Oldřich Vlasák Články

Hostem komentovaných událostí ČT byl místopředseda Evropského parlamentu a europoslanec ODS Oldřich Vlasák.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:

A přímo ze Štrasburku jsou teď s námi souběžně český eurokomisař Štefan Füle a místopředseda Evropského parlamentu, europoslanec ODS Oldřich Vlasák. Pánové, oběma vám přeji dobrý večer. 

Oldřich VLASÁK, místopředseda Evropského parlamentu /ODS/:

Dobrý večer. 

Štefan FÜLE, eurokomisař pro rozšíření a politiku sousedství:

Dobrý večer. 

Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Pane místopředsedo, větší integrace Evropské unie směrem k federaci národních států, to je hlavní idea, kterou dnes předseda Evropské komise José Barroso předestřel. Podle českého prezidenta Václava Klause tak poprvé nahlas a veřejně řekl, o co v celé evropské integraci skutečně jde, a předpokládám, že to není to, čeho by se česká vláda, pokud v ní bude zastoupena vaše ODS, chtěla účastnit. Mám pravdu?

Oldřich VLASÁK, místopředseda Evropského parlamentu /ODS/:
 
Máte naprostou pravdu. Je to poprvé, co otevřeně tato myšlenka tady zazněla, i když v kuloárech se samozřejmě o této myšlence diskutuje již velmi dlouho. Já osobně se domnívám, že není možné mluvit o větší integraci nebo přímo federalizaci, pakliže nejsou ještě splněny ty základní podmínky srovnání jednotlivých států a jejich podmínek. A mohli bychom se bavit o různých oblastech, ať už je to oblast služeb, obchodu a tak dále. 

Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Pane eurokomisaři, je teď vůbec reálné se podle představ Josého Barrosa bavit o tom, aby se měnila základní smlouva Evropské unie, když ta současná po velmi tvrdých jednáních platí sotva tři roky. José Barroso chce mít návrh té nové smlouvy navíc hotový do eurovoleb v roce 2014, je tedy reálné se o tom byť jen bavit? 

Štefan FÜLE, eurokomisař pro rozšíření a politiku sousedství:

Za prvé, předseda komise mluvil o tom, že v roce 2014 chce zahájit diskusi. A to, co předseda komise dneska udělal, si myslím, že bylo férové. On v zásadě se podíval, jakým způsobem řešíme krizi, a to včetně samozřejmě představitelů členských zemí, podíval se na revizi těch kroků, které jsme učinili, a v zásadě řekl, jestli půjdeme takto dál, tak dřív nebo později zákonitě musíme přijít k bodu, kdy nám nebude stačit Lisabonská smlouva a kdy se dostaneme do situace, kdy federace národních států bude tím novým rámcem, kdy Evropa bude jednotnější a silnější. 

Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Vy jste eurokomisař, ale jste v Evropské komisi taky zástupcem České republiky, která dosud hlavně s ohledem na postoj ODS byla odpůrcem tohoto konceptu federalizace unie. Federalizace, která by s sebou nesla těsnější fiskální a hospodářskou politiku, je to pro vás těžká pozice v tomto lavírovat jako eurokomisař a zástupce Česka? 

Štefan FÜLE, eurokomisař pro rozšíření a politiku sousedství:

Není to pro mě těžká pozice. Jednak proto, že v komisi nezastupuji Českou republiku, ani nemůžu, pokud jde o postavení komise a komisaře v pozici České republiky jakkoliv prezentovat. Nicméně všechny ty diskuse, které v komisi vedeme, nevedeme ve vzduchoprázdnu. A není žádným tajemstvím, že každý z nás nějakým dílem komunikuje se zemí, kterou zná nejlépe, a činím tak i já. A je třeba říct, že v řadě návrhů, včetně třeba návrhu bankovní unie, je řada věcí, kde ten pohled české strany je odražen poměrně substantivně. 

Bohumil KLEPETKO, moderátor:

K návrhu bankovní unie se ještě dostaneme. Chtěl bych se zastavit ještě u toho, že i takoví zastánci Evropské unie, jako bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt se k vizi Josého Barrosa a federaci evropských států staví kriticky, říká, že plně postačí už existující struktury, to pro vás není varováním, že José Barroso tentokrát trochu přestřelil? 

Štefan FÜLE, eurokomisař pro rozšíření a politiku sousedství:

Ne, není to varování, já jsem u té diskuse byl a bývalý belgický premiér naopak jako důvod nespokojenosti označil, že návrhy předsedy komise nejsou dostatečné a nejdou dostatečně daleko, takže já bych řekl, že to rozvrstvení těch nálad v Evropském parlamentu je poněkud jiné. Existuje velká skupina poslanců, kteří by byli připraveni jít dál, než jak naznačil dneska šéf komise. 

Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Pane místopředsedu Vlasáku, vás vleklá ekonomická krize nepřesvědčila, že právě pro řešení hospodářských a fiskálních problémů je užší integrace nezbytná? Protože právě touto potřebou řešit vleklou krizi předseda Evropské komise svůj návrh taky zdůvodnil. 

Oldřich VLASÁK, místopředseda Evropského parlamentu /ODS/:

Máte pravdu, je to ale starý recept, který je známý a nemůžeme přece všechno řešit postaru tím, že rozmělníme ty dluhy na státy, které hospodaří dobře, že budeme sdílet tyto dluhy, bez toho aniž bychom plnili své domácí úkoly. A jak jste správně řekl, před třemi roky jsme přijali nějakou smlouvu, rozdali jsme si úkoly a je mnoho států, které v žádném případě nedělají reformy a nedodržují ten původní, vlastně fiskální pakt, který se teď rozpadá. Není možné přistoupit na to, že dochází k dalšímu zadlužování. A je jenom málo států, a mimochodem jeden z těch premiantů je právě Česká republika, která by teď měla na to, že si utahovala opasky, doplácet. 

Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Pane eurokomisaři, je Česká republika takto jako premiant vnímaná i Evropskou komisí? 

Štefan FÜLE, eurokomisař pro rozšíření a politiku sousedství:

Do určité míry ano. Já myslím, že každý uznává, že Česká republika v těch 90. letech zvládla svou vlastní krizi v bankovním sektoru poměrně slušně a myslím, že centrální banka, Česká národní banka má velmi vysoký kredit v Bruselu za to, jak řídí bankovní sektor v České republice. Ale nezapomeňme na jednu věc. Český bankovní sektor je v zásadě z 95 % držen zahraničními bankami, mateřskými bankami, bankovní unie, by dávala možnost České republice dostat se k informacím, které ovlivňují mateřské banky a které dříve či později mohou ovlivnit ty dceřiné banky, které jsou na území České republiky. To, že Česká národní banka je kredibilní orgán, ještě neznamená, že nehrozí, že krize, která může postihnout některé z těch velkých mateřských bank, že se vyhne České republice a dceřiným bankám. A to jsou určitě důvody, proč bychom měli být u toho, když se detaily této nové bankovní unie dávají dohromady. 

Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Když se bavíme o návrhu společného dohledu nad bankami, zatím tedy jen v eurozóně, jak navrženo, ten dohled by měla evropská centrální banka s pravomocí udělovat a odebírat licence, ale je tam i dost nejasného. Například není úplně jasné, jak by to fungovalo mezi mateřskými bankami, které sídlí v eurozóně a centrálnímu bankovnímu dohledu by podléhaly, a dceřinými pobočkami v zemích mimo eurozónu a mimo tento centrální dohled. Týká se to například, ta situace Komerční banky a francouzské Société Générale, nebo ČSOB a belgické KBC, vám to je jasné, jak by to fungovalo, pane eurokomisaři? 

Štefan FÜLE, eurokomisař pro rozšíření a politiku sousedství:

Tak mně je jasné, že tato bankovní unie, respektive její první pilíř, vytvoření společného bankovního dohledu, nic nemění na pravidlech, která už dneska platí pro vztah mezi matkou a dcerou. Nicméně vytvoření toho společného dohledu samozřejmě s sebou přináší řadu otevřených otázek. Vy jste zmínil jednu, a to je určitě jedna z těch, na kterou se Česká republika, česká vláda zaměří. Je tu druhá, například způsob hlasování, v tom společném evropském bankovním orgánu zůstáváme, hlasovací právo máme, ale jak to bude ošetřeno v Evropské centrální bance vzhledem k tomu, že nejsme členové eurozóny, to je ještě otázkou, pokud jde o konkrétní uspořádání, byť komise v tomto ohledu řekla naprosto jasně, že udělá všechno pro to, aby země, které jsou mimo eurozónu, aby jejich názory, preference, stanoviska byly vzaty do úvahy při rozhodování, což je v zásadě ta nejdůležitější garance, aby při fungování bankovní unie nebyl žádným způsobem ohrožena integrace, respektive společný trh, který nás všechny spojuje. 

Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Čili vnímám, že v tom je ještě možná víc nejasných než jasných věcí. Pane místopředsedo Vlasáku, jestliže pro začátek by se společný bankovní dohled týkal jen zemí a bank eurozóny, ne těch v unijních zemí mimo eurozónu, a jestliže Česko tento centrální bankovní dohled odmítá, nebude to tak něco, co ještě víc oddálí, odcizí zájem Česka vstoupit do eurozóny? 

Oldřich VLASÁK, místopředseda Evropského parlamentu /ODS/:

Já se domnívám, že to spolu až tak nesouvisí. Nyní musíme vyřešit bankovní krizi a je pravdou, že Česká republika by neměla stát stranou veškerých těchto jednání. Koneckonců mnoho právě těch zahraničních bank by si mohlo vzít příklad z naší republiky, z našich bank, protože není tajemstvím, že Komerční banka tvoří podstatnou část zisku právě Société Générale, zrovna tak Česká obchodní banka 50 % zisku KBC belgické. Čili naše banky jsou v pořádku, nesmíme stát stranou, ale není možné, aby v současné době bez dohody obou subjektů jsme nějakým způsobem přímo saturovali ten bankovní sektor jako takový. 

Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Rozumím vašim slovům správně, že vy ten společný bankovní dohled a priori neodmítáte? 

Oldřich VLASÁK, místopředseda Evropského parlamentu /ODS/:

Já si myslím, že nás se v prvním kole rozhodně nebude týkat. My nejsme v eurozóně, musíme být o něm informováni, protože ten vývoj, jak už se řeklo na začátku té besedy, směřuje bez diskuse k federalizaci. Ty tlaky tady budou, ale zatím máme nějaké subjekty soukromé a tam musí být dohody dodržovány jako takové. To znamená být informováni, a pakliže samozřejmě ta pomoc v rámci solidarity je potřeba, tak na základě dohody je poskytnout. Ale nemůžeme k tomu být tlačeni nějakým centrálním dohledem. 

Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Pánové, já vám oběma děkuji a do Štrasburku přeji hezký večer. Děkuji vám, na shledanou. 

Štefan FÜLE, eurokomisař pro rozšíření a politiku sousedství:

Hezký večer. 

Oldřich VLASÁK, místopředseda Evropského parlamentu /ODS/:

Pěkný večer, na shledanou. 

Ing. Oldřich Vlasák

místopředseda EP
člen výkonné rady
zastupitel statutárního města