Oldřich Vlasák Články

 K návrhu se zatím připojilo 11 států včetně Francie a Německa, Itálie, Španělska a Slovenska. Daň by měla podle Evropské komise zajistit, aby finanční sektor přispíval do veřejného rozpočtu, a spolupodílel se tak na nákladech na boj s finanční krizí a měla by také podpořit odpovědnější obchodování.

 

Naše frakce EKR (Evropští konzervativci a reformisté) je z principu proti zavádění další daně a nové formě redistribuce, která se navíc dotkne všech účastníků finančního trhu a nezohledňuje to, zda se chovají odpovědně nebo ne. Odpovědnost za chyby jednotlivých finančních institucí se tak přenáší na všechny účastníky obchodování. Manuel Barroso si sice slibuje od zavedení daně přínos ve výši 57 miliard eur, ale ten se vůbec nemusí uskutečnit. Jednak proto, že jako u většiny daní i u této existuje možnost se jim částečně vyhnout, jednak proto, že se část finančních transakcí přesune jinam – například na trhy v Asii či Americe. Když už by měla být daň zavedena, mělo by to být globálně. V tomto duchu argumentuje i Velká Británie, která návrh nepodporuje a jejíž finanční centrum v Londýně by utrpělo nejvíc.

 

Česká republika se na rozdíl od Slovenska k iniciativě nepřipojila a daň se zavést nechystá. Nicméně požaduje zvážení důsledků, jež by zavedení této daně přineslo. Zůstávají nezodpovězeny otázky týkající se svrchovanosti daňové politiky jednotlivých států, rozsahu působnosti daně a konkrétních povinností vyplývajících pro členské státy EU a jejich finanční instituce. EU by rovněž měla zajistit, že realizace nebude zasahovat do tržního prostředí členských států, které zůstanou stát mimo, a nenaruší fungování jednotného trhu EU.