Miloš Vystrčil Články

Návrat opakovaného uzavírání smluv na dobu určitou má podle senátora ODS Miloše Vystrčila smysl. Proto se rozhodl změnit současnou situaci, kdy to možné není. "Pokud nejde řetězit smlouvy na dobu určitou, dává to větší prostor agenturám práce a agenturním zaměstnancům. A to není výhodné ani pro firmy, ani pro pracovníky," říká v rozhovoru pro HN. Výsledkem jeho snahy je návrh novely zákoníku práce, která opakované uzavírání smluv na dobu určitou umožní.

Jak jste na problém nemožnosti řetězit smlouvy na dobu určitou narazil? 

Největším podnikem v mém senátním obvodu na Jihlavsku je firma Bosch. Jednu dobu zaměstnávala až sedm tisíc lidí, teď je to zhruba pět tisíc. Na přelomu roku za mnou přišli dva členové jejích odborů s tím, že mají problém, který vznikl přijetím nového zákoníku práce. Vypadla z něj totiž možnost smlouvy na dobu určitou řetězit. Podrobně jsem se s problémem seznámil a sešel jsem se s vedením firmy. Později jsem zjistil, že je to ještě větší problém pro zemědělské a další podniky, kde je práce nárazová. 

Jak probíhala další jednání? 

Společně s lidmi z Bosche jsme jeli na ministerstvo práce a vysvětlovali tento problém. Zjistil jsem, že řetězení při projednávání ze současného zákona nějak vypadlo. 

Omylem? 

Na ministerstvu práce byli lidi, kteří chtěli, aby to vypadlo. 

Můžete být konkrétní? 

Já jsem se rozhodl po tom nepátrat, protože tím atmosféra jen houstla. Ale pokud není možné řetězení smluv na dobu určitou – a to je jen moje spekulace –, nahrává to agenturám práce a agenturním zaměstnancům. To není výhodné ani pro firmy, ani pro pracovníky. 

Co tedy váš návrh obsahuje? 

Povolení řetězení smluv na dobu určitou, pokud jsou splněny dvě podmínky. Musí to být dáno vážnými provozními důvody a musí tomu odpovídat povaha práce – musí být třeba sezonní. 

Jaká je celková podpora vašeho návrhu? 

Jednali jsme se zástupci odborů i podniků a našli jsme vhodnou formulaci. Výsledkem byla dohoda, že pokud se domluví zaměstnanci a zaměstnavatelé, případně zaměstnavatelé a odbory, tak může k řetězení smluv začít znovu docházet. Mluvil jsem i se senátory za ČSSD, kteří souhlasili, že tento návrh společně podáme. 

V jaké fázi je to nyní? 

Návrh už prošel prvním čtením v Senátu. Myslím, že v lednu dorazí novela do sněmovny, snad v květnu by mohla být schválena. Dotazy firem k tomuto problému se totiž v poslední době množí s tím, jak podnikům ubývá možností další spolupráce s lidmi s časově omezenými smlouvami. Firmy o ně přitom nechtějí přijít. 

Největší výhoda smluv na dobu určitou je podle vás v čem? 

Často funguje domluva, že lidé pro firmu po nějakou dobu – třeba na jaře nebo na podzim – pracují, potom odejdou a živí se jinak, ale ví, že další rok s nimi zaměstnavatel zase počítá. Firma je ráda, že pro ni pracují zkušení lidé, že je nemusí znovu zaučovat. Zvyšuje se konkurenceschopnost podniků, protože nemusí platit zaměstnance v době, kdy nemají práci. A kurzarbeit se v Česku ještě pořádně nerozjel. 

A co za přínos může mít smlouva na dobu určitou pro zaměstnance? 

Zaměstnanec má příjem, pobírá všechny benefity, je za něj zaplaceno sociální a zdravotní pojištění a má velkou šanci, že další rok zase získá zaměstnání. Zaměstnanci si uvědomují, že pro firmu je tento systém výhodnější – a že by také mohli přijít o práci úplně, pokud podnik přijde na buben. 

S kterými dalšími velkými problémy se podle vás české firmy potýkají? 

Nejvíc je trápí byrokracie a změny. Třeba časté změny sazeb daně z přidané hodnoty jsou pro ně horší než vyšší, ale zato stabilní sazba. 

RNDr. Miloš Vystrčil

1. místopředseda senátního klubu
člen místní rady
místopředseda oblastního sdružení
člen výkonné rady
zastupitel
krajský zastupitel