Snížíme náklady u malých dluhů
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil připravuje řadu změn, které mají ulehčit život především dlužníkům malých částek v řádu stovek a tisíců korun.
Chystáte řadu legislativních změn, které souvisí s neplacením dluhů a následnými exekucemi. První z nich je snížení odměny advokátům a exekutorům. Jsou tedy odměny podle vás nepřiměřené?
Chceme reagovat na současnou situaci, kdy se ukazuje, že odměna, která je vyplácena advokátovi a exekutorovi za vymáhání pohledávky, je nepřiměřeně vysoká. Vycházíme z praktické zkušenosti, tedy z toho, že se postupně vytváří obchod s pohledávkami. Stává se z toho výnosný byznys. Cílem vyhlášky je snížit odměny o třetinu až polovinu. Zejména by se měly snížit poplatky u pohledávek spojených s MHD či s neplacením poplatků u lékaře, které jsou dnes nejvýnosnější a pro advokáty i exekutory znamená jejich spravování minimální práci.
Poplatky klesnou tedy nejvíce lidem, kteří někde opomněli zaplatit dluh v řádu stovek korun?
Ano, tam to je o šedesát až sedmdesát procent. Statistiky jasně ukazují, že nejvyšší úspěšnost vymáhání je u malých částek. Navíc u nich často dochází k tomu, že si dlužník často ani neuvědomuje, že nějaký dluh má. Proto plánujeme zavést předžalobní výzvu, aby každý o svém dluhu věděl.
Argumentem proti snížení poplatků je, že malé pohledávky se stanou nevymahatelné. A to čistě z toho důvodu, že se věřiteli nevyplatí je vymáhat. Katastrofické scénáře pak předpovídají, že všichni budou jezdit načerno...
To si absolutně nemyslím. Pokud dneska platil občan za vymáhání částky do tisíce korun patnáct tisíc korun, tak nyní to bude kolem osmi tisíc. A já věřím, že je tam stále značný zisk.
Opačný názor zase je, že by se vyhláška o odměnách měla úplně zrušit. Často se zmiňuje takzvaný "švýcarský model", kdy by výši nákladů určoval pouze soud. Je pro vás tento návrh také alternativou?
Ano, ale jsme opravdu na počátku analýzy. Toto téma tady bylo otevřeno a my se jím nyní budeme zabývat. Je ale potřeba říct, zda by byl pro české prostředí vhodný, nebo ne. Tento model je velice specifický, daný švýcarskými poměry.
Z čeho jste tedy vycházeli, když jste stanovili současnou výši poplatků tak, jak to navrhujete v novelizaci vyhlášky?
Za poslední půlrok se vedla celá řada debat s profesními sdruženími, zástupci občanů a tohle je výsledek kompromisu. Je to kompromis dvou proudů. Jednak nevládních organizací a zájmových sdružení, která to chtějí snížit na úplné minimum, kdy by se výše pohledávky rovnala výši nákladů. Na druhé straně pak těch, kteří vykonávají proces a chtěli by to nechat, jak to je.
Proč vůbec taková vyhláška vznikla, s takto nastavenými odměnami?
Když Otakar Motejl, v jehož éře vznikli exekutoři, vyhlášku připravoval, tak byl veden úvahou, která nebyla špatná: aby nedocházelo ke zbytečnému protahování řízení a advokáti neprováděli zbytečné úkony. Proto vznikla vyhláška, kdy se stanovilo za jednu částku množství úkonů, což mělo určitou logiku. Po deseti letech je ale potřeba analyzovat, zda ty teze stále platí.
Další připravovanou novinkou je předžalobní výzva, kterou jste už zmínil. Co je její podstatou?
Kromě vysokých nákladů u drobných dluhů je problémem ještě to, že řada lidí si neuvědomuje, že něco dluží. Prostě opomenou, není za tím úmysl. Proto mají dostat ještě jednu šanci od věřitele, aby mohli dluh zaplatit bez nákladů. Konkrétní podoba se nyní dotváří, byla by součástí novely občanského soudního řádu.
Jak bude výzva fungovat v praxi?
Naší představou je, že věřitel, který podává žalobu soudu nebo návrh na vydání platebního rozkazu, by předtím měl informovat dlužníka, že něco dluží, a dát mu dostatečnou lhůtu, aby tu částku doplatil. Pokud dlužník v té době uhradí částku, tak mu věřitel nebude moci účtovat náklady spojené se službami advokáta, natož exekutora. Jiná věc jsou úroky z prodlení, ty lze asi těžko odpustit, ale nebudou tam náklady za právní služby.
Takže výzva přijde na řadu ještě dříve, než se celá věc dostane před soud?
Ano, u soudu bude muset věřitel prokázat, že výzvu opravdu podal. Pošle ji před řízením, dlužník zaplatí, žaloba se nepodává. Pokud dlužník neodpoví, podá se návrh na vydání platebního rozkazu, ten je vydán, pak je zahájena exekuce majetku. Dlužník se v této fázi může bránit tím, že mu nebyla doručena předžalobní výzva. A v této chvíli bude muset věřitel dát na stůl doručenku o odeslání. Když to nebude schopen prokázat, tak nebude moci po dlužníkovi v rámci exekučního řízení vymáhat náklady a bude si je muset hradit sám.
Znamená to, že věřitel nebude mít povinnost složitě vyhledávat dlužníka, který se během dvou let třeba čtyřikrát přestěhoval?
Předžalobní výzva je institut na ochranu řádných dlužníků. Těch, kteří nezaplatili, protože si neuvědomili, že mají nějaký dluh. Není to instrument, jak shánět někoho, kdo se vědomě vyhýbá svým povinnostem a nechce je platit. Když si někdo nevybírá poštu, nezdržuje se na trvalé adrese, tak holt prostě má smůlu. Normální občan se však zdržuje v trvalém bydlišti.
Připravujete také zpřísnění exekutorského řádu. Reagujete tak na vysoký počet kárných žalob, které jste na exekutory podal ke správnímu soudu?
Za dobu, kdy jsem ve funkci, jsem podal 68 kárných žalob, které se týkaly 33 exekutorů. Není to tedy tak, že by se to týkalo jen pěti nebo tří problémových lidí. Je sice pravda, že někteří z nich jsou pravidelnými porušovateli, ale rozhodně to není marginální záležitost.
Pochopil jsem, že v tomto směru nejste s vyřizováním žalob správním soudem zcela spokojen.
Nechci se vměšovat do rozhodnutí nezávislého soudu, ten má právo na svůj názor. Ale sankce mi připadají nepřiměřeně nízké. Některá rozhodnutí mi připadají jako překvapivá a nemohu se zbavit pocitu, že někdy jsou ta rozhodnutí příliš alibistická.
V čem tedy spočívají zásadní změny exekutorského řádu?
Naším cílem bude zvýšit sankce, zpřísnit a rozšířit možnosti, kdy exekutor může přijít o svůj úřad. To v novele určitě bude. Uvažujeme ale i o variantě, že by v první instanci o sankci rozhodoval ministr, který má politickou odpovědnost. Je však logické, že proto, aby práva exekutora byla chráněna nezávislou mocí, tak opravným prostředkem bude stále správní soud. Teď si děláme ještě podrobnou analýzu rozsudků, které tu máme ze strany správního soudu, a podle toho se rozhodne.
předseda regionálního sdružení
místopředseda strany
poslanec PČR
ministr spravedlnosti
