Chcete, aby vládli komunisti?
Předvolební rozhovor s lídrem ODS Liborem Lukášem o zadlužení kraje, průmyslové zóně v Holešově i velké koalici občanských a sociálních demokratů.
Zlínský kraj se stále více zadlužuje, za poslední čtyři roky skoro o půl miliardy. Není to hazard?
Nedomnívám se, že je kraj příliš zadlužený. Uvedu několik čísel: v přepočtu dluží každý občan kraje 2 380 korun, Česká republika má přitom dluh 169 tisíc korun na hlavu a třeba město Zlín kolem pěti tisíc. Kdyby vás zajímala obec Vysoké Pole, protože jsem si všiml plakátů s gazdama, kteří k nám přicházejí ze salaše, tak ta měla podle mých informací ještě na konci prvního letošního pololetí dluh 5 100 korun na občana.
Druhou věcí ale je, na co peníze jdou a jak se dluhy zdůvodní. Jak je to v případě kraje?
Za poslední čtyři roky jsme si půjčili necelou miliardu a k tomu jsme získali další tři miliardy z jiných zdrojů, hlavně evropských. Tedy za korunu jsme dostali tři. A myslím si, že vybudování parkoviště u nemocnice ve Zlíně, záchranné služby v Bystřici pod Hostýnem nebo Baťova institutu jsou smysluplné projekty.
Za stovky milionů se také začal stavět nový centrální pavilon v nemocnici v Uherském Hradišti, kde usilují i o zřízení angiolinky pro kardiaky. Ta je přitom ve Zlíně a někteří zdejší lékaři mají pocit, že protěžujete hradišťskou nemocnici na úkor zlínské.
To není pravda. Chápu to jako zbytečnou rivalitu mezi lékařskými týmy. Nemocnice v Hradišti je finančně stabilizovaná, proto přesvědčila banku, aby jí na centrální pavilon půjčila. Nejde jenom o krajské peníze. Zlínská nemocnice zatím není v tak dobré finanční kondici, proto to jde pomaleji. Ale i tam připravujeme výstavbu centrálního pavilonu, bude stát 1,2 miliardy. Pokud na to budu mít po volbách vliv, poměr investic mezi oběma nemocnicemi se srovná.
A nebudete chtít některou z nich potom prodat?
Za mé éry k privatizaci nemocnic nedojde.
Velkým tématem letošních voleb je průmyslová zóna v Holešově. Kraj ji buduje skoro deset let, stála kolem 1,5 miliardy a zatím je v ní jediný investor. To je tristní výsledek, ne?
Rozhodnutí o této investici padlo v roce 2003, kdy byl celosvětový boom kapitálu. Nejsem spokojený s tím, že přišla recese, kvůli níž firmy nehledají místa k rozvoji podnikání. Navíc se k tomu přidal sílící občanský odpor proti zóně. Je třeba se domluvit s občanskými sdruženími, že vodní zdroje, které tam jsou, beze zbytku ochráníme. A když zónu zaplníme, tak se nám peníze vrátí z prodeje pozemků a z daní. Projekt bude pro celou střední Moravu prospěšný, vznikne řada pracovních míst.
Ale zatím je zóna prázdná a čas běží. Kdy se tedy naplní? Za padesát let?
To dřív. Jako reálný bych viděl rok 2020. Nevím ale, jaký bude vývoj globální ekonomiky. A to neví nikdo. Uznávám, že jsem to dříve reálně neodhadl, když jsem si myslel, že vše bude šlapat a zónu zaplníme během pár let. Na druhou stranu do zóny nemusíte jako novináři pořád tak šít, stačí když to intenzivně dělají naši regionální političtí populisté.
My do ní nešijeme, ale informujeme o ní. Šije do vás spíše opozice, hlavně kvůli velké koalici ODS a ČSSD, která podle nich kraji škodí.
Znovu opakuji: včetně všudypřítomné KDU-ČSL. Rozhodně bych lidem nepřál, aby se na kraji po volbách stalo to, co před dvěma lety na zlínské radnici, kde se kompletně vyměnilo vedení. Od té doby město stagnuje. Široká koalice na kraji byla v zásadě prospěšná. Nehádala se a pracovala na projektovém, nikoliv na ideologickém základě. Viz naše investice. Vy byste si přál, aby tady vládli komunisti?
ODS komunisty straší a straší. Ale i politologové tvrdí, že dlouhodobá vláda velké koalice není dobrá. Schází jiný pohled a změna, hrozí stojaté vody...
Neberu jim jejich názor. Mě by ale zajímalo, co by chtěli ti kritici dělat. Říkat, že široká koalice škodí, není program, ale ideologické klišé. Ať řeknou, co chtějí dělat, a můžeme se spolu racionálně bavit.
Takže by podle vás bylo v pořádku, kdyby velká koalice pokračovala dalších deset let?
Pokud chcete mít na zastupitelstvu a v radě každý měsíc cirkus, kvůli kterému se nic neudělá, tak já teda ne. Po volbách jsem ale ochoten jednat o koalici se všemi demokratickými stranami. Naším cílem je vyhrát, získat vliv a obsadit křeslo hejtmana.
Popište stručně, jak si podle vás teď kraj stojí?
Z hlediska tvorby HDP jsme na 7. místě mezi kraji, tedy v polovině. To je určující. Upřímně řečeno se mi to umístění moc nezamlouvá, ale budu se snažit ho změnit, i když to nebude snadné. Za poslední dekádu jsme se posunuli na současnou pozici z desáté příčky. Bez větší podpory investic - veřejných i privátních - se však výš nedostaneme.
Co konkrétně chcete udělat, aby se to podařilo?
Měla by se především dostavět rychlostní silnice z Hulína na Slovensko do Púchova, která by pomohla podnikatelskému sektoru. Je to investice státu, naše úloha je v lobbování. Máme v Praze své poslance, premiéra, ti všichni musejí věc tlačit jako buldozer.
A jaké krajské projekty byste podpořil?
Rád bych rozšířil inovační vouchery, což je propojení univerzitního a podnikatelského sektoru. Máme za sebou pilotní projekt, ve kterém se firmy s vysokými školami domluvily na spolupráci a my jsme je finančně podpořili. Důležitá je také podpora studentů, kteří začínají podnikat už na školách. Budeme dál investovat do cestovního ruchu a lázeňství. Proto například ve směru od Dolní Lhoty opravíme příjezdovou cestu do Luhačovic, a to i s novým kruhovým objezdem na Petrůvku. Také v karlovickém údolí plánujeme investice do infrastruktury. Rádi bychom se podíleli na budování společného odbavovacího systému pro zimní střediska. Lidem by pak stačil jeden lístek na více různých sjezdovek a mohli by si ho koupit třeba ve Zlíně.
PROFIL
Libor Lukáš
Narodil se v roce 1961, původním povoláním je stavební technik. Po roce 1989 se stal tajemníkem radnice v Bojkovicích. Od roku 2000 je členem krajského zastupitelstva za ODS a zároveň i náměstkem hejtmana, v letech 2004-2008 byl hejtmanem kraje. Bydlí v Pitíně.
kandidát na hejtmana Zlínského kraje
předseda místního sdružení
místopředseda oblastního sdružení
předseda regionálního sdružení
člen výkonné rady
zastupitel
zástupce hejtmana