Libor Lukáš Články

Až natolik všední, že začínáme zapomínat na elementární lidské potřeby. Bez automobilu, počítačů a telefonů žilo lidstvo po dlouhá staletí. Žádná z civilizací však nedokázala přežít bez zemědělství. My, lidé ze Zlínského kraje, tomu rozumíme více než kdo jiný. Úrodná půda a poctivá práce našich zemědělců, to je velká devíza a naděje našeho regionu do budoucích časů. 

 

Pobočky nadnárodních společností, detašovaná pracoviště zahraničních gigantů, to jsou dnes sice významní zaměstnavatelé, ale budoucnost nás a našich dětí je v přirozených přednostech našeho krásného kraje. Kvalitní potraviny jsou na rozdíl od kybernetických vychytávek existenční nutnost. Právě v dnešní, pro všechny zemědělce nelehké době, je třeba si to uvědomit. 

 

Kde jinde by mělo vznikat nejlepší víno, kde jinde by se měl pěstovat nejchutnější česnek, kde jinde… než právě v našem regionu. 

 

Příroda nás obdařila úžasnými podmínkami pro pěstování plodin. Nesnažme se tedy být chytřejší než všemocná příroda a odklánět se od zemědělské výroby, která je našemu regionu vlastní a je zde dlouhými staletími prověřená. Větru dešti neporučíme, to už před nedávnem zkoušeli jiní. Ajak to dopadlo, všichni víme. Věřme tedy raději v tradičnost našeho kraje. Před námi teď stojí výzva. Výzva uchovat si dobré brambory, rajčata, česnek i cibuli vypěstované za humny. Udržet si vinice i ovocné sady. Je to výzva pro nás, politiky, abychom za naše zemědělce řádně kopali. Je to výzva pro nás, zákazníky, abychom si kupovali naše dobré potraviny. Je to výzva pro nás, obyčejné lidi, abychom byli hrdí na to, co umíme vypěstovat. Jen tak pomůžeme našim zemědělcům, kteří navzdory všemu dál s láskou obdělávají půdu svých předků. 

 

Je tady konec léta a s ním čas prvních vinobraní, dožínek i trnkobraní. Nejraději mám neuspěchaný polešovský burčák z rulandy, čerstvý mařatský chleba s máslem a poctivou valašskou slivovici. A co vy?