Musíme citlivě zvážit podíl jádra i limity těžby uhlí
Je to o tom, kam se česká společnost rozhodne jít, ale každý energetický scénář musí stát na reálných ekonomických základech.
Je pravda, že jste požádal premiéra Petra Nečase o odklad projednání energetické koncepce?
Ano. Tento materiál měla vláda původně projednávat v roce 2009, respektive úřednická vláda na začátku roku 2010. Můj předchůdce měl stanovený termín na konec letošního roku. Materiál má definovat mantinely energetiky jako klíčového oboru na 30 let dopředu a ve vizi dokonce ještě o 20 let déle. Pokud jej mám obhajovat, musím být osobně pevně přesvědčen, že předložená varianta je optimální a že za ní mohu plně stát. Vzhledem k tomu, že jsem ve funkci teprve od 16. listopadu a neměl jsem možnost u projednávání tohoto materiálu být, požádal jsem pana premiéra o půlroční odklad, abych mohl koncepci ještě se všemi zainteresovanými subjekty prodiskutovat.
Máte pocit, že předložené varianty jsou nereálné?
Každá varianta, která bude předložena, bude mít vždy fanoušky i odpůrce. To je přirozené. Koncepce popisuje potenciály v podnikání na energetickém trhu a je jasné, že zástupci jednotlivých segmentů i ekologové budou mít vždy trochu odlišnou představu o energetickém mixu. Chci se ale se všemi znovu sejít, diskutovat a poslouchat jejich argumenty. Mým cílem je najít řešení, které bude stát na reálných ekonomických základech České republiky a jejího průmyslu tak, aby při respektování těchto parametrů co nejlépe zajišťovalo udržitelný rozvoj.
Znamená to tedy, že jste s dosavadními variantami nespokojen?
Takhle bych to neřekl, ale je možné, že se konečná podoba předloženého materiálu změní. Pokud mám být předkladatelem tak důležitého dokumentu a nést za něj politicky odpovědnost, chci mít možnost jeho obsah prodiskutovat a udělat si na vše vlastní názor, abych mohl za ním plně stát. Už jsem několikrát zopakoval, že na přípravě energetické koncepce byl odveden velký kus práce, kterou by bylo škoda zahodit, ale nemohu vyloučit, že k nějakým úpravám dojde.
Myslíte, že podíl jaderné energie 80 procent je reálný?
Za sebe musím říct, že se mi zdá dosažení tohoto podílu jádra na energetickém mixu příliš vysoké. Tvrdím, že bychom se měli chovat tak, abychom byli schopni obhájit ekonomiku svých rozhodnutí. Na vybudování tolika jaderných zdrojů jsou zapotřebí investičně obrovské peníze, na které musí ČEZ také vydělat. To není o tom, že napíšeme na papír, bude to tolik a tolik procent. Je třeba i férově přiznat, že dobrá ekonomika našich jaderných elektráren vychází i z toho, že byly vybudovány ještě v minulém režimu za jiných investičních podmínek.
Jak vnímáte podíl obnovitelných zdrojů energie?
Je to o tom, kam se česká společnost rozhodne jít, ale každý energetický scénář musí stát na reálných ekonomických základech. Vezměme fotovoltaické elektrárny. Ty se přece zdály krásným ekologickým řešením, a výsledek? Dnes je jejich instalovaný výkon zhruba 2000 MW, což odpovídá výkonu Temelína, ale podíl na výrobě elektrické energie je jen asi tři procenta. Navíc ne když je to potřeba, ale podle počasí. Co nás tahle legrace stála? Jen v tomto roce platíme, ať už ze státního rozpočtu, nebo každý v cenách elektřiny, přes 32 miliard korun za rok. To hodně zvedá cenu elektrické energie. Nemůžeme chtít, aby naše firmy obstály v konkurenci, a přitom vytvářet situaci, kde už pouhé náklady na energii nutnou k podnikání tomu budou prakticky nepřekonatelnou překážkou.
Takže si nemyslíte, že by mělo dojít k navýšení podílu obnovitelných zdrojů nad oněch 13 procent, k nimž se ČR zavázala?
Myslím, že nejde plánovat jen podle procent a právě v oblasti obnovitelných zdrojů se budou velmi rozvíjet nové technologie a jejich ceny tak, že si to možná dnes neumíme představit. Věřím, že i tyto technologie přinesou možnost vyrábět elektrickou energii za jiných finančních podmínek než teď a možná časem bez podpory z veřejných zdrojů. Věřím v přirozený vývoj trhu a v to, že máme podporovat v této oblasti výzkum a vývoj. Ale teď je to zatím s obnovitelnými zdroji ekonomicky jinak. "Akce fotovoltaika" nás bude stát kolem 600 miliard za 20 let. Musíme si uvědomit, že žijeme ve světě, kde reálně bojujeme o to, aby ČR prošla určitým složitým obdobím, abychom udrželi konkurenceschopnost firem, zaměstnání pro naše občany, a ne se upnuli na procento obnovitelných zdrojů a bylo nám jedno, co to stojí. Chci tím říct, že republika dnes čelí mnohem podstatnějším výzvám, než je procento obnovitelných zdrojů.
Jak se stavíte k prolomení limitu těžby uhlí?
To je zase otázka, která se, bohužel, mediálně zjednodušuje. Ten boj se vede prakticky pouze v ekologickém rozměru – kdo je pro a kdo proti prolomení. Pokud se těžba v dole zastaví, není to tak, že až si za pár let vzpomeneme, zase začneme vesele těžit. Pokud se těžba zastaví, bude stát hodně peněz udržet důl tak, aby nedošlo k jeho zatopení. A pokud budeme chtít takovou těžbu obnovit, bude třeba trvat dalších 5 a více let, než se, zjednodušeně řečeno, prokopeme přes hlínu zase k uhlí. Pět let jen finanční náklady na hlínu a žádné uhlí. A zase to není o tom, že říkám prolomit, nebo ne, je to o ekonomickém rozměru těch variant a položení si všech okolností, které takové rozhodnutí provázejí, na stůl. Navíc toto odvětví má na severu Čech vazbu na zaměstnanost a nese i sociální rozměr. Možné jsou obě varianty. Jen nejsem fanouškem prázdných proklamací, které neříkají, co to bude stát a jaká jsou rizika.
ministr průmyslu a obchodu
předseda místního sdružení
předseda regionálního sdružení
člen výkonné rady
zastupitel statutárního města
zástupce hejtmana