Jana Černochová Články

 

 

 

Děkuji. Vážená paní ministryně, na začátku prosince loňského roku odsoudil Krajský soud v Liberci k 18 letům vězení již vězněného lékaře Jaroslava Bartáka, jehož případ byl značně medializován. Podle soudu se dopustil trestného činu plánování vražd a vydírání. Jedním z důkazních prostředků v této kauze byla nahrávka pořízená jedním z Bartákových spoluvězňů na nahrávací zařízení. Byly to hodinky s kamerou, které si prý sám opatřil ve chvíli, kdy si uvědomil, že Jaroslav Barták své plány myslí vážně. Chci důrazně podotknout, že není mým cílem jakkoli zpochybňovat rozhodnutí krajského soudu nebo spekulovat o vině či nevině pana doktora Bartáka, a to především s ohledem na jeho dřívější kauzu, za kterou si odpykává 12letý trest. Principiálně mě ale zaráží fakt, že vězni ve výkonu trestu mají možnost si ilegálně pořídit nahrávací zařízení, byť jako nástroj pro získání důkazů k usvědčení jejich kolegy ze spáchání trestného činu. Autor nahrávky, Bartákův spoluvězeň, u soudu odmítl sdělit, jak se k tomuto nahrávacímu zařízení dostal. Vedení věznice popírá, že by mu bylo cíleně podstrčeno, aby byl pořízen důkaz o Bartákově vině, a pokud to tak tedy bylo, pak je to velmi překvapivé.

 

Chtěla bych se vás tedy paní ministryně zeptat, zda skutečnost, že do věznic je možné propašovat ať již nahrávací, či jiné zařízení, považujete za standardní. Zároveň bych se chtěla zeptat, zda neuvažujete o tom, prošetřit tento konkrétní případ, aby bylo zřejmé, jakým způsobem si dotyčný vězeň ty hodinky pořídil a zda se jedná jen o ojedinělou záležitost, či o frekventovaný jev. Jaká opatření případně hodláte přijmout, aby k obdobným záležitostem nedocházelo? Nechci tvrdit, že není dobře, že v tomto konkrétním případě právě tato záležitost posloužila k usvědčení z trestného činu, nicméně v jiných případech by pronesení nahrávacího nebo jiného zařízení, případně mobilního telefonu, mohlo mít naopak za následek např. právě dokonaný trestný čin. Děkuji za písemnou odpověď.