Milan Cabrnoch Články

 

"Jednou z prvních zpráv, kterým jsem po svém příchodu do Evropského parlamentu v roce 2004 nemohl uvěřit a pokládal je za vtip, byla zpráva o tom, jak silnější tmavé americké veverky utlačují své původní červené evropské sestřenice," říká člen Výboru pro životní prostředí Milan Cabrnoch. "Tato absurdita se nám teď vrací na stůl, už v podobě direktivního nařízení, které už nechce jen chránit veverky, ale rovnou vyhlazovat nepůvodní druhy fauny a flóry v Evropě. O tom, co je a co není původní, bude rozhodovat úředník Komise. Jen doufám, že se úředníci nezaměří i na brambory a rajčata, která byla do Evropy zavlečena z Ameriky."

 

Návrh nařízení obsahuje 28 paragrafů, které, ve snaze o dokonalou ochranu původních rostlinných a živočišných druhů, umožňují ty „špatné“ druhy zakazovat, izolovat a v krajním případě dokonce rychle vyhubit. Termín vyhubení se zdál některým poslancům politicky nekorektní a proto se ho švédský poslanec Carl Schlyter rozhodl zpřesnit na destrukci, resp. humánní eutanázii. Ale aby to volič zase neviděl tak černě, dostane se domácím mazlíčkům výjimky v podobě poklidného dožití.

 

Smutnou roli v celém příběhu hraje český sociální demokrat Poc, zpravodaj návrhu nařízení. Poc se s návrhem Komise ztotožnil a jeho dodatky jsou ještě papežštější, než již tak nesmyslný návrh Komise. Navrhuje například, aby byla působnost nařízení rozšířena i na takové druhy, které jsou sice v jedné části Unie původní, ale byly zavlečeny do jiné. S tím, že kdo takové "zavlečení" způsobil, bude hnán k odpovědnosti včetně úhrady nákladů "na obnovu".

 

"Můžeme si klidně představit absurdní situaci, kdy Česká republika žaluje o náhrady nákladů spojených s likvidací bolševníku potomky knížete Klemense Metternicha, který semínka bolševníku obdržel darem od ruského cara Alexandra I. Případně bude něčí pra-pra-pra dědeček obviněn z vysazení prvního exempláře například netýkavky žláznaté," komentuje záměr europoslanec Cabrnoch.

 

"Máme před sebou ale i další oříšek. Někdo musí určit, které druhy rostlin či zvířat jsou „ty špatné“ a mají být vyhubeny," říká Milan Cabrnoch. "Komise na to samozřejmě myslela a z peněz daňových poplatníků vytvoří nový výbor, který bude mít toto svaté právo. Existuje ovšem mnoho nepůvodních druhů, u kterých není jejich škodlivost tak jednoznačná jako u bolševníku velkolepého nebo netýkavky žláznaté. Co třeba nepůvodní rostliny, které neohrožují ty původní, ale dráždí alergiky? Třeba takový oleandr nebo vistárie ohrožuje alergiky a dokonce pod jejím stínem často neroste původní evropská tráva. Jak se k takovému případu nový orgán postaví?"

 

Již dnes existují podle Milana Cabrnocha místní či přeshraniční problémy s přemnožením některých nepůvodních druhů. V České republice je to třeba masivní rozšíření bolševníku velkolepého v Karlovarském kraji, nicméně s ním kraj bojuje i bez evropského nařízení a již dnes na takový zásah může čerpat prostředky z evropských fondů. Rychlejší a efektivnější, než Bruselem úředně stanovené seznamy zakázaných druhů a jejich systematické omezování nebo likvidace, je také je mezistátní výměna informací a sdílení dobrých praktik.

 

"Bránit rozšiřování invazních druhů lze již dnes a nikdo v tomto ohledu nebrání mezistátní spolupráci ani čerpání prostředků z fondů EU. Důvod pro novou regulaci tedy neexistuje a je v českém zájmu, aby přijata nebyla," uzavírá Milan Cabrnoch.