Interview ČRo Plus: Svoboda nám pomalu protéká mezi prsty
(ČRo Plus) Interview Plus s předsedou Senátu Parlamentu ČR Jaroslavem Kuberou (ODS) patřilo jeho komentářům k senátory odmítnutému zdanění církevních restitucí nebo k dnešku, kdy nám „stále někdo říká, co se smí, a co ne“.
Jak se čekalo, Senát odmítl zdanění církevních restitucí. Pokud ho Sněmovna přehlasuje, tak se zřejmě obrátí i na Ústavní soud.
„Jsem přesvědčen, že je třeba pracovat na tom, aby se církevní restituce nedostaly až k Ústavnímu soudu, který je stížnostmi zahlcen,“ myslí si předseda Senátu Kubera. „Situace ve Sněmovně není tak jednoduchá jak vypadá… Poslanci všech stran by si měli dát kávu a v klidu se nad tím zamyslet,“ dodává.
Při projednávání zákona se prý u řečnického pultíku vystřídalo snad nejvíc senátorů, co si od roku 2000 pamatuje. „Až jsem si v jednu chvíli říkal, jestli komunistům neděláme jen velké PR… Všichni senátoři byli rozhořčeni tou drzostí, a to i ti, kteří nepatří k opozičním stranám.“
Restituce mohou být začátkem konce
Kubera si prý v tu chvíli uvědomil, že by církevní restituce taky mohly být začátkem konce. „Mohl by to být nástup a klidně by pak mohli říct, proč dodatečně nezdanit i velké, menší a pak i ty nejmenší firmy? Ale vždyť to už máme za sebou… Tady pořád zabírají líbivá hesla a neustále jsou i lidé, kteří opakují, že za totality bylo líp,“ myslí si druhý nejvýše postavený muž v Česku.
Pokud se prý argumentuje 380 miliony, tedy výší náhrad, které by stát mohl každoročně ušetřit z dvoumiliardového odškodnění církví, tak to je podle Kubery pro běžného občana na první pohled obrovská částka. Na ten druhý jen pouhá zlevněná doprava přijde stát na 5 miliard korun.
„Škody ale nevznikly jen církvím a často už nejdou nijak vrátit. Bylo jich tolik, že náprava není možná. Leda kdybychom to tedy na přání KSČM zdanili a oni by to pak zaplatili ze svých prostředků. Jako důkaz, že už s tím nechtějí mít nic společného. To je samozřejmě nereálné,“ přiznává Kubera s nadsázkou.
Vrací se totalita?
Na pietním aktu k výročí 25. února 1948 předseda senátorů prohlásil, že se nám vrací totalita. „Zatímco my si připomínáme oběti komunismu, skandujeme ‚komunisté nikdy více‘, totalita se nám vkrádá do našich domovů zcela jinak. Odlišnou cestou skrytou za korektnost, spravedlnost, slušnost, vnímavost, gender rovnost a tak dál.“
Totalita je podle Kubery skrytá a plíživě se nám vrací do každodenního života ve formě přeregulované politické korektnosti. „Za svým tvrzením, že se nám plíživě vrací, si ale stojím. Asi by šlo použít i jiné slovo, ale já to tak cítím. Proč bych se měl zodpovídat za každé slůvko? Moji voliči mi rozuměli a píší mi hezké maily. Ty jsou klíčové,“ komentoval Kubera.
Později připustil, že jeho slova o návratu totality jde brát jako jistý bonmot nebo nadsázku. „Klidně bych je ale použil znovu. Možná, že by líp znělo: Svoboda nám pomalu, ale jistě protéká mezi prsty.“
Totalita není pouhé vraždění
Tady se prý každý bojí… „Jako teď ten příklad v Americe, kdy se někdo přizná, že měl myšlenku někoho zbít, protože mu znásilnil přítelkyni. Pak si to rozmyslel a ve své naivitě se k tomu přiznal, a teď je dehonestován. To není svět, ve kterém já chci žít. To ani nemluvím o internetu a Facebooku, kde nenávist a zloba na celé čáře zvítězila nad pravdou a láskou. Přitom si s tím ale vůbec nevíme rady… Svět se prostě zbláznil,“ zlobí se senátor.
„Kdekdo si prý totalitu představuje jako vraždění, ale ona taky může mít velmi příjemnou tvář, kdy vám stále někdo říká, co máte dělat, a co ne. Jsou tady prostě lidé, kteří si myslí, že jen oni vědí, jak máme žít. To se mi nelíbí,“ dodává předseda Senátu Jaroslav Kubera.
předseda Senátu PČR