Projev místopředsedy ODS Jiřího Pospíšila
Vážený pane předsedo, vážené delegátky, vážení delegáti, milí hosté, dovolte mi, abych vás nejprve úvodem pozdravil a přinesl pozdravy z modré Plzně, z modrého Plzeňského kraje.
Dovolte mi, abych i já zde řekl několik tezí k tomu, jak vnímám současnou situaci Občanské demokratické strany. Jak vnímám výsledky voleb a hlavně jak vidím možnosti nápravy nebo kde vidím možnost východiska ze současné situace.
Moji předřečníci zde velmi brilantně analyzovali současnou situaci. Není třeba tedy asi opakovat to, že výsledek v krajských volbách byl až na určité výjimky největší prohrou Občanské demokratické strany v její historii. Je sice pravdou, že politická strana, která má vládní odpovědnost, většinou prohrává regionální a senátní volby. Nicméně si také musíme klást otázku, jak velká může být takováto prohra, jak velká prohra je ještě přijatelná. Když ztrácíme nerozhodnuté voliče a když přicházíme o své voličské jádro, tedy když se děje něco, že i naši kmenoví, trvalí voliči nás opouštějí. Výsledek voleb, které nyní hodnotíme, je bohužel o té druhé situaci. Je o tom, že naši věrní voliči nepřišli k volbám. Je to vidět i při srovnání s minulými krajskými volbami, které jsme sice také prohráli, ale kde byl výsledek přibližně o 10-11% vyšší. Tehdy nás volilo o 350 tisíc voličů více. A už teď vůbec nehovořím o legendárním výsledku z roku 2006, kdy po osmi letech v opozici jsme dosáhli 35,5%.
Myslím si tedy, že musíme dneska na tomto místě analyzovat příčiny této historické prohry a hlavně si říci, co dál. Co má být určitým východiskem. Já jsem velmi bedlivě vedl každý den debaty s desítkami svých voličů v Plzeňském kraji, celý srpen, září a polovinu října jsem věnoval permanentnímu potkávání se s občany. A velmi bedlivě jsem poslouchal jejich námitky, nářky a stížnosti. Mohu tedy říci, stejně jako říkali moji předřečníci, že těch důvodů v současné situaci je celá řada.
Nejsem tu od toho, abych v tuto chvíli popisoval všechny, to nechme analytickým studiím, které v každém případě musíme provést, a nové vedení by se mělo těmito otázkami zabývat. Přesto mi dovolte zmínit dva důvody, které já považuji osobně za klíčové a které už tady také zazněly.
Ten první důvod, který snad byl nejtypičtější, je, že když jsem potkal typického Plzeňáka, vzácně pravicově orientovaného, a ptal jsem se ho, zda půjde k volbám, tak on mi odpověděl: „Já jsem vždycky volil ODS, ale tentokrát k těm volbám nepůjdu, já nemám důvod proč vás volit, já nemám pocit, že vy pro mě něco děláte.“ A to si myslím, že je mimořádně silný hlas a že se tomu musíme věnovat. Musíme se zamyslet nad tím, nakolik naše vláda, která podle mého názoru dělá pozitivně důležitou politiku zvláště v oblasti fiskální politiky, přesto odradila některé voliče. A my si musíme položit otázku, proč se tato voličská skupina se od nás odklonila. Dovolím si jednu odpověď navrhnout. Není to třeba proto, že jsme nezvládli státní maturity? Není to třeba proto, že jsme dostatečně nevysvětlili vysokoškolskou reformu, nesdělili jsme prvovoličům, jak to bude se školným a co je víceméně po naší reformě může čekat? To jsou věci, kde mám pocit, že jsme trošičku určité oblasti podcenili a neumíme voličům vysvětlit, že za Ministerstvo školství nenese odpovědnost ODS, ale že to byl ministr za Věci veřejné.
Takto kdybychom jeli po ostatních voličských skupinách typu rodiny s dětmi, pracující důchodci, podnikatelé, tak se velmi obávám, že i zde bychom našli příčiny a důvody, proč nás tyto voličské skupiny tentokrát nešly volit. A to bychom podle mého názoru, dámy a pánové, měli udělat. Měli bychom analyzovat naše typické voličské skupiny a zamyslet se nad tím a hlavně si to nechat odborně zjistit, proč nás tito lidé nevolili. Myslím si, že to je mimořádně důležitá věc.
Druhým důvodem, proč jsme bohužel nebyli pro mnoho lidí volitelní, bylo vedle toho, že jim nenabízíme konkrétní řešení, je ten pokles důvěryhodnosti. Permanentně zde skloňované slovo, ztratili jsme důvěryhodnost. Ano, dámy a pánové, je to velmi prosté a jednoduché. Bohužel, lidé nám dneska nevěří. Lidé nevěří, že něco pro ně chceme dělat, lidé nám bohužel nevěří, že to s nimi myslíme dobře a že nehájíme pouze naše vlastní partikulární zájmy. To není problém jednotlivce, to není problém vedení, to je bohužel problém celé strany. A podíváte-li se na výsledky jiných parlamentních demokratických stran, tak i ostatní parlamentní demokratické strany prožívají krizi důvěry. Je to nebezpečné, nesmíme to podcenit, protože pokud to podceníme a budeme dělat, že se nic neděje, tak se nám brzo může stát, že tato krize demokratické politické strany přeroste v krizi celého politického systému. My proto musíme vyhodnotit důvody, proč nejsme důvěryhodní a snažit se naši důvěryhodnost obnovit. Bude to strašně obtížné. Můžeme se bavit o změně vládního kurzu, můžeme vést debaty o tom či onom konkrétním rozhodnutí a nařízení, ale důvěryhodnost, tato zvláštní esence, tato zvláštní alchymie, namíchaná z racionálních a iracionálních pocitů, se obtížně nachází a obtížně obnovuje. Ale je dobré si to tady říci a začít pozvolnými krůčky naši důvěryhodnost obnovovat.
Souhlasím s tím, co říkal pan předseda ve svém vystoupení, že obnovování důvěryhodnosti je mimo jiné i o výběru lidí, kteří jsou nositeli našich názorů a prosazovateli našich konkrétních opatření. My se musíme zamyslet, jestli do ODS není nutné a vhodné vtahovat i lidi, kteří se osvědčili ve svém občanském životě, profesním životě, ale jenom nemají čas permanentně vysedávat na schůzích.
To zapouzdření, které tu bylo popsáno je podle mě velkým problémem a já souhlasím s těmi, kteří říkají, oslovme experty, oslovme odborníky a snažme se naši zapouzdřenost určitým způsobem rozbít.
Nicméně je třeba si nalít čistého vína, i když je kyselé a je třeba si říci, že naše nedůvěryhodnost je bohužel spojena také s mnohými skandály, ať již reálnými nebo pouze virtuálními. Zkrátka a dobře, dámy a pánové, žijeme ve virtuálním světě, a tedy to, co dnes je v médiích, většina občanů považuje za realitu. Asi do budoucna budeme muset s větší pokorou a větší sensitivitou přistupovat k jednotlivým problémům, k jednotlivým skandálům a snažit se je intenzivněji řešit, i když třeba hned nebudeme mít pocit, že vůči dotyčnému je to spravedlivé. Bohužel, dámy a pánové, politika není spravedlivá disciplína, bohužel, dámy a pánové, politika v této věci je nespravedlivá.
Co tedy říct závěrem: Já jsem přesvědčen přes všechny problémy, které jsem tu popsal, dámy a pánové, že je třeba zachovat tuto vládu. Nemyslím si, že naši voliči nás ocení, když tato vláda padne, nastane období chaosu a přiblížíme se pravděpodobně předčasným volbám. Pak se velmi obávám, že těch zbylých 12% voličů, kteří jsou pravicoví a nechtějí komunisty a socialisty ve vládě, nám poděkuje a volit nás nebude. My musíme tedy zabránit nástupu komunistů a socialistů, když se dneska objímají na krajích a aktivně vytvářejí koalice. My musíme udělat všechno pro to, aby pravicová vláda přežila, ale aby současně změnila svůj styl a obsah své politiky, aby pravicový volič znovu získal důvod, proč nás volit. Pokud toto se podaří, pak jsem přesvědčený, že máme šanci v příštích parlamentních volbách uspět, a to i vzhledem k výzkumům, které říkají, že náš volič neutekl, pouze nás chtěl vytrestat a nešel tentokrát k volbám. Pokud se to podaří, pak si myslím, že je šance na návrat na výsluní.
Tedy udělejme revizi vlády z hlediska programu a obsahu politiky a zvolme zítra důvěryhodné a akce schopné vedení. Pokud tyto dva kroky uděláme a začneme senzitivně přistupovat k jednotlivým problémům, myslím si, že je dost času, rok a půl na to, aby se výsledky naší práce projevily v preferencích, které by nám mohly začít růst. Pokud to neuděláme, zůstaneme zapouzdření a odjedeme odtud s pocitem, že se až tak moc neděje, pak se velmi obávám, dámy a pánové, že u nás může nastat stejný osud jako třeba na Slovensku s tehdejší vládní SDKU, která, jak víte, sice dneska je v parlamentu s 6%, ale poslední říjnový výzkum ukazuje této straně, tomuto tahounovi reformy na Slovensku, pouhé 4,8%. Dámy a pánové, udělejme vše pro to, ať osud SDKU nás nestihne.
Děkuji za pozornost a přeji úspěšné jednání.
předseda regionálního sdružení
místopředseda strany
poslanec PČR