Martin Kuba Články

(MF DNES) Chce provětrat zavedené pořádky na úřadě, obcím přidat miliony a lákat učitele. Hejtman Martin Kuba začíná zostra. Politik si při vstupu do nové funkce někdy řekne o dobu hájení. Potřebuje čas, aby se rozkoukal. Martin Kuba (ODS) ale ještě ani oficiálně nebyl jihočeským hejtmanem a už spolupracoval se svou předchůdkyní Ivanou Stráskou (ČSSD) a řešili koronavirus a situaci v nemocnicích. Po dvou týdnech ve funkci tak působí, jako by v hejtmanské kanceláři seděl už měsíce. Na stole má rozloženou mapu dopravních staveb a zdůrazňuje: „Musíme přehledně zveřejnit, jak na tom která akce je, co všechno se musí udělat a jak dlouho to může trvat. Nejde, aby si obyvatelé čas od času vyslechli od politika nějaký termín a pak se pět let nic nedělo.“

Vešel jste do hejtmanské kanceláře a usedl do křesla šéfa Jihočeského kraje se zhruba 650 tisíci obyvatel. Jaký to byl pocit?

Už po sestavení koalice jsme s paní hejtmankou začali více spolupracovat. Potřebovali jsme ihned pokračovat v krizovém řízení, a tak jsem sem za ní docházel docela často. Když jsem sem pak po zvolení poprvé vešel, byl to pocit zajímavý, ale neumím ho zásadně popsat. Jsem spíš člověk, který se začne věnovat tomu, co má dělat.

Takže jste ani neslavil?

Ono teď není moc kde. Plánoval jsem to pro náš tým a straníky, ale nakonec jsme si jen doma ťukli skleničkou s manželkou. Doufám, že si to ještě někdy užijeme, ale pak už to zase nebude mít ty emoce. To je, jako kdybyste slavil narozeniny po půl roce.

Už víte, kolik budete denně v úřadu trávit hodin?

První dny jsou zátěžové. Připravujeme rozpočet pro příští rok. Oproti očekáváním nám z daňových výnosů vypadlo přibližně 900 milionů korun. My ho musíme připravit a vyvěsit pro veřejnost do 2. prosince a pak schválit na zastupitelstvu. Tomu se teď hodně věnujeme. Já chci o všech věcech vědět a s náměstkem pro rozpočet Tomášem Hajduškem si nechávám vše vysvětlit. Třeba v jaké fázi jsou jednotlivé investice, zda mají stavební povolení a podobně. To mi zabírá hodně času. Hodně času zabralo také řízení nemocnic, mám na mysli přípravu, kdyby narůstaly počty hospitalizovaných pacientů. Ale naše příprava se vyplatila a nemuseli jsme absolvovat nějaké cvičení a navážení lůžek do hal. Tyto dny byly opravdu nejhektičtější a doufám, že to povolí.

Řekl jste, že bude chybět 900 milionů. Čekali jste z daní 6,7 miliardy. Už víte, kde ušetříte?

Myslím, že se nám to povede a přitom budeme investovat podobně jako v minulých letech. Šlo mi o to, aby si třeba odbor nenapsal investice za 4,5 miliardy a pak zjistil, že mu miliarda zbude. Nám jde o to, že částku, kterou do rozpočtu napíšeme, tak budeme vědět, že ji utratíme. Budeme se snažit držet reality.

To znamená, že nebudete šetřit třeba na penězích pro sportování mládeže? Už jsem zaslechl, že některá města budou muset škrtat i v této oblasti.

Tyto programy schválilo už minulé zastupitelstvo a my se je budeme snažit udržet. Já jsem třeba před volbami sliboval založení krajského investičního fondu, abychom městům a obcím pomohli s akcemi, jako jsou sportovní zařízení, školky a podobně. To platí a v rozpočtu je nyní částka 200 milionů korun.

Zmínil jste, že některé ředitele krajských organizací překvapilo, že dostanou peníze jen na to, co dokážou skutečně utratit.

Chci vše znát po konkrétních položkách. Co dělá tento člověk osm hodin od chvíle, kdy přijde do práce. Na to možná nejsou všichni zvyklí. Nám se díky tomu s panem náměstkem podařilo najít projekty, kdy jsme se ptali – máte už skutečně stavební povolení, stihnete to, kdy začnete? Tak se vyhneme tomu, že budou někde ležet peníze, které bychom jinak třeba vzali sportovcům.

V investičním fondu máte připravených 200 milionů. Dokážete říct, jak bude fungovat?

Chceme tím dát najevo, že jsme připravení posunout krajské peníze do obcí a měst. Tam ale musí mít stavby připravené. My tím chceme tlačit i na obce, aby projekty dotáhly, a my jim pak můžeme pomoci.

Dobrá. Zkusme to na konkrétním příkladu. Velešín chce stavět spolkový dům a vše má připravené. Může s novým rozpočtem požádat kraj o příspěvek?

Ano, podá oficiální žádost. My zveřejníme i statut, jak přesně o příspěvek žádat. Obec nám projekt představí, řekne, jak bude sloužit, dá vizi. A my budeme mít dané, že se smíme podílet třeba 60 procenty. Ideální by bylo, aby přispíval kromě nás i stát.

Už dvakrát jste zmínil náměstka Tomáše Hajduška. Kde vzniklo rozhodnutí, že bude neuvolněný náměstek pro finance a investice, když to běžně dělá politik na plný úvazek, stačí se podívat třeba na českobudějovickou radnici.

Náměstek pro rozpočet je od toho, aby ho uměl sestavit a chápal, kde najít peníze. Ale práce náměstka pro ekonomiku není od toho, aby tady seděl osm hodin denně a tvářil se, že pracuje. Z firem jsme zvyklí na jiné tempo. Když tento náměstek peníze připraví, už je to úkol pro další lidi, aby to uměli dotáhnout.

Jak budete novou funkci řešit vy? Zároveň také podnikáte. Co půjde stranou?

V podnikání už nemusím řídit denní provoz. S ředitelem už jsme se dohodli, že to přejde na něj. Já si s ním třeba dvakrát týdně mimo pracovní dobu na úřadě udělám porady.

Za několik dní jste překvapil některé zaměstnance na krajském úřadě tím, co po nich chcete. Také jste naznačil, že jich je možná na některých odborech a odděleních přebytek.

Už ve středu jsem seděl s ředitelem krajského úřadu a chci po něm přinést přesné rozdělení úřadu. Tvrdím, že tady je přebytek na sto procent. Když ve firmě musí dnes jeden člověk dělat práci, kterou dříve dělali dva, tak to samé musí jít i ve státní správě. Platíme úředníky ze svých daní. Vnímám, že tempo úřadu proti fungování firmy je extrémně pomalé. Přijde mi to nefér. Tomu se budu hodně věnovat.

Kolik jste dal panu řediteli času?

Něco jsme si řekli a projdeme tím. Teď se věnujeme rozpočtu. Ale můj styl je věci řešit v krátkém čase.

Zkusím to konkrétně. Podíval jsem se na odbor kanceláře hejtmana a je zde oddělení marketingu a cestovního ruchu. Potřebuje ho hejtman a kraj, když má celou organizaci Jihočeskou centrálu cestovního ruchu?

To je právě to, co popisujete. Centrála nám tady narostla. Také jsme letos její návrh rozpočtu seškrtali asi o šest milionů korun a dostali se pod třicet. Najednou zjistíte, že to jde. A máte pravdu v tom, že se tady některé aktivy dublovaly. Souhlasím s vámi, že pokud máme centrálu, tak už takové oddělení na úřadě nemá co dělat.

Problém ale bude asi služební zákon a rušení pracovních míst.

Kdyby to bylo u vás nebo u mě ve firmě, udělám to ze dne na den, protože vím, co potřebuji. Tady jsme svázáni zákonem, takže některá místa nemůžeme rušit a podobně. Budeme hledat cestu a mrzí mě, že je v tomto státní struktura přebujelá. Budu ale usilovat, aby tu nebyl ani jeden úředník navíc.

A jak se postavíte k situaci v další krajské společnosti, Jikordu, který má na starost organizaci hromadné dopravy na jihu Čech. Bývalého šéfa stála místo reklama v Playboyi, asi to tam nefunguje zrovna ideálně.

Pro mě to je poměrně smutný pohled, kam tato společnost dospěla. Myslím, že jak je nyní personálně složená, nepřináší nic pozitivního. Nezdá se mi, že by zajišťovala, co se od ní skutečně očekávalo. Tedy analyzovat dopravu, aby byla dobrá, funkční a za racionálně vynaložené peníze. Narostly tam neúnosně provozní náklady, stále si vymýšlí nové služby. Samozřejmě rostou náklady na dopravní obslužnost, dnes je to kolem 1,2 miliardy. Nikdo mi neumí rychle říct, nakolik jsou spoje efektivní, zda by někde nemohly jezdit menší autobusy. Je toho více a mám pocit, že Jikord začíná selhávat.

Co s tím?

Začíná být pro mě politickou otázkou, jestli Jikord plní svou funkci. Jde o to, zda ho dokážeme personálně obsadit tak, aby dobře fungoval. Pokud ne, tak se budeme v koalici bavit o budoucnosti této společnosti.

Příští týden se konečně do škol vrací alespoň prvňáci a druháci.

Já bych výrazně preferoval a ještě bych rád oslovil i pana ministra, aby se vrátily i maturitní ročníky. Tady jsou studenti před přijímačkami na vysoké školy. Už v minulém školní roce byli doma, a těžko to mohou dohnat. Chtěl bych na středních školách v kraji nastavit režim, aby právě maturitní ročníky mohly zpátky. Tento týden jsem byl na budějovickém Gymnáziu v České. Škola je obrovská, přitom prázdná. Ředitel je schopný nastavit takový režim, že se tam těch 90 maturantů prakticky nemusí potkat, nebo budou třeba ve čtyřčlenných skupinách.

Zvládl kraj ve školách, jež zřizuje, zajistit dobře distanční výuku?

Musím říct, že v létě trochu zaspal, když nenastavil jednotný postup pro domácí výuku. Řadu rodičů trápí, že systém není sjednocený. Teď se to snažíme dohánět, ale spíš bych byl pro postupný návrat dětí do škol. Dát učitelům respirátory, připravit je pro děti. To je náklad, který se určitě vyplatí.

Poučí se z toho kraj do budoucna? Mám na mysli, jestli jste třeba zjistili, že školy nemají na takovou situaci potřebné vybavení a podobně.

My třeba potřebujeme vědět, který systém komunikace teď školy většinově používají. My pak do toho jako zřizovatel můžeme vstoupit a jednat s dodavatelem systému o lepších podmínkách s tím, že ho pak zavedeme ve všech našich školách. Dále jde o to, aby měli učitelé i doma rychlé připojení. A pak jsou zde žáci. Ti většinou mají alespoň mobil, ale třeba jim chybí data. Myslím, že jsme schopní je zajistit. A přemýšlíme i o vypsání programu na datové připojení jihočeských rodin se studenty.

Začal jsem se školstvím i proto, že jste vloni představil plán, jak lákat na jih Čech kvalitní učitele. Motivační bonus 150 tisíc, byt a podobně. Z opozice jste to těžko prosazoval, vrátíte se k tomu?

Považuji to za klíčové. Ředitelé škol si volají a shánějí matikáře a fyzikáře, protože nejsou. My se k tomu opět můžeme postavit systémově. Máme zde pedagogickou fakultu. Potřebujeme akreditované obory pro matematiku a fyziku, a tak se chci co nejdříve sejít se zástupci fakulty a začít o tom jednat. To je ale dlouhodobá věc.

A ta rychlejší?

Vedle toho chci, abychom vypsali motivační program, který absolventy přitáhne do jižních Čech. Už příští rok bych chtěl mít v rozpočtu peníze na takový program. A pak je tu třetí věc. Je zde dost kvalitních lidí, třeba ekonomů, kteří by chtěli učit, ale nemají aspoň pedagogické minimum. To musíme udělat pružnější.

Minulé vedení kraje mělo velmi odlišný pohled na ochranu Šumavy než vedení národního parku. Vyústilo to i v kampaň, za kterou hejtmanství sklidilo hodně kritiky. Jaký je váš pohled na tuto problematiku?

Postup kraje nebyl příliš šťastný. Politik má prezentovat svůj názor, ale nedělat si na to kampaň. Pro mě je debata stále otevřená v tom, že přírodu chceme chránit, ale také tam nechat lidi žít, ne živořit. V Rakousku i Itálii se to na mnoha místech daří. Mně vadí, že jsou na obou stranách lidé s extrémními postoji. Je to o hledání kompromisu. Do debat na toto téma teprve vstupuji.

Když jsme spolu mluvili před volbami, řekl jste, že doprava je pro vás naprosto zásadní a chcete jezdit lobbovat do Prahy a podobně. Dopravu má ale nakonec na starost Antonín Krák z ČSSD.

To stále platí. Mám ve své gesci napsané „příprava velkých projektů“ a hodlám se velmi rázně věnovat přípravě dopravních staveb. V kampani jsem si jen potvrdil, jak je to pro Jihočechy citlivé téma. Sem přijede politik a začne říkat termíny. Ale za takovou stavbou je obrovské množství složitých povolovacích procesů, o kterých mnozí vůbec nevědí.

A pak ti lidé najednou roky čekají a nic se neděje.

Proto chci všechny projekty přehledně zveřejnit. Ukázat, v jaké fázi příprav jsou, třeba kolik je vykoupených pozemků, a co se musí udělat. Aby třeba občan Blatné přesně věděl, jak je to s jejich obchvatem. Ukážu vám mapu, abych vám dokázal, že už se tomu věnuji. Měl jsem tu už i ředitele Pragoprojektu, který koordinuje výstavbu dálničního obchvatu kolem Budějovic.

Ten nabral nepříjemný skluz, který bude minimálně rok a půl. Důvodem jsou komplikace se stavbou tunelu Pohůrka. Na druhou stranu je to třeba pro kraj šance, aby vyřešil složitou přípravu stavby obchvatu Srubce, který bude napojený na dálnici. Je to věc, které se tedy budete věnovat?

Na sto procent. Dálnice jako dopravní tepna musí mít funkční napojení a my pro to musíme udělat maximum. Budeme pravidelně informovat o tom, jak se tyto věci posouvají.

Víc než doprava je aktuální téma nemocnic a koronaviru. Až se situace uklidní, bude nutné nějak měnit třeba systém fungování nemocnic pro případné další vlny?

Myslím, že to nutné nebude. Kapacita nemocnic je dobrá a dokážeme dobře spolupracovat. Třeba při přetížení jsme schopni převézt pacienty z Prachatic do Krumlova a podobně.

A když tu koronavirus bude dlouho a přijdou další vlny? Jak se s tím nemocnice vyrovnají, mám na mysli třeba opakované odkládání neakutních operací?

To bylo centrální nařízení. Pokud budou přicházet další vlny, měli bychom jako kraje dostat možnost se s tím samostatně vypořádat. Třeba budějovická nemocnice má velké možnosti. Budeme se s tím muset celkově naučit žít a nejít z otvírání do úplného zavírání, jeden den mít lockdown a druhý den mejdan. Musíme postupovat racionálně.

Teď jste se stal hejtmanem, ale už za rok jsou parlamentní volby. Budete kandidovat?

Občanům jsem slíbil, že budu pracovat pro kraj. Nechci být jako japonská kalkulačka, která má spoustu funkcí. Myslím si, že na postu hejtmana mohu být navíc mnohem akčnější než jako poslanec. Jsem zaměřený spíš na každodenní práci. O kandidaturu do Sněmovny nemám zájem a oznámím to i kolegům z ODS. Kandidátku ale rád podpořím.

(Autor: Lukáš Marek)

Martin Kuba

hejtman Jihočeského kraje
předseda regionálního sdružení