Můj úkol není plnit bruselská procenta

19. března 2012
Můj úkol není plnit bruselská procenta

Úředníci ministerstva průmyslu a obchodu si musejí údajně zvykat na vyšší pracovní nasazení. Nový ministr Martin Kuba si rychle získal pověst workoholika. Jak říká v rozhovoru pro Lidové noviny, má v plánu usmířit šéfy tepláren s uhlobarony, podpořit český export na mimoevropských trzích a také rozjet financování začínajících firem.

Máte před sebou zhruba dva roky ve funkci. Co byste chtěl během té doby stihnout? 

Ministerstvo může v dnešní složitější ekonomické situaci přinést řadu pozitivních zpráv a stimulů. Mezi priority patří strategie podpory exportu, kterou schválila vláda v námi navržené podobě, Státní energetická koncepce, snižování administrativní zátěže firem a podnikatelů. Také chci řešit situaci v technickém vzdělávání, které podniky považují za velký problém.

V současnosti máte pět náměstků. Není to v době rozpočtových škrtů moc velký luxus?

V této chvíli probíhá personální audit. Rád bych celé ministerstvo zeštíhlil, ale to není o počtu náměstků. Závěry personálního auditu budou k dispozici na konci března. Již v dubnu mohou nastat určité změny, i na pozici náměstků. Nejsem typem politika, který si přivede s sebou na ministerstvo své lidi bez ohledu na odbornost. Nejprve jsem si chtěl vyzkoušet, jak nám půjde spolupráce se současným týmem.

Už víte, jak bude vypadat nový návrh Státní energetické koncepce?

Naší hlavní ambicí je, aby byl postaven na reálných číslech. Souhlasím s tím, že jaderná energie by se měla dostat na více než poloviční podíl na výrobě elektřiny. Mezi hlavní úkoly tak bude patřit výstavba třetího a čtvrtého bloku v Temelíně, udržení elektrárny Dukovany v provozu do roku 2035 a také nalezení vhodné lokality pro třetí jadernou elektrárnu.

Cítíte nějaký tlak z Bruselu, aby starší reaktory ruského původu, tedy například Dukovany, byly odstaveny z provozu co možná nejdříve?

Je třeba říci, že Dukovany velmi úspěšně prošly všemi zátěžovými testy, které nám Evropská unie uložila. Ukázalo se, že dukovanská elektrárna je bezpečná a dobrá. Proto jistě dokážeme obhájit, aby její provoz byl zachován.

Ani s dostavbou Temelína to nebude snadné. Při současné ceně elektřiny na burzách tato investice nevychází, někteří z uchazečů mají vážné problémy při stavbě moderních reaktorů v zahraničí...

Samozřejmě že chceme, aby uchazeči prokázali, že zvládnou postavit bezpečnou elektrárnu ve stanoveném čase a s dohodnutým rozpočtem. Podmínky spolupráce musejí být nastaveny tak, aby ke zpoždění ani překračování nákladů nedocházelo.

A co problematika ekonomické návratnosti nových jaderných bloků? Máme je stavět doslova za každou cenu?

Když se bavíte s manažery energetických podniků, řeknou vám, že nejvíc se vyplatí investovat do obnovitelných zdrojů. Protože za ně dostanou díky dotacímnejvíc zaplaceno. Stavět elektrárny není jako péci rohlíky. Rozhodnutí, kam se bude energetika ubírat, musí učinit energetici společně s politiky. Jaderná energetika je bezemisní a spolehlivá. Umím si představit pevně danou cenu, kdy stát doplácí ztrátu z provozu jaderné elektrárny a naopak ČEZ vrací státu příjmy nad tuto hranici, když je elektřina na burzách dražší. To je mimochodem varianta, kterou zavede Velká Británie.

Na konci února jste oznámil, že se pokusíte vyjednat smír mezi teplárnami a těžební skupinou Czech Coal ohledně ceny a dodávek uhlí. Už jste dosáhl nějakého pokroku?

Stát musí moderovat diskusi mezi uhelnými společnostmi a teplárnami, tady hrozí výpadek dodávek tepla do více než milionu domácností. Do dvou týdnů chceme takové jednání svolat, je to pro český stát strategická otázka.

A jakou máte odpověď na klíčovou otázku české energetiky: prolomit limity, nebo ne?

Dialog mezi místními obyvateli a těžaři musí být veden úplně jinak než dosud. V tuto chvíli a za současného stavu této debaty by bylo prolomení limitů komplikované. Navíc žádná koncepce se dosud nezabývala tím, aby nám uhlí v rámci limitů vydrželo co možná nejdéle. Tím se problematika těžebních limitů dá velmi významně posunout.

Řada odborníků kritizuje fakt, že se uhlí ze severních Čech pálí v zastaralých elektrárnách s nízkou účinností. A pak nezbývá palivo pro uhelné teplárny...

Přesně to musí naše energetická koncepce popsat. Je čas říci: přátelé, přestaňte pálit uhlí s účinností 25 procent, plýtváte a zatěžujete tím životní prostředí. Uhlí musí být přednostně pro zdroje s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, kde se účinnost dostává i k 60 procentům. Ukazuje se, že mnohé neefektivní zdroje mají smlouvu na uhlí, a některé efektivní zdroje smlouvu nemají.

Bude se Státní energetická koncepce zabývat i možností využití netradičních paliv, jako je zemní plyn v břidlicích nebo zplyňování hůře dostupných ložisek černého uhlí?

Co se týká břidlicového plynu, nepředpokládáme, že by se pod územím Česka nacházela významnější ložiska. Co se týče zplyňování uhlí v podzemí, ani to nepovažuji za technologii, která by v Česku měla být v blízké době využívána.

Jaká je budoucnost obnovitelných zdrojů energie? Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková by nejraději dotování dalších takových elektráren od roku 2014 zastavila. Předpokládám, že to by nám v Bruselu neprošlo...

Je plně v kompetenci regulačního úřadu, aby na tuto oblast dohlížel. Není to zdravý stav, kdy každým rokem doplácíme 35 miliard korun na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Hrozí nám ztráta konkurenceschopnosti. Energetika i celá ekonomika se dostávají do stavu, kdy je nutné, aby padla klišé typu "musíme dodržet procenta energie z obnovitelných zdrojů, která nám přikazuje Brusel". Zásadním úkolem ministra průmyslu je zajistit bezpečnou a co možná nejlevnější energii pro zákazníky. Hlavním úkolem není plnit nějaká procenta.

Na druhou stranu právě vaše ministerstvo mohutně dotuje z evropských fondů výstavbu malých vodních elektráren i zdrojů spalujících biomasu...

Malé vodní elektrárny jsou rozumné, stabilní zdroje. To se však nedá říci například o fotovoltaických panelech.

Jako další prioritu jste uvedl podporu podnikání a exportu. Je vůbec v silách ministerstva průmyslu a obchodu zmírnit dopady současné recese na české podniky?

Pokud někde můžeme pomoci, pak je to podpora exportu. V současnosti 83 procent českého vývozu směřuje do zemí Evropské unie. Když se podíváte na to, jak na tom evropské státy jsou, je jasné, že se musíme zaměřit na jiné trhy. Máme velkou výhodu, že se můžeme vrátit na trhy, které jsme v minulosti možná zbytečně vyklidili. České podniky tam znají a považují je za kvalitní dodavatele.

V asijských a arabských státech je téměř nutností, aby podpisu důležitých obchodních kontraktů byl přítomen ministr. Jste připraven na cestování po světě s manažery a podnikateli?

Na sto procent s tím počítám. Minulý měsíc jsem byl spolu s panem prezidentem v Turecku, příští měsíc letíme do Mongolska a také do Iráku. Další cesty plánujeme do Ruska, Bolívie a Ekvádoru. Zájem firem o tyto cesty je obrovský.

Nelitujete teď toho, že Česko v minulých letech zrušilo řadu velvyslanectví v Latinské Americe a Africe?

K tomu chci říci, že minulý týden byla schválena naše proexportní strategie, která naopak počítá s rozšířením českých zastoupení v zahraničí. Počet obchodních zastoupení vzroste z 37 na 70. Využijeme k tomu tabulková místa zaměstnanců ministerstva průmyslu a obchodu, ale nebudou to úředníci zministerstva, jak prohlásil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Tak to není. S pomocí Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory chceme vybrat lidi se zkušenostmi z byznysu. Tito lidé by měli spolupracovat s velvyslanci, kteří mají i jiné starosti. Sehnali jsme na tento projekt 200 milionů korun z úspor v rámci resortu. Zaráží mne, proč ministerstvo zahraničních věcí muselo celou záležitost tak mediálně hrotit.

Zřejmě mají pocit, že zasahujete do jejich kompetencí...

Není to tak, podívejte se do kompetenčního zákona. Ministerstvo průmyslu a obchodu je ze zákona odpovědné za export a jeho podporu. Ministerstvo zahraničních věcí je odpovědné za zahraniční politiku státu, ne za obchod. Diplomaté zkrátka nejsou obchodníci.

Na druhou stranu, má vůbec smysl, aby stát podporoval "tradiční české společnosti", jako je například Škoda Transportation, jejichž majitelé přestěhovali sídla do daňových rájů?

O tomto bychom samozřejmě měli vést diskusi. Pokud někdo chce s českým státem spolupracovat, musí danit peníze tady. Považuji za nefér, když nám někteří podnikatelé radí, jak zlepšovat politické prostředí v Česku. Přitom oni sami daní své miliardy v daňových rájích.

Co ještě lze kromě podpory exportu pro urychlení růstu české ekonomiky udělat?

Musíme podporovat inovace, aby se začínající firmy s dobrým nápadem dokázaly uchytit na trhu. I z malých studentských projektů mohou vyrůst obrovské firmy, jak se to stalo v případě společnosti Google. Nadějné firmy chceme podporovat z chystaného fondu rizikového kapitálu. Když soukromý sektor dá 30 procent peněz na projekt, státní fond dodá zbývajících 70 procent. Ekonomiku lze podpořit také nastavením daňového systému nebo zlepšením dopravní infrastruktury a fungování institucí.

Poslední týdny jsou pozoruhodné tím, že ani ekonomičtí analytici nemají jasno v tom, zda nás čeká krize, stagnace, nebo růst ekonomiky. Jak to vidíte vy?

Ekonomika má jako vše v životě své cykly, někdy je to lepší a jindy horší. Jsem přesvědčen, že česká ekonomika je zdravá a konkurenceschopná, v Česku se žije dobře, máme tu spoustu schopných, chytrých a podnikavých lidí. Nezabývejme se tolik krizí a zabývejme se raději tím, jak využít každou příležitost, kterou i tato doba přináší.

(Autor: David Tramba)

MUDr. Martin Kuba

předseda místního sdružení
předseda regionálního sdružení
člen výkonné rady
zastupitel statutárního města
zástupce hejtmana