Oldřich Vlasák Články

Vážená paní předsedající, 

 

je nesporné, že politiky tzv. flexikurity, které symbolizují modernizaci trhů práce, sehrály pozitivní úlohu při omezování dopadů krize na trh práce. Krize však ukázala, že je potřeba v reformách trhu práce pokračovat a zaměřit se na podporu přechodů pracovníků a snižování segmentace pracovních odvětví.

 

Pozitivně hodnotím diskutovanou stěžejní iniciativu Evropské komise, která si klade za cíl přispět k větší konkurenceschopnosti ekonomik členských států, ke snížení transakčních nákladů podnikání v Unii a obecně k vytváření lepšího podnikatelského prostředí, posilování a zlepšení systému terciárního vzdělávání a modernizaci a vyšší flexibilitě trhů práce.

 

Je třeba nicméně zdůraznit, že nově nastartované aktivity politiky zaměstnanosti by neměly být příliš preskriptivní, politiky flexikurity totiž musí vycházet z podmínek, priorit a potřeb jednotlivých členských států. Konkrétní mix politik na trhu práce nelze stanovit pro celou Evropskou unii, je třeba individuálních přístupů. To je případ např. jednotného kontraktu, kde sice souhlasím s obecným záměrem, to je snižování rozdílů v ochraně mezi úvazky na dobu určitou a dobu neurčitou, nicméně jsem přesvědčen, že konkrétní forma realizace tohoto záměru musí být přizpůsobena podmínkám, potřebám a tradicím členských států.

 

Apeluji proto na střízlivý a realistický přístup při uplatňování této vlajkové iniciativy. Naší podporu si zaslouží zejména tvorba pracovních míst prostřednictvím omezování administrativních a legislativních překážek. Podporyhodné je také snižování nemzdových nákladů práce a usnadňování přechodu od neformální nebo nehlášené práce k řádnému zaměstnání. Fiskální intervence pokřivující trh, aktivistické vytváření tabulkových míst či nadměrná regulace si naší podporu rozhodně nezaslouží.