Jaroslav Kubera Články

 

Podle mě není, ten problém není v tom, že by ty obchody měly povinnost se starat, aby se to zboží nevyhazovalo, ale vtip je v tom, že by si měly samy rozhodnout, komu ho dají, a ne, že ho povinně dají do potravinové banky. Ty přetékají zbožím a chtějí jen další peníze na provoz, protože to nezvládají.

 

Chci, aby se mohlo rozhodnout, jestli to dají támhle do zoologické zahrady, tohle jedné charitě, tohle druhé, prostě podle svého. Takhle to tak trošku připomíná známku solidarity z „totáče“. Všichni platili korunu, ale nikdo nevěděl, kde ta koruna skončí. Tohle je podobné.

 

Já tomu soudu ale principiálně rozumím, protože obecně se plýtvá potravinami, tyto Vánoce to jasně ukázaly. To musí být tuny toho, co lidé nakoupili a samozřejmě to nezvládali spotřebovat. To ale neznamená, že to musí být takto nařízené, ten náš postup bude asi následující: My jsme zatím neměli čas se domluvit, ale nejspíše se pokusíme z onoho zákona tuto povinnost vyškrtnout, protože pak bude Ústavní soud vyřazen ze hry, těžko pak někdo bude dávat stížnost.

 

Bylo chybou, že to tam zákonodárce takto dal. Kdyby to tam nedal, tak ten problém nebyl. Ale to jsou svátky a deset dalších věcí, které tady fungují, a ti regulátoři prostě nedají pokoj, dokud nás úplně nezregulují. To je obecný problém touhy řídit svět v nejlepším slova smyslu, ale jen podle přání těch, kteří si myslí, že jen oni vědí nejlépe, jak se co má dělat.

 

 

Je to evidentní donucení vlastníka, aby se zbožím nemohl nakládat dle svého. To není o tom, že by se nemělo plýtvat, on s tím neplýtvá, s tím přece plýtvá někdo jiný. To by potom měli všichni povinně odevzdávat, co doma nespotřebovali, to je úplně stejné. Každá fyzická osoba by do potravinové banky odevzdávala všechno, co jí doma zbyde a nestíhá to zkonzumovat. Ona to samozřejmě dokonce i dělá, ale ne povinně!

 

Když něco přebývá, tak se to někomu dá, běžně se sbírá třeba šatstvo, to není nic nového. Je to ovšem věc charity, nikoli Ústavního soudu ani zákonodárců. Ti ale mají pocit, že to tu všechno musí řídit tak, aby to bylo v pořádku. Nejspíše se teď bude muset zakázat ponechávání miminek v košíku na parkovištích, protože se to teď přece stalo! Tak to okamžitě zakážeme. Ale ve Sněmovně už nějaký takový návrh je, že se něco stalo, a hned přišel návrh regulace.

 

 

Plýtvání potravinami, plýtvání vším možným… Ty kamiony přece nejezdí pro svou radost, ty jezdí proto, aby nám to všechno, co my potom nespotřebujeme, přivezly. My pořád nechápeme, v čem je ten problém. Vždyť my přece chceme ty německé jogurty, nestačí nám ty naše, tak se musí převážet tisíc kilometrů sem a tam. To je pořád dokola.

 

Stát se tady stal takovou hydrou, a jak jsem řekl ve svém projevu, ono je už úplně jedno, kdo tady vládne. To už si žije takovým samostatným životem, nevím, kdo a kde to vymýšlí, ty neustálé nápady, jak vše ještě více zregulovat. Jeden občan mi nyní napsal, že nějaké regulace jsou potřeba. No jasně, nějaké ano, o tom nikdo nepochybuje, ale jde o to, jestli musí být všechno takhle dramatickým způsobem regulováno.

 

 

Samozřejmě. To nemá konce! Ti vegani ve Francii přece rozbíjejí výlohy řezníkům a už se do toho vložila i OSN; a v Británii, v mojí milé Británii vymýšlejí normy, něco jako pamlskovou vyhlášku, aby občany zachránili před těmi nezdravými věcmi. To přece není normální. Kam se ten svět žene? A do toho tenistka Navrátilová řekne, že nemůže hrát proti ženám s penisem.

 

Ono to někdy vypadá skoro jako legrace, ale lidé si neuvědomují. Já se směju těm kuřákům, jak jim seberou i to pivo, protože to přece taky není dobré, jak se lidé opíjejí a pak po sobě střílí rakety na silvestra. A vůbec, ty ohňostroje by přece také mohli zakázat.

 

 

Pachatelé dobra si myslí, že ano. Ono to ale možné není. My pořád někoho chceme vychovávat, ale to nefunguje. Teď někdo hezky napsal, že chce, aby všechno fungovalo, a ty morální hodnoty si pak vyhodnotí sám, to je také slovo do pranice.

 

Mě zaujalo, když mi Michael Žantovský vyčetl, že jsem ve svém projevu nehájil zájmy celého Senátu. A já si neumím představit jak! Že někdo má rád chřástala polního a brouka páchníka, a já ne! To by musel každý senátor napsat jednu kapitolu, že má na něco jiný názor. Já to nedokážu, ten Senát není homogenní, jak si oni představují. Vůbec ne, tam má každý na něco rozdílný pohled, proto není možné splnit slib, že budu jednat v zájmu všeho lidu, protože lid má tisíce zájmů. Oni si myslí, že jako předseda Senátu už nemůžu být svéprávný, že nemůžu mít vlastní názor.

 

Je to strašný, ale přežijeme to, přežili jsme leccos, přežijeme i tohle. Bohužel to ale cestuje někam, kde to nebude hezké a my se tomu nebráníme. Je potřeba říkat věci na rovinu, i když to někdo bude kritizovat. Je potřeba to nedovolit.

 

 

První co bude, až se s kolegy potkám, bude pokus o senátní návrh, kde se ten paragraf vypustí. Jenomže ta jejich taktika není špatná, to musím říci. Nejprve uzavřeli obchody jen na některé svátky a lidé teď nevědí, kdy je otevřeno a kdy zavřeno. To je perfektní příležitost, tak raději ať se zavře na všechny svátky. A notabene ještě soboty!

 

Oni když se pak na ulici zeptají lidí, jestli tomu rozumí, tak ti jim odpoví: „To radši, ať je zavřeno na všechny svátky, ať je to jasné. To je bezvadná taktika. To je ten lidovec Mihola, ten pořád říká, ať jdou lidi v sobotu místo do krámu raději do kostela.

 

Zajímavé je, že nejvíce křičí ti, co mají tři procenta, nebo dokonce ti, kteří nemají žádná procenta. Ti jsou úplně mimo procenta, ale jsou důležití, nechci jmenovat, třeba Rekonstrukci státu. Jen té práce se střetem zájmů a s registrem smluv, je to k ničemu, je to jen pro tyto „rejpaly“, kteří na to berou státní dotace a tím se živí.

 

Mě to ještě nikdy nenapadlo, abych se po nocích koukal, za kolik si v Horní Dolní koupili Oktávku, vás ano? Je mi to opravdu úplně jedno, ale oni to zkoumají, že na Božím Daru budou mít čtyřkolku! Vždyť to dá rozum! Ale v nížině na Moravě čtyřkolku nepotřebují, no i když mě tedy napadlo, že na dálnici si zase užijeme, kdyby napadly dva milimetry, tak bude na Vysočině zase veselo.

 

Ale sníh normálně v zimě padá. V listopadu zase padá listí. A my jsme si na to pořád nezvykli, já jsem tedy z toho projevu vynechal ty jistoty, které tu opravdu máme, že v březnu to listí ještě bude na zemi a že jak přijde zima, tak silničáři opět zklamou. Kupodivu to také bylo stejné za každého režimu.

 

Ale je pravda, že když je ledovka, tak s tou neudělá nikdo nic. A když je ledovka, tak by se nemělo vycházet a sežrat právě ty zásoby, které zbyly z Vánoc.