Jaroslav Kubera Články

 

V jaké finanční kondici jsou momentálně Teplice?
 

My jsme nikdy nežili na dluh. Obecně jsem naprosto vyděšen tím, kam se svět řítí. Zadlužení občané mají na sobě často několik exekucí. Ale to se týká i firem. Co se týká teplické kasy, jde o výsledek 1 miliarda 14 miliónů, který máme na účtu. Někdo by z toho usoudil, že můžeme rozhazovat. To v žádném případě nejde. Vždyť papírování, které předchází nějaké investici či stavbě je třikrát delší než samotná výstavba. Legislativa je v takovém rozvalu, že jsem to za 25 let ještě nezažil. Nejsou to jen věcné paskvily, ale i právní. Když se řadový občan podívá do nějakého zákona, není schopen se tím proklestit. Chystáme aquacentrum či kruhovou křižovatku, staveb máme připravených asi deset. Jsou ale desítky a desítky dalších, které mediálně nejsou příliš vidět, třeba opravy komunikací, rekonstrukce osvětlení, revitalizace zámeckých rybníků nebo rekonstrukce krytu potoka v Trnovanech. Peníze utratit umíme, ale časově se nám to stále nedaří tak, jak bychom potřebovali.

 

A jak se vám podařilo takovou částku našetřit?
 

Celé tajemství je skryté ve výdajích. Neskáčeme na každou módní vlnu typu: kupte si rychle elektromobil, protože je to velký hit, udělejte rychle smart cities a tak dále. Ve skutečnosti je to všechno byznys pro firmy, které to prosazují. Udělat parkoviště na kraji města, to si může vymyslet a udělat Praha, ale pro Teplice, které se dají přejít za 35 minut to nemá vůbec žádný význam. Podléháme jako lidé také tomu, jak moderní je zaplatit telefon, ale už nevíme, že tam někde vzadu je někdo, kdo shromažďuje všechna data a zjišťuje, jaké jsou naše zvyky, co kupujeme, a snaží se tak z nás dostat nějaké peníze. Nové technologie zkrátka vždycky začínají na vysokých cenách, a za nějakou dobu zlevňují. Tím my se řídíme a vždy bedlivě vyčkáváme.

 

Do rozpočtu Teplic plyne také 100 miliónů korun z hazardu. Nevadí vám to?
 

Nejsem příznivec hazardu, nikdy jsem nesázel, nikdy jsem nic nevyhrál, ale sleduji, co se děje ve městě, kde udělali nulovou toleranci hazardu. Zakázali kasina, zakázali všechno a už nezvládají vyhledávat a ohlídat černé herny. Dali navíc obrovskou potravu internetu. Že by někde hráli nedospělci? To je fáma. A dávkaři, pokud hrají, tak minimálně. U nás v Teplicích hrají Arabové, Vientnamci a Rusové a Ukrajinci.

 

V Ústí se uvažuje koncentrovat hazard na jednom místě. Jedna hala, kde by byly všechny automaty. Co si o tom myslíte?
 

Tuto myšlenku jsme před mnoha lety taky měli, viděl jsem ji na americké straně Niagarských vodopádů, kde opravdu byly haly s automaty, kde nebylo vidět z jedné strany na druhou. Přináší to jednodušší kontrolu. Není ovšem jednoduché říci, že v jedné ulici automaty být můžou a jinde ne. Určitě by to napadl Úřad pro hospodářskou soutěž. Opět je to o vyčkání, stát to bude čím dál tím více regulovat a trend hazardu opadne.

 

Oslavil jste významné životní jubileum. Neobáváte se, že nějaký váš nástupce po Vás na pozici primátora by mohl našetřené peníze utratit?
 

Není jiná horší obava než tato. Nejhorší není udržet opozici, ale vlastní lidi. Lidé obecně rádi utrácejí. Rád bych byl tedy alespoň zastupitelem, abych mohl slabým hlasem upozorňovat: nepřehánějte to, dostanete se do potíží. Vždycky když se dělá rozpočet, tak u Teplic je napsáno, že mají schodkový rozpočet, a u těch měst, která mají miliardu až dvě dluhy tak je napsáno, že mají rozpočet přebytkový, protože oni si půjčí peníze, započítají si je do příjmu a opticky to vypadá, že hospodaří s přebytkem, což je matení občanů. Často ten, kdo nemá čas se tím hloubkově zabývat, tak si myslí, že to jeho město dobře hospodaří.

 

Jak přistupujete k dotacím?
 

Chce to rozvahu. Ono je hezké udělat něco za cizí peníze, to ale nejsou peníze od pána boha ze vzduchu. Je nádherné, když si jisté město koupí za dotace 26 trolejbusů, akorát se já ptám, co bude dělat, až mu odejdou a žádné dotace z EU nebudou? Z čeho nakoupí těch nových 26? My jsme zvolili jinou cestu a byli jsme poučeni kauzou ROP. Postupně například obnovujeme vozový park MHD, z prostého důvodu. Velmi často se stává, že manželé jsou spolu 20 let a najednou jim po 20 letech odejde společně 5 spotřebičů. Tomu se chceme vyhnout.

 

Narazil jste na kauzu ROP Severozápad, jak ji vnímáte?
 

Rozumím tomu, že když někdo staví hotel a naskytne se mu možnost, že by nemusel tu investici platit celou ze svého, protože návrat se nepočítá v letech, ale v desetiletích, tak se zkouší finta, aby se k nějakým penězům dostal. To je obrovské lákadlo. Je to stejné ale, jako když na malé vesnici má starosta stavební firmu a je tak naivní, že ji použije a jeho firma dělá zakázky pro obec. To nemůže dobře dopadnout. Dokonce ani v případě, kdy by bylo všechno v pořádku, občanům to nevysvětlí. To je, jako když dáte do tomboly cenu na plese a vyhrajete ji. Marně budete vysvětlovat, že jste nešvindloval a vyhrál férově, nikdo vám to neuvěří.

 

Kdy jste nabyl tu negativní zkušenost s evropskými dotacemi?
 

Vznik krajů byla příčina ROPu Sevezozápadu a všech korupčních afér. Kraje jsou tu navíc. Chybí okresní úřady, doplácíme na to my jako okresní město, děláme náhradní okresní úřad, utrácíme peníze teplických daňových poplatníků jako obec s rozšířenou působností. My čerpáme dotace, ale dáváme přednost tuzemským dotacím. Administrativa je tam mnohem jednodušší, jinak neustále žijete v riziku, že to někdo napadne a budete muset část dotace z EU vrátit zpět. Nám nevadí dotace na to, co chceme udělat. Chceme postavit školu a bude na ni dotace, tak si ji vezmeme. Ale situace je taková, že když je dotace na rozhledny, tak všichni staví rozhledny a často ani rozhlednu nepotřebují. To je špatně.

 

Kauza ROP Severozápad stále běží a jsou v ní zapleteni i lidé blízcí ODS. Jak to vnímáte?
 

Důvěru získat zpátky je mnohem těžší než ji ztratit. To platí obecně, v manželství, všude. Kauza poškozuje ODS jako takovou. Dostat se z toho je velmi obtížné. Dnes je jiné vedení, ti lidé tam vůbec nefigurují ani veřejně. Nicméně budou volby do poslanecké sněmovny a opět tady uslyšíme o Alexandru Novákovi a dalších, které budou oponenti připomínat. Ta doba už je ale skutečně pryč.

 

Jedna doba je ale ještě před námi. Volby. Zřejmě už neuvažujete, že byste byl primátorem, ale co prezidentské volby?
 

Ve chvíli, kdy se objeví prezidentský kandidát, kdy já před ním smeknu klobouk, a řeknu, tohle je moje volba, tak vůbec o tom nebudu ani uvažovat. Nemám ambice vzhledem k věku. Rodině jsem navíc slíbil, že jí zbylé roky budu věnovat. 25 let jsem na ně úplně kašlal, podle mojí ženy jsem se choval k cizím lidem lépe než k vlastním, což má pravdu. Rodina se mě ptá, jestli se u mě má objednat na radnici u paní sekretářky, když mají nějaký problém? Manželka mi říká: máš hnusnej plot, neostříhané stromy, popadanou omítku v garáží a tisíc dalších věcí. Takže, počkám si určitě, co řekne pan prezident. Do Senátu už v žádném případě kandidovat nebudu, do obecního spíše jen pro formu. Do poslanecké sněmovny jsem, kdysi líbil, že jo. Mě by to spíše bavilo jako fór, ale nedej bože by to vyšlo jako v případě kraje, napsat se na padesáté místo a lidé by mě zvolili. To už podruhé zkoušet asi nebudu.