Martin Kuba Články

Hostem nedělního diskusního pořadu ČT byl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.

Václav MORAVEC, moderátor:

A kdoví, kolik energeticky soběstačných obcí bude mít v budoucnu Česká republika a zda vůbec ministerstvo průmyslu a obchodu s podporou takových kroků počítá. Hlavními hosty dnešních Otázek v pražském studiu jsou ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba z ODS. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, vítejte po čase v Otázkách. Hezký dobrý den, pane ministře. A v brněnském studiu České televize je hostem předseda lidovců Pavel Bělobrádek, i vám přeji hezký dobrý den do Brna. 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Dobrý den. 

Václav MORAVEC, moderátor:

A v brněnském studiu České televize je hostem předseda lidovců Pavel Bělobrádek, i vám přeji hezký dobrý den do Brna. 

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda KDU-ČSL:

Dobrý den, z města mého studentského života. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Pro úplnost do dnešních Otázek jsme zvali předsedu či místopředsedu Strany zelených, kteří však pozvání nevyužili, proto jejich místo zůstává, jak sami vidíte, neobsazené. Ještě před zveřejněním, pane ministře, nové energetické koncepce jste jasně říkal, že jaderná energetika bude tím stěžejním prvkem, nepodceňujete ale právě onu soběstačnost, jako jsme to viděli na případě Feldheimu a energetické úspory, což vám vyčítají zelení? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Tak já myslím, že státní energetická koncepce, tak jak jsme ji připravili, si kladla pár zásadních cílů. A to bylo stabilní dodávku elektrické energie pro český průmysl a pro české domácnosti za stabilní ceny. Jsme přesvědčeni, že v této ekonomické situaci to Česká republika zvláště se svým vysokým podílem průmyslu oproti jiným zemím potřebuje, ten příklad, o kterém bylo hovořeno v reportáži. Myslím, že se mi líbil a myslím, že když si projdeme potom tu energetickou koncepci, tak právě toto je příklad, kdy my s rozvojem obnovitelných zdrojů počítáme právě v takovýchto momentech, ale i v té reportáži zaznělo, že to není model, který je uplatnitelný pro průmyslové zóny, pro český průmysl. Takto nemůže vypadat dodávka elektrické energie pro český průmysl. Ta musí stát na jiných zdrojích, a státní energetická koncepce v téhle té chvíli přináší myslím si, tři základní schémata. Jedno je posílení role jádra, ale postavené na reálných základech, na reálných ekonomických základech oproti tomu minulému návrhu. Jedno je významné zmapování a zreálnění řekněme stavu zásob uhlí a vydefinování jeho postavení v té budoucnosti, kdy budeme potřebovat prolomit limity, jaké kroky musíme udělat, abychom ušetřili a přicházíme s velmi významným snížením podílu uhlí na výrobě elektrické energie. A třetí v té oblasti obnovitelných zdrojů, kde energetická koncepce, myslím si, ani nejde kritizovat za to, že by nepočítala s jejich rozvojem. Ona pouze počítá s tím rozvojem, kde je to ekonomicky udržitelné a říká, že takový model, který byl doteď uplatňován v České republice, není pro Českou republiku dlouhodobě ekonomicky únosný. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Promiňte, ale vy v posledních týdnech se zastáváte Energetického regulačního úřadu, ten přišel v pátek s návrhem novely zákona o podporovaných zdrojích energie, která má umožnit budoucí zastavení podpory obnovitelných zdrojů. Není to vlastně v rozporu s těmi slovy, že se pohybujeme z extrému do extrému a že případy, jako je Feldheim by v České republice spíše s podporou, protože viděli jsme, že ve Feldheimu to vzniklo navzdory, protože prostě monopoly nechtěly připojit jejich větrné elektrárny, bioplynku, tak se obec stala ekonomicky, respektive energeticky soběstačná? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Je třeba, pane redaktore říct, že v tom Feldheimu nikdo nedefinuje stabilní ceny, za které se musí vykupovat, nikdo tam zákonem nenapsal a nenařídil těm občanům, že si to musí udělat a že ty výkopy musí realizovat za tu a tu cenu. Když se podíváme a tady mám takový graf. Ono se vždycky diskutuje o tom, jak narůstá cena té elektrické energie, když se podíváte v podstatě, pokud to bude vidět a pokud by to kamera dokázala zabrat, tak cena silové elektrické energie, to za co ji nakupujeme, je tady ten žlutý sloupec, tady jsme někde v roce 2012, to je letos a v téhle té chvíli cena za přenos to je to hnědé. Nějak zásadně nenarůstá. Cena silové elektrické energie na trhu také ne. Co u nás velmi významně narůstá, je ten modrý podíl a to je to, co všichni platíme za fotovoltaiky, za ty obnovitelné zdroje. V téhle té chvíli je třeba říct, že je to nějakých 752 korun na megawatthodinu, což je při průměrné spotřebě jednoho rodinného domu nebo bytu kolem 4 megawatt za rok, někde ke 2 tisícům korun, které všichni ze svých zdrojů dáváme, je to 32 nebo 37 miliard korun už v tomto roce. Pokud bychom to nezastavili, tak to zvláště pro český průmysl přináší obrovské zatížení a ztrátu konkurenceschopnosti. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jak tedy budete podporovat obnovitelné zdroje, když tvrdíte, že v rámci například malých obcí nebo že se vám ten německý příklad líbí a domácností, je tady prostor pro právě obnovitelné zdroje? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Ta podpora těch obnovitelných zdrojů by neměla být definována tak jako doteď. To znamená definovanou nějakou výkupní nutnou cenou, ale měla by být naopak ve zjednodušení povolovacích procesů tak, aby lidé, kteří si ji chtějí instalovat na svoji střechu, pro svůj dům, pro nějakou malou obec, měly ty povolovací procesy co nejjednodušší, abychom podporovali výzkum. To znamená, aby se ty zdroje skutečně stávaly co nejrychleji konkurenceschopné. My chceme připravit i podporu takových ukázkových projektů, to znamená, pokud takováto malá obec si připraví takovýto projekt, tak by i bylo možné, aby na něj čerpala nějakou dotaci, aby to byla nějaká ukázka pro ostatní obce, jak to může fungovat. Ale nejsme již pro další podporu a v tom se s ERÚ shodujeme, fixováním nutné výkupní ceny, protože enormně zatěžuje český průmysl a české domácností a skutečně zvedá zbytečně cenu elektrické energie. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Otázka do Brna. Které z připomínek k těm dosud zveřejněný tezím vnímá předseda lidovců Pavel Bělobrádek jako oprávněné v souvislosti s onou energetickou koncepcí, která bude představena v srpnu? 

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda KDU-ČSL:

Mně se o tom hovoří velice komplikovaně, protože detailně ji neznám. A musím říci, že energetická koncepce, která tady byla od roku 2004, se poměrně přesně trefovala do té situace, která nastává. Měla tam varianty, které se ukázaly jako reálné a domnívám se, že není třeba nějakým razantním způsobem je měnit. Takže vyjadřovat se k něčemu, co ještě nebylo představeno pro mě jako opozičního politika, je složité. Každopádně shodneme se určitě na tom, že přestože KDU-ČSL chce být alternativou vůči současné vládě i vůči sociální demokracii, tak sázka na energetický mix, kde nesmí chybět ani jaderná energie, je správná. Obávám se jen, že situace, ve které nyní jsme a kdy se říká, co nás stojí a oprávněně, co nás stojí ta pole zaplněná solárními panely, je jistě špatná, i my na tom neseme určitý podíl viny, nicméně je pravdou, že to není chyba té fotovoltaiky, ale toho, jak byly nastaveny cen. A já samozřejmě souhlasím s tím, že není možné garantovat cenu, ale naopak tak jak to je v sousedních zemích, že klesají-li náklady, tak klesá i podpora. Tam se určitě my shodneme a byl bych velice rád, aby skutečně docházelo k podpoře takový projektů, jako jsme viděli v reportáži z Německa. Ono to i v České republice občas najdete, že mají obce třeba vlastní spalovny biomasy, ale jsou tady i nabídky určitých ostrovních systémů a malých elektráren, které jsou právě na rodinných domcích, kdy třeba i několik měsíců domácnosti mohou být nezávislé na centrálních zdrojích. A to myslím že je záslužné, protože to ušetří jak peníze domácnostem, tak to samozřejmě svým způsobem sníží tu spotřebu, která tady je. Záleží jen na tom, aby nedocházelo k tomu, co jsme viděli i v té reportáži, to není záležitost jenom Německa, ale mnozí výrobci energie se dostávají do situace, že právě velké distribuční a výrobní giganty nemají příliš zájem o takovou tu konkurenci. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy jste, pane předsedo, ještě než se dostaneme ke konkurenci a k monopolům na energetickém trhu, což je klíčové téma v souvislosti s energetickou koncepcí, vy jste se přihlásil a řekl jste, že lidovci se nevzdávají politické odpovědnosti v prosazování těch obnovitelných zdrojů a důsledků, které byly prosazeny ve vládě Mirka Topolánka, tedy obnovitelné zdroje a problém fotovoltaiky. Teď se mluví o tom, zda prodloužit či neprodloužit solární daň. Pokud byste byli v Poslanecké sněmovně, prodlužovali byste tu takzvanou solární daň i za rok 2013? 

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda KDU-ČSL:

To je otázka velice složitá, protože já nejsem energetik, ani se tak nebudu tvářit. Každopádně je potřeba najít zdroje, které nám pomůžou jak kompenzovat některé už dopředu slíbené garance, ale na druhou stranu vůbec bych se nebránil tomu, ať daň zůstane pouze v tom případě, že zase bude kvalitně investována. My se musíme podívat na to, že jsou tady nějaké chyby, to je potřeba samozřejmě vyřešit, s nimi nic neuděláme. Potřebujeme se jich vyvarovat, ale zároveň musíme myslet na budoucnost. To znamená, musíme vědět, že alespoň část těch peněz bude investována správně. My můžeme si myslet, co chceme, prostě dopadlo to velice nešťastně a je potřeba se podívat dál. Tady neumím odpovědět úplně přesně, protože situace je pro mě poměrně nepřehledná a co bude v roce 2013, nevíme. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ono je to sice už za rok, Martin Kuba se přikláněl naposledy v tomto týdnu v rozhovoru pro Lidové noviny k té variantě prodloužení existence solární daně i po roce 2013. Máte to, pane ministře, propočítané, protože jsem mluvil se solárníky, takříkajíc nebo se zástupci fotovoltaického průmyslu a ti jasně říkají, jestliže to bude prodlouženo ta solární daň, tak se půjde proti zákonu a patnáctileté návratnosti investice do fotovoltaik a mohlo by to znamenat ekonomické riziko arbitráží a sporů? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Já v této chvíli musím říct, že nemám úplně konkrétní čísla, my je v tuhle chvíli dopočítáváme s energetickým úřadem a jsem přesvědčen, že to říkáte správně. My nesmíme v té chvíli zasáhnout. To co bylo zákonem garantováno a nesmíme vystavit Českou republiku arbitrážím, což s v tom prvním kroku podařilo. A teď je třeba vydefinovat, u jakých zdrojů, v jaké době byly dány do provozu a kam eventuálně s tou daní můžeme a nemůžeme. A je třeba k tomu mít velmi přesná čísla, která v téhle té chvíli dokončujeme. Já si pouze dovolím krátkou reakci na pana kolegu, kdy říkal, že ta energetická koncepce z roku 2004 v podstatě nepotřebovala úpravu. Já souhlasím s tím, že byla dobrá v těch základních tezích, bohužel co se třeba týče uhlí, velice diskutované oblasti v České republice, tak ona měla v sobě jeden paradox, že nedefinovala, kdy prolomit limity, přesto už do roku 2020 počítala vlastně s uhlím, které je až za těmi limity. To znamená, vlastně počítala s něčím, na co si v téhle té chvíli nemůžeme sáhnout. To bylo nutné opravit. Myslím si, že jeden z velmi důležitých kroků, které se v rámci této koncepce povedly, je vydefinování a zpřesnění té situace kolem těžby uhlí v České republice. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Martin Kuba, stejně jako Pavel Bělobrádek zůstávají hosty Otázek, přepněte si na zpravodajskou ČT 24, protože se budeme bavit konkrétně o cenách elektřiny například vyráběné z jádra o dostavbě Temelína a jak dál v těžbě uhlí na severu Čech? Další témata pro další část otázek, hosty budou například předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, programový ředitel hnutí Duha Vojtěch Kotecký, či mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Přepněte si na zpravodajskou ČT 24, pokračujeme po stručných zprávách. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Připomínám, že hlavními hosty dnešních Otázek zůstávají ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba z ODS. Ještě jednou vítejte na zpravodajské 24, ještě jednou hezký dobrý den. 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Hezké odpoledne. 

Václav MORAVEC, moderátor:

A v brněnském studiu České televize zůstává předseda lidovců Pavel Bělobrádek. I vám ještě jednou hezké dobré odpoledne do Brna. 

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda KDU-ČSL:

Pěkný den. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Dokončeme tu otázku, která se týká tedy solární daně. Pane ministře, vy říkáte, že v řádu týdnů, tedy pravděpodobně do konce léta, byste měl mít propočítanou onu věc, zda prodloužení solární daně neohrozí státem garantovanou 15letou návratnost investice do solárních elektráren. V případě, že by prodloužení té solární daně to ohrožovalo, tak do ní nepůjdete, do jejího prodloužení? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Já myslím, že stejná debata se vedla v momentě, kdy se měla zavádět, samozřejmě majitelé fotovoltaických elektráren argumentovali, že vůbec nelze ji zavést, nakonec se prokázalo, že ano. V této chvíli my potřebujeme mít validní čísla, jaký ten dopad bude a potom je třeba o nich diskutovat. V téhle té chvíli říkám, je to téma, které zpracováváme a nerad chodím na veřejnost s čísly, která nemáme verifikovaná, takže počkejme ještě nějakou chvíli. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ale, kdyby vám ta čísla dala jasný argument, že tentokrát by zástupci fotovoltaického průmyslu měli pravdu, tak byste do toho rizika nešel? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Pokud by se to prokázalo, že tam dochází skutečně k tomu, že by nebyla garantovaná ta 15letá návratnost, tak si myslím, že by to asi neměl být krok, který by se měl udělat. Ale argumentace zástupců fotovoltaických elektráren byla i u toho prvního zavedení. Ono je to vždycky určitá řekněme velmi tenzní diskuse. Já bych ji rád absolvoval nad reálnými čísly tak, abychom všichni věděli, o čem se bavíme. A abychom dokázali nalézt pro českou společnost, české spotřebitele, český průmysl optimální variantu, aby garantovala samozřejmě investice těm, kteří je za jasných podmínek tenkrát definovaných vložili. 

Václav MORAVEC, moderátor:

V první hodině Otázek jsem také zmiňoval, že Energetický regulační úřad předložil koncem týdne ministerstvu průmyslu a obchodu návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie. Ten má umožnit budoucí zastavení podpory obnovitelných zdrojů. Půjdete v té krajní variantě, že úplně budou zastaveny tyto podpory po roce 2014? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Ty podpory, řekněme, tou fixovanou cenou výkupní, která dneska nás nutí všechny, celou Českou republiku, ať už domácnosti, lidi ve svých kapsách, nebo státní rozpočet a nebo podniky doplácet vlastně na tu výkupní cenu elektrické energie kvůli těm obnovitelným zdrojům, tam já jsem přesvědčen, že to skutečně nelze dále v tomto pokračovat. Dnes je to nějakých 38 miliard ... 

Václav MORAVEC, moderátor:

To znamená, osvojíte si tu novelu? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

... ne, že bych si ji osvojoval, on je to můj názor od začátku. Je třeba říci, že toto jsou dnes náklady pro třeba český podnik, který zaměstnává 200, 300 lidí se bavíme o nákladech v řádech milionů korun. Pokud se máme bavit o tom, aby české podniky zůstaly konkurenceschopné, mohly prodávat, my na jedné straně bojujeme o to, jak naplnit státní rozpočet, říkáme klesá HDP a na druhé straně vymýšlíme, jak zatížit české podniky prostě dalšími a dalšími finančními odvody a pokud v tomto budeme pokračovat, tak se nám může stát, že prostě české podniky a český průmyslu nebude schopen konkurenceschopné výroby, a to je prostě pro mě základní parametr. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Kdy předložíte tu novelu o obnovitelných zdrojích... 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Tak my jsme se s paní předsedkyní domluvili, že ona nám zašle, a což v minulém týdnu udělali, zaslali nám ty své připomínky, my na nich začneme pracovat. Jsem přesvědčen, že je to otázka nějakého řekněme měsíce září, října, kdybychom se měli dostat na předložení té aktualizace tohoto zákona. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Energetický regulátor v rámci novely zákona navrhuje zastavení podpory nových obnovitelných zdrojů energie od roku 2014. Pokud by lidovci byli v Poslanecké sněmovně, tak by šli touto cestou, pane předsedo Bělobrádku? 

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda KDU-ČSL:

Nemyslím si, že je možné z jedné nepovedené situace, kdy skutečně byla chyba na straně státu, kdy garantovala ceny, které nebyly jaksi srovnatelné s náklady, tak to myslím, že nelze přenášet potom na všechny ostatní. Přece jenom obnovitelné zdroje určitě mají budoucnost a já věřím, že i rozhodnutím Německa o tom, že se bude plně věnovat i vývoji dalších technologií, takže je možné, že tyto technologie se významným způsobem zlevní a potom je prostor i pro jejich zavádění u nás. Já bych jenom se vrátil k panu ministrovi u dvou věcí, které říkal. Já samozřejmě nepopírám to, že koncepce energetická z roku 2004 není možné ji nějakým způsobem upravovat, to je logické, že v tom čase je potřeba se vždycky podívat na to, co je reálné a dělat ji v úplně zbrusu novém my nepřišlo úplně racionální. Co se týká cen energie, kterou mají naši podnikatelé, to nejde jen o podnikatele. Já myslím, že je jednoznačné, abychom jako politici, nacházíme velkou shodu, myslím, v politickém spektru na tom, a to je velice dobře, bez ohledu na to, z jaké části spektra, možná s výjimkou zelených nalézáme velkou shodu na tom, jak dál. Bavíme se spíše o parametrech než principech, tak by to mělo být, nicméně je evidentní, že to nejde jenom o podnikatele, ale i o jednotlivé naše spotřebitele v domácnostech. Protože to, co nás zajímá hlavně, abychom, když otočíme vypínačem, aby elektřina byla a také, aby byla za přijatelnou cenu, která nás samozřejmě nebude dostávat do situace, že si ji nebudeme moci dovolit. U těch podnikatelů, ale i u malých spotřebitelů je jednoznačné, že také závisí za tom, jaké zisky budou mít například přenosové sítě. Když se podíváte na ceny, nebo na procenta, kolik si můžou naúčtovat u nás provozovatelé přenosových sítí, tak jsou často o hodně vyšší, než jsou jinde v zahraničí. Takže tam myslím, že je taky velká debata, nebo by měla být debata, jestli je to dále udržitelné. Protože to, že pan ministr říká, že nevzrůstala cena za vlastně přenos energie, já si myslím, že by bylo záhodno se zamyslet, jestli není stejně příliš velká, jestli by nemohla alespoň v těch relativních číslech poklesnout. Co se týká solární daně, tam je určitě pravdou, že chyba nastala a tou solární daní se vytloukal klín klínem. My jsme se jasně ohradili proti tomu, aby došlo k nějakému zpětnému zdanění. Tam jsme se ohradili, protože si myslíme, že když stát dá nějakou garanci, tak by ji měl jaksi dodržet a proto vítám i  slova pana ministra, že říká, že se podívá na to, aby to skutečně nepoškodilo ty investice. Protože stát, který deklaruje podmínky, za kterých se podniká a v průběhu podnikání je mění, tak už si zaslouží určitou pozornost tato situace. A potom se dostávat do situace, kdy my budeme jednoznačně něco deklarovat a pak se nakonec ukáže, že je to jinak, určitě není správná. Takže budu jenom rád, až budou tvrdá data a podle nich se potom můžeme rozhodnout. Protože poškodit podnikatele za to, že naši poslanci udělali chybu, určitě není správné. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře, ty možné připomínky pana předsedy Bělobrádka k udržitelnosti cen za přenos elektrické energie a že byste mohl být ještě radikálnější? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Možná, pár poznámek. Já jsem od začátku nastoupení do své funkce vždycky hovořil o tom, že ta cena musí být únosná pro domácnosti a průmysl. V tom svém prvním příkladu jsem udával cenu, kterou platí vlastně všichni spotřebitelé. U nás to totiž máme tak, že jak domácnosti, tak průmysl platí tu cenu vždycky. Německo si třeba v tomto se liší, že ten přenos dává spíše na ty, nebo ty ceny, to zatížení dává spíše na domácnosti. Znova zopakuji, u nás v této chvíli každá rodina musí platit prostě navíc 623 korun za jednu megawatthodinu, stejně jako průmyslový podnik. To znamená, pro českou rodinu je to někde kolem 2 tisíc korun ročně a pro ten podnik jsem uváděl příklad někde klidně kolem 5 a více milionů korun. To s panem Bělobrádkem plně souhlasím a od začátku toto tvrdím. Co jsem přesvědčen, co se týče té přenosové ceny. Ono, když se podíváme, ona je dlouhodobě jakoby stejná, ale co je ten problém dneska těch obnovitelných zdrojů? Že přeci všechny energetické firmy, díky tomu, že státy podporovaly ty obnovitelné zdroje, investují a mají zájem investovat jenom do těch obnovitelných zdrojů. No, protože se to vyplatí. Protože mají garantovanou velmi dobrou návratnost své investice. Tak staví malé větrné elektrárny, fotovoltaiky, zdroje, které jsou nejsložitěji napojitelné právě do té sítě, ale to už musí platit stát. To je ten problém Německa, kdy dnes tam rostou větrné elektrárny, ale Německo nemá vystavěnou svou distribuční síť na to, aby přeneslo tuto elektrickou energii. Prostě elektrika není něco, co si dokážete přenést v pytli. My musíme se velmi soustředit na to, aby naše distribuční soustava byla siná, protože už dnes je velmi často zatížená přetoky právě ze severu Německa na jih Německa přes naše ... 

Václav MORAVEC, moderátor:

A proto je tam ta investice těch 60 miliard korun. Ale Pavel Bělobrádek jasně říká, zda by nešlo snížit ceny za přenos ... 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

No ale pak už se ale, pane redaktore, dostanete do situace, že už nebudete schopen ani obnovovat tu přenosovou soustavu ... 

Václav MORAVEC, moderátor:

To znamená, že tím bráníte a argument, že ceny za přenos není možné snižovat? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Já jsem přesvědčen, že v této chvíli tak, jak já jsem konzultoval celou tu situaci s ČEZ, pokud máme být připraveni na to postavit robustní přenosovou soustavu a ta bude v budoucnosti rozhodovat o tom, jak Česká republika uspěje ve středu Evropy a může být strategickým potenciálem, tak nemůžeme úplně ignorovat, že to má nějakou svou hodnotu. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ještě pohled na další čísla. V Česku se ročně spotřebují řádově desítky tisíc gigawatthodin elektřiny. Tuzemská poptávka vcelku plynule rostla. Před 10 lety šlo o víc než 53 tisíc gigawatthodin. V roce 2008 pak následoval dosavadní vrchol, přes 60 tisíc gigawatthodin. Recese v následujícím roce opět poptávku snížila. Jak sami vidíte, o rok později energetici už hlásili růst. Ovšem loni poptávka znovu klesla zhruba na úroveň roku 2005, kdy šlo o víc než 58 tisíc gigawatthodin. Pane ministře, předvídat v energetické koncepci budoucí spotřebu je velmi náročné. Ale když budu citovat slova lidí ze zelených, respektive koordinátora Aliance pro energetickou soběstačnost Martina Sedláka, tak ten v časopise Ekolist, právě v souvislosti s vaším návrhem k energetické koncepci jasně říká: "Česká energetika se točí v bludném kruhu dalšího a dalšího, nebo tomu, nebo další a další těžby uhlí," konec citátu. Myslíte si, že jste opravdu zatím udělal maximum pro to, i v souvislosti s Pačesovou komisí a jejím složením, že jste sice méně, ale přesto jste podlehl koalici uhlí a jádra? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Tak já v této chvíli musím říct, že nejsem přesvědčen, že jsem podlehl jakékoliv koalici. Když se díváme na stavbu energetického... 

Václav MORAVEC, moderátor:

No, méně, než Martin Kocourek, ale jste stále na 50 % energie z jádra. 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

... akorát je potom třeba říct, co vlastně chceme? Chceme využívat svoje vlastní zdroje a chceme zajistit elektrickou energii za únosné ceny pro české domácnosti a pro český průmysl? Na tom, jak říkal kolega Bělobrádek, se politicky a racionálně myslím všichni shodujeme. A pak je třeba si říct, jaké máme varianty. A je třeba říct, že v klimatických podmínkách České republiky je jádro v podstatě jedinou z racionálních cest, která umožňuje zajistit stabilní energii, která není závislá na počasí, která s sebou nese velmi nízké emise, to znamená, snižuje, ať už emise CO2, což je řekněme cíl Evropské unie, nebo ty částice polétavého prachu a je třeba také říct, pokud bychom nechtěli snižovat podíl uhlí, tak klidně zachovejme podíl v energetice uhlí takový, jaký je, ale na to... 

Václav MORAVEC, moderátor:

A nemáte obavy jenom, že vstoupím do vaší řeči, že ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů mohou být za pár let ekonomicky lepší, než ceny jádra? Tudíž, že za 10, 15 let můj a váš nástupce tady budou nadávat na vás a budou říkat, no podívejte se, jaderná elektřina se stala jednou z nejdražších a bude se zase řešit problém drahé elektřiny. 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Pane redaktore, v této chvíli je třeba říct, že co tvoří distorzi cen elektrické energie na trhu, je právě podpora obnovitelných zdrojů. Nebýt této distorze, tak jádro obstojí naprosto bezkonkurenčně. A zatím i v této situaci obstává velmi dobře. Čili tu distorzi vytváří právě ty státy, které berou svoje vlastní peníze svých daňových poplatníků a dávají je jako výdělek těm, kteří prostě investují do těch obnovitelných zdrojů. Pokud by tato distorze nebyla a zrušili bychom ji, tak jádro je stále jednou z nejekonomičtějších variant, jak vyrábět elektrickou energii, je ekologické a je hlavně pro český průmysl stabilní. Nemusíte se bát, jestli svítí sluníčko, nebo fouká vítr, je to prostě stabilní energie, kterou ten průmysl potřebuje. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Tepelné elektrárny zůstávají v Česku hlavním zdrojem elektrické energie. Jejich význam však v posledních letech mírně klesl. V roce 2007 vyrobily asi 55 terawatthodin, loni to bylo o 5 méně. Na druhém místě je energie z jádra, každoročně s necelými 30 terawatthodinami. Vloni se poprvé výrazněji projevil solární boom, i když v celkovém objemu nejde o významnou položku. Ještě méně je větrných zdrojů. Obnovitelné zdroje energie ještě v roce 2004 pokrývaly necelá 4 % spotřeby. Dominovaly vodní elektrárny, následované energií ze spalování biomasy, po fotovoltaické takříkajíc smršti se statistika zlepšila už předloni a především citelně vloni. Obnovitelné zdroje se tak v roce 2011 podílely na spotřebě víc než 10 %, protože objem energie z vodních elektráren klesl na osmileté minimum. Zvýšil se také objem energie z bioplynových stanic, z větrné energie a velice mírně ve statistice, jak sami vidíte, také figuruje spalování komunálního odpadu. Dalšími hosty Otázek jsou předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Vítejte v pražském studiu. 

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost: 

Dobrý den. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Zdravím i programového ředitele Hnutí Duha Vojtěcha Koteckého. Přeji vám také hezký a dobrý den. 

Vojtěch KOTECKÝ, programový ředitel Hnutí Duha:

Dobré odpoledne. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vojtěch Kotecký je v Pardubicích a v Brně zůstává šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Vojtěchu Kotecký, když se podíváte na ty teze, které byly zveřejněny. Já už jsem zmiňoval kritiku například ekologické organizace a Aliance pro energetickou soběstačnost. Je ta, je ten návrh energetické koncepce, který stále ještě se dopracovává a to, co už o něm Martin Kuba řekl, lepší, než to, s čím přicházel Martin Kocourek? 

Vojtěch KOTECKÝ, programový ředitel Hnutí Duha:

Já myslím, že základní problém energetické koncepce, jaký pan ministr před několika minutami ve vašem pořadu popsal, je v tom, že se pořád ještě snaží stavět na tom, že bude rozdělovat výrobu mezi jednotlivé energetické společnosti. Ale energetická koncepce by přece jenom neměla zajišťovat to, jak budeme vyrábět energii, ale především říci, jak nastartovat v ekonomice inovace, které zajistí, abychom vyráběli více a měli lepší životní standard s mnohem menší spotřebou energie. Jak nastartovat takové inovace, jako jsou pasivní domy, jak by stát měl konkrétně rodinám pomáhat se zateplováním domů, s výměnou oken, s výměnou větrání a s podobnými projekty, které zajistí, abychom výrazně snížili naši závislost na uhlí, na ropě, na zemním plynu, abychom snížili naši dlouhodobou závislost na dražších a dražších fosilních palivech. To je totiž věc, se kterou ty energetické debaty zatím příliš nepočítají. Že Česká republika je především v prvé řadě masivně závislá na výrobě energie z fosilních paliv, z ropy, z uhlí a ze zemního plynu, jejichž cena neustále soustavně roste a nadále poroste, protože jsme tu naprosto závislí na výkyvech globálního trhu, kde se zvyšuje spotřeba, klesají zásoby a světové ceny rostou. S tímhle by Státní energetická koncepce měla něco dělat a nastartovat inovace. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Podle vás tedy Martin Kuba se nepoučil, protože o tom jsme už tady mluvili několikrát s různými ministry průmyslu a obchodu, rozumějme, když jste byl hostem Otázek. Takže i tady dále nevidíte propracování úspor? Protože ty ... 

Vojtěch KOTECKÝ, programový ředitel Hnutí Duha:

Pan ministr Kuba před chvílí hovořil o tom, jaké jsou tři základní pilíře jeho energetické koncepce a všechny se týkaly toho, jak rozdělí výrobu energie mezi různé zdroje, mezi různé energetické společnosti. Ale vůbec jsme neslyšeli o tom, jak bude stát pomáhat domácnostem, podnikům, s tím aby nastartovali v naší ekonomice chytré energetické inovace, které zajišťují lepší životní standard za menší spotřebou energie. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře? Jak velkou část, pokud vůbec v té koncepci k tomu, o čem mluví Vojtěch Kotecký, věnujete? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Tak já musím říct, že teda některé věty pana Koteckého musím odmítnout naprosto tedy zásadně. On říká, že poroste spotřeba uhlí, my prostě počítáme s tím, že budou odstavovány ty bloky, v současné chvíli, tak jak jste říkal, pane redaktore, ta výroba elektrické energie z uhlí je nějakých zhruba 42 terawatt, což je někde kolem 55, 60 %. My počítáme, že půjdeme na 14. To znamená o dvě třetiny dolů. Je třeba ale říct, že pokud bychom to nenahradili jinými zdroji, tak budeme muset začít elektrickou energii do České republiky dovážet a co se týče ... 

Václav MORAVEC, moderátor:

A pane ministře, ale stále teď pomíjíte ten fakt šetřit. Protože ... 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

... a teď říkám, a co se týče těch úspor, tak je třeba říci, že na to využíváme programy, které jsou podporovány ze státních financí a řekněme z evropských dotačních titulů. A mě tedy trošku u koncepcí, které předkládají ekologičtí aktivisté, vždycky chybí, kde ale ty peníze vezmeme, jestli u nás vytvoříme systém, kdy nezajistíme průmyslu, aby mohl za normální ceny vyrábět dále dostávat elektrickou energii a vyrábět, tak nám budou chybět ve státní pokladně ty daně. Ty daně, které se potom takto vezmou a rozhodnutím toho, abychom splnili požadavky řekněme těch úspor, jej věnujeme jako nějaký operační program na to, aby se zateplovalo, snižovalo energetická náročnost... 

Václav MORAVEC, moderátor:

A nestálo by za to, třeba daňovým zvýhodněním firem, které mají energeticky i ekologicky šetrnější výrobu, tak zkrátka i toto zapracovat do energetické koncepce, protože bychom se tady nebavili o těch gigawattech, terawattech a podobně a jenom produkci další a další elektřiny? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Ale my toto všechno děláme, ta energetická koncepce musí především popsat zajištění dodávky těch energetických komodit, které prostě Česká republika potřebuje a vedle toho, hovoří i o tom, jakým způsobem realizovat právě tyto projekty. To znamená... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jaké nástroje tam tedy máte, co se tam objeví? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Třeba zítra budeme řešit s panem ministrem Chalupou rozdělení vlastně výnosů z emisních povolenek. Což je věc, která patří do tohoto systému energetických obchodů, tak, abychom je dokázali je věnovat na úspory na koncových spotřebitelích, to znamená do zateplování budov, vytváření nízkoenergetických budov, ale také na zdroje a na přenosy elektrické, třeba tepelné energie, kde má Česká republika v teplárenství poměrně významné ztráty. Máme tam zapojení spalování druhotného odpadu. To znamená něco, kdy nám se válí na skládkách, řekněme, 3 – 4 miliony tun odpadků, které by mohly nahradit uhlí a my opět, a teď se dostaneme do situace, my jako energetická koncepce v téhle té chvíli říkáme, pojďme je zapojit, já už jsem úplně přesvědčen o tom, že jakmile řekneme, někde postavíme spalovnu, tak se objeví nějaké ekologické hnutí, které řekne, že tam tu spalovnu nechce, přitom řekněme ve Švýcarsku, které je často příkladem pro ekologické aktivisty, tak se objevují spalovny jako zásadní proces ve zpracovávání těch druhotných surovin. To jsou všechno kroky, které ta energetická koncepce má. Ale mluvit jenom o tom, že budeme podporovat zateplování, no musíme na to někde vydělat peníze. A pokud nebudeme schopni zajistit průmyslu stabilní elektrickou energii, se kterou obstojí na tom trhu, tak ale nám budou chybět... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Máte, máte tam i konkrétní nástroje, jak dohnat průmysl k tomu, aby byl méně energeticky náročný? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Samozřejmě, pokud se máme dostat na snižování elektrické energie, snižování spotřeby uhlí, tak my poprvé zavádíme, já jsem to měl připravené do té vlastně třetí části o uhlí, vytvářet určitý tlak na to, aby nebyla vyráběna elektrická energie z nízkou účinností. To znamená v těch kondenzacích, kde ta účinnost je někde kolem 28 %, kde většina toho uhlí v podstatě se prožene těmi komíny a vyrobí se elektrická energie s velmi nízkou účinností, toto chceme omezit. Chceme podporovat vlastně ty kogenerační jednotky, kde ta účinnost je mnohem vyšší. V té chvíli samozřejmě jsme přesvědčeni, že pokud nám v té chvíli bude chybět při těžbě uhlí tak, jak jsme si ho definovali, nějakých pár milionů tun, tak musíme omezit vývoz tak, abychom dokázali to uhlí ne spotřebovávat při výrobě nízkoúčinné elektrické energie, ale abychom ho dokázali nasměrovat do českých tepláren, na jehož centrálním zásobení jsou závislé třeba 4 miliony českých obyvatel. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Pohled Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha, programového ředitele Hnutí Duha z Pardubic? 

Vojtěch KOTECKÝ, programový ředitel Hnutí Duha:

Myslím, že návrhy, o kterých hovoří pan ministr Kuba, jsou v zásadě povětšině poměrně rozumné. Je ovšem důležité, aby energetická koncepce konkrétně říkala, jakým způsobem to stát bude dělat. A ty peníze z povolenek jsou dobrý příklad. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa přišel s návrhem, který naprosto odpovídá tomu, co navrhlo Hnutí Duha společně se Svazem měst a obcí a s dalšími organizacemi už před více než rokem, totiž, aby se právě peníze z emisních povolenek věnovaly do velikého programu energetické nezávislosti, který by pomáhal domácnostem s investicemi do zateplování domů, do výměn oken, ale taky s takovými chytrými projekty, jako jsou solární kolektory, které ohřívají vodu na střeše, které ohřívají vodu zadarmo, nebo kotle na vytápění domů poháněné peletkami a podobně. Aby pomohly rodinám s investicemi do takových chytrých projektů. Další místo, odkud by stát mohl vzít peníze, jsou evropské fondy. My musíme teď rozhodnout, jak bude naše republika od roku 2014 dalších 7 let využívat evropské fondy a možná bychom tentokrát namísto plýtvání těmi penězi a rozhazování do pochybných projektů, je měli investovat do právě podobných programů nebo do projektů, jako jsou třeba malé obecní výtopny na biomasu. V Třebíči 85 % domácností je vytápěno vytápěním na biomasu, které je poháněno místními čistými domácími zdroji energie z Vysočiny. Podobně by to mohla mít další města. Obce bychom mohli podporovat v tom, aby si postavily svoji obecní větrnou elektrárnu, mohli bychom podporovat domácnosti v tom, aby měly malé solární elektrárny na střechách a podobně. K tomu by stát měl přistoupit, měl by k tomu použít jak ty peníze z povolenek, tak peníze z evropských fondů, ale také velice důležitým prvkem je právě pokračování chytřejší, lepší pokračování té podpory obnovitelných zdrojů, která funguje velice dobře například v Německu a dalších zemích a u nás se bohužel zejména vinou Energetického regulačního úřadu příliš nepovedla a je třeba ji upravit. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře, počítáte právě v energetické koncepci s tím, že zapojíte právě třeba peníze z evropských fondů na to další období rok 2014-2020? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Ne, já musím říct, já jsem zastáncem toho, aby se peníze z evropských fondů dávaly do tvrdých investičních projektů, protože potom se objeví v českém průmyslu. Nejsem fanouškem, vždycky to opakuju, takových těch měkkých projektů, já tomu říkám ty chlebíčkové projekty, kde se školí, takže... 

Václav MORAVEC, moderátor:

No ale to třeba nejsou bioplynky, obcích, to jsou asi... 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

To nejsou, to určitě nejsou... 

Václav MORAVEC, moderátor:

To jsou asi tvrdé projekty. 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

... to jsou tvrdé projekty. Já jsem ale přesvědčen, že bychom se měli dostat v těch obnovitelných zdrojích na to, aby byly konkurenceschopné. Aby byly to, co vy jste ukazovali v té původní reportáži. Když si to ti občané postaví sami, nepotřebují na to žádnou dotaci, tak v podstatě zjišťují, že v tom malém systému ušetří. To je dobré. Já pouze říkám a někdy je to zvláštní poslouchat, jak bychom pořád podporovali. My mluvíme o fondech. Vždyť přeci evropské fondy vznikají prostě odvody těch jednotlivých zemí a ty vznikají daněmi těch podniků, těch lidí, kteří pracují. Netvařme se, že fondy jsou nějaké imaginární peníze, které můžeme rozdělovat, prostě jak se nám chce. My musíme v téhle té chvíli zajistit to, že Evropská unie je vytvořena, nebo vystavena enormní konkurenci asijských států - Indii, Číně, kde se jakékoliv limity a emise v téhle té chvíli neřeší. A my, když se zaměříme na to, že věnujeme všechny svoje finanční prostředky na to, abychom v Evropě snížili emise, tak je světově snížíme o 1, o 2 % za enormních nákladů, ale bohužel se nám může stát, že řada průmyslu a obchodu od nás odejde do té Číny nebo někam dál na východ a prostě nebudeme schopni zajistit České republice práci, stabilní sociální systém. Netvařme se, že neustále jde něco podporovat, bez toho aniž bychom vyráběli, aniž bychom vznikaly nějaké daně a zisky. Ano, pak když ta podpora je, směřujme ji tam, kam patří, já jsem přesvědčen, že v energetice je ještě potenciál v úspoře zateplování, na 100 % je to racionální úvaha, ale zasazujme ji do reálných parametrů, které český průmysl unese. Platy za povolenky nejsou imaginární peníze, odvádí je prostě české průmyslové podniky. A ty prostě musí přežít, protože přináší práci českým lidem. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Expertní tým, který novou energetickou koncepci připravoval, byl obezřetný, pokud jde o dlouhodobé výhledy cen elektřiny. Tady vidíte hrubý odhad cen elektřiny v dalších letech, svoji roli ovšem budou hrát náklady na obnovitelné zdroje. Jak jsme o tom mluvili. A také výstavbu přenosové soustavy, do níž by mělo jít nějakých 60 miliard korun. Stabilizaci cen předpokládá vládní plán kolem roku 2030. Pokud ovšem všechno nebude úplně jinak. Ještě jeden pohled na grafiku. Česká republika patří mezi přeborníky ve vývozu elektřiny, loňský rok byl naprosto rekordní. Export činil 27 terawatthodin, čistý vývoz po odečtení dovozu pak 17,5 terawatthodin. Do ciziny tak míří pětina vyprodukovaného proudu v České republice. Loni poprvé v čele žebříčku zemí, kam se posílal proud, stanulo Rakousko, do země bojující proti jaderné energetice putovalo 10 terawatthodin. Do Německa, které nakupovalo kvůli postupným odstávkám jádra asi 9,5 terawatthodiny. Obracím se na Danu Drábovou, předsedkyni Úřadu pro jadernou bezpečnost. Paní předsedkyně, není to tak, že vy jste v rámci a za co jste kritizováni těmi ekologickými organizacemi, že jste společně s profesorem Pačesem nepřekročili svůj vlastní stín a že jste podporovali dál tu koalici jádra a uhlí? 

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost: 

Svůj vlastní stín těžko někdo překročí, ale v každém případě ta skupina nezávislých expertů vycházela z několika daností. Například to, že pokud chcete mít stabilní přenosovou distribuční síť, měl byste se zabývat tím, že máte výkonnou rezervu. Německo do března 2011 mělo výkonnou rezervu 40, možná 45 %. Dneska stále ještě má výkonnou rezervu 20 nebo 25 %. Což je zhruba to, co má Česká republika. A na téhle úrovni bychom se v té výkonové rezervě asi podle našeho názoru měli udržet, abychom zajistili bezpečnost dodávek. Teď, co s tím, když máte takovýhle přebytek instalovaného výkonu? Samozřejmě potom záleží na té skladbě zdrojů, jakým způsobem s tím přebytkem instalovaného výkonu můžete nakládat. Můžete s ním nakládat tak, že některé ty elektrárny jsou takzvaně v horké rezervě. To znamená, najíždějí až ve chvíli, kdy je potřebujete. Můžete s ním ale nakládat také tak, že některé z těch elektráren máte v režimu, kdy nejedou na maximální výkon a na maximální výkon se dostávají zase až ve chvíli, kdy potřebujete doregulovávat. Tím pádem samozřejmě ta otázka stojí tak: Do jaké míry omezit ty exportní možnosti? A to je opravdu otázka k nějaké společenské diskusi. Jestli zboží, které máme k dispozici, máme exportovat a nebo jestli ho si ho máme šetřit svým způsobem a... 

Václav MORAVEC, moderátor:

A vy se přikláníte k jaké variantě? Není právě těch 50 %, člověk by chápal, kdyby jaderná energetika byla tím prvkem, který bude vyrovnávat ty výkyvy, když nefungují obnovitelné zdroje, ale 50 %, když máme takové rekordní vývozy? 

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost: 

Víte, tohle je skutečně otázka spíše pro ty, kteří budou řešit, jakým způsobem naložíme s uhlím před limity. Protože tohle je další kruciální otázka té energetické koncepce. Náš názor byl takový, že se máme právě podívat po tom, jakým způsobem to ohlídat. Pan ministr to zmínil, co nejvíce ušetřit na horší časy. V takovém případě ale musíme, jako další vstup vzít to, že i energetická, takzvaná cestovní mapa 20:50, která se vytváří, postupně aktualizuje v rámci evropského společenství, počítá s tím, že podíl elektrické energie ve spotřebě primárních zdrojů poroste. A poroste stále, protože Evropě nezbývá nic jiného, než se krok po kroku zbavovat závislosti na fosilních zdrojích, protože je prostě nemá. A bude o ně čím dál více soupeřit s jinými regiony. To znamená, ta taktika i z úrovně Bruselu, je co nejvíce se zaměřit na tu ušlechtilou formu energie, to znamená na energie elektrickou. A potom my se musíme dívat na to v České republice, čím tedy nahradit to uhlí, které si chceme jednak ušetřit na horší časy, protože je to domácí zdroj a jednak ho chceme co nejvíce přesunout do výroben s větší efektivitou. 

Václav MORAVEC, moderátor:

A ten export? Abyste mi neunikla z té otázky. 

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost: 

Já si nemyslím, že export je něco špatného. Naše ekonomika je obecně exportní a ani export elektrické energie pro mě není nic špatného, pokud... 

Václav MORAVEC, moderátor:

I když to má vedlejší důsledky na životní prostředí a vedlejší náklady. 

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost: 

Myslíte si, pane redaktore, že výroba aut nemá vedlejší důsledky na životní prostředí? Akorát, že to auto není primární elektrárna... 

Václav MORAVEC, moderátor:

No ale to pro mě není, promiňte, to pro mě není argument, abych to prostředí ještě víc zatěžoval. V tom případě se můžeme ještě... 

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost: 

... pardon, já jenom dořeknu ... 

Václav MORAVEC, moderátor:

... v tom případě sem můžeme navézt z Indie a z Číny, když to půjde za levno, podívejte se, jak to jde, pokud v této logice chcete pokračovat. 

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost: 

... ale já to jenom dořeknu. Pan ministr také zmínil to, že energetická koncepce počítá hodně s tím, že export, komodity, to znamená elektrické energie, která je vyráběna neefektivně, s nízkou účinností, ve starých, zastaralých tedy technologiích, bude co nejvíce penalizován. To znamená, dojde logicky k jeho snížení. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Děkuji pro tuto chvíli Daně Drábové. Pane ministře, na vás velmi stručná otázka tedy. Jak budete penalizovat ty případné vývozy, aby Česká republika zbytečně nevyvážela něco, co zatěžuje životní prostředí? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Je to v téhle té chvíli tak, jak říkala paní předsedkyně. My často vyrábíme elektrickou energii v kondenzačních systémech, které mají velmi nízkou účinnost. To znamená, aby si to diváci uměli představit, na hodně uhlí, na hodně vagónů uhlí vyrobíme velmi málo elektrické energie. Pokud ji v té chvíli ještě vyvážíme, tak to není úplně racionální model a ta kritika je tam z pohledu ochrany životního prostředí poměrně racionální. My v kontextu toho, že chceme obecně utlumovat tu spotřebu toho uhlí a šetřit ho, abychom řekněme si ho ponechali na ty horší časy, tak obecně chceme omezit tu výboru v té kondenzaci s nízkou účinností a navíc ještě omezit export. Ten export lze omezit tak, že dáme vlastně ty poplatky za tu distribuci právě na ty výrobce. To znamená, nebudou je platit pouze spotřebitelé, ale byla by přenášena i na výrobce. V té chvíli by se znevýhodnila ta cena vlastně pro ten export a navíc... 

Václav MORAVEC, moderátor:

A od kdy by tento systém mohl fungovat? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

My řešíme tu situaci ohledně uhlí. Musím říct, že se nám velmi dobře v této koncepci podařilo konečně posadit k jednomu stolu zástupce teplárenských systémů a zástupce těžařských společností a vydefinovat si, jak to uhlí vlastně máme, v jakých letech jsou ta problémová období. U nás se na výrobu tepla spotřebovává zhruba kolem nějakých 8, 9 tun při tom, že se těží nějakých 40 a my jsme si rozmapovali, která období mohou být složitá. Může to být rok třeba 14, 15, 16, kde nám v té bilanci chybí částečně nějaké 2, 3 miliony tun uhlí. A my v té chvíli budeme chtít udělat opatření, která by dokázala nasměrovat to uhlí právě do těch tepláren s vysokou účinností a na výrobu tepla... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Tím tedy zdražíte vývozy... 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Jednak zdražíme vývozy a jednak snížíme tu spotřebu těmi malusy při té výrobě neefektivní elektrické energie. To znamená, budeme postupně... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Takže jedno, jedno z období rok 2014? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
 
14, 15, 16 ... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Kdy by mohly být sankce za vývozy, nebo ... 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Tak ... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Nebo, kdy by se výrobcům elektřiny nevyplatilo vyvážet. 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

... vyvážet, kdy není efektivní vyvážet 17 tera, nebo 17 terawatt elektrické energie, pokud nám chybí uhlí do našich tepláren, které potřebujeme na výrobu tepla. To je prostě naše strategie. V té chvíli bychom měli klesnout třeba na nějakých 12, 13. On ten vývoz by se měl dlouhodobě motat kolem 10. Je to celé o tom, že my chceme významně snižovat výrobu v těch uhelných zdrojích a ... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy jste mluvil o 14 %, výhledově to má být v kterém roce? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Já jsem mluvil o 14 terawatthodinách, z těch 80. To je nějakých řekněme 20 %, jo v roce 2040. Přičemž teď jsme někde na 60 % a my chceme jít o dvě třetiny dolů. Což si myslím, že i z pohledu ekologů je myslím si velmi významný krok. Ale je faktem říct, že kdybychom to dělali bez jádra, tak se v roce 2022 dostaneme do situace, že musíme dovážet elektrickou energii. A to se přiznám, že mě jako ministra průmyslu a obchodu zodpovědného za to, jak tato země bude fungovat, jak budou fungovat její podniky, jak budou muset občané být závislí nebo nezávislí na tom, kde se který stát rozhodne nám zavřít kohoutek, tak to mě prostě děsí a s tím nesouhlasím. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Na místo dvou jaderných reaktorů čtyři. Takové jsou plány energetické společnosti ČEZ. Respektive Českého státu, jako většinového vlastníka ČEZ na dostavbu jaderné elektrárny Temelín na jihu Čech. Kritici rozšíření Temelína tvrdí, že energetická společnost ČEZ i český stát podceňují budoucí vývoj cen elektřiny vyráběné z jádra. Podle nich bude elektřina vyráběná z jádra, patřit k nejdražším. V současnosti je v běhu výběrové řízení na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Uchazeči o dostavbu Temelína odevzdali elektrárenské společnosti ČEZ, která Temelín provozuje, před 14 dny své nabídky. O zakázku se uchází americký Westinghouse, francouzská AREVA a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport. Hodnotit se bude dle 4 kritérií. 

Kerry HANAHAN, ředitel projektu v ČR, Westinghouse /2. 7. 2012/: 

Cena je asi 25 %, provoz a údržba 5 %. Obchodní podmínky 25 % a polovina licencování včetně bezpečnosti. 

Miroslav FIALA, generální ředitel Škoda JS; zástupce MIR 1200 /2. 7. 2012/: 

Dá se předpokládat, že u všech nabízitelů to bude první cenová nabídka. Určitě během jednání může doznat určitých změn. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Každý ze všech 3 uchazečů nepochybuje o tom, že jeho projekt je nejlepší. 

Thomas EPRON, ředitel pro ČR AREVA /2. 7. 2012/: 

Technologie AREVY je o 20 % provozně úspornější než ostatních. 

Václav MORAVEC, moderátor:

A toto už je budoucnost Temelína. Po roce 2025. Další dva reaktory a 4 nové chladící věže. Produkce elektřiny z uhlí v té době klesne a z jádra se jí má vyrábět dvakrát tolik. 

Jaroslav HANÁK, předseda Svazu průmyslu a dopravy /2. 7. 2012/: 

Je to největší zakázka Českého státu, je to obrovská šance pro celý český průmysl, strojírenství. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ať zakázku až za 300 miliard korun získá kdokoliv, slibuje, že ve velkém zapojí české firmy a pomůže vytvořit i nová pracovní místa. Má jich být až 10 tisíc. Všichni účastníci výběrového řízení na dostavbu Temelína shodně slibují, že českým podnikům v případě úspěchu v tendru poskytnout 70 % celé zakázky. Někteří odborníci, včetně vládního zmocněnce pro dostavbu Temelína Václava Bartušky ale toto tvrzení zatím považují za nadnesené. Pane ministře, je ta dostavba Temelína vlastně hotovou věcí, nebo se klidně může stát, že jako vláda si řeknete, je to příliš rizikové, může se to prodražit, bude to jako výstavba prvních dvou bloků, protože cena byla úplně jiná v 80. letech, když se to plánovalo, výstavba Temelína. Než pak, když se dlouho v 90. letech Temelín stavěl. Může se ještě stát, že by se řeklo ne dostavbě dvou bloků Temelína? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Já v tuto chvíli tu variantu nepředpokládám. Strategicky říkám, že výroba jaderné energie v tomto podílu, je pro nás jediným krokem, jak snižovat podíl uhlí v české energetice a zajistit stabilní a cenově dostupnou elektrickou energii pro české domácnosti a pro český průmysl. To je klíčové říct. Jak budou vypadat... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Co možné prodražování ale? Vy jste, vy jste byl ve Finsku. Tam se jasně ukázalo, že se také prodražovala ta výstavba. Teď se mluví o 200 miliardách až 300 miliardách. Rozpětí 100 miliard. Co když se nakonec stane, že to bude půl bilionu? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

Já jsem byl ve Finsku se podívat právě proto, abych se podíval, v čem tkvěl ten problém, protože se přiznám, že jako ministra mě děsilo, i když předpokládám, že mě už to nepotká, protože to bude období... 

Václav MORAVEC, moderátor:

No, na vás pak budou všichni nadávat, že jste to prodražil ten Temelín. 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:

... to právě ne, já myslím, že v téhle té chvíli řekněme výběrcem je ČEZ, za období funkční této vlády se nezačne ani stavět. Takže myslím si, že to není to, co by mě úplně politicky trápilo. Ale přiznám se, že mě trápilo to, v čem mohly vznikat ty náklady. Já jsem se ve Finsku byl podívat, musím říct, že kolegové tam nám říkali, že to bylo opravdu v nepřipravenosti toho projektu. Ten projekt se soutěžil s velmi významnými nejasnostmi, to znamená, že se dodělávala řada těch věcí za provozu. Tam skutečně narůstaly betonáže v objemu obrovských řekněme počtů tun betonu, které se tam musely dolít. Na obranu ČEZ musím říct, že všichni potencionální stavitelé velmi chválili zpracování toho projektu tak, jak jej dostali. Předpokládám, že cenová nabídka v této chvíli bude po otevření srovnávána. Myslím si, že se může stát, že bude třeba o něco vyšší, já nejsem, přiznám se, zastáncem toho, že bychom měli v takovéto věci kupovat úplně nejlacinější. Jsem zastáncem toho, a myslím si, že to všichni děláme doma, že kupujeme věci, které jsou dobré, splňují to, co od nich očekáváme a bude od vlády obrovský tlak na to, aby ČEZ, který je garantem a investorem této akce, měl ten projekt připravený tak, aby byl realizován bez těchto problémů, které se třeba objevily ve Finsku. Zatím ty zprávy o tom, jak je ten projekt zpracován, když byl předán těm potencionálním zájemcům, zní ze všech tří stran, jak z Francie, tak z Ruska, tak ze Spojených států, velmi pochvalně na to, jak je ten projekt připraven. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vítám dalšího hosta Otázek, kterým je Ladislav Kříž, mluvčí energetické společnosti ČEZ, který se k nám připojuje. Vítejte v Otázkách, hezký dobrý den. 

Ladislav KŘÍŽ, mluvčí ČEZ:

Dobrý den. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jak velké může být riziko těch vícenákladů? 

Ladislav KŘÍŽ, mluvčí ČEZ:

Všichni vědí, že tak velký projekt byl všude ve světě spojen s riziky, vždy se ta cena navyšovala, čas dokončení se prodlužoval. My sledujeme všechny ty projekty, jak běží ve světě. Snažíme co nejvíce poučit, snažíme se ale především věnovat té přípravě, protože to je ten základ toho, aby poté ta samotná stavba již běžela co nejlépe. Takže to, co si odpracujeme teď v přípravě, to se nám vrátí poté v době výstavby.

Václav MORAVEC, moderátor:

Máte nějakou v ČEZ hranici těch vícenákladů procetuální? Řekněme, co byste pak považovali za hodně problémové? Protože stát a vláda bezesporu budou jako většinový vlastník rozhodovat o tom, jestli to je ekonomicky únosné budovat ty další dva bloky Temelína? 

Ladislav KŘÍŽ, mluvčí ČEZ:

Ne, rozhodně v tuto chvíli ne. My se probíráme, začínáme probírat těmi třemi nabídkami. Teprve teď začneme skládat tu cenu, protože ta položka tam není jedna, že bychom otevřeli nabídky a hned už to všechno viděli. Tomu tak není. Takže my se teď budeme probírat těmi nabídkami, uvidíme, jak ta cena je konstruována, jak jednotlivé nabídky vypadají i z této sféry a poté budeme teprve vědět a blížit se k tomu dalšímu. Ale toto je stejně záležitost na zhruba půl roku

MUDr. Martin Kuba

ministr průmyslu a obchodu
předseda místního sdružení
předseda regionálního sdružení
člen výkonné rady
zastupitel statutárního města