Jana Fischerová Články

 

Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vím z médií, že diplomaté členských zemí EU se právě včera shodli na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku a shodli se na termínu do konce ledna 2016. Tento krok v pondělí 22. 6. údajně formálně potvrdí ministři zahraničí osmadvacítky na své schůzce v Lucemburku. Prodloužit sankce a odhodlání dali na politické úrovni najevo lídři států a vlád členských zemí Unie už na svém summitu v březnu tohoto roku. Evropské hospodářské sankce, které zakazují export určitých technologií Ruska a omezují ruský přístup na finanční trhy, spustila Evropská unie loni v létě a rozšířila je počátkem září. Jako všechna evropská opatření tohoto typu mají časově omezenou platnost a bez prodloužení by skončila na konci července tohoto roku. Také v březnu diplomaté diskutovali o možnosti uvolňovat případně hospodářská opatření v souvislosti s tím, jak se budou na místě prosazovat a dodržovat Minské dohody. Po nedávném zostření trvajících bojů se naopak začaly ozývat úvahy o možném přitvrzení přijatých opatření. Koncem příštího týdne se potvrzení zřejmě nevyhnou ani prezidenti a premiéři osmadvacítky na bruselském summitu EU. A já se vás nyní, pane premiére ptám, jaká bude vyjednávací pozice České republiky a zda budete požadovat zpřísnění sankcí.

 

 

Děkuji. Pokud jde o otázku sankcí, za prvé za sankce platíme jako Česká republika. Čili není to opatření, které by mělo neutrální nebo pozitivní dopad na naši ekonomiku. Je to opatření, které má negativní dopad na naši ekonomiku. V loňském roce došlo k poklesu vzájemného obchodu s Ruskem a došlo ke snížení našeho exportu do Ruska. Došlo koneckonců také k poklesu cestovního ruchu, ale to tak úplně přímo nesouvisí se sankcemi, ale souvisí to s celkovým napětím v této části Evropy. Čili sankce mají negativní dopad na českou ekonomiku. Naštěstí řada firem se se sankcemi nebo protisankcemi ze strany Ruska dokázala vyrovnat. To znamená, hledají odbytiště na jiných trzích. Na druhou stranu v případě, že by došlo k prohloubení sektorových sankcí, tak je potřeba počítat s tím, že to bude mít další negativní dopady jak na ekonomiku firem, které jsou orientovány na export na východní trhy, tak samozřejmě na jejich zaměstnanost.

 

Za druhé sankce souvisí s plněním Minských dohod. To je závěr ze všech uplynulých jednání Evropské rady, protože jasně zaznělo, že sankce musí sledovat plnění Minských dohod a v případě, že Minské dohody budou plněny, nebo splněny, tak může být důvod pro snížení sankcí. V případě, že Minské dohody plněny nebudou, tak je to důvod pro prodloužení nebo zvýšení sankcí. To je myslím také shoda v rámci EU.

 

Zdá se také, že je shoda mezi evropskými zeměmi na tom, že sektorové sankce, které by měly automaticky vypršet v polovině letošního roku, by měly být prodlouženy do konce tohoto roku, respektive do ledna 2016. Na tom je také shoda. Nejedná se ovšem o zvýšení sankcí, ale jedná se o prodloužení stávajících sankcí v sektorových oblastech, které zavedla EU. Diplomaté se na tom shodli. Předpokládám tedy, že toto potvrdí na svém zasedání Rada za účasti ministrů zahraničí. Pokud tam bude shoda, pak v zásadě dojde k prodloužení sankcí do ledna ve stávající úrovni.

 

Česká republika nebude navrhovat zvýšení sankcí, ani to nenavrhovala v té debatě, která byla vedena. Domníváme se, že postačuje prodloužení stávajících sankcí v období do konce ledna příštího roku, tak aby bylo zřejmé, že Evropské unii záleží na tom, zda budou dodržovány Minské dohody, a že Evropská unie bude sledovat dodržování Minských dohod, a je zde šance na snížení sankcí nebo jejich zpřísnění v případě, že by se situace na východě Ukrajiny dramaticky zkomplikovala. 

 

Vzhledem k tomu, že se v minulých dnech znovu sešla pracovní kontaktní skupina v Minsku, je zřejmé, že dialog mezi ruskou a ukrajinskou stranou pokračuje. Je zřejmé, že se hledají cesty k tomu, aby jednotlivé závazky z Minské dohody byly naplněny. Probíhá také dialog o statusu Donbasu v rámci Ukrajiny jako celku a nedošlo k obnovení bojů v rozsahu, v jakém byly boje před uzavřením Minsku II. Čili zdá se mi, že vývoj jde spíše buď ke zlepšení situace, nebo minimálně k tomu, že se situace nezhoršuje, a nevidím proto důvod z pohledu České republiky, abychom navrhovali zpřísnění sankcí.

 

Co je důležité k tomu poznamenat, je, že hlavní problém dnešní ruské ekonomiky je propad cen ropy a plynu na světových trzích. To samozřejmě zasáhlo ruskou ekonomiku velmi silně. A druhá poznámka je, že poklesy ukrajinské ekonomiky jsou ještě výraznější než poklesy ekonomiky ruské. A já vidím problém také v tom, že bychom neměli diskutovat jenom o sankcích, ale měli bychom také debatovat o tom, jak pomoci ukrajinské ekonomice a jak pomoci Ukrajině, aby se stabilizovala, protože Ukrajina prochází poměrně výraznou bezpečnostní, ale také politickou, ale také ekonomickou krizí. Myslím si, že to je věc, na kterou bychom neměli zapomínat. Čili nediskutovat jenom o sankcích, ale diskutovat také o tom, co s ukrajinskou ekonomikou. A jenom připomínám, že hluboký pokles ukrajinské ekonomiky není spojen jen s boji, ke kterým dochází v Donbasu, ale je spojen také s poklesem ruské ekonomiky. Ukrajinská a ruská ekonomika jsou stále velmi silně propojeny a pokles Ruska s sebou samozřejmě strhává také situaci na Ukrajině. To je myslím faktor, na který bychom neměli zapomínat.