Miroslava Němcová Články

(FORUM 24) Senátorka Miroslava Němcová v nové knize, která se jmenuje První dáma české politiky, hovoří o tom, jaká byla její první zkušenost se současným premiérem Andrejem Babišem. Neznala jej osobně, když jej ale kritizovala v médiích poté, co koupil vydavatelství Mafra a oznámil vstup do politiky, přišel jí podivný anonymní dopis.

V době zásahu na úřadu vlády v roce 2013 už bylo jasné, že Andrej Babiš bude aspirovat na to, že bude kandidovat do sněmovny, v červnu koupil vydavatelství Mafra.

To jsem vnímala jako jedno ze znamení, že se dosavadní politika překlápí úplně jinam. Vzpomínám si na tiskové konference, které jsem vedla jako lídr ODS, jak jsme stavěli program, všechno se šilo horkou jehlou… Ale na těchto tiskových konferencích jsem už hovořila o tom, že zde existuje obrovské nebezpečí a že se v rukou jednoho člověka koncentruje obrovská ekonomická, mediální a v budoucnu možná i politická moc. Věděli jsme, co se děje a věděli jsme, že jde o situaci kritickou pro demokratickou společnost. Neměli jsme ale, jak tomu zabránit. Soutěž politických stran se tou chvílí změnila. A dnes víme, že šlo o změnu na oligarchický systém a o nabourání demokratického života.

Jak jste znala Andreje Babiše?

Osobně jsem ho neznala, ale měla jsem s ním zvláštní zkušenost. Jednou jsem ho v médiích kritizovala a potom mi přišla obálka, ve které byla mapa České republiky s označenými firmami Andreje Babiše a s uvedenými počty zaměstnanců. U toho bylo sdělení o tom, ať si dám pozor, že jestli budu vést takovéto řeči, on má za sebou velké množství lidí, kteří ho mohou volit. Kdo to poslal, ale nevím. Andrej Babiš si budoval síť kontaktů v politických stranách, snažil se o prosazení svých zájmů. Z médií jsem znala jeho podezřelé podnikatelské začátky i bezohlednost, s níž likvidoval své konkurenty v podnikání. Jedním slovem: nebezpečný člověk.

Když se hnutí ANO dostalo do sněmovny, říkala jste si, že by s ním Bohuslav Sobotka vládu sestavovat neměl?

Bylo zjevné, že hnutí ANO nabralo část někdejších voličů ODS. Šlo o naštvané voliče, kteří viděli, že jsme selhali a uvěřili tomu, že lze řídit stát jako firmu. Andrej Babiš měl tedy hlasy části pravicových voličů a bylo sporné, zda v takovém případě může být v koalici se sociálními demokraty, jejichž zázemí tvoří voliči levice a mají zcela odlišné požadavky než ti pravicoví. Bohuslav Sobotka navíc určitě musel vědět o Babišově podivném podnikání i o jeho sporných vazbách na některé lidi. Takže jsem si myslela, že v ČSSD takového partnera odmítnou, že vycítí ohrožení z takové spolupráce. Jenže averze vůči ODS byla obrovská, viděli nás jako rizikovější uskupení než hnutí ANO, a tak si vybrali tuto cestu. Myslím si však, že Bohuslav Sobotka věděl, že jde o cestu špatnou. Bohužel kolem něj bylo příliš mnoho lidí, kteří už se těšili na ministerská křesla.

Během prvního volebního období Andreje Babiše se stalo a změnilo poměrně hodně věcí. Přišla kauza Čapí hnízdo, Šumanovy nahrávky, dluhopisy… Vnímala jste u kolegů z ČSSD, které jste znala dlouho, že litují?

Málokdo se mnou o tom mluví. Spíše z reakcí, které jsem četla v médiích, byly slyšet hlasy, které litovaly. Andrej Babiš sílil a oni slábli. Vnímala jsem reakce bývalých poslanců sociální demokracie, kteří se mi sami ozývali. Znali jsme se ze sněmovny. Nejprve mě překvapilo, že volají mě, ale bylo vidět, že jsou nešťastní, že jde o lidi demokratického založení, kteří viděli, že je potřeba demokracii chránit. Byli velmi nespokojení, ať šlo o různé Babišovy kauzy a lži a postupně chápali, jak nebezpečné jsou jeho metody. Navíc jsme postupně poznali jeho mocenské centrum a fakt, že jde pouze o marketingový produkt. Toto si část ČSSD uvědomovala a uvědomuje.

Překvapilo vás, že i poté, co sociální demokracie tolik ztratila, šla do vlády znovu?

Překvapilo mě to. Vypadá to tak, že zvolili o něco pomalejší smrt, během které si udrží ještě trochu moci. Někteří si možná naivně mysleli, že budou moci ovlivňovat politiku a prosazovat nějaké sociálnědemokratický program.Nepředpokládám, že kromě nějakých byznysových kruhů, které jsou vně sociální demokracie, bylo mnoho těch, kdo v té vládě chtěli být. Ani dnes nemám pocit, že by někdo z nich byl nadšen. U předsedy Jana Hamáčka vidím naprostou rezignaci a snahu udržet se až do konce. Lubomír Zaorálek byl častým kritikem Andreje Babiše a náhle dostal ministerské křeslo a vše je jinak. Sociální demokraté jsou rozpolcení, situaci nezvládli, neustále klesá počet jejich voličů.

Je dobře, že ODS zůstala delší dobu v opozici?

Jednoznačně. Nic jiného nezbývalo. V prvním volebním období nebylo vůbec o čem mluvit, byli jsme jako těžce nemocný pacient. V roce 2017 jsme viděli, jak za účast ve vládě zaplatila ČSSD. Myslím si, že v té době bylo v ODS tak pět procent lidí, kteří si přáli, abychom s Andrejem Babišem do vlády šli a obávali se toho, že když budeme dlouho v opozici, ztratíme vliv. Jsem však přesvědčena, že bylo správné zůstat v opozici proti vládě Andreje Babiše. Je zřejmé, že v roce 2017 došlo k dalšímu přelivu hlasů: tentokrát Andrej Babiš získal hlasy levice na úkor ČSSD a komunistů. Nebylo potřeba volit Filipa nebo Hamáčka, Babiš jim byl blíž. Jak bychom mohli nalézt společný program, když Babišovi voliči očekávají opak toho, co považuje za správné pravice? Jsem moc ráda, že jsme v opozici zůstali.

Co je podle vás nejlepší cestou pro další směřování?

Jsem přesvědčena, že neexistuje nic jiného než spojení se stranami od středu napravo. ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL. Musíme se propojovat. Znám všechna rizika. Vím, jak je to obtížné. Ale pro Českou republiku je to jediná možná cesta. Jen tak se budeme moci vrátit do normálních demokratických vod. A do rovné, svobodné politické soutěže.

Miroslava Němcová

senátorka PČR