Jiří Pospíšil Články

 Vážený pane úřadující předsedo, vážené dámy a pánové, vážení hosté,

dovolte mi, abych vás na několik minut zdržel a řekl vám několik vět ke své kandidatuře na funkci 1. místopředsedy ODS.

Nejprve bych vám řekl, proč jsem se rozhodl kandidovat, pak bych vám rád řekl, jak já vnímám funkci 1. místopředsedy, a následně bych vás rád seznámil s některými konkrétními věcmi, které podle mého názoru patří do agendy 1. místopředsedy anebo s tou agendou souvisejí. Můj projev bude méně politologicko-analytický, bude více praktický a tuto formu volím záměrně. Domnívám se totiž – a to je mé pojetí výkonu funkce 1. místopředsedy –, že se jedná o člověka, který tuto funkci musí vykonávat na plný úvazek, že je to funkce, která musí být vykonávána každodenně. Že je to funkce člověka, který stojí po boku předsedy Občanské demokratické strany, kryje mu tak zvaně záda a pomáhá mu s agendami, které jsou nezbytné a nutné pro chod politické strany. Pokud o tom rozhodne předseda a případně grémium, myslím si, že 1. výkonný místopředseda musí odpovídat za chod Hlavní kanceláře, musí odpovídat za fungování manažerské sítě, musí komunikovat s regiony a tak říkajíc musí tyto technicko-manažerské věci zvládat.

Dámy a pánové, bez člověka ve vedení ODS, který tyto věci bude dělat, těžko může naše strana fungovat a těžko se může připravit na nelehké úkoly, které nás v tomto roce čekají. Těmi úkoly myslím dvoje volby, které budou referenční a rozhodnou o tom, zda ODS zvedá hlavu a zda se vrací do své původní pozice.

To je tedy to, jak já vnímám pozici osoby, která stojí po boku našeho lídra, vizionáře. Musí to být člověk, který tak zvaně za něj odvádí mechanickou manažerskou, možná pro někoho nezajímavou, ale nutnou politickou práci. Bez toho strana nemůže fungovat. Já jsem se rozhodl do této funkce kandidovat proto, že cítím, že po dvanácti letech práce ve vrcholných orgánech ODS mám zkušenosti k tomu, abych mohl pomoci k chodu a k řízení politické strany. Jsem člověkem, který má podle mého názoru, ale i názoru mých spolustraníků v Plzeňském kraji a asi i v Ústeckém a Karlovarském kraji podporu voličů

Nechci zde samolibě říkat, kolik jsem dostal preferenčních hlasů, ale ten výsledek nebyl úplně špatný. Ostatně i přes celkový debakl v parlamentních volbách byl výsledek v Plzeňském kraji druhý nejlepší po Praze. Jsem člověkem, který je nositelem určité odbornosti. Je důležité, aby ji veřejnost měla spojenu s nějakými politickými tématy. Obecné politické teze bohužel – nebo bohudík – dneska k vrcholové politické práci nestačí. Lidé musí mít pocit, že konkrétní politik prosazuje konkrétní věci, že rozumí určitým tématům a že hájí konkrétními kroky určitý program. Může mít třeba podobu resortního programu. A tou třetí věcí je nasazení a čas. Jak už jsem řekl, pokud mě zvolíte, já jsem připraven se této práci plně věnovat. Nekandiduji do Evropského parlamentu, jsem poslancem Parlamentu ČR, jsem v Praze a mám čas pracovat denně pro ODS jak v Hlavní kanceláři, tak v jednotlivých regionech. O tom, jak má vypadat konkrétní řízení politické strany a jaké konkrétní kroky by vedení mělo učinit, přemýšlím a chci vás s některými svými myšlenkami seznámit.

Myslím si, že bude nutné v nejbližší době realizovat pět věcí, pět oblastí, které učiní z vedení akceschopné vedení. Je třeba si uvědomit, že ve chvíli, kdy jsme byli vládní stranou a místopředsedové byli současně ministry anebo zastávali jiné ústavní funkce, tak to vedení mělo spíše politický – a dalo by se tak trochu říci honorární – charakter. Ale ta doba je, dámy a pánové, dávno pryč. My jsme v opozici a my musíme tvrdě pracovat. Místa ve vedení nejsou o funkcích, ale o konkrétní práci. Tak tedy pět bodů, které považuji za důležité, abychom se vůbec byli schopni odrazit ode dna. Ty body nejprve vyjmenuji a pak je trochu specifikuji.

1. Musíme zahájit každodenní věcnou opoziční politiku.
2. Musíme se zabývat ztrátou naší odbornosti a musíme ustavit stínovou vládu.
3. Musíme se věnovat cíleně personální politice.
4. Musíme se začít připravovat na komunální volby, ale i evropské volby – to považuji za krátkodobý a hlavní cíl. Osobně považuji ty komunální volby za úplně nejdůležitější.
5. Musíme se věnovat otázkám fungování politické strany, fungování Hlavní kanceláře a fungování manažerské sítě.

Mám-li se stručně vyjádřit k prvnímu bodu, pak mi dovolte několik poznámek.    

Dámy a pánové, od parlamentních voleb jsme zatím systematicky a cíleně mediálně příliš nedělali. Mělo to podle mého názoru dva důvody. Za prvé jsme čas od parlamentních voleb věnovali naší vnitrostranické diskusi. Bylo to, myslím, správně, bylo třeba si určité věci vyjasnit, ale dnes ta vnitrostranická debata o sobě samých měla skončit. Ode dneška bychom měli debatovat o tom, co uděláme pro své voliče. Druhým důvodem, proč jsme tuto opoziční politiku zatím až tak nedělali, je to, že nám chybí politická vláda. Zkrátka a dobře, dámy a pánové, vymezovat se v Parlamentu vůči podivné vládě vytvořené na základě voleb prezidenta, která nemá žádný politický mandát, a tedy nelze jí dělat politickou opozici, je velmi obtížné. Ale to, doufejme, vznikem nové vlády skončí. Je to paradoxní, dámy a pánové, ale já se domnívám, že my už potřebujeme politickou vládu. My potřebujeme vládu, vůči které se budeme moci jednoznačně vymezovat. Říkat, co dělá špatně, a navrhovat naše lepší řešení. To je podle mého názoru strašně důležité. To, že ta vláda bude špatná, všichni tušíme, bude v ní Babišovo hnutí ANO, není třeba zde o něm hovořit, už o něm hovořili moji předřečníci. Víceméně ta vláda bude dělat konkrétní chyby a my na ně musíme reagovat, není možné, aby hlavním opozičním lídrem byl Miroslav Kalousek. Není možné, aby ve zprávách a v médiích, když se ukáže hlas opozice, mluvil Miroslav Kalousek. Musíme to být my a to je právě o té systematické každodenní opoziční práci, na které se bude muset pracovat.

My s TOP 09 musíme komunikovat, ale na druhou stranu musíme se s nimi utkat o mediální prostor. My musíme být těmi lídry opozice, my musíme být těmi, kterých se novináři budou první ptát, nemůže to být, opět opakuji, Miroslav Kalousek. A já jsem přesvědčen, že my budeme muset dnes a denně analyzovat chyby vznikajícího kabinetu. To, že ten kabinet ještě nevznikl a už dělá chyby, jsme dnes tady také deklarovali. Chtějí zrušit či omezit lustrační zákon jen proto, aby jeden člověk, pan Babiš, mohl být ve vládě. Jejich vládní prohlášení – zatím v podobě koaliční smlouvy – je tak ploché a prázdné, že v zásadě nemůže žádného voliče uspokojit. Jediné, co je z toho jasné, že jsou tam sliby, které nebude schopen nikdo zaplatit, pokud nebude chtít dále a více zadlužovat tuto zemi. Všichni víme, jak vznikající koalice schválila nekvalitní státní rozpočet. To jsou jenom některé příklady toho, jak vznikající koalice špatně funguje a jak nemůže logicky pravicového voliče oslovit a uspokojit.

Co si představuji pod pojmem opoziční politika? Byl bych rád, aby byla věcná. Je to o tom, že musíme být fundovaní a opět musíme být připravení. Je to právě o té práci. Na druhou stranu říkám: není vhodné nebo nutné všechno vždycky kritizovat. Když vláda náhodou udělá něco, o čem budeme přesvědčeni, že je pozitivní pro tuto zemi, pak jsem přesvědčen, že není ostudou takovou věc podpořit. Politika spálené země nebo absolutní kritiky podle mého názoru přestává být srozumitelná a hlavně přestává být uvěřitelná. Pokud všechno vždycky budeme kritizovat, pak se obávám, že pravicový volič nám to nebude úplně věřit. Ostatně sociální demokraté v době, kdy byli v opozici a jednoznačnou negativistickou populistickou politikou kritizovali úplně všechno, co udělala vláda premiéra Nečase, tak si touto svojí nedůvěryhodnou politikou zapříčinili slabý volební výsledek.

Nicméně ono to není tak jednoduché. Tvrdou každodenní prací grémia se ty problémy nevyřeší. Já si myslím, že musíme řešit vedle ztráty, řekněme, oné důvěryhodnosti i otázky ztráty odbornosti. Také to zaznívalo na regionálních debatách, kterých jsem se zúčastnil. Ruku na srdce, dámy a pánové, my všichni, co jsme stáli v poslední parlamentní volební kampani na ulici a přesvědčovali jsme naše voliče, kteří nás, bohužel, nechtěli volit, proč nám přes to všechno mají dát hlas, tak jsme se často v těch debatách dostávali do úzkých, když se nás náš konkrétní volič ptal, co pro ně konkrétního uděláme v té či oné oblasti, a buďme upřímní, ne vždycky jsme byli schopni konkrétně odpovědět. A to já považuji za velký problém. Je to moje zkušenost jako kandidáta, který 14 dní před volbami stál dnes a denně v centru města a oslovoval desítky a desítky našich potencionálních voličů. Ale počítám s tím, že tuto zkušenost máte podobnou. K tomu, abychom získali odbornost a měli konkrétní kroky v konkrétních politikách pro naše voliče, potřebujeme ustavit, jak už jsem řekl, stínovou vládu. Jsem o tom hluboce přesvědčen a budu jako případný člen grémia podporovat, aby takováto vláda vznikla.

Myslím si, že ta ztráta odbornosti se nejvíce projevuje v ekonomických tématech. Je to paradoxní, byli jsme stranou, která v 90. letech právě díky ekonomické odbornosti a díky tomu, že jsme byli lídrem ekonomické transformace, získávala pravicové voliče, tak dnes bohužel v této věci hrozně ztrácíme. Kvůli našemu přístupu k daním, dokonce i zvyšování daní v minulé vládě zkrátka a dobře nás celá řada voličů nevolila. Myslím si tedy, že tady bude třeba zapřít síly a udělat vše pro to, aby se nám obecně odbornost, zvláště ta ekonomická, vrátila. Opět říkám, je nemožné a pro nás nepřijatelné, aby hlavním ekonomickým expertem opozice byl Miroslav Kalousek. S tím se nemůžeme v žádném případě smířit.

Ke stínové vládě řeknu ještě tolik. Je to instrument, který máme vyzkoušený. Měli jsme stínovou vládu v době, kdy Mirek Topolánek vedl ODS v opozici, a jsem přesvědčen, že ta vláda velmi dobře fungovala. Podařilo se nám tehdy přesvědčit veřejnost a média, že naši stínoví ministři jsou oponenti reálných ministrů a že jsou schopni jasně říkat, co uděláme, až budeme ve vládě. Ostatně dokument Modrá šance, který tehdy vznikl ve stínové vládě, byl podkladem pro náš volební program a byl také podkladem pro vládní prohlášení vlády Mirka Topolánka. Takže máme na co navazovat a já to velmi doporučuji a budu to podporovat.

Dalším tématem, které chci zmínit, je otázka personální politiky. Myslím si, že je to další oblast, na které musí grémium tvrdě pracovat. Zkrátka a dobře, na jedné straně můžeme říci, že jsme stále velkou stranou, která má přes dvacet tisíc členů, že jsme stranou se stovkami či tisíci úspěšných komunálních politiků, ale na druhou stanu si musíme také říci, dámy a pánové, že v posledních letech ztrácíme kontakt s místními a regionálními elitami, že ztrácíme kontakt s mladými lidmi a že tak trochu nám tyto kořeny politické strany usychají. A nové vedení musí řešit otázku, jak tento negativní proces přerušit. Jsem přesvědčen, že se nemáme bát toho, abychom na své komunální kandidátky přizvali i nezávislé osobnosti, pokud to či ono místní sdružení demokraticky dojde k závěru, že ta osobnost může být přínosem pro ODS. Nemá to být populistické a hloupé, jako když si marketing a politická strana urve nějakou mediální hvězdu. Oslovujme takové nezávislé osobnosti, které k nám mají blízko, respektují pravicový program a budou schopny dělat naši pravicovou politiku. Za strašně důležité považuji vzhledem k mladým lidem, abychom pokračovali ve spolupráci například s Mladými konzervativci, protože je třeba mít zde určitou platformu, která je atraktivní pro mladé lidi a která může být určitým přechodem mezi občanským životem a politickou stranou.

Dámy a pánové, téma personální politiky je strašně obtížné. Jsem přesvědčen, že politická strana, která se mu nevěnuje, začne postupně personálně strádat. Doba, kdy lidé houfně a spontánně vstupovali do politických stran, je pryč. My musíme aktivně pracovat právě na těch skupinách, které jsem naznačil a označil, a snažit se je získat pro to, aby s námi pracovali a případně, aby vstoupili do Občanské demokratické strany.

Téma poslední, které chci zmínit a které bude vypadat jako přízemní, ale je strašně důležité. Nové vedení, které vznikne, se bude muset zabývat takovými možná přízemními otázkami, jako je řízení Hlavní kanceláře, jako je rozsah manažerské sítě, jako je komunikace uvnitř politické strany. A tady já opět opakuji, první místopředseda, pokud se tak rozhodne předseda a lídr strany a grémium, musí být schopen tyto úkoly zvládat. Musí být schopen starat se o Hlavní kancelář, manažerskou síť, a pokud o to bude zájem, objíždět regiony. Bez takového člověka, těžko politická strana může fungovat. A já tady stojím, já se k tomu nabízím a slibuji tady, že jsem schopen tyto věci vykonávat každodenně.

Vážené kolegyně a kolegové, jak už jsem řekl ve svém úvodu, nejsem nepopsaný list papíru. S mnohými se znám, s mnohými jsem měl čest dlouhá léta spolupracovat. Musím zde odpovědně říci, že ve všech svých politických funkcích, které jsem díky Občanské demokratické straně zastával, jsem se vždycky snažil podle svého nejlepšího vědomí a svědomí hájit značku a program Občanské demokratické strany. Nikdy jsem se od ODS neodklonil. I v době, která pro mne osobně byla těžká, když jsem odešel z vlády premiéra Nečase, jsem zůstal věrný naší straně, šel jsem do svého regionu, stoupl jsem si do čela kandidátky tehdy prohraných krajských voleb a udělal jsem maximum, aby ODS uspěla. V těch volbách jsme vyhráli. Pokud mě podpoříte, dámy a pánové, jsem připraven stát po boku předsedy Petra Fialy a udělat vše pro to, aby nově zvolené vedení pomohlo k restartu naší politické strany.

Děkuji vám za pozornost.

JUDr. Jiří Pospíšil

předseda regionálního sdružení
místopředseda strany
poslanec PČR