Martin Kuba Články

(ČT 24) Vláda musí předložit jasná a srozumitelná pravidla, jak chce v boji s pandemií pokračovat, chová se nepředvídatelně, shodli se předseda Asociace krajů ČR a jihočeský hejtman Martin Kuba s poslankyní vládní ČSSD Kateřina Valachová. Další prodloužení nouzového stavu potřebuje kabinet už jen na omezení pohybu lidí, upozornili Valachová s Kubou v Událostech, komentářích ČT24.

„Je důležité, aby vláda vyhodnotila opatření a Poslanecké sněmovně předložila další řešení a postup, protože veškerá opatření by měla minimálně zasahovat do života lidí,“ prohlásil Kuba. Reagoval tak na další žádost vlády o prodloužení nouzového stavu. Ten zatím platí do 28. března.

Podle šéfa Asociace krajů vláda už nástroje v boji proti pandemii má, Kuba tím myslí pandemický zákon. Nouzový stav podle něj vláda potřebuje už jen na omezení pohybu lidí.

Přepis rozhovoru:

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Dokud neklesne počet hospitalizovaných nebudou se podle vlády současné přísné restrikce uvolňovat. Je tak jasné, že většina z nich nás bude provázet nejmíň do Velikonoc. Ministr zdravotnictví taky oznámil, že kvůli tomu bude opět žádat o prodloužení nouzového stavu. Situace v nemocnicích je stále vážná. S covidem v nich leží téměř 9 000 pacientů, 2 000 z nich ve špatném stavu.

Petr SMEJKAL, epidemiolog, člen Rady vlády pro zdravotní rizika:
Jak víme, tak v těch nemocnicích, protože ta nemoc má inkubační dobu a nějakou dobu trvá, než pacient dospěje do těžkého stavu, tak ty ještě, myslím, že tenhle týden pojedou na hraně.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Teprve po zlepšení epidemické situace by se mohl postupně začít obnovovat provoz ve školách. Ministerstvo zdravotnictví dnes zveřejnilo nový plán. Mezi prvními by se měli k prezenční výuce vrátit žáci celého nižšího stupně.

Barbora PETEROVÁ, mluvčí Ministerstva zdravotnictví:
V případě zlepšení epidemiologické situace bude Ministerstvo zdravotnictví navrhovat otevření mateřských škol a prvního stupně základních škol, posledních ročníků základních škol a středních škol, a to s povinným testováním 1× týdně.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Našimi hosty v první debatě jsou poslankyně ČSSD Kateřina Valachová. Dobrý večer.

Kateřina VALACHOVÁ, místopředsedkyně školského výboru PS PČR /ČSSD/:
Klidný večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Je tu s námi taky poslanec SPD Jan Hrnčíř. Vítám vás.

Jan HRNČÍŘ, poslanec SPD:
Hezký večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A ve spojení jsme taky s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou z ODS. Zdravím vás.

Martin KUBA, předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
Hezký večer z Budějovic.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane Kubo, začnu u vás. Vy jste jako hejtmani vládě umožnili svou žádostí prodloužit nouzový stav, který tady máme nepřetržitě od 5. října. Bylo to podle vás skutečně naposled?

Martin KUBA, předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
Je nutné říci, když se podíváme na to, kam se ta situace vyvinula, tak to jednání hejtmanů bylo velmi racionální. Když se na to dneska podíváte s odstupem, tak bylo jasné, že ta čísla se prostě zhoršují a skončení nouzového stavu bez jiné epidemické legislativy, která v té chvíli nebyla, vzpomeňme si, že nebyl schválený pandemický zákon, by znamenalo poměrně jako zásadní rozvolnění. Když si potom vzpomeneme na to, co se v těch následujících týdnech dělo, tak si myslím, že hejtmani se rozhodli velmi rozumně. V téhle chvíli už pandemický zákon schválený je, to znamená legislativu, kterou vláda potřebovala schválenou, má. Nouzový stav už v téhle chvíli v podstatě potřebuje jenom na omezení pohybu občanů, a je důležité, aby vláda vyhodnotila a Poslanecké sněmovně předložila další řešení a další postup. Vyhodnotila ta opatření, protože samozřejmě veškerá ta opatření by měla minimálně zasahovat do života lidí. Já tvrdím, že není možné, aby do něj nezasahovala nijak, protože historicky každá léčba infekční choroby prostě je úplně nespojitelná s absolutní svobodou. Když budete mít žloutenku, tak se prostě nemůžete pohybovat úplně všude a přenášet ji na každého. To tak je, ale že ty zásahy vlastně do těch svobod lidí mají být minimální a mají být maximálně logické, to je jasné a teď bude na vládě, aby prokázala, že ta opatření, která přijala, fungují, nějak je obhájila a případně prodiskutovala v Poslanecké sněmovně, jak dál postupovat.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně Valachová, podle vašeho názoru, vy jste členka vládní strany, by to už bez nouzového stavu dál nešlo, jenom podle pandemického zákona? Protože vláda už se vyjádřila jasně, že tedy o prodloužení bude opět žádat.

Kateřina VALACHOVÁ, místopředsedkyně školského výboru PS PČR /ČSSD/:
Já především souhlasím s tím, co tady zaznělo od pana hejtmana, že je dobře, že vláda a kraje našly společnou řeč, protože v těch minulých týdnech, a bohužel to stále přetrvává, situace v našich nemocnicích je velmi vážná. A na prvním místě musíme mít zdraví lidí a také samozřejmě vytvoření podmínek pro lékaře a zdravotní sestřičky, aby dokázali covidu čelit. A trvá to dlouho, takže je dobře, že jsme v těch minulých týdnech se ještě dokázali omezit a nouzový stav prodloužili. Teď vláda avizovala v neděli ústy pana Vondráčka, tedy předsedy Poslanecké sněmovny z hnutí ANO, další pokus o prodloužení nouzového stavu. Já si sama jako koaliční poslankyně počkám na ty podmínky, jaký ten plán je, v tuto chvíli to neznáme ani my koaliční poslanci. Obecně bych jako právnička řekla tolik, že už bych právě předpokládala plán a strategii vlády, jak se budeme postupně přesouvat do těch mírnějších pandemických pravidel tak, abychom měli zajištěno, že zdravotní péče je zajištěná, že chceme děti zpátky do škol a zároveň abychom měli bezpečnost na pracovištích. Takže to jsou 3 věci, které určitě budeme sledovat.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A vy jako poslankyně vládní strany ten plán vlády, co dál, jaksi postrádáte nebo pro vás není jasný, není čitelný?

Kateřina VALACHOVÁ, místopředsedkyně školského výboru PS PČR /ČSSD/:
Nebudu negativní, že postrádám. Já se na něho těším. Myslím, že stejně jako pan kolega Kuba a všichni kolegové v krajích takový plán potřebujeme. A bezpochyby toho 26. března o tomto budeme ve Sněmovně jednat a kolegové z krajů nás budou pečlivě pozorovat, protože důležitá shoda, aby lidé viděli světlo na konci tunelu.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A znovu se tedy ptám, jste poslankyně vládní strany, v tuto chvíli žádný ten plán neznáte, ani jeho obrysy?

Kateřina VALACHOVÁ, místopředsedkyně školského výboru PS PČR /ČSSD/:
V tuto chvíli, paní redaktorko, ho neznám. A jak říkám, pan Vondráček to vyhlásil v neděli v Otázkách Václava Moravce, to datum projednávání nouzového stavu. Můžeme se bavit o tom, jestli to je správně na takovou vážnou věc. Ale co se týká těch tří věcí, to znamená zdraví lidí, nemocnice, návrat dětí do škol a otázka bezpečnosti na pracovištích, aby ekonomika mohla běžet, to jsou jasné 3 body, které určitě budeme chtít slyšet.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Hrnčíři, ptát se poslance SPD, jak se postaví k hlasování o další nebo k té další žádosti o prodloužení nouzového stavu, je možná vcelku zbytečné, vaši odpověď, předpokládám, že to bude ne, ale co byste od vlády chtěli ve Sněmovně slyšet?

Jan HRNČÍŘ, poslanec SPD:
Především vláda slibovala, že když bude schválený pandemický zákon, tak už nebude potřeba nouzový stavy prodlužovat. A pandemický zákon tady máme, část opozice naletěla vládě na sliby a odhlasovali pandemický zákon, a stejně ty nouzové stavy tady máme dál. Já se obávám, že vláda nemá žádný plán. Oni mají plán, že chtějí další nouzový stav a podle mě to je všechno, co v tuto chvíli mají a hledají nějaké cesty a opatření. Ale myslím si, že žádný plán neexistuje.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Kubo, jak vy reagujete na to tvrzení, že část opozice naletěla a schválila pandemický plán a stejně jaksi nemáte informace, které za to požadovala?

Martin KUBA, předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
Já musím říct, že ten pandemický zákon a jeho projednání byla vlastně jeden, řekněme, z důležitých kroků, které se povedly po tom jednání vlády s hejtmany. Myslím si, že proběhl ve shodě mezi vládou a opozicí, což pro nás bylo docela důležité. Já předpokládám, že si vláda do toho pandemického zákona zakomponovala všechny nástroje, které prostě potřebuje v souboji s tou pandemií. A opravdu to omezování pohybu a využívání nouzového stavu je opravdu až základní, poslední jako podmínka, kterou by vláda prostě měla využívat a měla by ji využívat velmi opatrně. Je třeba si prostě říct, že ta opatření trvají velmi dlouho, pro všechny jsou, řekněme, ekonomicky náročná, sociálně, prostě ty lidi extrémně zatěžují, ti lidé už jako taky jsou vyčerpaní, spoustě těch opatření nevěří, takže vláda v rámci toho, že pracuje s křehkou, ale opravdu velmi křehkou důvěrou těch lidí, by tohle měla zvažovat. Vidíme kolem sebe i v evropských zemích, že už i v Německu prostě řada lidí porušuje ta opatření, protože prostě už to jako těžko snášejí. Takže vybalancovat ty zásahy vlastně do toho života těch lidí je velmi důležité, v tomhle bych řekl, že se naší vládě dlouhodobě nedařilo. Vést tady debatu, jestli když se jdu projít někam za hranice obce, jestli šířím nebo jako jestli mohu být rizikem pro šíření covidu, je přece úplný nesmysl. A vybalancování právě těch opatření tak, aby jim lidé opravdu rozuměli, byla úplně jasná a srozumitelná a pak taky poměrně tvrdě jako vyžadovat jejich plnění. To je úkol prostě pro vládu, a ne neustálé rozšiřování a expanze všech těch nařízení, které ty lidi dlouhodobě otravují, oni už je prostě nechtějí snášet, protože některé nedávají logiku. My si na tahle řešení počkáme, hejtmani prostě splnili svoji povinnost, dokázali ochránit ty kraje před tím, aby se rozvolnila ta situace příliš brzo. Ty následující týdny ukázaly opravdu, že jsme se zachovali racionálně. Já chci říct, že máme v Jihočeském kraji 120 lidí na jednotkách ARO a intenzivní péče. 120, opakuji, to je prostě naprosto výjimečná situace, nikdy nebyla, pořád se ta čísla zvedají. Jihočeské nemocnice to zvládají, ale je to prostě enormní zátěž a ignorovat to, to by byla jako velká chyba. Ale prostě vláda musí přijít s normálními, racionálními opatřeními a lidem je vysvětlovat a vysvětlovat, proč je prostě po nich požaduje, a ne je pořád rozšiřovat.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Já bych teď se s dovolením paní poslankyně vrátila k jednomu z těch už zavedených opatření. Od začátku března platí zákaz cest mezi okresy, jak všichni víme. Vláda lidem řekla, že můžou odjet na chalupy, pokud tam ty 3 týdny, po které to má platit, zůstanou. No a teď už je jasné, že se to nezmění minimálně do Velikonoc, není to vašima očima viděno, další jaksi z důkazů toho, co je vládě vyčítáno, že komunikuje nepředvídatelně, že se podle toho lidi, firmy nemůžou zařídit a že to je v podstatě tak trochu nefér. Co mají teď ti lidé dělat, jsou uvězněni na neurčito na chalupách?

Kateřina VALACHOVÁ, místopředsedkyně školského výboru PS PČR /ČSSD/:
Určitě máte pravdu v tom, že ta otázka místa pobytu a zákazu se pohybovat mezi tím místem, které jsme si zvolili před těma dvěma týdny, tak to je věc, která měla by být co nejrychleji jasná, to znamená, jaký bude plán. Tady už zaznělo opakovaně, že nouzový stav je opravdu potřeba pouze tehdy, pokud chceme některá opatření, například omezení pobytu a pohybu určit na celém území republiky. Máme ještě 10 dní do případného prodloužení nouzového stavu a já si myslím, že to nerozhodneme nikdo z nás, kdo jsme v debatě, dokonce ani vy, pravděpodobně ani vláda, ale rozhodne to aktuální situace za těch 10 dní, jak bude vypadat na jednotkách intenzivní péče. Chci říct...

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Já se ptám na to, proč vláda předjímala rovnou, že to bude tedy na 3 týdny, proč, nikdo by se asi nezlobil, kdyby řekla, my to nevíme, na jak je to dlouho, to by jí samozřejmě nikdo nemohl zazlívat?

Kateřina VALACHOVÁ, místopředsedkyně školského výboru PS PČR /ČSSD/:
Chci říct, že co se týká toho termínu, tak ten, jenom si připomeňme, byl dán tím, že vláda rozhodovala znovu, nově, o nouzovém stavu, takže rozhodla na měsíc, tak jak má. A tak se tedy stalo, že bude tedy končit tento termín právě na konci března, to jenom připomínám. Takže nic jiného vlastně vláda udělat nemohla, na déle rozhodnout nemohla. A jenom říkám objektivně a právě poctivě a pravdivě směrem k divákům, byť to není příjemné, rozhodne to situace na lůžkách v nemocnicích. Pokud bude lepší, tak věřím, že můžeme ustoupit od pravidel nouzového stavu a jít tam, kam si přejeme, do těch pandemických pravidel a do toho návratu k normálu. Pokud ne, tak vláda, a to opravdu souhlasím, by měla velmi rychle říct, jak nejhůř vypadá ta situace, měla by říct nějaké scénáře lidem, tohle se přiznám také postrádám, řekněme, pozitivní cestu, střední cestu a potom nějakou, řekněme, kritickou cestu. Ocenila bych a myslím si, že občané také, případně říct i, řekněme, ty špatnější cesty, ale být nepřekvapen, vědět, co bude. A co se týká těch chalup a bydlišť, tak zrovna v této věci si myslím, že by se měla vláda i vyjádřit tedy, jestli v tom okamžiku dalšího prodloužení lidé mohou to místo změnit. Myslím si, že by to bylo velmi praktické a také očekávatelné.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Vaše reakce, pane Hrnčíři.

Jan HRNČÍŘ, poslanec SPD:
To je právě ta nesrozumitelnost těch opatření. Aby se lidé nějakými opatřeními řídili, tak musí být uvěřitelná, musí být srozumitelná. Já mám pocit, že se vytratil ten zdravý rozum z těch opatření. Není přece žádný problém, pokud na víkend někdo odjede na svoji chalupu, tam stráví tu dobu a vrátí se, nebo maximálně půjde na vycházku do lesa, já si myslím, že to nezhorší tu epidemickou situaci. Stejně tak, jako když je někdo sám na veřejném prostranství, tak aby ho zaklekávali policisté kvůli tomu, že nemá roušku, si myslím taky je naprosto non sens, naprosto zbytečné a samozřejmě lidi už jsou frustrovaní z těch opatření. A pokud tato opatření, která nedávají smysl, tak ta vůle je dodržovat se zmenšuje samozřejmě. A to je ten problém.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Máme ještě jedno téma. A o úvod k němu poprosím Michala.

Michal KUBAL, moderátor:
Je to tak. Evropská komise má zítra v Bruselu představit takzvaný evropský unijní očkovací pas. Je to projekt, který by měl usnadnit cestování mezi jednotlivými unijními zeměmi, platit by měl od konce června. Podrobnosti o tom už dodá přímo z Bruselu Lukáš Dolanský. Dobrý večer, Lukáši. Jak to vypadá, co konkrétně, jak by ten pas by měl jednak vypadat a co konkrétně, jaké údaje by měl obsahovat?

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT v Bruselu:
Dobrý večer. Základem toho evropského pasu nebo certifikátu by měl být QR kód, což je tohle, je to takový obrazec, měl by to být v zásadě program nebo aplikace v mobilním telefonu, která by vygenerovala právě takový QR kód. O tento program nebo software by se měla postarat Evropská unie, měla by ho vytvořit buď Evropská komise nebo některý z úřadů. A podle těch informací, které já jsem dnes měl možnost vidět podle těch dokumentů, by tam mělo být těch údajů poměrně docela dost. Mělo by tam být nejenom jméno v rámci tohoto QR kódu, tedy jméno a příjmení, mělo by tam být také samozřejmě datum narození, mělo by tam být také číslo občanského průkazu nebo pasu, mělo by tam být také číslo zdravotního pojištění, mělo by tam být uvedeno datum vakcinace nebo testů, měl by tam být uveden způsob vakcinace, to znamená tedy, jakou vakcínou byl člověkem vakciován, popřípadě tedy, jakým testem byl prověřen a měl by tam být také datum očkování a osobní identifikátor. Tohle všechno by mělo být v rámci toho jednoho QR kódu. A jenom dodám, že pro lidi, kteří by nemohli mít třeba tuto aplikaci v mobilním telefonu, tak by bylo možno ten QR kód také vytisknout. Důležité ale je, že v těch dokumentech se zároveň říká, že by neměla vzniknout nějaká velká jednotná evropská databáze, kde by všechny tyto údaje byly obsažené, ale právě tyto všechny údaje by měly na starosti jednotlivé regionální, to znamená teď domovské státy.

Michal KUBAL, moderátor:
Jedno upřesnění, poprosím jenom krátce, platí tedy, že v tom případě to není jenom očkovací, ale zároveň testovací průkaz? Je to tak, chápu to správně?

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT v Bruselu:
Je to tak. Je to věc, kterou chce Evropská komise vyjít vstříc, řekněme, těm kritickým zemím, které, řekněme, oponovaly vznik takového průkazu, protože podle těch dokumentů tedy, které já jsem měl možnost vidět, tak je tam vakcinace, to znamená datum a druh vakcinace nebo test a druh testu. To znamená, umožňují, nebo Evropská komise by měla umožnit také, aby tam bylo zaznamenáno, jestli to je PCR test, nebo jestli to je antigenní test, a dokonce pro ty, kteří by tedy již prodělali samotnou nemoc covid-19, by tam mělo být uvedeno, jestli tu nemoc prodělali, a kdy ji ukončili.

Michal KUBAL, moderátor:
Ty už jsi to naznačil, Lukáši. V Bruselu se občas stává, že ta dohoda není jednoduchá, jak to vypadá s tímto projektem? Dá se očekávat, že to bude velmi obtížné ho prosadit, nebo naopak se rýsuje jednota unijních zemí už dopředu?

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT v Bruselu:
Nerýsuje se tady jednota. Myslím si, že ještě kolem toho bude poměrně nebo budou poměrně velké debaty a velké diskuse. Zaznamenali jsme hlasy například z Francie, která v zásadě oponovala tento vakcinační průkaz proto, protože by podle nich, tedy podle Francouzů, mohly vzniknout, řekněme, 2 kategorie evropských občanů. Na druhou stranu to, o čem jsem mluvil, že se Evropská komise snaží vyjít vstříc i těmto zemím a říct - tedy dobrá, když není možné jaksi vakcinovat v tuto chvíli všechny, ale abychom uvolnili, řekněme, turistický ruch, tak pojďme tam dát ty testy, to znamená buď PCR testy, nebo pokud bude někdo potřebovat i ty antigenní testy, tohle jsou všechno kroky, které se Evropská komise snaží vyjít vstříc těm jednotlivým členským zemím, včetně toho, o čem jsem mluvil, že by neměla vzniknout jednotná velká databáze, ale že by tohle všechno si měly kontrolovat jednotlivé členské státy.

Michal KUBAL, moderátor:
Tolik prozatím Lukáš Dolanský. My se do Bruselu ještě vrátíme a probereme spolu podrobnosti, postoje jednotlivých unijních zemí k jednotlivým vakcínám, kterými se očkuje v rámci Unie. Vracíme se zpátky do studia za Marcelou a jejími hosty.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Ano. Paní poslankyně Valachová, váš názor na tento covid pass nebo digitální zelený certifikát, jak se to má oficiálně jmenovat. Odpovídá takovémuto dokladu, který by měl být vystavován, rychlost očkování v Česku i v dalších zemích a není tam možná až příliš informací, například jakou vakcínou je člověk očkovaný, i když si nemůže vybírat?

Kateřina VALACHOVÁ, místopředsedkyně školského výboru PS PČR /ČSSD/:
Lidé si po tom náročném covidovém roce přejí právem se svobodně pohybovat jak na území České republiky, tak po celé Evropě, ať se to týká práce, rodiny nebo cestování. A já jsem člověk, který se dlouhodobě zabývá právem a chrání práva lidí, takže samozřejmě moje představa je taková, aby zásah do soukromí lidí byl co nejmenší a zároveň, abychom zvýšili bezpečí tak, abychom se opravdu svobodně po Evropě pohybovat mohli. A myslím si, že ty detaily, které jste zmínila, ty jsou podle mého soudu nadbytečné. Důležité je, aby tady existoval nějaký 1 doklad, ke kterému mají lidé více cest, jak se k němu dostat, každý nějakou tu spravedlivou cestu může najít, a aby opravdu to znamenalo bezpečí, aby se nevrátila ta těžká epidemiologická situace případně znovu na podzim, protože to si nikdo nepřejeme. Očkování samozřejmě musíme zrychlit, to je jasné.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Takže jestli vám správně rozumím, tak ano, ale v jednodušší formě.

Kateřina VALACHOVÁ, místopředsedkyně školského výboru PS PČR /ČSSD/:
Jednoduše, s ochranou soukromí, více cest, aby si každý našel, máme právo se svobodně pohybovat po Evropě, ať v případě práce, rodiny nebo cestování.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane Kubo, váš názor.

Martin KUBA, předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
Jestli si mohu dovolit názor, tak mám pocit, že přesně tahle debata ukazuje to, co Bruselu jde, a to jsou prostě debaty o tom, jak vymyslet další pas, jak řešit, co v něm bude. A místo, abychom prostě využili té situace a dali jasně najevo, že být Evropanem se vyplatí, že Evropa je nejsilnější, prostě hráč na tom politickém a světovém trhu, a dneska by tady byly miliony vakcín a očkování by běželo rychle, každý by k tomu měl mít přístup, tak potom se bavme o nějakém pasu. Ale místo toho tady vakcíny nejsou, očkujeme velmi pomalu a hlavně už teda řešíme a v Bruselu se zabýváme tím, jestli v červnu budou mít všichni pas. Tak já garantuju, že ho mít všichni nebudou, protože tímhle tempem budeme v červnu očkovat tak šedesátníky a pro mě je v té chvíli jakoby naprosto nefér se tady bavit o nějakém pasu, pokud si k němu 70 % lidí nemůže pořídit to očkování. A bohužel, pro mě to jenom potvrzuje, že tohle to jsou chvíle, kdy Evropa se zabývá detaily a podle mého trochu jako nesmysly v situaci, kdy prostě tady měly být miliony vakcín a Evropská unie měla v tomhle tom prostě potvrdit svým občanům a myslím si, že i měla šanci ukázat euroskeptikům, že se prostě vyplatí být Evropanem. Já se obávám, že při pohledu na preference politických stran na české politické scéně tohle úplně nevyšlo a bohužel je to velká škoda, byla to velká příležitost pro Evropu. A z mého pohledu je takové detailní zabývání se tím, jestli tam bude vyznačeno tohle nebo tohle a dohadování se o to, místo abychom zajistili, aby všichni Evropané byli proočkování naprosto co nejrychleji, a pak se tedy bavme o tom, jestli ty pasy ano, nebo ne. Ale diskutovat tady o tom, že budou v červnu v momentě, kdy více jak polovina národa českého k tomu ještě nebude mít přístup k té vakcinaci, tak to mi přijde trochu zvláštní debata.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Hrnčíři, vy to považujete tuto debatu teď za předčasnou?

Jan HRNČÍŘ, poslanec SPD:
Naprosto absurdní, protože povede to samozřejmě k vytváření obyvatel druhé kategorie, to je jasná věc. Předtím jsme varovali a myslím si, že to hrozí. Ale je to o tom..

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Takže benefit očkovaného se diskriminací neočkovaného.

Jan HRNČÍŘ, poslanec SPD:
Přesně tak. A kdo se chce očkovat, tak aby měl čím se očkovat, už tady měl být Sputnik, vláda se měla postarat, my k tomu vyzýváme neustále, měly by tady být dostupná léčiva. Isoprinosine je známé, že prostě brání těm těžkým průběhům covidu, ale musí se nasadit brzo. Proč ho nemáme jako Poláci volně dostupný v lékárnách. Poláci, a to si nebudeme nalhávat, ty dodržují opatření zdaleka méně než naši občané, to je známá věc, a v přepočtu na obyvatele mají daleko méně úmrtí, mají daleko méně těch těžkých případů, protože ti občané mají možnost si zakoupit nějaký lék, který je uchrání přinejmenším nebo většinu z nich před tím těžkým průběhem, protože když se dostávají u nás ti lidi do nemocnice, tak se dostávají v těžkých stavech, zpravidla s poničenými plícemi a už ty léky jako Isoprinosine, který jim tam běžně dávají v těch nemocnicích, už prostě nepomáhají. To by měla být debata, jak chránit občana...

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Já jsem se ale ptala na covidový pas, a ne na lék Isoprinosine, protože ani jeden z nás nejsme lékaři, to je pan hejtman Kuba. Dobrá. Čili z vašeho pohledu to teď vypadá tak, že by se mohly vytvořit, to před tím varuje Německo, před čím varuje Francie, že by tady byly 2 kategorie občanů. Vy byste z tohohle paní poslankyně obavu neměla?

Kateřina VALACHOVÁ, místopředsedkyně školského výboru PS PČR /ČSSD/:
Jak jsem řekla, ta jasná pravidla, tak jak je cítím jako člověk i jako právník, tak když se ta pravidla dodrží, tak nic takového nehrozí. Koneckonců jde vidět...

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
No, znáte to, jak je to s dodržováním pravidel...

Kateřina VALACHOVÁ, místopředsedkyně školského výboru PS PČR /ČSSD/:
...Francie i Německo zvedají varovně hlas a neexistuje, aby se Češi stali nějakými občany druhé kategorie, ať ve své zemi, nebo v Evropě. Co se týká hodnocení toho, že Evropa měla ukázat vyšší míru ambicióznosti v tom brutálním, řekněme, boji o vakcíny a ochranné prostředky a testy na tom celoplanetárním tedy trhu a bojišti, protože skutečně to probíhá tvrdě, to souhlasím s panem hejtmanem Kubou, myslím si, že z něho právem mluví i lékař. Ale myslím si, že ještě stále máme šanci všechno zvládnout, připravit tak, aby jak očkování, tak testování se zrychlilo, aby probíhalo na základě kvalitních, jak vakcín, tak kvalitních testů. A já věřím, že ten duben bude zlomový. Ministr zdravotnictví na to neustále odkazuje, myslím si, že budu ho stejně pečlivě sledovat, jak kolega Hrnčíř a kolega Kuba, o tom nepochybujte.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Ale ono nejde jenom o cestování, to vlastně toto, nebo podobné certifikáty můžou začít vyžadovat firmy, můžou je začít vyžadovat pořadatelé kulturních akcí, sportovních akcí. Tak mě zajímá, jestli vlastně tady nehrozí, že se vlastně dostaneme ne možná pod diktát Evropské unie, ale pod diktát těchto pořadatelů a že vlastně to, co má život zjednodušit, ho nakonec bude člověku komplikovat. Protože uvažme i to, že někteří lidé prostě nemůžou to očkování přijmout, vůbec se nemluví třeba o dětech, budou chtít rodiče s dětmi vyjet, to znamená tedy PCR testy a celá dovolená se tedy může velmi prodražit.

Kateřina VALACHOVÁ, místopředsedkyně školského výboru PS PČR /ČSSD/:
Právníci jsou v tomhle ohledu ve střehu, možná je jde málo slyšet, ale je jasné, že zdraví je stejná hodnota jako svoboda, jako soukromí člověka. Rozhodně není možné, aby se tady z toho stal nějaký Big Brother a sledovací stát. A já věřím, že tu rovnováhu právě proto, že opozice nikdy nespí, jde to vidět i té dnešní debatě, tak že se podaří tu rovnováhu najít. Ale myslím si, že lidé hlavně od nás očekávají jako od politiků zleva doprava a zprava doleva ze všech úrovní řešení, a opravdu to, že navrátíme věci do normálu a já tomu věřím, že to dokážeme.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane Kubo, vy jste sice před chvílí řekl, že tu debatu považujete za velmi předčasnou, ale přesto, možná jednou dospějeme do stavu, kdy tedy bude relevantní se o něčem podobném bavit, myslíte si, že je to průchodné napříč 27 státy Evropské unie, že se vůbec budou na něčem podobném schopny dohodnout?

Martin KUBA, předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
Já si myslím, paní redaktorko, že bychom především měli lékařsky dospět do stavu, kdy s tou nemocí nebudeme mít problém, kdy prostě dokážeme proočkovat takové množství populace, že se ta viróza stane normální součástí našeho života, stejně jako jsme to dokázali prostě eradikovat spoustu těch nemocí, které lidstvo historicky vybíjely. A potom podle mého nějaká debata o pasech v podstatě nebude jakoby nutná. Já myslím, že tohle to je emoce, která souvisí s tím, že na tu vakcínu v téhle chvíli téměř nikdo nedosáhne, že nám jako hejtmanům dnes a denně píšou desítky a stovky lidí, že jejich rodiče, že oni by ji potřebovali, prostě a my se tu bavíme o tom, že někomu budeme dávat pas. Jestli máte takhle některé ty lidi označovat, tak opravdu k té vakcinaci musí mít přístup úplně všichni, pak je to nějaká relevantní debata. Ale v momentě, kdy k ní budou mít přístup úplně všichni, tak já věřím, že se nechá naočkovat takové množství lidí, že možná zjistíme, že ty pasy jakoby ztrácí na půvabu. Znovu říkám, Evropa by teď měla napnout všechny síly k tomu, aby všechny svoje občany dokázala vakcinovat, aby pro ně vakcínu zajistila, je to prostě opravdu velká výzva. Myslím si, že Evropané teď mohou cítit to, co pořád z Bruselu poslouchají - my jsme největší a nejsilnější politická velmoc, vyplatí se vám být Evropanem. Tak to prokažme a potom se bavme o tom, jestli nějaké pasy potřebujeme, nebo ne, protože vést o nich debatu opravdu v červnu v situaci, kdy, a já vám garantuju, že tímhle tempem prostě nebude naočkovaná půlka národa, a ne, protože by nechtěli, ale protože ta vakcína tady prostě pro ně nebude, tak mi přijde opravdu zbytečná. Jenom to ukazuje, jak se ten Brusel nebo úředníci v Bruselu často dokáží zabývat jako naprostými nesmysly, místo aby se řešily klíčové a důležité věci. A trochu se ukazuje, že Evropská unie je prostě parta do dobrého počasí, ale v těhle zátěžích se jí ne vždycky tedy daří.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane, paní poslankyně, pane poslanče, děkuji vám, že jste byli našimi hosty, přeju vám hezký večer, na shledanou.

Martin Kuba

předseda Asociace krajů ČR
hejtman Jihočeského kraje
předseda regionálního sdružení