Miroslava Němcová Články

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byla senátorka Miroslava Němcová.

Větší část společnosti umí kriticky uvažovat, říká Němcová

Senátorka Němcová soudí, že čelit takovým typům útoků je mimořádně obtížné. „Například kdybychom chtěli zabránit dezinformačním tokům, které běží ve veřejném prostoru jakýmkoliv médiem, střetáváme se s otázkou ochrany svobody slova. Na druhé straně také s otázkou zajištění bezpečnosti státu, vnitřní i vnější,“ vysvětluje. „To je mimořádně citlivá věc, která ale musí být řešena, nemůžeme zavřít oči a dělat, že se nic neděje“ upozorňuje Němcová.

„Cyničtí manipulátoři si část společnosti, o které vědí, že si nebude informace dohledávat a kriticky je posuzovat, 'namažou na chleba' a velmi obratně s ní manipulují. Ta druhá část společnosti umí kriticky hodnotit, ví, co se děje – můj optimismus je, že se jedná o větší část české společnosti,“ soudí senátorka.

Podpora ruské invaze jako trestný čin

Nejvyšší státní zastupitelství pohrozilo, že může konkrétní projevy podpory nebo schvalování ruské invaze stíhat jako trestný čin. Němcová to hodnotí jako správný krok. „Může to mít účinek, že lidé začnou nad svými projevy a nad tím, jak se k věcem staví, odpovědněji přemýšlet. (…) Nejsme v jednoduché situaci. Bude záležet na tom, aby se každý z nás choval trochu disciplinovaněji než dosud,“ říká.

Miroslava Němcová soudí, že systém národní strategické komunikace je správným krokem. „Nikomu to neublíží – naopak nás to může posílit v odolnosti uvnitř a poskytnout pomoc navenek.“

Přepis debaty:

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Další pokus o nalezení evropského řešení zkrocení cen energií. Základem pro jednání unijních lídrů v Bruselu je návrh Evropské komise, který počítá se společnými nákupy plynu, nouzovým omezením jeho ceny anebo vytvořením pravidel solidarity mezi členskými státy. Co v něm ale chybí, je takzvané zastropování ceny plynu spalovaného v elektrárnách. To podporuje řada zemí včetně Česka. Návrh má ale i velmi silné odpůrce zejména Německo anebo Rakousko.

Petr FIALA, premiér ČR a předseda strany /ODS/:
To, co tam, ale v návrzích komise není, a co my chceme, aby se promítlo do závěrů Evropské rady, to je zastropování plynu, který je využíván pro výrobu elektřiny.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v Bruselu projednají také další podporu Ukrajině. Ta před začínající zimou čelí bezprecedentnímu poškození své infrastruktury. Cílené ruské bombardování zničilo třetinu elektráren v zemi. Vážně poškozené jsou také elektrické rozvodny a vodovody. Armádě se daří velkou část ruských dronů a raket sestřelit, všechny ale zastavit nedokáže.
A hosty ve studiu jsou Miroslava Němcová, senátorka za ODS. Dobrý večer.

Miroslava NĚMCOVÁ, senátorka /ODS/:
Pěkný večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Lukáš Kintr, ředitel Národního úřadu kybernetické a informační bezpečnosti, i vás vítám. Dobrý večer.

Lukáš KINTR, ředitel Národního úřadu pro kybernetické a informační bezpečnosti:
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A také Jan Jireš, náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany. Vítejte, dobrý večer.

Jan JIREŠ, náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany:
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ukazuje se, že energetická infrastruktura, pane řediteli, může být velmi citelnou slabinou při konfliktech, nejenom při konvenčních útocích ale také při těch kybernetických, jak je na tom naše energetická síť po této stránce?

Lukáš KINTR, ředitel Národního úřadu pro kybernetické a informační bezpečnosti:
A my společně se všemi zainteresovanými subjekty v rámci bezpečnostní komunity děláme vše pro to, aby byla připravena co nejlépe, abychom v případě nějakého útoku obstáli a tu situaci zvládli.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
To znamená, že jsme připraveni anebo, že děláte všechno pro to, abychom byli připraveni? Já vás nechci chytat za slovo, ale jsme v situaci, kdy by člověk chtěl slyšet nějaké jistější slovo, řekněme.

Lukáš KINTR, ředitel Národního úřadu pro kybernetické a informační bezpečnosti:
Žádná bezpečnost není 100procentní, to je potřeba si uvědomit. Nicméně ani to neznamená, že mi polevujeme ve všech možných krocích, kterém jsme schopni podniknout k tomu, abychom se připravili.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Jireši, výbuch podmořského potrubí Nord Stream se stále vyšetřuje. Norsko tedy zvýšilo ochranu své ropné a plynové infrastruktury, což je celkem logické, ale obecně by laika napadlo, ono vlastně stačí pár sabotáží a můžeme být v dosti velkých problémech. Uvědomujeme si to tuhle zranitelnost, anebo co proti ní děláme?

Jan JIREŠ, náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany:
Uvědomujeme si, Severoatlantická aliance už od roku 2014 se touto oblastí zabývá. Samozřejmě lze říct, že předtím, než Rusko tento rok zaútočilo na Ukrajinu, tak ten pokrok, kterého jsme dosáhli, jak na národní úrovni, tak Severoatlantické lince v této věci byl příliš pomalý. Ale teďka vidíme, že skutečně je to kritická součást naší obranyschopnosti a naší bezpečnosti a i na základě rozhodnutí toho červnového summitu NATO v Madridu se aliance i jednotlivé členské země NATO budou na tuto oblast soustředit mnohem víc a intenzivněji než v uplynulých letech.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Dobře a zase i vás poprosím o nějaké ujištění, je český energetický sektor dobře zabezpečený v tuto chvíli? Pan ředitel říkal něco ve smyslu, nikdy to není stoprocentní. To je jasné, ale blíží se ta procenta tam, kam bychom potřebovali, aby se blížila?

Jan JIREŠ, náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany:
Samozřejmě my trošku srovnáváme naštěstí nesrovnatelné. To, co vidíme na Ukrajině, tak jsou kinetické útoky ze strany ruských ozbrojených sil. To znamená, Rusové někam vystřelí raketu a ta raketa zasáhne nějaký prvek ukrajinské kritické nebo energetické infrastruktury. Samozřejmě my jako členská země NATO, která je navíc obklopena ostatními členskými zeměmi NATO, tak něco takového nám nehrozí díky naší kolektivní obraně. Ale samozřejmě ta kritická, ať už energetická nebo komunikační infrastruktura naše může být zasažena jiným typem útoku, prostě různými hybridními útoky, ať už jsou to kybernetické útoky, nebo to můžou být nějaké sabotáži a tak dále. Konkrétně na tu vaši otázku, na kterou jste se ptal. Ano, samozřejmě Česká republika, česká vláda a příslušné bezpečnostní složky léta mají identifikovány prvky kritické infrastruktury. Máme identifikovány objekty důležité pro obranu státu. To je pravidelně všechno aktualizováno a kontrolováno a jsem přesvědčen o tom, že jsme schopni tuto kritickou infrastrukturu ochránit.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
No, věřme tomu, že to tak skutečně je. Paní senátorko, jak vy to vnímáte jako politička, myslím tenhle typ útoků? Protože člověk zase laicky by si řekl, že to je zvlášť zákeřná věc.

Miroslava NĚMCOVÁ, senátorka /ODS/:
Na tom se asi všichni shodneme, že to je mimořádně zákeřná věc a že čelit jí, je mimořádně obtížné. Protože jakýkoliv nástroj, který bychom chtěli použít, tak se střetává například ve chvíli, kdybychom chtěli zabránit různým dezinformačním a tak dále tokům, které běží ve veřejném prostoru, ať už jakýmkoliv médiem, tak se střetáváte s tou ukázkou ochrana svobody slova. Střetáváte se a na druhé straně zajištění bezpečnosti státu vnitřní i vnější a tohle to je mimořádně citlivá věc, která ale musí být řešena. Nemůžeme si zavřít oči a tvářit se, že se nic neděje, že tím, že hrdinní Ukrajinci vlastně denně umírají a jsou tam mučeny děti, ženy. Nebudu to ani rozvádět, že nás se to nemůže dotknout, že vlastně my si můžeme počkat až oni to od bojují a my potom jim zatleskáme a případně tam pomůžeme s rekonstrukcí, tak snadné to nebude.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A jenom malý úkrok i k tomu, co říkali pánové, z vašeho pohledu zkušené političky mají se Češi čeho bát, anebo by to bylo zbytečné strašení? Na druhou stranu zase být připraven, je vždycky dobré, tak kde bychom podle vás měli stát?

Miroslava NĚMCOVÁ, senátorka /ODS/:
Rozhodně tady nechci být ten, kdo bude, vím, že v české veřejnosti je různý stupeň obav, u různých částí společnosti, různý stupeň obav. Ale myslím, že útok úkolem politiku a potom zejména lidí, kteří teď jsou i shodou okolností pánové tady se mnou, je mírnit ty obavy tak, jak to jenom jde. Připravit lidi na to, že nás nečeká jednoduché období. To koneckonců vidím, že nad tím všichni zvažují, rozvažují, jak se mají sami připravit na to, co je čeká v zimě, co se týká energetických nákladů a tak dále. Takže spíše povzbudit v tom, že to zvládneme, nezavírat oči před realitou. Víme, že to nebude jednoduché, ale to povzbuzení, že to společně zvládneme, je na místě.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pojďme se zpátky vrátit k tomu, co vy jste zmiňovala, tedy dezinformace a věci, které s tím vlastně nejen od začátků ruské agrese na Ukrajině souvisejí. Objevují se třeba konkrétně informace, že Rusko zaútočí na hráz Kachovské přehrady a že si jaksi chystá předpolí nebo půdu pro to, aby to pak svalilo na Ukrajince. Jak myslíte, dámo a pánové, že je dneska snadné vytvořit paralelní příběh, kterému veřejnost nebo část veřejnosti uvěří, nebo minimálně to rozmlží pravdu a tu veřejnost to tak trošku rozklíží. Začnu teď u vás.

Jan JIREŠ, náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany:
Víme, že Rusko dlouhá léta investovalo enormní peníze a úsilí do toho, aby dokázalo ovlivňovat náš informační prostor a tím náš myslím jak v České republice, tak na Západě obecně.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A nespali jsme trošku?

Jan JIREŠ, náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany:
Spali jsme, určitě jsme spali. Spousta lidí to zpochybňovala, zlehčovala. Zároveň na druhou stranu to, co vidíme od začátku té horké války na Ukrajině, v únoru letošního roku je, že Ukrajinci kromě toho, že jsou obdivuhodní a stateční na bojišti, tak jsou velice vynalézaví a obdivuhodní i na tom informačním bojišti. To znamená, dodneška vlastně Ukrajina do velké míry byla schopná ovládat informační prostor a vlastně ukázalo se, že dokáže jaksi odhalit a věrohodně vlastně exponovat ty ruské dezinformační snahy. A drtivá většina občanů na Západě i v České republice jim to nebaští ty dezinformační kampaně, aspoň ty co se týkají Ukrajiny. Takže doufejme, že to tak bude i nadále a že Rusku se už nebude dařit v tak velké míře jako dřív, ovlivnit tak velké procento české nebo západní veřejnosti.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ono je, pane řediteli, asi rozdílné, jestli se bavíme o té kybernetické bezpečnosti ve smyslu technickém, anebo ve smyslu obsahovém, nebo to pro vás splývá tyhle ty dvě hrozby?

Lukáš KINTR, ředitel Národního úřadu pro kybernetické a informační bezpečnosti:
Oddělit je, je velmi náročné. Nicméně z pohledu Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost je stěžejní ta část týkající se technicko-organizačního zajištění kybernetické bezpečnosti, neřešíme obsah.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Jasně, ale kdybyste ho měli řešit, tak jak vy to vnímáte? Myslím tedy jak vnímáte to, v jaké fázi je dnes filtrování informací a schopnost Čechů, dostat se opravdu k informacím, které jim umožní třeba koneckonců, jak říká i zákon o České televizi, vytvořit si vlastní názor?

Lukáš KINTR, ředitel Národního úřadu pro kybernetické a informační bezpečnosti:
V podstatě je to o tom, jestli ti lidé k tomu jsou motivovaní. Ty prostředky, jak si ověřovat informace, jak nad nimi kriticky uvažovat, dělat si různé oponenturní názory a tak dál, ty jsou k dispozici, ale je to o tom, jestli k tomu lidé mají zájem o to, nebo ne.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Zhoršila, nebo zlepšila vlastně, paní senátorko, ruská agrese tuhle schopnost u Čechů? Zpočátku jako by se zdálo, že ji trošku zlepšila, že Češi neskákali, nebo jak říkal pan náměstek nebaštili. To je hezké slovo, ale velmi se hodí, nebaštili všechno ruským propagandistům, ale teď má člověk občas z veřejného prostoru pocit, že se to zase už obrací, jestli ti Rusové jsou na to tak šikovný, nebo jestli my jsme na to tak nevnímavý?

Miroslava NĚMCOVÁ, senátorka /ODS/:
Na mě to působí tak, že v tom začátku, kdy skutečně jsme byli postaveni před tu zprávu, že Rusko vtrhlo na Ukrajinu, tak ti, kteří byli sympatizanti Ruska a že u nás byli i jsou a asi i budou, tak podle mě mlčeli v té době a nám se zdálo, že tam většina společnosti velmi jednoznačně přijala tu informaci, kriticky ji zhodnotila a postavila se na stranu těch, kteří jsou poškozeni tou válkou, kterou tam Putin vede, tedy na stranu Ukrajiny. Ale postupem času, když si tak nějak oťukali terén ti příznivci Putina, ty proruské síly, které i u nás existují, tak se tak jako vnitřně otužili a řekli si, že už se nemusí tolik bát s tím svým názorem jít ven, a proto, a jsou čím dál hlasitější, zatímco my, kteří nad tím kriticky přemýšlíme, tak si mnohdy řekneme, ale vždyť to je úplně jasné. To nemusíme ani vysvětlovat, to přece každý vidí. A to je asi ten rozdíl, který nastává v té společnosti, kdy ti, kteří jsou těmi cynickými manipulátory neštítícími se vůbec ničeho, tak tu společnost, o které vědí, že si nebude vyhledávat ty informace, nebude je kriticky posuzovat, tak si je, budu pokračovat v té terminologii, cynicky namažou na chleba a velmi, velmi obratně s nimi manipulují. Ta druhá část ví, co se děje, umí to zhodnotit, ale můj optimismus je, že to je větší část české společnosti.

Jan JIREŠ, náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany:
Já jenom doplním velice stručně, abychom nevařili z vody. My samozřejmě máme k dispozici řadu průzkumů veřejného mínění v této věci. A tím nemyslím jako ministerstvo obrany, ale obecně jsou v České republice a dalších zemích Evropy k dispozici průzkumy veřejného mínění, které dokáží změřit, co si lidé o té válce na Ukrajině myslí. A v České republice pořád jaksi solidně nadpoloviční většina lidí si přeje vítězství Ukrajiny, vnímá Rusko jako odporného agresora. Souhlasí s tím, že Česká republika a její vláda silně podporuje Ukrajinu a souhlasí s tím, aby západní země v té podpoře Ukrajiny pokračovaly i nadále. Pak je nějakých pár desítek procent lidí, kteří úplně nevědí, nebo jsou zmateni. Na ty se musíme zaměřit, to je ta kritická jaksi masa lidí, která je ovlivnitelná, která třeba neví úplně, na kterou stranu se přiklonit. A tam je samozřejmě důležité, aby i vláda a stát nějakým systémem strategické komunikace s nimi vhodně komunikoval.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Na druhé straně ale přece ani těmto lidem nemůžeme brát právo, mít názor, který řekněme, neodpovídá tomu, o čem si tady teď povídáme a na čem se asi většinově shodneme.

Jan JIREŠ, náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany:
Jistě, tak jsme demokratická země, nikdo nikomu nebude zakazovat, co si má myslet. Ale jenom abych to dokončil a jenom asi 4 nebo 5 % populace v České republice jsou úplní magoři, kteří podporují Rusko a přeji si, aby nám Rusko vládlo nebo prostě něco takového.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Čili já jenom s dovolením předsedajícího vás napomenu za to slovo, ale vlastně s tím naprosto souhlasím.

Jan JIREŠ, náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany:
Zároveň ale nechci, aby to vyznělo tak, že můžeme usnout na vavřínech, říkám, kritických těch je možná 20-30 % obyvatel, kteří nevědí nebo se tak nějak plácají mezi těmi různými narativy a nevědí, kam se přiklonit.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pojďme se podívat na jeden příklad, jak se dezinformace mohou rychle šířit. Když se ve škole netopí a škola raději koupí deky. Tak zněl popisek videa, na kterém jsou kolínští studenti zabalení v dekách. Tohle video jeho autorka podle svých slov natočila jako vtípek, přesto ho začaly okamžitě využívat dezinformační weby. Jako příklad dopadů odmítání ruského plynu v Evropě a zároveň jako prezentaci, jak zatím studenti bojují se zimou. Příspěvek se záhy rozšířil třeba i do Spojených států nebo do Francie. Škola podle jejího vedení zahájila v říjnu topnou sezónu zcela běžným normálním způsobem a tyhle deky nakoupila jako určitou pozornost pro své žáky. No, co dělat proti tomu, aby lidé neskákali na to, že takový vtípek asi dobře míněný a asi žijeme v demokracii, takže proč by si studenti nemohli natočit nějaký vtip, ale přesto to někdo bere vážně.

Miroslava NĚMCOVÁ, senátorka /ODS/:
Asi úplně jednoduchou radu nemám, mně osobně by se nejvíc líbilo, kdyby ti studenti, kteří tady byli zachyceni na těch záběrech, natočili nějaký klip oni sami, kde by to vysvětlili a poděkovali škole za to, že jim připravila hezký dárek v podobě deky a že třeba na něj dojde, nebo nedojde. A zasmáli by se nad tím a tím bych to viděla, že to je sprovozené ze světa touto lehkou formou.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Takže máte pocit, že ti studenti možná měli o tom trošku lépe přemýšlet, nebo jim někdo mohl říct, udělejte to, ale udělejte to, aby to bylo úplně jasné.

Miroslava NĚMCOVÁ, senátorka /ODS/:
Mně by se to líbilo, kdyby to bylo takhle, protože se mi to zdá nejjednodušší, nejrychlejší cesta. Nemusí to být nějakou složitou mediální strategii ani složitou vládní vysvětlovací kampaní. Prostě na tyhle ty jednoduché věci, přičemž jsou mnohem složitější a vážnější, tak se dá odpovědět skoro vtipem. Adekvátní teda dárce toho vysílání a bylo by to sprovozené ze světa.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Není nakonec jakákoliv jablko sváru vnesené mezi lidi nebezpečnější než všechny kybernetické útoky, kterým třeba i váš úřad musí čelit?

Lukáš KINTR, ředitel Národního úřadu pro kybernetické a informační bezpečnosti:
To je velmi dobrá otázka. Já na ni mohu přispět nebo na ni reagovat svým občanským názorem a myslím si, že ano.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
To znamená, že když někdo se rozhodne zaútočit v těchto vodách, tak je jednodušší zaútočit tedy obsahově než technicky?

Lukáš KINTR, ředitel Národního úřadu pro kybernetické a informační bezpečnosti:
To záleží potom na motivaci toho útoku. Pokud jde někomu o to získat tady nějakou sféru vlivu a k tomu použít ty prostředky, tak bezesporu dezinformace je cesta lepší než se snažit působit nějakým jiným způsobem.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A máme být vlastně, to je závěr našeho povídání, máme být vlastně aktivní, nebo má ta společnost sama aktivně proti tomu vystupovat? Třeba nejvyšší státní zastupitelství pohrozilo, že může konkrétní projevy podpory anebo schvalování ruské invaze stíhat jako trestný čin. Může něco takového, paní senátorko, zafungovat? Není to zase zbytečné harašení zbraněmi v uvozovkách?

Miroslava NĚMCOVÁ, senátorka /ODS/:
Ale já si myslím, že to není zbytečný krok, ani zbytečné upozornění v tuto chvíli. To vidím na úrovni upozornění, že k tomu může dojít a že samo o sobě z těchto kruhů, když zazní tato slova, tak mohou mít ten účinek, že ti lidé nad svým projevy nad tím, jak se k věcem staví, začnou nějak odpovědněji přemýšlet. Nelakuji si to narůžovo, že to všechno bude sprovozené ze světa. Ale nejsme vůbec v jednoduché situaci a v té situaci opravdu bude záležet na tom, aby každý z nás se choval mnohem disciplinovaněji a odpovědněji než dosud.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Může něco takového, pane náměstku, fungovat? Nebude to spíš kontraproduktivní? Neřeknou si určité části lidí nebo určité skupiny nebo struktury lidí, na které je to vlastně cíleno, vidíte, jak ten zlý stát ještě co, co všechno nám bere a teď nás ještě bude stíhat za to, že v demokracii chceme svobodně projevit svůj názor.

Jan JIREŠ, náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany:
Samozřejmě vždycky bude existovat určitá část lidí, která k takovému závěru dospěje. Já bych tady asi na závěr chtěl připomenout jedno klíčové slovo, které tady ještě nezaznělo, a to je slovo odolnost. A vláda bude usilovat různými kroky a myslím velice systematicky nebo o posilování odolnosti státu, společnosti a kritické infrastruktury. A jedna věc, která do té odolnosti zapadá a kterou ještě nemáme v České republice úplně vytvořenou a která právě odpovídá na to, co se ptáte, tak je nějaký národní systém strategické komunikace. Chtěl bych potvrdit, že ten v tuto chvíli vzniká. Už v létě na úřadu vlády bylo vytvořeno oddělení strategické komunikace. Ministerstvo obrany je národním gestorem pro vytvoření návrhu systému a strategické komunikace státu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Co si pod tím máme konkrétně představit?

Jan JIREŠ, náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany:
Pod tím si máme představit systém, který dokáže zkoordinovat všechny relevantní státní a veřejné instituce od premiéra, úřadu vlády, přes ministerstvo až po další složky státu a veřejné správy tak, aby komunikovali v těch klíčových strategických věcech. Připomínám, nejedná se úplně o každý mediální šum. Ale v těch klíčových strategických věcech, aby ten stát byl a ty státní instituce byly schopné komunikovat jednotně, systematicky a tím pádem přesvědčivě vůči obyvatelstvu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Není to ale trošku, nezavání to trošku politikou, není to trošku politikum? Nemůže třeba opozice říct, že to takhle vláda dělat nemá? Z logického důvodu, protože bude mít pocit, že vláda takhle bude servírovat občanům koordinovaně jenom jeden pohled na svět.

Miroslava NĚMCOVÁ, senátorka /ODS/:
Vláda obvykle, pokud dospěje ke shodě, tak prezentuje ten společný pohled na svět, bude tomu tak i v tomto případě. Jak bude reagovat opozice, to asi teď nemá smysl předjímat. Ale myslím, že tím hlavním vodítkem, které by mělo být, pokud opravdu se budeme chovat se zřetelem k zájmu České republiky a s povinností pomoci tomu napadenému a bránit zlu, tak je přijmout nějakou strategickou komunikaci, která napomůže těmto cílům. To si myslím, že nikomu neublíží, není to namířeno proti nikomu, ale naopak nás to přesně může nějak posílit v té odolnosti uvnitř a poskytnout pomoc navenek.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A když je tady ta řeč o té odolnosti, tak budete i vy teď nějak zásadně posilovat odolnost těch systémů, které strážíte takříkajíc?

Lukáš KINTR, ředitel Národního úřadu pro kybernetické a informační bezpečnosti:
Určitě mimo jiné Národní strategie pro kybernetickou bezpečnost v České republice pracuje s pojmem odolná společnost, protože jakékoliv sebelepší technické řešení zajišťující kybernetickou bezpečnost ztrácí na významu, pakliže nebude obsluhováno uvědomělými a vzdělanými v té oblasti kybernetické bezpečnosti lidmi.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Děkuji vám všem, že jste přišli do Událostí, komentářů, díky a na shledanou.

Miroslava NĚMCOVÁ, senátorka /ODS/:
Pěkný večer.

Jan JIREŠ, náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany:
Těšilo mě, díky.

Miroslava Němcová

senátorka PČR