Libor Lukáš Články

V kraji se dál masivně investuje a v plné realizaci jsou některé projekty, které mají zlepšit podmínky pro fungování zdravotnictví, škol, dopravy, kultury, a především pomáhat bojovat se stále více nás všechny trápící nezaměstnaností. To vše jsou důvody k rozhovoru se statutárním náměstkem hejtmana Liborem Lukášem, který je zodpovědný právě za oblast strategického rozvoje a investičních akcí.

Pane náměstku, strategické investování v regionu má nepochybně dlouhodobý časový přesah, jak však vnímáte ty projekty, které jsou v tuto chvíli největší a nejviditelnější? Které to podle vás jsou?
Mezi nejviditelnější a veřejnosti nejznámější můžeme zařadit tři. Jde o revitalizaci dvou budov v areálu Baťových závodů na 14I15 Baťův institut, kde budou sídlit krajské kulturní instituce (muzeum, knihovna, galerie), dále je to výstavba nového moderního centrálního pavilonu v Uherskohradišťské nemocnici a pokračování, byť místy komplikované, realizace Strategické průmyslové zóny v Holešově.
Tyto investice jsou však jen střípky v téměř dvanácti letech budování plnohodnotného Zlínského kraje a jeho institucí. Takže těch důležitých věcí bylo v historii samozřejmě mnohem víc a na ně v současnosti „jen“ navazujeme.

Co tedy podle vás bylo to nedůležitější? V regionální správě působíte relativně dlouhou dobu, tak můžete hodnotit.
Odrazovým můstkem byl samozřejmě samotný vznik a ustavení Zlínského kraje. Do té doby jsme byli jen nesourodým územím na východě tehdy rozděleného Československa. Neměli jsme jasné perspektivy. Vždyť jen si vzpomeňte, že o dálnici, nových obchvatech měst a obcí, opravených průtazích, investicích do nemocnic, cestovního ruchu (více o tématu na str. 13), volnočasových aktivit, podpoře firem nebo záchraně svitovského areálu jsme si mohli tenkrát nechat jen zdát. Vše se neúměrně dlouho řešilo jen z Prahy, popřípadě z Brna. Teprve po vzniku kraje a velmi silného prosazování našich potřeb a záměrů na celostátní úrovni se věci pohnuly. Copak bychom si před pár lety mysleli, že dálnici budeme mít až do Otrokovic, že budeme mít opravenou cestu Buchlovskými horami, včetně obchvatu Uherského Hradiště a Bánova, prakticky rozšířenou čtyřproudovou silnici ze Zlína do Otrokovic, nebo postavený první úsek kapacitní silnice mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím a řadu dalších věcí. Že budeme plnohodnotným krajem?

Pokud hovoříte o plnohodnotnosti kraje, myslíte tím právě investice ve všech oblastech?
Určitě nejen je, ale také zřizování krajských institucí. Ono se na první pohled zdálo logické, že pokud vznikl Zlínský kraj, tak musí být ve Zlíně nebo jinde v kraji krajský soud, krajské ředitelství policie, krajské ředitelství hasičů, krajské pobočky nejrůznějších inspekcí a dalších orgánů státní správy. V žádném případě tomu tak ale nebylo, museli jsme o to velmi bojovat, protože to stálo peníze a vůle velká nebyla. Stále bylo dost takzvaných starých krajů, které toto vše měly, a do nových regionů se moc investovat nechtělo. Zajistit to byl náš velký úkol v posledních letech. Nebo bychom snad pořád chtěli některé věci vyřizovat v Olomouci, Brně či mnohem dál? A navíc bychom neměli cesty, jak se tam dostat?

Museli jste také zvládnout důležitou problematiku čerpání evropských financí, především z Regionálního operačního programu Střední Morava. Jak vnímáte tuto oblast?
Jako velmi klíčovou a důležitou. Byli jsme tenkrát vhozeni do vody a museli začít plavat. Bylo to těžké, ale po těch osmi letech si troufám říci, že jsme to zvládli. Čerpáme finance na podporu firem, rozvoje obcí, rekonstrukce cest a realizujeme i větší projekty ve větších městech. Prakticky všechny ty, které byly realizovány, dodržely deklarované přínosy, tedy to, že budou fungovat, vytvoří nová pracovní místa a podpoří rozvoj kraje. Pokud byl někde problém, dokázali jsme ho naopak odhalit a řešit. Samozřejmě mě někdy mrzí laciná a populistická kritika této oblasti z řad našich oponentů, ale jsem přesvědčen, že peníze směřují tam, kde je to potřeba, a jsou přínosné. Nenajdeme prakticky žádnou obec, kde by evropské peníze něčemu nepomohly, a to je důležité. Byť jsou lidé, kteří by chtěli víc a víc, tak to ale chodí, tak je to normální.

Co je tedy základní filozofií investování a strategického rozvoje celého Zlínského kraje?
Z mého pohledu jsou to dvě jasná témata, boj s nezaměstnaností, a tedy vytváření nových pracovních míst, a pak zvyšování kvality života v tomto regionu. V prvním případě to znamená, že investujeme tak, abychom vytvářeli vhodné podmínky firmám, které pak mohou lépe realizovat projekty, které přinášejí další pracovní místa. Tady nesmíme zapomenout ani na školství, které musí vychovávat tak, aby absolventi našli uplatnění na trhu práce (o podpoře školství na str. 14). Druhá oblast se týká spokojeného života každého z nás. Toho, abychom měli dostupné zdravotnictví, fungující kulturu, různé typy organizací a spolků, volnočasové aktivity. Abychom nežili jen prací, ale dokázali si život v tomto regionu také spokojeně užít.

A vy sám si ho tedy užíváte, pracujete a jste tady ve Zlínském kraji rád?
Samozřejmě, že ano, byť je to někdy řehole. Ale v regionální službě působím již dlouhou dobu, zanechal jsem za sebou viditelnou stopu a vím, že u některých věcí musí být člověk trpělivý.
Navíc jsem překonal ve svém životě jeden významný věkový mezník, takže jsem se již na rozdíl od mladších let trochu zklidnil. Každý člověk získává zkušenosti a s věkem vidí, jak rychle čas plyne. Proto jsem možná trpělivější, méně mě rozčílí věci, které jsem dříve považoval za neskutečně důležité, a teď vím, že ne vždy to bylo takto fatální. Na druhou stranu člověka roky ukotvují v názorech, jeho přesvědčení a zásadách. Takže jako každý z nás jsem se změnil, roztřídil důležité a méně důležité věci. Můj celkový konzervativní přístup k životu, práci i veřejné službě zůstal, jsem v něm ukotven a jsem přesvědčen, že je to dobře. Dovoluji si tvrdit, že tady žiji rád a chci zde samozřejmě i zůstat.

Takže energie pro další práci v regionální samosprávě vám nechybí?
Určitě ne, stále se cítím být plný energie a mám velkou chuť se i nadále podílet na realizaci zajímavých projektů, které přispívají ke zlepšení života nás všech.
Chtěl bych i nadále tvrdě pracovat pro náš region a pro naši zemi a samozřejmě i prožít krásné chvíle se svou rodinou. I když už mám syny odrostlé a ti se věnují svým aktivitám, chtěl bych i manželce postupně vynahradit to, jak málo jsem kvůli práci ve veřejné službě doma.

Zmínil jste to, jak je důležité investovat do kvality života, kultury, cestovního ruchu, jak odpočíváte vy?
Nejvíc si určitě odpočinu v lese, když vyrazím časně ráno za svítání, rodina ještě spí a já v klidu jen pozoruji to přírodní dění nebo v zimě zanesu krmení zvěři do lesa, takže ano, jsem vášnivý nimrod. Rád si také zasportuji, vyjížďky na kole nebo procházky kouzelnou krajinou Bílých Karpat, kde jsem doma a kde to mám také nejraději. A pokud se mi to podaří doplnit plaváním nebo saunou, nemá to chybu. Relaxovat a normálně žít bych pak nemohl bez své rodiny, takže společně trávený čas s manželkou a dvěma syny je ta třetí mimořádně důležitá část mé relaxace a odpočinku.

Co považujete za své nejdůležitější úkoly v následujícím čase?
Je to postupné dokončení projektů, o nichž jsme hovořili na počátku. Přes drobné komplikace, které jsme odhalili při samotné stavbě a spočívaly v technologiích výstavby původních budov, velmi tvrdě usilujeme o to, abychom na samotném konci podzimu, tedy ještě v tomto roce, otevřeli budovu 14 Baťova institutu a mohli jsme tam představit veřejnosti expozice krajského muzea a krajské galerie. Důležité pro mě také je, aby rychle a kvalitně pokračovala výstavba centrálního pavilonu v nemocnici v Uherském Hradišti a co nejdříve jsme spustili výstavbu obdobného centrálního objektu v Krajské nemocnici Tomáše Bati, abychom zlepšili služby pacientům. Nadále bude potřebné pokračovat v budování průmyslové zóny v Holešově, a to přes v současné době nepříznivou hospodářskou situaci, která investorům moc nepřeje, jak se můžete dočíst v tématu věnovaném strategickému rozvoji na straně 12. A také navzdory minoritním aktivitám, které tento projekt ze svých úzkých zájmů boří bez ohledu na prospěch většiny. Ekonomické analýzy předních českých odborníků ukazují, že v budoucích letech budeme díky projektu v Holešově profitovat. Je proto potřebné porovnávat jeho přínosy a dopady jak v oblasti environmentální, tak ale i v oblasti socio-ekonomické. Jedno bez druhého zkrátka nemůže fungovat. Pokud chceme zajistit rozvoj kraje a práci pro naše lidi, musí mj. naši podnikatelé stavět a modernizovat své fabriky. Bez toho nás okolní globální svět rychle přeskočí, to si zkrátka nemůžeme dovolit. Všechny tyto záměry odpovídají mé filozofii snižovat nezaměstnanost, vytvářet pracovní místa a celkově zvyšovat kvalitu života v regionu. A když vidím, že konkrétní projekty se drží této filozofie, pak mám z takovéto mnohdy i úmorné práce radost, protože vím, že to je smysluplná a činorodá aktivita, ve prospěch lidí žijících společně se mnou v tomto krásném, rozmanitém kraji.

Libor Lukáš

předseda regionálního sdružení
člen výkonné rady