Tiskové prohlášení senátorského klubu Občanské demokratické strany
1)Reakce na odhalení pomníku sovětským okupantům
Odhalením tohoto pomníku je pošlapána památka obětí okupace z řad civilistů, ale je také pošlapávána památka všech obětí komunistické totality, protože okupace Československa v roce 1968 byla aktem agrese komunistické ideologie, která neváhá použít proti civilistům vojenskou sílu, a která manipuluje s pravdou.
Zvláště dnes, kdy sílí Putinovy snahy alespoň po částečné obnově Sovětského svazu, je snaha měnit dějiny i v České republice a z okupantů dělat oběti nesmírně zlověstná.
Je nutné s veškerou silou takové snahy odmítnout. V žádném případě nejde o akci Senátu, jak se původně uvádělo, jde o soukromou iniciativu „soudruha“ Doubravy, který navíc okupaci ze srpna 1968 zpochybňuje, a to je opravdu šílený postoj.
Pan senátor Doubrava by se měl za své výroky omluvit.
Nejde tady o svobodu projevu a názoru. Jde o manipulaci historie, našich novodobých dějin.
2) Znepokojení ze situace v ÚSTR
Senátorský klub ODS je znepokojen vystoupením ÚSTR z Evropské platformy paměti a svědomí, která sdružuje instituce podobného zaměření v Evropě i ve světě a jejími členy jsou renomovaní historici, politologové a poslanci Evropského parlamentu. Demonstrativním vystoupením dává ÚSTR na vědomí představu, že nehodlá na mezinárodním poli spolupracovat na odhalení zločinů totalitních režimů v moderních evropských dějinách. Klub ODS požádal na organizačním výboru o zařazení bodu o situaci v ÚSTR na schůzi Senátu. Návrh byl zamítnut.
Historie:
Vycházíme z dopisu Miloše Šuchmy, místopředsedy Českého a slovenského sdružení v Kanadě, které je také členem Evropské platformy paměti a svědomí, kde popsal vývoj uvedené informace na základě osobní účasti na výroční schůzi Platformy ve dnech 12. – 13. 11. 2013 v Haagu, kterého, ač pozván, se ÚSTR nezúčastnil. Zde bylo pozastaveno členství ÚSTR v Platformě, pokud nevysvětlí, zda ve Vědecké radě nejsou bývalí placení funkcionáři KSČ.
ÚSTR prostřednictvím mluvčího pana Ryjáčka odpověděl, že nemůže sdělit politické pozadí členů Vědecké rady, protože podle zákona 181/2007 Sb. na toto zjišťování nemá právo. Předsedkyně Rady ÚSTR paní Benešová vyslovili domněnku, zda předseda Platformy pan Lindblad a výkonná ředitelka paní Winkelmannová-Heyrovská nepůsobí směrem k Ústavu jako vlivová agentura, která sdružuje všeho všudy dvě osoby, a zda tento požadavek byl schválen členskou základnou
Podle účastníka výroční schůze Platformy pana Šuchmy, předseda a výkonná ředitelka Platformy podepsali dopis jako nejvyšší funkcionáři Platformy na základě jednomyslného hlasování všech členů Platformy na výroční schůzi, která je nejvyšším orgánem Plaformy.
26. 2. 2014 reagovala ředitelka Ústavu dopisem Platformě, kde oznamuje vystoupení Ústavu z Platformy. Tento akt zavdává obavě, že ÚSTR výrazně omezuje mezinárodní spolupráci s obdobnými institucemi v Evropě i ve světě.
3) změna zákona o hmotné nouzi
Senátní tisk č. 195 (veřejná služba)
Návrh senátního návrhu zákona senátora Jaroslava Zemana a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
Návrh senátního zákona podporuje u institutu veřejné služby opět motivační složku osob v hmotné nouzi.
Zavádí do systému pomoci v hmotné nouzi hodnocení aktivní snahy osob nalézt si zaměstnání. Mezi tuto snahu zařazuje i výkon veřejné služby.
Zákon zohledňuje lidi, kteří chtějí a mají zájem pracovat i prostřednictvím veřejné služby a poskytuje jim zvýhodnění oproti těm, kteří nepracují, pracovat nechtějí nebo se práci vyhýbají.
Senátní tisk č. 194 (doplatek na bydlení)
Návrh senátního návrhu zákona senátora Jaroslava Zemana a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
Cílem předkládaného návrhu je zamezení přeplácení nákladů na bydlení, které jsou v drtivé většině mnohem vyšší, než náklady na bydlení v daném místě obvyklé.
Zákon zásadně omezuje možnost vlastníků ubytoven a obdobných subjektů, aby zneužívali doplatky na bydlení.
Návrh zákona by měl také narovnat možnosti bydlení běžně zaměstnaných občanů a občanů, kteří žijí převážně jen z dávek a mají díky štědré sociální podpoře možnost obývat sociální byty, které jsou normálním občanům často nedostupné.
Vývoj průměrného počtu příjemců (s nárokem na doplatek na bydlení v daném roce):
Zdroj: MPSV
Vývoj celkových nákladů (v mil. Kč):
Zdroj: MPSV
Jedním z důvodů tohoto nárůstu je možnost poskytování více doplatků na bydlení do jednoho bytu a hlavně do jedné obytné místnosti v ubytovacím zařízení. Největší nárůst doplatku na bydlení nastal právě v roce 2012 u jiné formy bydlení, což lze vyčíst z následující tabulky.
Struktura příjemců doplatku na bydlení v roce 2012 podle právního důvodu užívání bytu:
Zdroj: MPSV
předseda senátorského klubu ODS