Martin Kuba Články

Praha – Dlouholetý spor o prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí se může významně posunout. Naznačila to návštěva ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby na severu Čech.

Po vašem návratu z Mostecka někteří představitelé českého teplárenství usoudili, že ještě letos se rozhodne o prolomení limitů na těžbu uhlí. Je to tak? 

To je nesprávná interpretace. Cestu jsem vnímal jako možnost seznámit se s názory lidí, kteří žijí v severních Čechách, a pochopit situaci, jaká kolem limitů je. 

Co jste od nich slyšel, chtějí, aby těžaři skončili? 

Limity byly stanoveny v roce 1991. Kraj, který tehdy vypadal opravdu hrozně, se hodně proměnil. Je to dnes už zelená krajina, jsou tam živé lesy, probíhá řada rekultivací. V tom je obrovský posun, proto považuji za legitimní vést diskusí o významu limitů. 

Jakým směrem? 

Starousedlíci říkají – a já s nimi plně souhlasím – že si nedovedou představit rozvoj těžby za stávajících podmínek. 

To víme z mnoha prohlášení starosty Litvínova a poslance VV Milana Šťovíčka, který mnohokrát uvedl, že z těžby mají prospěch jen uhelné společnosti, ale obyvatelé nevidí ani korunu. 

To je oprávněný argument. Pokud mají být Severočeši zatíženi tím, že těžbou na svém území poskytují energii zbytku republiky, jejich region z toho musí profitovat. Momentálně tam vztah mezi obyvateli měst a těžební soukromou společností nastavuje velmi špatné prostředí a já si jakoukoli debatu o další těžbě dovedu představit jen po nastavení nových podmínek. 

Můžete být konkrétní? 

Pokud se budeme bavit o prolomení limitů, musí tam být jasná záruka státu. Další těžbu by musela garantovat společnost s významnou státní účastí a musel by se značně zvýšit odvod z těžby nerostu, a to nikoli jen do obce, kde se těží, ale i do okolních měst. 

Momentálně platí, že odvod těžařských společností činí 1,5 procenta, ačkoli zákon hovoří až o deseti procentech. V roce 2010 tři těžařské společnosti utržily 29 miliard korun a měly zisk šest miliard. To by se nějak v budoucnu změnilo? 

To by se muselo změnit, aby lidé na Mostecku neměli oprávněný pocit křivdy, že dochází k privatizaci zisku, ale znárodnění ztráty. Muselo by se získat dost peněz na revitalizaci a rozvoj všech míst, jichž se nějak těžba dotýká, aniž by doly byly zrovna na jejich katastru. Je nutné totiž krajinu i resocializovat, aby tam lidé mohli žít. 

A bude kde? Nezačne prolomením limitů postupná likvidace Horního Jiřetína a Litvínova? 

Nikdo nic neprolamuje, jde jen o otevření debaty. Její součástí musí být podmínka, že vytěžené uhlí musí sloužit jen českým potřebám a směřovat výlučně na výrobu tepla. S tím souvisí i další bod chystané energetické koncepce, tedy lepší využití spalování odpadků. Možná v té diskusí najdeme východisko, díky němuž by lidé považovali těžbu za racionální řešení. 

Do debaty ale vstoupí silní hráči české energetiky, Pavel Tykač a jeho Czech Coal, Kellnerův, Křetínského a Tkáčův EPH a pochopitelně ČEZ. To nebudou snadní soupeři. 

To si uvědomuji, ale jsem přesvědčen, že uhlí, které leží na území českého státu, je národním bohatstvím, a musí tudíž o něm rozhodovat vláda, ne nějaké privátní skupiny. Já chci nabídnout model, který umožní vést diskusi. Rozumím totiž napětí, které vyvolává vztah mezi Severočechy a soukromými těžařskými firmami. Třeba v Německu podobná výměna názorů také probíhá, dochází k přesunům vesnic, ale vše se děje kultivovanou formou. 

Jste podle vás v roli hráče, který má trumfy v rukou? Když těžaři na váš model nepřistoupí, budou si totiž moci sbalit fidlátka a region opustit. 

Stát musí rozhodnout o tom, jak naloží se svým nerostným bohatstvím, a na to jako ministr nehodlám rezignovat, ať se proti mně postaví jakkoli silný hráč na energetickém trhu. 

Něco jim ale nabídnout musíte. 

Model budoucí těžby samozřejmě může obsahovat garanci přiměřeného zisku pro těžaře. Zastřešující společnost může být složena ze státní majoritní firmy a minoritních těžařů, kteří jistě nějaký zisk mít budou, ale nesmí jít o přemrštěnou částku, kterou občané logicky vnímají jako nespravedlnost. Nelíbí se jim, že na nich někdo extrémně vydělává, což chápu. Stát musí zaručit spravedlivé podmínky. 

(Autor: Kateřina Perknerová)

MUDr. Martin Kuba

ministr průmyslu a obchodu
předseda místního sdružení
předseda regionálního sdružení
člen výkonné rady
zastupitel statutárního města