Martin Kuba Články

Praha – Stiskne ruku, posadí se, řekne pár slov a vy si hned řeknete – tenhle chlap ví, co chce. Úměrně tomu je patřičně sebevědomý a lehce agresivní, ale otevřený. Jinak řečeno má přesně ty vlastnosti, které ostatním uchazečům o nejvyšší posty v ODS chybějí. Před dvěma lety si šéf jihočeského regionálního sdružení ODS řekl o post místopředsedy a pohořel. Dnes je tomu jinak. Jako schopný ministr průmyslu a obchodu se uchází o ještě vyšší stupínek, a tentokrát má velkou šanci uspět.

Do konce roku zbývají dva měsíce a nikdo v této zemi neví, jak vysoké budou daně, co bude s důchodovým spořením, kolik bude co stát. Může si něco takového dovolit vláda, v níž je ODS nejsilnější stranou? 

Jsem přesvědčen, že ne. Podíváme-­li se na výsledky krajských voleb, dali nám to voliči poměrně jasně najevo. Pro ODS to znamená, že se musí zamyslet, jak dál ve vládě pokračovat a jaké priority si má vybrat, aby její vládnutí mělo smysl. 

Premiér Petr Nečas ale řekl, že výsledek voleb je odpovědí na prováděné reformy, a koneckonců že každá vláda v půli volebního období dostává od opozice na frak. 

To je pravda z poloviny – je logické, že určitý propad po dvou letech ve vládě, která dělá nepopulární reformy, je přirozený. Na druhou stranu my máme nepřirozený pokles preferencí, který je spojen s tím, že ODS nedělá ve vládě výraznou pravicovou politiku, kterou její voliči očekávají 

Co to je výrazná pravicová politika? 

Raději než o pravici hovořím o liberálně konzervativních principech, jež ctí svobodu jednotlivce, prosazují minimální zatěžování lidí administrativou, nevěří v zisk postavený na dotacích a v přerozdělování peněz z centra. To všechno ale nesmějí být ideologická klišé, lidé musejí ty poučky pocítit ve svých životech. Jestli to tak není, legitimní otázka našich voličů zní: A v čem já se mám líp po dvou letech vašeho vládnutí? 

Čili když v Teplicích lidé žijí v nezadluženém městě, které zrušilo polovinu nesmyslných vyhlášek a jehož primátor Jaroslav Kubera nekrade a ještě se radí s občany i opozicí, jde o pravicovou politiku? 

To je reálný dopad pravicové politiky, i když na komunální úrovni to je trochu snazší než na té centrální. Je ale složité vysvětlit lidem, že pravicová politika je totožná se sociální reformou nutící sedmdesátileté babičky dojíždět k bankomatu a vybírat si peníze přes sKartu, kterou nechtějí a nic jim nepřináší. Není pro mne pravicová politika, když ODS přistoupí na zákon o veřejných zakázkách, o němž většina našich starostů říká, že jim komplikuje život. Vědí, že nový způsob zadávání výběrových řízení vůbec nevede k úsporám, protože popírá to, co v běžném životě funguje, tedy že si vybíráme zboží nejen podle nejnižší ceny, ale také podle kvality. My jsme u této předlohy kývli na návrhy Věcí veřejných složených z politiků, kteří nikdy žádnou veřejnou zakázku nedělali. 

Nikoli Věcí veřejných, ale ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského, který přeběhl k LIDEM. 

Tak LIDEM. Fakt je, že máme obrovský počet starostů a podnikatelů, kteří ten zákon kritizují, a my jsme v té honbě za mediální transparentností přijali neracionální řešení. Liberálně konzervativní politika musí předně stát na zdravém rozumu. 

A co na zvyšování daní? 

Na něm stát nesmí. Může si ho ovšem dovolit i pravicová vláda, když jde o krizovou situaci. Pak to ale musí umět vysvětlit, časově omezit a také říct, jaká přijala opatření, aby už to příští rok dělat nemusela. A to se nám za ODS nepovedlo. 

Jenže každé zvýšení daní musí něco přinést, například masivní investice do veřejných služeb, vzdělávání, vědy, zdravotnictví. V případě minulého navýšení daně z přidané hodnoty se ale žádný efekt v podobě vyššího výběru daní nedostavil. Proč tedy na to ODS zase kývla? 

Výběry DPH v posledních měsících ukazují, že tam nárůst je. Byla to jedna z možných cest, i když pro mnohé z nás bolestivá. Bohužel jsme na ni nevykročili s dostatečnou argumentační výbavou. Vyšší daně už neprovázely jednoznačné úspory v agendách státu. Neubývalo zbytečných úřadů, lejster a státních organizací. Zatímco podnikatelé se po krizi v roce 2009 museli velmi uskrovnit a zefektivnit svůj byznys, stát nic podobného nedokázal. Oni očekávali, že ministři za ODS a TOP 09 ve svých resortech manažersky zavelí a provedou zásadní strukturální změny.

Máte nějaké pokyny z Bruselu nebo já nevím odkud? Jestli ne, nechápu, proč jste nezaveleli a neudělali to. 

Ztráta důvěryhodnosti částečně souvisí právě s tím, že podobné kroky naši voliči čekali marně. Ono není jednoduché je realizovat, ale pro mě je to jedna ze zásadních věcí, které chci přinést do vedení strany. My musíme za ODS definovat, jaké organizace a agendy jsou ve státní správě zbytečné a co konkrétně pro fungování štíhlého, ale silného státu uděláme. 

Neřekli jste to už asi tisíckrát? 

To je právě ono. Řekli, ale nedělali. Sám na ministerstvu vidím, jak tvrdé řízení a odhodlání to vyžaduje, když chcete něco ve státní správě změnit. 

Jenže teď se vláda neláme na obtloustlém státu, ale na úsporném balíčku ministra financí. Mluvíme-­li o sazbách DPH, jde všehovšudy o 16 miliard. Proč Petr Nečas nebouchne do stolu a nevysvětlí Miroslavu Kalouskovi, že ústupek rebelům v tomto bodě není nijak fatální a navíc je i z ekonomického hlediska rozumný? 

To je otázka nejen pro Petra Nečase, ale celé grémium ODS. Vedení strany v tom svého premiéra, který je z logiky funkce nucen ke kompromisnímu jednání, nechávalo samotného. Tuhle roli přece musí plnit místopředsedové strany. V okamžiku, kdy Mirek Kalousek oznámí v televizi, na co on dá nebo nedá peníze v příštím rozpočtu a že je nebude mít na školství, inovace, vědu, měl vzápětí vystoupit první místopředseda ODS a říct, že premiérem je předseda ODS, která je nejsilnější vládní stranou a jako taková musí i určovat rozpočtové priority. A rozhodně nerezignuje na podporu vědy, výzkumu a školství, která je pro její voliče klíčová. V tomto ohledu vedení ODS selhalo. 

V tom byste viděl svou roli prvního místopředsedy ODS? 

Jsem přesvědčen, že ODS potřebuje v grémiu populární tváře, ale vedle nich tam musejí být politici schopní razantně a manažersky stranu řídit, hájit její zájmy, ať už proti opozici nebo i v koalici. Tento moment bych chtěl do grémia vnést. 

Miroslava Němcová, Pavel Blažek, Jiří Pospíšil a Tomáš Chalupa jsou lidmi, o nichž mluvíte? 

Nechci hodnotit jednotlivá jména. Podle mne je spíš důležitý vzkaz delegátům kongresu, že tentokrát se kandidáti neucházejí o posty, které mají nějakou přidanou ministerskou hodnotu. Příští grémium bude o hodně tvrdé práci, která neponese takové výsledky jako v dobách, kdy byla ODS na vrcholu a pozice místopředsedy souvisela s růžovou politickou budoucností. 

Mírně řečeno. Ono je spíš jasné, že toto grémium si bude zvykat na opoziční práci po předčasných nebo řádných volbách. 

To je velmi pravděpodobné a já jsem přesvědčen, že ODS může opoziční role prospět. Každé straně, která je dlouho u moci, jde půst k duhu. Všichni na to musí být připraveni. 

Odstartuje tohle období už příští týden – neboli může se stát, že Petr Nečas bude předsedou ODS, ale nikoliv vlády? 

Neumím odhadnout, co bude příští úterý či středu. Pro mne je důležité najít kompromis, který umožní existenci této vlády. Stojíme totiž v situaci, kdy probíhající střet o pár miliard může vyústit v předčasné volby a nástup levicové vlády, v níž ČSSD a KSČM utratí podobnou částku během týdne a zadluží Česko jejím desetinásobkem. Odpovědní politici by tomu měli zabránit. Můj apel je, abychom ten kompromis našli. 

Nekličkujte. Měl by Petr Nečas kývnout na požadavek rebelů ohledně DPH? 

Komentář k této konkrétní věci řeknu ve chvíli, kdy budu ve vedení strany. Momentálně chci zdůraznit potřebu toho kompromisu, protože předčasné volby otevírají dveře koalici ČSSD a KSČM. 

No a? Připouštíte si, že jste vládli tak, že si voliči přejí změnu právě tímto směrem? 

Vnímám, že takové nálady ve společnosti jsou, i když parlamentní volby by podle mne dopadly trochu jinak než ty krajské. Politici ODS cítí odpovědnost za stát. Před dvěma roky jsme převzali otěže vládnutí a je na nás, kam tuto zemi povedeme. 

Po pravdě – promrhali jste většinu 118 hlasů ve sněmovně. 

Já jsem rok ministrem, nesedím ve sněmovně. Tohle je připomínka pro vedení ODS, avšak přiznejme, že to byla od začátku složitá většina. Odpovědnost ale cítím velkou. Pokud můžeme dál vládnout a dělat rozumnou politiku, neměli bychom to promarnit. 

Jestli už jste to nepromarnili. 

Jsem přesvědčený, že liberálně konzervativní koncept je pro Českou republiku a její občany prospěšný. My děláme zásadní chybu v jeho mediální prezentaci. Lidé si přece nevytvářejí názor tak, že si doma v kuchyni počítají DPH a HDP, ale že poslouchají politiky. Když jim Miroslav Kalousek tvrdí, že dobře už bylo a všichni, kterým je nad padesát, si mají šetřit už jen na rakve, tak je to rétorika, jež vede k blbé náladě. Lidé přitom chtějí mít nějakého lídra, který reálně popíše situaci a pak řekne, kudy se půjde dál. Naše politika musí dávat jasnou naději a směr, odkud kam jdeme. Když na tohle liberálně konzervativní lídři rezignují, popírají to zásadní, co od nich společnost očekává. 

(Autor: Kateřina Perknerová)

MUDr. Martin Kuba

ministr průmyslu a obchodu
předseda místního sdružení
předseda regionálního sdružení
zastupitel statutárního města