Potíže s nezaměstnaností ještě přijdou, varuje Petr Fiala
Půl milionu lidí bez práce, nezaměstnanost opět stoupla, hlásí titulky médií v posledních měsících. Situace na pracovním trhu není nijak růžová, je ale třeba se podívat i na srovnání v rámci Evropské unie. Zatímco byla průměrná míra nezaměstnanosti ve všech 28 členských státech v srpnu 2013 10,9 procenta, v České republice to podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat bylo 6,9 procenta. Lépe jsou na tom jen Rakousko, Německo, Lucembursko, Malta a Dánsko.
„Až bude jednou působení Nečasovy vlády hodnoceno s odstupem a bez emocí, za jedno z pozitiv bude jistě označeno právě to, že se v Česku dařilo ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi držet velmi nízkou nezaměstnanost. A to nejen celkově, ale také například u absolventů vysokých škol,“ upozorňuje Petr Fiala.
Evropská a tedy ani česká ekonomika ale zatím nemá všechny problémy za sebou. Je tedy pravděpodobné, že v budoucnu nás čekají prohlubující se problémy s nezaměstnaností. Abychom jim mohli lépe čelit, je podle lídra jihomoravské kandidátky zapotřebí několik věcí.
„Absolventy středních a vysokých škol musíme připravovat tak, aby měli po skončení školy šanci uspět na pracovním trhu. Musí tedy být dostatečně flexibilní, mít odpovídající kompetence a u profesních oborů, ať už jde o učební obory, nebo technické disciplíny, měli by být připravováni ve spolupráci se zaměstnavateli,“ přibližuje Fiala.
Nejde ale jen o úzce specializované vzdělávání – důležité je také vzdělání všeobecné. Zaměstnavatelé žádají schopnost samostatné práce, komunikační znalost cizích jazyků i to, aby byl člověk připraven se dál vzdělávat a své kompetence rozšiřovat. Právě v těchto ohledech by na žácích a studentech měla zapracovat škola.
„Důležité také je zvyšovat kapacitu pracovního trhu. To znamená, že zaměstnavatele musíme motivovat, aby vytvářeli nová pracovní místa. Umožnit jim například, aby mohli pracovníky snadněji přijímat na opakované termínované pracovní smlouvy. To je zapotřebí zejména na pozicích, které vznikají na základě řešení projektu, což se zdaleka netýká jen výzkumu. Zde nelze garantovat dlouhodobé pracovní místo, ale i jistota zaměstnání na několik let je v dnešním světě cenná,“ připomíná Fiala.
Dalším důležitým krokem je podpora částečných úvazků, které mimo jiné usnadňují zaměstnávání rodičů s malými dětmi, nebo zjednodušení práce na „dohodu o provedení práce“ a podobně.
Významnou kapitolou je ale v otázce nezaměstnanosti zlevnění práce. „Lze jej dosáhnout například snížením odvodů, které platí zaměstnavatel. Tak bude pro zaměstnavatele vytváření pracovních míst levnější,“ dodává profesor Fiala.
Kromě těchto opatření, která pomohou čelit rostoucí nezaměstnanosti, je pak třeba vytvořit takový systém sociálního zabezpečení, aby se více vyplatilo pracovat než nepracovat. „Nemám na mysli ty, kdo přišli o práci z objektivních důvodů a nemohou nové místo najít, i když se snaží. Takovým lidem je samozřejmě třeba pomoci. Jiná věc je dlouhodobá nezaměstnanost spojená s pasivním přístupem k hledání práce, nebo dokonce s odmítáním nabízených příležitostí. Systém sociální podpory je potřeba nastavit tak, aby se nevyplácelo nepracovat,“ vysvětluje Petr Fiala.
Dodává, že za oprávněný považuje i požadavek, aby ti, kdo pobírají podporu v nezaměstnanosti delší dobu, vraceli tuto pomoc, kterou od společnosti dostávají, například ve formě veřejně prospěšných prací.
