Projev na konferenci Spolehlivost konstrukcí

10. července 2012
Projev na konferenci Spolehlivost konstrukcí

Konference Spolehlivost konstrukcí (SBRA - Simulation Based Reliability Assessment of Structures) se konala 25. května v Praze

Vážené dámy, vážení pánové,

vážení účastnící XIII.  konference SBRA  (oblasti  netradičního pravděpodobnostního posuzování spolehlivosti stavebních a strojních konstrukcí s využitím moderní počítačové  techniky), dovolte mi vyslovit poděkování za milé pozvání, kterého si vážím. Zároveň mi toto umožňuje  nahlédnout do nově otvíraných kapitol a souborů  výsledků Vašeho výzkumu a novátorských prací v oblasti, která mně imponovala po celou dobu studia a účasti ve výzkumu spolehlivosti konstrukcí  na zdejší Stavební fakultě ČVUT. Od výzkumné a pedagogické práce mě osud zavedl k jiným úkolům, při jejichž řešení mi  nezřídka pomáhají dříve získané a aplikované  poznatky a metody.

Se zájmem sleduji  vývoj  metod posuzování spolehlivosti konstrukcí aplikovaných v normách. Některé vykazují kvalitativní pokrok, některé však dosud setrvávají na dávno překonaných postupech, např. na metodách založených na dvou součinitelích, což vyvolalo např. v jednom z inženýrských časopisů následující reakci odborníka – „České statiky obchází strašidlo Eurocodů“  Podobně „Normové podklady EC pro navrhování a posuzování spolehlivosti  konstrukcí jsou vyjádřeny dokumenty o celkovém počtu  4 535 stran“ (což neladí se skutečností, že žijeme v éře počítačů.. )

Občas si s úsměvem můžeme připomenout  oblíbené přirovnání používané jedním z autorů metody SBRA: „ Kdysi hlavním dopravním prostředkem byl vůz tažený koňmi – dnes si nedovedeme představit běžnou dopravu bez moderních aut. Z hlediska norem lze obdobně konstatovat, že podobně v době vzniku norem byl „výpočet“  bezpečnosti či spolehlivosti založen na aplikaci metod využívající logaritmické pravítko, které ještě i já  z dob svého studia pamatuji. Zarážející při tom je zejména to, že současné normy se dosud mnohdy opírají o překonané metody odpovídající éře logaritmického pravítka,   (viz. např. metoda „dovolených namáhání“ dosud aplikovanou v některých zahraničních normách).       

S potěšením (pokud čas dovolí) sleduji alespoň podstatu  novinek  zaměřených na aplikace nových netradičních způsobů pravděpodobnostního posuzování spolehlivosti konstrukcí z různých materiálů při využívání rychle rostoucího potenciálu výpočetní techniky.

Se zájmem vnímám také alespoň informativně mezinárodní spolupráci v oblasti rozvoje a uplatňování nových netradičních metod rozvíjených a připravovaných k aplikaci při posuzování  posudků spolehlivosti konstrukcí zejména ve spolupráci s kolegy ze Slovenska. Dále  s kolegy z USA, což lze ukázat na stovkách  příkladů z posledních dvou- tří desetiletí (viz seznam publikací  www.sbra-anthill.com) a na přípravě  spolupráce s profesorem Johnem Borlanderem z USA, který se účastní dnešní konference a vysvětlí svoji představu o plodné spolupráci.  Sdílím radost výzkumníků i projektantů, kteří  o rozšiřování původních metod doma i v zahraničí  usilují a vykazují nezanedbatelné výsledky, což dokazuje stále se šířící rozsah mezinárodní spolupráce domácích výzkumníků s experty z USA a z dalších  zemí, což dokazuje, že ač jsme malý stát, máme co nabídnout. Spolu s týmem tvůrců SBRA metody věřím, že se tato metoda bude stále rychleji uplatňovat nejen ve školách a ve zvláštních případech,  nýbrž  též v mezinárodních normách  a v  běžné projekční praxi. Věřím také nadále ve finanční podporu vědy a výzkumu,podobně jako  na tuto práci poskytlo finance MŠMT.

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte mi na závěr popřát panu profesorovi Markovi stálé zdraví k jeho významnému životnímu jubileu. Chci Vám všem popřát úspěšný průběh této konference a získání  přínosných výsledků diskusí aplikovatelných v dalším rozvoji moderního posuzování spolehlivosti stavebních i strojních konstrukcí.

 

Jana Fischerová

Poslankyně PČR