Nominační projev na místopředsedu ODS
Vážený pane předsedo, vážená paní předsedající, dámy a pánové.
Na úvod Vás pěkně zdravím z Vysočiny a do nového roku přeji vše dobré.
Když jsem v pondělí 6. ledna v Jihlavě na oblastním sněmu obdržel nominaci na místopředsedu ODS, přijal jsem ji.
Zároveň jsem hned druhý den zveřejnil na svém webu text s názvem MLUVIT NESTAČÍ.
MLUVIT NESTAČÍ – to je vlastně důvod proč tady dnes před Vámi stojím, to je důvod proč jsem se snažil navštívit co nejvíce regionů a získal čtyři regionální nominace na místopředsedu ODS, to je důvod proč jsem se rozhodl kandidovat.
Dobrý plán, dobré strategie
K tomu, aby se ODS opět postavila na vlastní nohy, aby se stala opět nejsilnější pravicovou stranou, potřebujeme dobrý plán – dobré strategie. Jsem přesvědčen, že volbou předsedy jsme vykročili správným směrem.
Dobrý plán a dobré strategie nám však budou k ničemu, pokud nebudeme důvěryhodní a pokud nebudeme využívat svých zkušeností.
Dobrý plán a dobré strategie nám budou k ničemu, pokud nebudeme mít dostatek pokory a sebedůvěry, pokud se nebudeme chovat otevřeně, profesionálně a loajálně.
Otázkou tedy je, co já z toho mohu ODS nabídnout. Dovolím si zmínit čtyři body.
Zkušenosti
Tady v sále vidím mnoho svých učitelů. Vidím tady Vláďu Vilímce z Plzeňského kraje, který mě učil coby náměstka hejtmana vyznat se v krajském a státním rozpočtu. Vidím tady svého kolegu bývalého hejtmana kamaráda Jana Zahradníka, který mě učil hejtmanovat. Vzpomínám na našeho starostu z Moravských Budějovic Honzu Nekulu, který mi radil, když jsem začal v Telči starostovat a konečně vidím tady i své kolegy – zkušené senátory Jardu Kuberu, Luďka Sefziga, Víťu Jonáše, Jiřího Oberfalzera, Mirka Škalouda, a další, kteří mi pomáhali, když jsem začal před třemi roky senátorovat.
Chci tím říci, že cítím, že mám nějaké zkušenosti a že jsem připraven je pro ODS naplno využít.
Důvěryhodnost, sebedůvěra, pokora, profesionalita
V životě znám výhry i prohry. V roce 2008 po prohraných krajských volbách jsem ležel doslova na lopatkách. Oranžové tsunami se prohnalo celou zemí. Téměř všechny kraje dostaly oranžovou barvu a já jsem přemýšlel, jak dál. Šel jsem opět učit na vysokou školu a pomalu, postupně a pokorně jsem se připravoval na senátní volby. Využil jsem všech svých zkušeností a připravil vlastní materiály a udělal vlastní senátní kampaň založenou na mém životním příběhu. Senátní volby jsme na Jihlavsku v roce 2010 vyhráli vůbec poprvé a já jsem dnes posledním senátorem za ODS, který má část svého obvodu na Moravě. I proto si myslím, že mohu nabídnout pokoru, sebedůvěru, důvěryhodnost a dovolím si říci, že zároveň i jistou urputnost a profesionalitu.
Když jsem se své starší dospělé dcery ptal, co bych Vám tady měl říci, tak mi říkala, že neví, ale že Vám určitě nemám říkat, že jsem odporně pracovitý, že pořád do všeho rejpu a že skoro nikdy nejsem s ničím úplně spokojen. Tak vám to tady nyní říkám. Je třeba, abyste věděli, koho případně budete volit. Rád bych se totiž právě zejména komunální politice a komunálním a senátním volbám v ODS více věnoval. Je to potřeba.
Věrnost (nebo chcete-li loajalita)
Ženatý jsem 28 let, v ODS jsem 23 let. ODS jsem v Telči zakládal, v žádné jiné straně jsem nikdy nebyl a jsem přesvědčen, že ani nebudu. Na druhé straně ODS musí začít naplno pracovat. Za méně peněz musí být více muziky. Šlendrián, který se nám rozmohl na všech úrovních, musíme vymést.
Optimismus a odvaha
Zde si dovolím krátký příběh. Kdysi dávno se skupina žabek rozhodla uspořádat soutěž. Žáby se shromáždily pod vysokou horou a začaly soutěžit, která na vysokou horu první vyleze. Soutěž byla zahájena a kolem hory se shromáždili lidé (sdělovací prostředky) a na žáby začali pokřikovat. Cože to je za hloupost, že žáby lezou na nějakou horu. Skoro všichni měli škodolibou radost z toho, když jedna žába za druhou výstup na horu vzdávaly a zdálo se, že dojde na slova posměváčků a různých komentátorů a že soutěž skončí naprostým fiaskem. Kupodivu však jedna žába přes veškeré posměšky, nadávky a zaručené předpovědi kritiků z řad odborníků lezla pořád a neúprosně výše a výše. Nedbala nadávek, nedbala posměšků, nedbala zaručených předpovědí a ponižujících výkřiků. Všichni to sledovali a začali být zaražení a nejistí. Nadávky a kritické komentáře se pomalu vytrácely, a když byla žába pod vrcholem, začala ji naprostá většina pozorovatelů povzbuzovat a oslavovat.
Žába nakonec, jako jediná, vítězně vylezla až na vrchol a sklidila bouřlivé ovace. Potom samozřejmě přišla odměna, všichni se tlačili a chtěli vítězné žábě gratulovat. A tehdy se to ukázalo. Přišlo se na to, proč žába ten heroický výkon dokázala. Ukázalo se totiž, že ta žába byla hluchá.
Proto, prosím, buďme optimisty a mějme odvahu. Neposlouchejme Ty, kteří se jenom posmívají nebo účelově mluví a píší o našem zaručeném konci, o naší neschopnosti něco dokázat o naší malé síle překonat současnou situaci. Žádná strana v novodobé historii ČR toho více než ODS nedokázala. Máme zásadní zásluhu na demontáži totalitního režimu a vytvoření svobodné demokratické společnosti. Máme zásadní zásluhu na vzniku svobodného tržního prostředí. Máme zásadní zásluhu na tom, že ČR je dnes standardní demokratickou zemí s velmi slušnou životní úrovní. V součtu se nemusíme stydět.
To samozřejmě neznamená, že jsme bez chyb a že nejsme v těžké situaci. Chyby dělají a budou dělat všichni. Důležité je si chyby přiznat a poučit se z nich.
Záruky
Poslední věcí, kterou zmíním, jsou záruky. Jaké mohu dát záruky, že to co říkám, budu i dělat. Je to jednoduché. Máme s manželkou dvě dospělé dcery a v tuto chvíli dva vnuky, třetí je na cestě.
Jsem přesvědčen, že nic dražšího, nic cennějšího než jsou naše děti, nemáme a žádný dražší a cennější dar než je svobodná budoucnost pro naše potomky, neexistuje.
Právě zárukou této svobodné budoucnosti naší země pro mě vždy byla a věřím, že i bude Občanská demokratická strana. Proto jsem (proto jsme) nakonec tady. Pojďme tedy společně našemu cíli naproti.
Děkuji za pozornost
zastupitel
místopředseda senátního klubu ODS