Hranice mezi evropskými státy padají i na železnici

17. prosince 2013
Hranice mezi evropskými státy padají i na železnici

Brusel - Evropský parlament udělal první krok k otevření národních železničních trhů. Na začátku roku 2019 bychom se tak měli dočkat konkurence několika dopravců, lepších služeb nebo jednotného systému nákupu jízdenek i na jiných trasách než jen z Prahy do Ostravy.

Evropský parlament tak plní dřívější záměry ODS a napravuje to, co neudělal ministr v demisi Zdeněk Žák, který otevření českého trhu před časem odložil.

Železnice jsou důležitou součástí dopravy se zásadním významem pro hladké fungování evropské ekonomiky. Přetrvávající protekcionistický přístup některých národních vlád však stále chrání dominantního národního dopravce a řada evropských železničních trhů tak stagnuje, nebo dokonce upadá. Snaha ulehčit přetížené silniční dopravě se nekoná a cestující už přes 20 let marně čekají na odstranění právních překážek a zlepšení kvality služeb. Možnou zásadní změnu naznačilo až hlasování Výboru pro dopravu a cestovní ruch Evropského parlamentu (17. 12.), když bylo otevření národních trhů schváleno v rámci tak zvaného čtvrtého železničního balíčku.  
 
Na mezinárodních tratích se s konkurencí dopravců můžeme setkat od ledna 2010. Vnitrostátní přeprava cestujících představující přibližně 94 % celkového přepravovaného objemu však stále běží postaru. A to navzdory pozitivním zkušenostem z členských států jako Švédsko či Spojené království, které své trhy již plně otevřely. V obou případech rok od roku došlo ke zvýšení spokojenosti cestujících a počet přepravených cestujících v desetiletém období vzrostl až o 50 %. Posílení konkurence na železnici je tak určitě cestou dopředu.
 
Najít jednotnou pozici nebylo vůbec jednoduché. Zatímco Česká republika se totiž na liberalizaci železničních trhů dopředu připravila, řada členských států jako Francie nebo Španělsko se možnosti vstupu nových dopravců na tamní trhy doposud bránila. Přitom právě ve vytvoření jednotného evropského trhu a odstranění nesmyslných překážek mezinárodního obchodu já osobně vidím hlavní přínos evropské integrace a EU jako takové. Na základě mých zkušeností z podnikové sféry navíc jednoznačně odmítám akceptovat situaci, kdy státy z veřejných peněz každoročně dotují ztrátové dopravce bez viditelného přínosu pro cestující.
 
Jak uvádí Evropská komise, značné investice veřejného sektoru, které se za posledních šest let více než zdvojnásobily, samy o sobě nezajistily rovnocenné zvýšení poptávky po železnici. Z toho důvodu jsem se aktivně zapojil do vyjednávání o dokončení jednotného evropského železničního trhu, aby možnost výběru z více dopravců nebyla nadále omezena pouze na cestu z Prahy do Ostravy. Dnes přijatý návrh počítá s otevřením národních trhů zkraje roku 2019. Od tohoto data bychom se proto měli dočkat vstupu nových dopravců na další tratě nebo jednotných prodejních míst a jednotného systému prodeje jízdenek, který by cestování vlakem ještě dále ulehčil.
 
Zatímco poslanci dopravního výboru dojednaný návrh podpořili, konečné rozhodnutí čeká až na plénum Evropského parlamentu a jednání jednotlivých členských států v Radě EU. Především pozice národních vlád může těžce vyjednaný kompromis ještě shodit. Ani pozice České republiky totiž není v tomto ohledu vůbec jistá. Zatímco ODS pod patronací bývalého ministra dopravy Zbyňka Stanjury liberalizaci železničního trhu připravovala, ministr v demisi Zdeněk Žák později celý záměr odložil. Podle Zbyňka Stanjury díky nečinnosti a „většímu zájmu o televizní kamery než o jemu svěřený rezort“ bez ohledu na negativní dopady pro cestující a rozvoj kvalitní železniční dopravy. Paradoxně se tak zdá, že ODS jako strana označovaná často za euroskeptickou klade na dokončení evropského železničního trhu větší důraz než jednoznačně proevropsky se profilující Rusnokova vláda.    
Ing. Oldřich Vlasák

místopředseda EP
zastupitel statutárního města