Miloš Vystrčil Články

(Radiožurnál) Miloš Vystrčil z ODS byl hladce znovuzvolen předsedou Senátu. Co bude v nejbližší době v horní komoře parlamentu prosazovat? A nelituje, že se nezapojil do boje o křeslo prezidenta republiky? Ptal se jej Tomáš Pancíř.

Vy jste včera hned v úvodu tiskové konference po svém znovuzvolení řekl, že chcete, aby Senát byl vzorem politické kultury a že se chcete zastávat slabších. Tato slova jste pronesl chvíli po tom, kdy do vedení Senátu, tedy na posty předsedy a místopředsedů, byli zvoleni tři zástupci senátorského klubu ODS a TOP 09, jedna zástupkyně klubu lidovců a jeden zástupce klubu Starostů a nezávislých, tedy pět zástupců stran vládní koalice. Naopak nebyl zvolen nikdo, kdo by reprezentoval opozici. Je toto ukázka dobré politické kultury a toho, že se zastáváte slabších?

Paradoxně odpovím, že ano, protože pokud by opoziční senátorský klub měl tolik členů, aby poměrnému zastoupení ve vedení Senátu odpovídalo alespoň jedno místo, tak by opozice ve vedení byla.

V našem jednacím řádu se předpokládá, že se místa obsazují podle toho, kolik procent hlasů mají jednotlivé kluby v rámci celého Senátu. Třeba senátorský klub ODS a TOP 09 má 36 hlasů, čili přes 40 procent. Z toho se potom odvozuje, kolik máte místopředsedů Senátu apod. Když to začnete počítat, tak zjistíte, že jsme si počínali přesně podle tohoto klíče, a to nejen ve vedení Senátu, ale i ve vedeních výborů, v zastoupení ve výborech, ve vedení komisí atd.

Na druhé straně, když jste mluvil o zastání se slabších, o politické kultuře, nemá být součástí toho i to, že ve vedení Senátu bude alespoň jeden člověk z opozice?

Ještě jednou opakuji, my jsme to udělali přesně tak, jak říká zákon. A pak je tady ještě jedna věc. Když se říká vedení Senátu, tak to automaticky evokuje, že tam někdo někoho vede nebo někdo někomu velí. V případě Parlamentu a Senátu zejména to vůbec tak není.

Já s oblibou říkám, že předseda Senátu je vlastně první mezi rovnými. Abych byl korektní, má tedy v jednacím řádu a v Ústavě některé pravomoci, které jiní senátoři nemají, ale všichni ostatní senátoři již mají úplně stejná práva a stejné povinnosti, včetně místopředsedů. To znamená, že tomu není tak, že by lidé ve vedení Senátu měli více pravomocí. Ta hlavní rozhodnutí se stejně dělají na úrovni porady předsedů klubů a i malý klub má jednoho předsedu, stejně jako velký klub.

Už jsme mluvili o tom, že senátoři vládní koalice mají v Senátu více než 80% většinu. Vy jste ale včera přesto několikrát řekl, že se od vás nedá čekat, že byste automaticky podporovali všechno, co navrhne vaše koaliční vláda, že nejste gramofonová deska, která by jen opakovala, co zazní ve Sněmovně nebo s čím přijde kabinet. To jsou vaše včerejší slova. Znamená to, že budete v tom novém funkčním období kritičtější k tomu, co vaši straničtí kolegové prosadí ve vládě a ve Sněmovně?

Já si nemyslím, že budeme kritičtější, ale myslím si, že budeme nadále dělat svoji práci, protože prioritou Senátu by mělo být, že bude dobře dělat svoji práci. Mně se vždy ptají, jaké máme cíle, jaké máme strategie – přece základním cílem a strategií je dobře dělat svoji práci.

Senát má jasně dané úlohy a úkoly z Ústavy a případně z dalších zákonů. My bychom měli dělat dobře svoji práci a to znamená, že se budeme snažit, aby zákony, které určují, jak by se lidé měli chovat, co je dobře a co není dobře, byly kvalitní, jednoduché a neměly by lidem komplikovat život. O to bychom se měli snažit. Pokud se ukáže, že vládní návrh zákona tyto parametry nesplňuje, tak bychom měli být schopni je opravovat, vracet a domlouvat se na tom, jak je vylepšit.

Protože je vláda složena z pětikoalice a protože většinu v Senátu mají senátoři, kteří mají řekněme bližší vztah ke koalici, tak se dá předpokládat, že bude méně nesouhlasu s navrhovanými zákony. To ale neznamená, že je tam nějaká větší tolerance nebo poslušenství. Když vám předkládá návrhy někdo, kdo má podobný názor jako vy, tak je pravděpodobné, že s nimi budete souhlasit více, než kdyby to byl někdo, s kým obecně nesouhlasíte a nemáte stejné názory. Že ale budeme stejně ty zákony opravdu pečlivě studovat a případně upravovat, tím jsem si jistý.

S jakými normami nebo v jaké oblasti by v Senátu mohla vláda narážet?

Myslím si, že to mohou být některé zákony, kde dochází třeba k implementaci evropských směrnic. Zejména pokud bude ta implementace příliš extenzivní, tak na to je Senát poměrně háklivý.

Teď se mi třeba zdá, že bude problém se zákonem o významné tržní síle, protože tam došlo poslaneckými návrhy k nějakým změnám, které způsobily, že nám část zájmových osob a občanů píše ‚nechte tam ty změny‘, část píše ‚dejte je pryč‘ a my to budeme muset nějakým způsobem rozřešit.

Osobně jsem přesvědčen, že vrácení hrozí zejména zákonům, které budou dodělávány ve Sněmovně poslaneckými návrhy. Protože poslanecké návrhy, kdy někdo přijde k poslanci a řekne ‚tohle tam ještě dej, protože by to pro mě bylo výhodné‘, tak na to jsme docela alergičtí a je úplně jedno, z které strany je poslanec, který to navrhuje.

(Autor: Tomáš Pancíř)

Miloš Vystrčil

předseda Senátu PČR