Nechci být ministrem jen proto, abych jím byl
Pověřování státních zástupců je dvacetiletá praxe v této zemi a já jsem ji nevymyslel, říká ministr spravedlnosti a místopředseda ODS Jiří Pospíšil.
Na čem dnes sedíte?
Na sedačce.
A je to bezpečné, nekýve se pod vámi trochu?
No, jde o to, jak to myslíte, to může mít různý význam.
Právě. Nemáte pocit, že ta politická židle se pod vámi skutečně kýve poměrně razantně?
Já to v tuto chvíli vnímám spíš jako mediální záležitost než jako reálné kývání.
Počkejte, premiér a předseda vaší strany Petr Nečas je podle všeho velmi rozladěn a všichni pražští vrabci si štěbetají o tom, že je v nejbližší době připraven vás odvolat. To není jen mediální záležitost.
Je to šéf, má na to plné právo. Já každopádně nejsem člověk, který by každý den vstával a usínal s myšlenkami na to, jak dlouho vydrží v úřadě. Věřte tomu, že v tuto chvíli už opravdu ne. Jsem tady pátým rokem a mám za sebou schválení trestního i občanského zákoníku, což jsou věci, kvůli kterým jsem na ministerstvo šel. Mám pocit, že má mise byla v základních věcech naplněna. Beru to sportovně.
Takže už jste to vzdal?
Nejsem smířený s tím, že odcházím, to překrucujete. Jen říkám, že další vývoj může být buď takový, že zde budu pokračovat, nebo že zde pokračovat nebudu. Což ostatně platí pro každého demokratického politika, že může ze dne na den skončit.
A mluvil s vámi premiér o tom, že by se to mohlo týkat i vás?
Byla jen velmi krátká a věcná debata na grémiu, kde šlo jen o vysvětlení některých procesních věcí. Teď nemám aktuální pocit, že by pan premiér takový úmysl měl, ale to je samozřejmě můj soukromý pocit. (Pozn. red. – rozhovor probíhal ve čtvrtek odpoledne)
Premiér už loni zuřil kvůli tomu, že jste odvolal pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu, navíc přes jeho ostrý nesouhlas, a teď vám to soud shodil ze stolu a vrátil ho do funkce. To mi chcete říct, že vás šéf odbyl krátkou a věcnou debatou?
Já jsem vám řekl maximální komentář. Konstatuji, že to byla krátká informační debata, a dál to nebudu rozebírat.
Vy jste se v médiích vyjádřil, že váš postup v celé věci nebyl chybný. Na tom trváte?
Ano, postup ministerstva nebyl chybný, protože zákon o státním zastupitelství bohužel neupravuje pravidla pro odvolávání státních zástupců ve správním řízení. A my jsme během půlročního maratónu, během kterého byl pan Rampula odvoláván, řešili několik velmi složitých právních otázek o dalším postupu, zákon to bohužel neupravuje. Bylo tam několik rizikových míst a soud označil náš postup za správný. Toto já z pohledu resortu vnímám jako pozitivní zprávu. Samozřejmě na druhou stranu říkám, že důvody, které ve svém návrhu Pavel Zeman uvedl, shledal soud za nedostatečné pro odvolání.
Chcete tím říct, že postupovat nezákonně není chyba?
Vaší otázce nerozumím. Ministerstvo v procesním postupu neporušilo žádný zákon. Spor je ve věcných důvodech. Soud došel k závěru, že nedostačují k tomu, aby byl pan Rampula odvolaný.
Ale soud ve svém rozsudku uvádí, že vaše rozhodnutí o odvolání pana Rampuly bylo nezákonné.
Já konstatuji, že bylo nezákonné z toho důvodu, že věcné důvody nejsou podle názoru soudu dostatečné. Máme na to analýzy expertů a takto my ten rozsudek čteme.
V médiích tento týden zaznělo, že si pana Rampulu v čele pražského vrchního státního zastupitelství ohlídáte. Jak si ho chcete ohlídat, když neustále zdůrazňujete, že do chodu státního zastupitelství nemůžete zasahovat?
Takto jsem to neřekl, řekl jsem, že jediný, kdo ho může ohlídat, je nejvyšší státní zástupce, a také jsem zdůrazňoval, že v rámci svých zákonných pravomocí. On jediný může v rámci tzv. dohledové činnosti dohlížet na to, jak jednotlivé kauzy budou na Vrchním státním zastupitelství v Praze realizovány. Politik do té soustavy samozřejmě zasahovat nemůže.
Ale nese za ni zodpovědnost. Vy se bojíte, že pan Rampula dostojí své negativní pověsti a bude zametat citlivé kauzy pod stůl?
Na tuto otázku s dovolením nebudu odpovídat. Tady probíhá soudní spor a cokoliv takového zde řeknu, tak může narušit objektivitu sporu. Já se zkrátka domnívám, že má dojít na vrchním státním zastupitelství ke změně, byly zde uvedeny důvody a my budeme pokračovat v tom procesu. A je teď opravdu na panu Zemanovi, aby se postaral o to, aby tam k žádnému zametání nedošlo.
Jeden z prvních kroků, který pan Rampula ve funkci vrchního žalobce provedl, bylo navrácení kompetencí jeho náměstkovi Liboru Grygárkovi, kterého vámi pověřený Rampulův nástupce Stanislav Mečl od práce odstavil např. kvůli kontaktům s kontroverzním podnikatelem Romanem Janouškem. Jak to vnímáte?
Vy tady po mně chcete, abych jako politik hodnotil kroky státního zastupitelství.
Ano, přesně to po vás chci.
Já bych takový krok neučinil, pan Rampula to udělal, a asi je na něm, aby odpověděl, proč takto postupoval. Myslím, že bude vhodné, aby v době, kdy bude probíhat soudní řízení v souvislosti s námi chystanou kasační stížností, byly činěny spíš menší než větší personální změny tak, aby se vyčkalo do konečného rozhodnutí, které buď potvrdí naši snahu odvolat pana Rampulu, nebo že má pan Rampula ve funkci zůstat.
Jenže vámi pověřený Stanislav Mečl okamžitě po svém nástupu začal provádět velmi razantní personální kroky. A už na podzim tu byly odborné posudky renomovaných právníků, kteří označili jeho pověření za nezákonné. Proč jste takto postupoval?
Chci konstatovat, že pověřování státních zástupců je dvacetiletá praxe v této zemi a já jsem ji nevymyslel. Dlouhá léta byla například pověřena krajská státní zástupkyně v Hradci Králové. A je zvláštní, že v tuto chvíli to najednou někdo vnímá jako možný trestný čin. Přitom tu byl jasný důvod, proč se tento postup zvolil. Probíhalo soudní řízení, a nebylo tedy jasné, jak dlouho pan Mečl ve funkci zůstane. Kdybychom zvolili jiný postup, tedy přímé jmenování, tak bychom pak stáli před obrovským dilematem, že zde máme dva jmenované vrchní státní zástupce.
Podle zjištění Práva se policie už zabývá trestním oznámením, podle kterého jste mohl zneužít své pravomoci. Už jste vypovídal na policii?
Ne, k tomuto jsem zatím dotazován nebyl.
Neznevěrohodňují pochyby o vašem postupu také všechny kroky, které pan Mečl v úřadu udělal?
Předpokládám, že nikoliv, protože pak bychom si museli položit otázku, zda by nebylo možné zpochybnit všechny kroky za posledních dvacet let, které učinili pověření státní zástupci.
Nicméně podle našich informací se skupina žalobců s pražského městského státního zastupitelství k určitým krokům v tomto směru chystá.
Takovou informaci od vás slyším poprvé. Počkám, zda k tomu skutečně dojde, a pak teprve zaujmu nějaké stanovisko.
Důvodem, proč si městští žalobci vjeli do vlasů s panem Mečlem, je bezesporu hloubková mimořádná prověrka, kterou u nich nařídil. Podle nich je nestandardní a nezákonná a podobně se vyjádřil i šéf Věcí veřejných Radek John, který si vás kvůli tomu předvolal před sněmovní bezpečnostní výbor a požadoval vaše stanovisko. Už jste si zjistil, jak to s tou údajnou nezákonností je?
Pokud vím, tak ministerstvo má na ty odpovědi čtrnáct dní, takže my nejdříve zjistíme, na jaké otázky vůbec odpovědět podle zákona můžeme, a odpovědi následně zašleme příslušným poslancům. V tuto chvíli je nemáme.
Vy jste se dosud nezajímal to, zda ta prověrka proběhla v souladu se zákonem?
Já si soukromě opravdu nezjišťuji nic, nemám nárok vědět, jaké spisy se vrchní státní zastupitelství rozhodlo prověřit. Nicméně už jsem řekl, že takovýto dohled je běžná věc, že zkrátka nadřízené státní zastupitelství kontroluje podřízené. Dotazy pana Johna si prostuduji a jsem zvědav na to, kde shledává tu nezákonnost.
Například jde o to, že byly vyžádány i skončené spisy dozorované obvodními státními zastupitelstvími, které vrchní státní zastupitelství údajně nemělo právo vyžadovat, protože to smí udělat jen nejvyšší státní zastupitelství.
Ano, to jsou věci, na které chci odpovědět. Hodlám ty dotazy předat nejvyššímu státnímu zástupci a požádat ho, aby na ně zformuloval odpovědi.
Čili pokud by se potvrdilo, že takové spisy skutečně pan Mečl vyžadoval, tak by to bylo nezákonné?
Já se k tomu teď skutečně nechci vyjadřovat. Budu to konzultovat s nejvyšším státním zástupcem a je to příliš citlivá věc na to, abych zde sděloval svůj subjektivní názor.
Zmíněná prověrka nicméně znovu uvnitř soustavy státního zastupitelství zahustila atmosféru a v poslední době jsme svědky doslova války žalobců, kdy proti sobě jdou jednotlivé skupiny. Jste spokojen s tím stavem, ve kterém se česká justice nachází?
Samozřejmě nemůžu být spokojen se stavem, kdy tady budou pokračovat takovéto přestřelky. Prosadil jsem změnu na postu nejvyššího státního zástupce, prosadil jsem do této funkce Pavla Zemana, což podle mého názoru byla správná volba, a jednou z věcí, o které jsem ho žádal, bylo, aby se zklidnila situace uvnitř státního zastupitelství.
Jenže to se nestalo a ty spory se naopak vyhrocují čím dál víc.
Otázka je, jestli je to možné zařídit v tak krátké době. A je otázka, jestli jde zvýšit důvěryhodnost orgánů činných v trestním řízení jinými prostředky než tím, že vyměníte některé představitele té justice. To nemá dělat politik, ale nejvyšší státní zástupce. A pokud ten řekne, že tu má důkazy pro změnu na postu pražského vrchního státního zástupce a že na té změně trvá, tak je to pro mě jako pro politika mimořádně silný signál. Jsem přesvědčen, že očista a důvěryhodnost by neměly být obětovány za klid v soustavě.
Nejvyšší státní zástupce má v nejbližší době doplnit původní žádost o Rampulovo odvolání o další důvody. Budou mezi nimi i průtahy v kauze Mostecké uhelné společnosti, kvůli kterým teď staronový vrchní žalobce čelí kárné žalobě?
Pokud se nejvyšší státní zástupce rozhodl v této věci mým prostřednictvím podat kárné žaloby, čili že tam shledal pochybení, tak se domnívám, že by bylo logické, aby tyto informace byly využity i ve správním řízení.
V souvislosti s liknavostí českých úřadů v procesu připojování ke švýcarskému trestnímu řízení upozornili nedávno představitelé Věcí veřejných, že zásadní průtahy zavinil spolu s ministerstvem zahraniční i váš resort. Vy v této věci pochybení svého úřadu odmítáte?
Ministerstvo dostalo v létě 2010 od resortu zahraničních věcí žádost o právní pomoc a příslušný úředník ji podle mezinárodní úmluvy předal příslušnému orgánu činnému v trestním řízení, což v tomto případě bylo vrchní státní zastupitelství. Úředník zvolil stejný postup jako u desítek jiných žádostí o právní pomoc. Nechal jsem si zpracovat posudek, a ten jasně potvrdil, že tento úředník nepochybil. Vrchní státní zastupitelství pak mělo celou věc prostudovat, a když zjistilo, že tam je žádost o přihlášení ke škodě, mělo to poslat ministerstvu financí. Já osobně jsem se s tím setkal až v březnu 2011 a hned druhý den jsem celou věc předal ministru financí, tak opravdu nechápu, kde by ta chyba měla být.
Berete tedy kritiku za Mosteckou uhelnou i vaše kroky v souvislosti se situací na pražském vrchním státním zastupitelství ze strany VV jako účelové útoky?
To nechám na novinářích. Nicméně je pravda, že Věci veřejné se systematicky zajímají o resort spravedlnosti a státní zastupitelství a bohužel situaci v této oblasti často nekorektně kritizují. Proč tak činí, či je za tím zájem o ten resort, o tom opravdu nebudu spekulovat.
Jde mi o to, zda to máme vnímat jako věcnou debatu mezi vládními kolegy, anebo jako účelový boj na ostří nože...
Já to těžko mohu brát jako věcnou debatu, když ty argumenty proudí jen přes média, mají často velmi nekorektní charakter a když mají za účel poškodit mě, případně ministerstvo. Když už například Karolínu Peake zajímá situace kolem pana Mečla, byť to nespadá do její působnosti, tak bych čekal, že třeba ty posudky nabízené médiím pošle i mně, abych na to reagoval. Vy byste nepovažoval za účelové, kdyby se vás na ty posudky ptala média a vy byste je neměl? Minimálně to není kolegiální, abych použil jiný termín než termín účelovosti.
Trestní oznámení kvůli pověření pana Mečla je postavené na posudcích, které si nechala vypracovat Karolína Peake a mířilo přímo k rukám policejního prezidenta Petra Lessyho, který za svou funkci vděčí právě VV. Neznepokojuje vás to?
Postupoval jsem podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a nemám pocit, že bych spáchal jakýkoliv trestný čin. Budu-li takto účelově kriminalizován, tak s tím mohu těžko něco dělat, a teď se k tomu nebudu dál nijak vyjadřovat. Působí to každopádně podivně. Pokud by můj postup někdo skutečně označil za trestný čin, když se takto dvacet let postupovalo, tak bych to opravdu považoval za účelový postup. Nechť si to orgány činné v trestním řízení prošetří, já se jen tak zastrašit nenechám.
V souvislosti s vaším dalším možným angažmá se v poslední době mluví o ministerstvu školství, které vede také tvrdě kritizovaný ministr za VV Josef Dobeš. Je možné, že se přesunete na jeho místo?
Pokud budu odejit z ministerstva spravedlnosti, tak své další politické aktivity spíše omezím, než abych usiloval o nějaké další působení v rámci vlády. Tematika školství mě mimořádně zajímá, ale nechci být ministrem jen proto, abych jím byl. Chtěl bych mít šanci provést nějaké změny, a velmi se obávám, že v těch dvou letech, která zbývají v tomto volebním cyklu, bych změny prosadil asi těžko.
Poslyšte, je vůbec ještě možná vaše konstruktivní spolupráce s Věcmi veřejnými?
Doufám, že ano. Byl bych velmi nerad, aby kvůli našemu někdy rozdílnému pohledu na justici a státní zastupitelství byla ohrožována tato vláda, která má ještě za úkol prosadit řadu důležitých reforem. Doufám zkrátka, že tento spíše personální střet neohrozí vládní spolupráci mezi námi a Věcmi veřejnými.
Vraťme se ale k vám. Pokud byste skutečně skončil, zamíříte do nadace Medy Mládkové, jak jste už dříve sám naznačil?
Uvidíme, ale je to jedna z oblastí, které bych se chtěl věnovat. Každopádně uvažuji spíše o omezení svého veřejného působení.
Znamená to, že byste rezignoval i na funkci místopředsedy ODS?
To jsou spekulace, ale nepředpokládám to.
(Autor: Jakub Troníček)
předseda regionálního sdružení
místopředseda strany
poslanec PČR
ministr