Rozhovor na téma voleb do Evropského parlamentu
Rozhovor s místopředsedou Evropského parlamentu Oldřichem Vlasákem na téma voleb do Evropského parlamentu pro www.volbydoeu.cz.
Jste zastáncem hlubší politické integrace EU, nebo se přikláníte spíše k modelu společenství suverénních států založenému na volném obchodu, bezcelní zóně a sdílených demokratických hodnotách?
Jsem zastáncem ekonomické integrace suverénních členských států. Nemyslím si, že je potřeba, abychom v Bruselu sjednocovali veškeré lidské počínání, počínaje chováním akvarijních rybek a konče držením zbraní. Prosazuji, abychom si i nadále mohli rozhodovat o měnové politice, abychom mohli uplatňovat vlastní zahraniční politiku, abychom i nadále mohli spolupracovat se Spojenými sáty v NATO. Nechci, aby nám Brusel diktoval, jaké máme platit daně. Vzhledem k velkým rozdílům a zájmům jednotlivých členských států tedy nevidím budoucnost Evropské unie v hlubší politické integraci resp. federalizaci.
Pokud by Turecko splňovalo Kodaňská kritéria, souhlasil byste s jeho vstupem do EU?
Jak se obecně stavíte k dalšímu rozšiřování EU?
Turecko jsem v poslední době několikrát navštívil, mohu odpovědně říci, že ke vstupu do Evropské unie má ještě velmi daleko. Je potřeba, aby turecká ekonomika i společnost byly na členství připraveny. Pokud však v budoucnu naplní Turecko podmínky, mělo by mít dveře do Unie otevřené. Je to stát, který s ostatními evropskými státy pojí mnoho historie, je zde i kulturní blízkost. Současně si dovedu přestavit rozšíření o další balkánské státy, ostatně vstup Chorvatska byl zcela bezproblémový. Pokud by se některá ze zemí Evropského hospodářského prostoru rozhodla stát plnoprávným členem, neviděl bych v tom problém. Naopak jako problematické vnímám myšlenky integrovat do Unie Rusko, které několikrát vyslovil prezident Miloš Zeman.
Ve spojení s evropskou politikou jsou často vytýkány přehnané regulace a přemíra byrokracie. Co je možné v těchto oblastech změnit?
Schvalovat méně legislativy, tlačit na Komisi, aby systematicky prováděla revizi té stávající, která je nadbytečná. To nejdůležitější ale je být ve spojení se zástupci našich firem a znát jejich názor na to, co se právě chystá a umět tento názor prosadit.
Je podle Vašeho názoru výše platů a rent europoslanců a eurokomisařů přiměřená?
V prvním období jsem v Evropském parlamentu pracoval za stejné peníze, jaké mají naši zákonodárci a považoval jsem tento model za vyhovující. V takovém systému však měli zástupci různých zemí různé ohodnocení. V současnosti jsou platy poslanců hrazeny z rozpočtu EU a jsou pro všechny poslance stejné. Odvíjí se přitom od výše základního platu soudce Evropského soudního dvora, přičemž tvoří 38,5 procenta jeho mzdy. Tzn. plat považuji za velmi štědrý vzhledem k domácím poměrům, nicméně přiměřený vzhledem k platům jiných evropských činitelů.
Do Evropského parlamentu po volbách zasedne 751 poslanců. Je podle Vás tento počet optimální?
Celkový počet poslanců je poněkud vysoký. Nicméně za Českou republiku bude zvoleno 21 poslanců a tento počet považuji za rozumný.
Strukturální fondy a dotace EU bývají v řadě případů spojeny s korupcí, těžkopádnou administrativou a deformací trhu. Jste zastáncem dotační politiky?
Této oblasti se věnuji již deset let. Vím proto velmi dobře, že evropské peníze nejsou peníze z nebe. Kombinace bruselské a domácí byrokracie dělá z evropských projektů často noční můru pro všechny slušné lidi, kteří se rozhodnou s jejich pomocí realizovat konkrétní věc. Kvůli "kauze Rath" se evropské fondy navíc staly pro mnohé symbolem korupce. Přesto nelze tuto oblast opominout, protože i díky evropským dotacím se na mnoha místech podařilo realizovat smysluplné projekty. Ostatně to, že nejsou fondy špatná věc, si myslí více než 80 % občanů, kteří je hodnotí pozitivně. ODS proto dlouhodobě prosazuje maximum evropských fondů pro ČR, jejich soustředění na velké infrastrukturní akce v majetku veřejnosti, zjednodušení pravidel a omezení papírování spojeného s realizací projektů, důsledný boj proti korupci a transparentní zveřejňování informací namísto financování drahé a nesmyslné propagandy.
Měla by Česká republika v horizontu 5-10 let přistoupit k eurozóně? Byl byste po případném přijetí eura pro připojení ČR k Evropskému stabilizačnímu mechanismu?
Euro by za nynější hospodářské úrovně znamenalo znehodnocení úspor občanů. Přijetí eura by vzhledem k současné krizi společné měny znamenalo poskytnout při vstupu do eurozóny částku 350 miliard korun do vámi zmiňovaného eurovalu tj. de facto fondu na řešení problémů nezodpovědně hospodařících států. Otázka euro ano, ale Evropský stabilizační mechanismus ne, přitom nikdy nebyla a nebude na stole; tyto instituty jsou spojené nádoby. V krátkodobém ani střednědobém horizontu, v kterém pět resp. deset let v případě měnové politiky rozhodně je, budoucnost ČR v eurozóně proto nevidím. Naše strana prosazuje, aby vláda ČR vyjednala trvalou výjimku z přístupové smlouvy, díky níž by Česká republika nemusela korunu nahradit eurem. Prosazujeme, abychom neměli v budoucnu svázané ruce. Vzhledem k tomu, že ale euro nabízí určité výhody pro podnikatelské prostředí, myšlence vstupu do eurozóny jako takové se někdy v budoucnu osobně nebráním.
Situace v arabských zemích je po tzv. Arabském jaru politicky i ekonomicky nestabilní. Panují obavy z masové migrace do EU. Jak se stavíte k ochraně vnějších hranic EU?
Ochrana vnějších hranic je důležitá, relativně bezproblémově v tomto ohledu funguje Schengen. Téma "arabské" imigrace je z pohledu České republiky ležící v samém srdci Evropy více než nadnesené. Nepočítáme-li moravskou národnost, největší menšinou jsou u nás Slováci, Poláci a Němci, následovaní Ukrajinci a Vietnamci. Muslimové v České republice netvoří příliš početnou skupinu, k islámu se hlásí zhruba deset tisíc lidí, většinou cizinců. Společného náboženského života se jich přitom účastní zhruba dva tisíce. Osobně tak nechápu logiku toho, jak hnutí nejmenovaného člověka, který se nechává fotit s mečem v ruce v kimonu, může mít téma boje proti menšinám jako hlavní volební heslo.
Nedávno byla Evropským parlamentem zrušena vízová povinnost pro občany Spojených arabských emirátů, 523 z 577 europoslanců hlasovalo pro návrh. Jak byste hlasoval Vy? Dále se řeší zrušení vízové povinnosti pro občany Turecka. Hlasoval byste pro návrh, nebo proti?
Hlasoval jsem pro vízovou reciprocitu, která umožnila českým občanům cestovat do SAE bez víz. Vzhledem k tomu, že tato víza byla poměrně drahá, pohybovala se okolo dvou tisíc korun, je to významná úspora na dovolené do této exotické destinace.
Co se týče druhé otázky, pro občany ČR již platí bezvízový styk pro pobyt do 90 dnů od prvního vstupu na území Turecka. Je proto otázkou, co je Turecko schopné výměnou za bezvízový styk nabídnout. Pokud bude výměnou diskutovaná dohoda, podle které by Turecko mělo přijímat zpět uprchlíky, kteří přes jeho území ilegálně přecházejí do EU, hlasoval bych pro.
Politické strany, které otevřeně kritizují islám, získávají v posledních letech stále větší podporu občanů. Jste seznámen s islámskou ideologií? Vidíte v nárůstu a radikalizaci islámu v Evropě hrozbu?
Vidím hrozbu v terorismu, vidím hrozbu v radikalizaci jednotlivců, ve fanatismu malých skupinek lidí, kteří jsou schopni ohrožovat naši bezpečnost. V islámu jako takové hrozbu nevidím. Korán jsem na rozdíl od bible nečetl, se základy tohoto náboženství jsem však seznámen.
V řadě měst západní a severní Evropy vznikají čtvrti osídlené výhradně imigranty z Blízkého východu a severní Afriky. Tyto čtvrti se vyznačují zvýšenou kriminalitou neochotou jejích obyvatel se integrovat. Jaké navrhujete řešení tohoto problému?
Řešení musí nalézt vždy konkrétní komunita, starosta, prefekt, případně musí s řešením pomoci příslušný stát. Nemyslím si, že bychom my měli toto téma řešit, nemyslím si ani, že patří na půdu Evropského parlamentu. Sami máme problémy s nepřizpůsobivým občany, nepokoje v obcích na Šluknovsku jsou toho ostatně důkazem. Na tyto problémy se musíme soustředit, protože ty trápí naše občany.
Je přípustné, aby kulturní, národnostní nebo náboženské menšiny používaly ve vymezených oblastech právní systém, který je odlišný od právního systému dané země?
Ne, právo je a musí být pouze jedno, definované Sbírkou zákonů, resp. i Úředním věstníkem Evropské unie.
Které oblasti evropské politiky následujících let vnímáte jako klíčové? Co byste si přál změnit?
Evropská unie bude řešit celou řadu věcí, mojí prioritou vždy bylo, je a bude, aby řešení prospěla České republice, aby nebyla byrokratická, aby byla co nejméně nákladná a aby z nich měly prospěch naše firmy a občané. Budu se i nadále věnovat evropským fondům, kde je v tomto ohledu velký prostor pro zlepšení. Rád bych také pokračoval v podpoře starostů, v komunální problematice, chci zjednodušit systém zadávání veřejných zakázek a vyjasnit pravidla aplikace hospodářské soutěže ve veřejných službách.
místopředseda EP
člen výkonné rady
zastupitel statutárního města
člen regionální rady