokládal jsem za dobré ten pokus učinit, protože vůči advokátům je to nespravedlivé. Bavíme-li se o právu na spravedlivý proces, je jeho součástí kvalitní obhajoba. A aby kvalitní byla, musí být dobře zaplacena.
V pondělním Blesku jste oznámil, že se nebudete pouštět do prosazování nového trestního řádu. Proč? A jak jste na tom s reformou zákona o státním zastupitelství, na kterém si zatím vylámali zuby všichni vaši předchůdci včetně Marie Benešové, která za to hodně plédovala?
Na trestním řádu pracovala asi 12 let komise, která to připravovala. Předběžně jsem se zeptal ústavněprávních výborů Sněmovny a Senátu, zda by to, co bylo připraveno, byly ochotny schválit. Zákonodárci řekli, že ne. Takže než lhát veřejnosti a říkat, že bude nový kodex, budu psát panu premiérovi, že plán na nový kodex nemůže v tomto volebním období vyjít. Budeme se snažit připravit velkou novelu, která by zachytila alespoň ty nejvíc problematické body, které dnes v trestním řádu chybějí anebo jsou navíc.
A reforma zákona o státním zastupitelství?
Novela zákona o státním zastupitelství čeká na jednání vlády. Nesnažím se o reformu. Snažím se, aby funkcionáři státního zastupitelství měli funkční období jako soudci. Protože za dnešního stavu zákona daného dohromady s některými judikáty Nejvyššího správního soudu je téměř nemožné odvolat téměř jakéhokoli vedoucího státního zástupce. A bude velká debata, jestli nejvyšším státním zástupcem může být někdo, kdo není v soustavě státního zastupitelství, například soudce nebo advokát. Jinak se tam žádné revoluční věci nenavrhují. Pokud bude Sněmovna fungovat normálně, je šance, že to projde. Jestli se ale Sněmovna zasekne na balíčku a nebude projednávat vůbec nic, tak to neplatí. ANO a hnutí SPD s tím nemají větší problém. Pravdou ale je, že se ve Sněmovně mohou objevovat další a další návrhy, které vždy v minulosti vývoj jakéhokoli zákona o státním zastupitelství strašně moc zkomplikovaly. Když se to stane, tak se nám to může zamotat.
Ve vaší kanceláři visí portrét prezidenta Petra Pavla v bleděmodré barvě. Zatímco Miloš Zeman nechával milosti na ministerstvu spravedlnosti, jeho nástupce je chce řešit sám na Hradě. Už jste se s ním na to téma setkal?
Měli jsme jedno jednání. Pan prezident vyjádřil vůli – a já s ním souhlasím – že by ty milosti chtěl rozhodovat sám, jak je to psáno v ústavě. Teď už je jen otázkou času, kdy se tam ta agenda převede. Nejde to úplně ze dne na den. Musí tam na to být nějaký aparát, který tam zatím není. Pokud tam má být, musí se tabulkově zřídit nějaká místa, aby ti lidé měli být z čeho zaplaceni, musí mít nějaké místnosti… Ale rozhodnutí, že by to pan prezident Pavel chtěl rozhodovat sám, bylo řečeno jednoznačně. Teď jenom řešíme odkdy.
(Autor: Petr Kolář)
ministr spravedlnosti
poslanec PČR
předseda regionálního sdružení RS ODS JMK