Zlatá neděle, kdy hořelo více svíček
21. prosince 2011
Když jsem začal psát tento článek, právě pomalu končila čtvrtá adventní neděle, též zvaná zlatá. Z televizní obrazovky za mými zády ke mně tento den již poněkolikáté vlídně a přitom odhodlaně promlouval hlas právě zesnulého pana prezidenta Václava Havla.
Seděl jsem u počítače a uvědomoval jsem si, že tuto zlatou neděli zřejmě zapálilo svíčku mnohem více lidí, než je na čtvrtou adventní neděli v naší zemi obvyklé. Uvědomoval jsem si, že všechny ty události v poslední době přímo vybízejí k tomu, abychom možná mnohem poctivěji, než je většina z nás zvyklá, naplnili smysl a účel adventu. Abychom vyčistili svoji mysl a svědomí. Abychom uspořádali své vztahy a abychom více než kdy jindy mysleli na druhé.
Nebude tomu jinak
Každý rok, který prožijeme, nás něčím obdaruje, a naopak zároveň nás o něco nebo někoho také připraví. Jiří Dienstbier, Jiří Grůša, Ivan Martin Jirous, Václav Havel… A mnozí další odešli v tomto roce do toho svého – nebo chcete-li našeho – nebe.
Nikdy tomu nebude jinak a každý rok se to opakuje. Letos mi ale připadá mnohem více než kdykoliv předtím zřejmé, že nás začínají pozvolna opouštět symboly naší před již více než dvaceti lety nabyté svobody a zároveň s tím rovněž živoucí svědci naší neslavné předlistopadové minulosti. Pro každý národ, pro každý stát jsou symboly a pravdivá svědectví důležitá. Pro každý národ a každý stát je důležitá znalost pravdy o své minulosti. Pro každý národ a každý stát je důležité, aby nepřišel o svoji paměť, aby nepřišel o pravdivá svědectví a své vlastní pravé a věrné symboly.
Už jen malý kousek
Čím máme lepší paměť, čím máme více věrných symbolů a pravdivých svědectví, tím máme větší naději, že se budeme rozhodovat správně, tím máme větší naději, že budeme dělat v budoucnosti správné věci. Ale jistotu, jistotu nebudeme mít nikdy.
Přesto, že jsem až dosud byl ve svém článku neveselý možná až posmutnělý, dovolím si nakonec skončit optimisticky. Důvodem mého optimismu jsou ty tisíce, možná spíše desetitisíce svíček, které někteří opravdově a jiní symbolicky ve své duši na letošní zlatou neděli zapálili. Od těch svíček je totiž již jen opravdu malý kousek k dobrému slovu, k zájmu o druhé, k zájmu a k odhodlání věci měnit a pomáhat hledat pravdivá svědectví nebo vytvářet nové opravdové a věrné symboly. Všichni víme, že advent je obdobím čekání na radost a prožitek štěstí, které existují a budou existovat. Přeji všem, aby se svého štěstí a radosti dočkali v míře vrchovaté a aby si za rok nezapomněli alespoň symbolicky na zlatou neděli ve své duši zapálit svoji svíčku.
RNDr. Miloš Vystrčil
místopředseda oblastního sdružení
zastupitel
předseda klubu krajských zastupitelů
místopředseda senátního klubu ODS
Štítky:
Václav Havel