Martin Kuba Články

 

Za prvé jsme definovali prioritní země a země prioritního zájmu tak, abychom dokázali rozšířit obchodní zastoupení České republiky i mimo EU. Jsme přesvědčeni, že pro český export je zranitelné to, že 83 procent exportu České republiky je závislé na zemích EU. V tuto chvíli se EU nenachází v ideální fázi ekonomické křivky, a to je pro český export velmi zraňující. Chceme zásadně diverzifikovat český export.

 

 

Chceme navýšit počet našich zástupců v zahraničí. Definovali jsme prioritní země a země zájmu, v nich chceme zvýšit počet obchodních zastoupení na dvojnásobek, celkem z 37 na 70. Chceme, aby Českou republiku zastupovali lidé, kteří jsou zkušení v obchodu. Chceme je vybírat společně s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a dopravy. U nás pak plánujeme vytvořit jakýsi back-office, který by s těmi informacemi dokázal dobře pracovat.

 

 

Půjde o vytvoření informační databáze i o koordinaci a komunikaci s organizacemi - Českou exportní bankou ČEB a exportní zajišťovací pojišťovnou EGAP -, tedy o základnu pro informace, které přitečou zvenku. Bude to poměrně náročná agenda, proto musí být dobře vybudovaná. Součástí systému back-office by mělo být například i proexportní vzdělávání. Jsme si vědomi, že služby potřebuje každá firma trochu jinak.

 

 

Chceme je řídit my. Nejde o to, kdo koho řídí, ale o to, abychom dokázali z řídicího výboru zajistit rychlý přísun informací. Český byznys nemůže neustále trpět tím, že se bude hádat jedno ministerstvo s druhým, kdo bude koho řídit.

 

 

My nabízíme ministerstvu zahraničí do týmu diplomata dodat člověka, který se bude primárně věnovat obchodu. Stejně tak je tam často armádní přidělenec, který tam zastupuje ministerstvo obrany. Když to zjednoduším, nazval bych takového člověka obchodním přidělencem.

 

 

Potřebujeme hlavně kancelář na ambasádě. Pak se bavme o tom, jaký statut tomuto obchodnímu přidělenci chceme dát. Nabízíme obchodníka, který je v obchodě zkušený, který se tam bude umět pohybovat a který dokáže obchodní informace zvenčí přenášet sem k nám. V tuto chvíli říkáme ministerstvu zahraničí: my za peníze MPO pošleme do zahraničí lidi, budeme je odborně garantovat a jsme plně připraveni, aby tito lidé pracovali v týmu diplomatů.

 

 

Nechci končit debatu na tom, jak tomuto člověku budeme říkat. Pointa je, jakou práci udělá a jaké informace dostane do České republiky. Za český stát mu ale musíme vytvořit maximální podmínky. Pro mě ideální představa obchodního přidělence je s nějakým diplomatickým pasem. To je, myslím, ideální záležitost. My jsme sami u sebe našli úspory, protože MZV v minulosti rušilo pozice obchodních radů z ekonomických důvodů, tak do toho teď my neseme ty potřebné finance.

 

 

Chceme dělat výběrová řízení společně s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a dopravy. Nechceme, aby tyto lidi zaměstnávalo ministerstvo zahraničí. Byli by to zaměstnanci ministerstva průmyslu. Nevím, co vyvolává tu paniku! Přece na ambasádě v Paříži sedí člověk z agentury CzechTrade, ten je zaměstnancem CzechTrade a tu zřizuje MPO. Ministerstvo průmyslu a obchodu dává agentuře CzechTrade 200 milionů korun ročně, aby platila tyto lidi. Fakticky se na tom stavu nezmění vůbec nic.

 

Neformálně ne. My jsme resortně zodpovědní za export ČR, my ani nepotřebujeme finanční prostředky, máme je. Tudíž jsme připravili tuto koncepci a pustili jsme ji do meziresortního řízení, které teď probíhá. S ministerstvem zahraničí teď budeme případné připomínky řešit. Jsem přesvědčen, že ani pan ministr Schwarzenberg nekonzultuje s MPO všechny své věci, které připraví na ministerstvu, do všech detailů, a považuji to za normální.

 

 

Tuto koncepci jsme prezentovali společně s panem premiérem. Byl také u pracovní snídaně, na níž jsme se zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy finalizovali její formu.

 

 

Myslím, že toto je předčasné. Nehovoříme teď o zrušení či sloučení agentur a ani se naopak nechceme fixovat na současný stav. Obě tyto organizace jsou zřizovány a podřízeny MPO a tyto kroky mají vést k takovému nastavení, aby MPO mohlo poskytovat služby našim exportérům maximálně pružně a efektivně.

 

 

To se musí posuzovat vždy diplomat od diplomata. Do diplomacie chodí trochu jiní lidé než do byznysu, už z principu. Také mají jiné povinnosti, monitorují, jaké jsou tam politické pohyby a jaké jsou mezistátní problémy, nejsou to často lidé, kteří by měli prioritně zájem o obchod. Pro mě je to i velmi logická synergie, že by tam byl člověk, který se více zabývá politikou, a druhý, který se více zabývá obchodem. Takový člověk má být generován z podnikatelské sféry. Já také nechci mluvit do toho, koho na ambasádu vyšle MZV jako velvyslance. Ale stejně jako tam armáda posílá své přidělence, tak my nabízíme, aby se rozvíjel export, člověka, který bude co nejlépe komunikovat s českým byznysem.

 

 

Problém je v tom, že ministerstvo uvažuje politicky a zároveň mluví do zahraničního obchodu. My uvažujeme obchodně. Musíme respektovat, v jakém světě žijeme. Teď je to tak, jako byste si v nějakém městě otevřela obchod a prodávala jen lidem z jedné ulice a ze tří ulic ne. Naši podnikatelé ale žijí ve světě, kde mají otevřený obchod a musí prodávat všem lidem z tohoto „města", protože jinak by ten obchod neuživili. Je strašně důležité reagovat na to, co se v tuto chvíli děje ve světě a v Evropě. A trhy nejsou postavené vždy na standardních evropských zkušenostech, to tak prostě je.

 

 

Prioritní země se vybíraly podle striktních ekonomických parametrů, tedy podle toho, jaký je tam průměrný růst HDP, jaký je tam podíl na světovém dovozu a jaký na tom mají zájem české firmy. Chceme vytvořit síť, která nám umožní nově v prioritních zemích se ze 16 zastoupení dostat na 28, v zájmových ze 7 na 25, celkem tedy narosteme ze 37 na 70. Naopak zastoupení v EU je dostatečné.

 

 

To je diskuse, kterou musíme vést. Pokud někde ambasáda není, tak se musíme maximálně domluvit na tom, jak ten proces budeme realizovat. Ze strany MPO bude logicky tlak na to, aby bylo zastoupení ČR směřováno reálně tam, kde je potřeba. A ne abychom v některých evropských zemích měli dvě tři ambasády, a pak nám někde ve světě zastupitelské úřady chyběly. Budeme se maximálně snažit, aby vyhrála logika toho, co je dobré pro český export a ČR.