Jana Černochová Články

Vážený pane premiére, vážení pánové ministři, dámy a pánové, projednáváme dnes důležité téma, a to nejenom tím, co se stalo, ale především proto, že místo krizového řízení vidíme na úrovni kraje i vlády jen chaos. Velmi sporná je podle mého názoru role hejtmana Zlínského kraje Mišáka, který nevyhlásil po výbuchu skladu stav nebezpečí případně neinicioval vyhlášení krizového stavu. Být na jeho místě, rozhodně bych neměla klidné spaní.

Jsem také starostkou městské části, která má na svém území řadu rizikových objektů, řeku Vltavu, potok Botič. A bez této kartičky nejezdím na dovolenou, nechodím ani do lesa, prostě tuto kartičku, která řeší krizové řízení v případě, kdy se něco stane, a jsou na ní všechny kontaktní údaje a telefonní čísla, nosím stále s sebou.

Reakce vedení Zlínského kraje vykazuje znaky nepřipravenosti na podobnou situaci. Samozřejmě, že se jedná o událost, které jsme v novodobých dějinách ještě nikdy nečelili, a chybí zkušenosti. Nicméně skutečnost, že se na území Zlínského kraje vyskytuje sklad s nebezpečným materiálem, rozhodně nijak nová není, a proto je namístě otázka, zda a v jaké míře s touto skutečností a souvisejícími riziky počítal krajský krizový plán. Jednání pana hejtmana Mišáka a jeho některá vyjádření napovídají, že připravenost kraje na takovouto situaci byla velmi malá. To je zarážející zejména s ohledem na skutečnost, že pan hejtman není ve své funkci nováčkem, ale naopak je hejtmanem již šest let. Je tedy nejdéle sloužícím hejtmanem Zlínského kraje. Pan hejtman Mišák prý například netušil, že muniční sklad u Vrbětic už dávno neslouží armádě! A že měl být tudíž zahrnut do krizového plánu kraje. Takže možná v reakci na to, co říkal i pan ministr Chovanec - kdyby toto bylo zahrnuto do krizového plánu kraje, tak byste i vy, jako ministr vnitra, ze své kompetence, konkrétně ze zákona č. 240/2000 Sb., tuším že to je § 10 odst. 1c, kde u Ministerstva vnitra stojí jasná definice toho, co má Ministerstvo vnitra kontrolovat a vymáhat na hejtmanech a krajích. Doslova cituji: "Ministerstvo vnitra provádí kontrolu zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních orgánů nebo správních úřadů na řešení krizových situací a ve spolupráci s příslušným ministerstvem provádí kontrolu krizových plánů krajů."

Chtěla bych se tedy zeptat pana ministra Chovance, jak často Ministerstvo vnitra uplatňuje tuto svoji zákonnou kompetenci. Jak často kontroluje krajské krizové plány? A jaké případné zlepšení, pokud se tak neděje, bude pan ministr navrhovat případně jakou odpovědnost a koho odpovědnost za to, že se to nedělo, pan ministr Chovanec vyvodí?

Kdyby došlo k vyhlášení krizového stavu nebo aspoň stavu nebezpečí, bylo by totiž, pane ministře Chovanče, možné například prakticky okamžitě zapojit do ostrahy areálu, skladu či pro jiné účely příslušníky Armády České republiky. A nemuseli bychom být svědky filipiky mezi vámi a panem ministrem obrany Stropnickým, když vám pan ministr obrany Stropnický nabízel své pyrotechniky a vy jste je odmítal s tím, že je to místo činu a nemají tedy oprávnění. V případě, kdyby neselhal váš hejtman, hejtman za ČSSD pan Mišák, váš stranický kolega, nebyl by tento problém! Armáda by tam normálně mohla být od prvního dne. A ne, že k tomu reálně dochází až nyní, ještě omezeně, po téměř dvou měsících.

Také by mě zajímalo, jestli pan hejtman Mišák svolává bezpečnostní radu kraje? Já jako starostka ji mám minimálně dvakrát do roka. Vždycky se tam seznámím s novým velitelem hasičů, sedí tam příslušná paní ředitelka policie pro tu příslušnou oblast, tzn. v mém případě II, sedí tam další zástupci z krizového řízení a říkáme si nové informace, říkáme si nové skutečnosti. Jako např. že nám vznikla někde ledová plocha a můžeme se dostat do problému, kdyby nám unikl z této plochy čpavek. Jak se na to připravíme, jak budeme evakuovat lidi? Tohle všechno je úloha samosprávy. Proto samosprávu máme, proto si samosprávu, pane ministře Chovanče, lidé volí. Pan hejtman se ohání tvrzením, že vyhlášení krizového stavu by přineslo vícekolejnost řízení, neboť starostové dotčených obcí by se prý dostali do pozice odpovědných orgánů a rozhodovali by o postupu prací na svém území. Dle jeho vyjádření si mimořádnost této situace žádala, aby zásah měl "jediného profesionálního velitele rozhodujícího o všech postupech". Kdyby však tato tvrzení platila absolutně, pak by stav nebezpečí a krizový stav nebylo možno vyhlásit vůbec nikdy! Ani při povodních!

Pan hejtman dále uvádí, že vzhledem k tomu, že šlo o mimořádnou událost u státní organizace zřízené Ministerstvem obrany v objektu v majetku státu, není vhodné ani přípustné zasahování do kompetencí státu jakýmkoli orgánem samosprávy. Pak ale přeci nebylo nic jednoduššího než vyhlásit právě stav nouze nebo krizový stav, který by umožnil bezprostřední povolání armády! Já se tedy ptám a mrzí mě, že je tady pouze statutární zástupce pana hejtmana, že tady není přítomen přímo pan hejtman, který by tyto záležitosti jasně ozřejmil. A myslím si, že skutečně ta chyba a řetězení všech následných událostí vzniklo úplně na tom začátku. Na začátku, který vám tady právě teď popisuji.

Na celé záležitosti je zarážející, že kritika vedení Zlínského kraje zní především z úst některých členů vlády. Pokud hejtman Mišák selhal, proč tedy samotná vláda, pane premiére, nejednala rychleji a proč sama nevyvinula tlak na vedení Zlínského kraje, na vašeho stranického kolegu, aby byl krizový stav vyhlášen? Neřešíte vy si tím i náhodou nějaké vnitrostranické spory, které jsou předmětem vašeho nastávajícího sjezdu, který vás čeká? A není to o tom, že si třeba nechcete některé kolegy rozházet?

Proč, pane premiére, kryjete svého hejtmana, který zjevně selhal jako ten, který stojí v čele krajského úřadu, jako ten, který má zodpovědnost, kterou mu občané dali do jeho rukou a kteří spoléhají na to, že v případě hrozícího nebezpečí se o ně postará? Pokud hejtman pochybil, měla vláda reagovat rychleji a ne tak, že 16. 10. to vybouchlo, 30. 10. až pan premiér Sobotka laskavě svolal mimořádné zasedání vlády na 3. 11. 2014. Prosím pěkně, 17 dní po výbuchu!

Vážené kolegyně a kolegové, připadá vám tento postup zcela v pořádku? Z celé vlády je patrné a z její reakce, že si v první fázi tragédie neuvědomila závažnost situace, přičemž to jednání, o kterém jsem hovořila, si pan premiér svolal tedy na osmnáctý den od začátku, přestože tady někteří kolegové z Úsvitu i moji kolegové opakovaně apelovali na to, že chceme dostat tento bod na jednání Sněmovny, chceme informace. Kdybyste nás tehdy poslechli, mohli jsme zabránit té situaci, které tam nastala minulý týden, kdy museli lidé být evakuováni dokonce nadvakrát.

Vystupování a výroky jednotlivých členů vlády v posledních dnech a týdnech ve vztahu k výbuchu muničního skladu připomínají přehazování příslovečné horkého bramboru. Toto jednání je zejména s ohledem na rozsah této tragédie a ohrožení, jakému byli vystaveni místní občané, skutečně nemístné. Je směšné, že někteří členové vlády namísto snahy o řešení této situace mají potřebu jen obhajovat sami sebe jako pan premiér a zbavovat své spolustraníky odpovědnosti! Je zřejmé, že viníka nastalé situace bude obtížné najít a prioritou nás všech má být především řešení nastalé situace k zabezpečení muničního skladu a jeho okolí tak, aby nebyli místní obyvatelé nadále v ohrožení a aby co nejdříve došlo k vyklizení areálu. Vzájemná obvinění mezi členy vlády mi připadají v tuto chvíli absolutně absurdní!

O revizi legislativy a dalších krizových předpisů již tady bylo řečeno dost. Důležité také je, aby co nejdříve došlo k analýze událostí minulých dnů a týdnů a k revizi příslušné legislativy a dalších souvisejících předpisů tak, aby napříště bylo podobným tragédiím předejito. Doporučovala bych pánům ministrům, zejména panu ministru Chovancovi, ale i panu premiérovi takové pěkné čtení na víkend. (Ukazuje vytištěný dokument.) Není to žádná beletrie, je to zákon 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. V tomto zákoně se pan premiér i pan ministr vnitra dočte, jak mělo být postupováno a jakým způsobem nastalá situace měla být řešena hned od prvního dne.

Mrzí mě, že tady není přítomen pan místopředseda vlády Babiš, který v uplynulých dnech pronesl ve vztahu k výbuchu muničního skladu několik výroků, které posouvají celou záležitost téměř do roviny konspiračních teorií. V žádném případě nechci snižovat podíl odpovědnosti firmy Imex Group na této záležitosti, nebo nějakým způsobem vyjadřovat svou důvěru v její kredibilitu. To jsou věci, které musí řádně prošetřit policie, nicméně opravdu není pochopitelné, aby se pan ministr Babiš vyjadřoval k tomu, jestli majitel navštíví místo svého podnikání či nikoliv. Vytváření jakýchkoliv spikleneckých příběhů z této poměrně běžné skutečnosti skutečně hraničí s šířením poplašných zpráv a panem ministr Babiš si zjevně neuvědomuje, že je členem vlády, která by rozhodně neměla takové fámy vyvíjet, ani rozšiřovat. Činění jakýchkoliv závěrů o tom, jaké je pozadí firmy Imex Group, zda by mělo Ministerstvo obrany sklady této firmě pronajmout, či nikoliv, zda tato firma obchodovala legálně, to opravdu není úlohou člena vláda, ale je to úlohou orgánů činných v trestním řízení. Nechápu, z jakého titulu vlastně pan Babiš tyto spekulace vytváří a rozšiřuje a de facto tak ztěžuje práci policii. Pokud, pane vicepremiére, jestli se nás někde díváte, nebo jestli budete číst stenozáznam, máte nějaké důkazy o svém tvrzení, pak byste je měl v prvé řadě předat právě policii a ne je populisticky a s cílem vytěžit z této nešťastné události maximum politických bodů vykřikovat do kamer. Děkuji.

Poslední moje prosba a série dotazů je na pana ministra obrany Stropnického a tyto moje dotazy se týkají zejména majetkové odpovědnosti a s tím tedy souvisejících otázek.

Pane ministře Stropnický, předpokládám, že znáte obsah smluv, které uzavřel státní podnik s předmětnými firmami, a že jste si je již nechal prověřit a zjistil, jestli je nich něco tajemného, špatného, jak naznačuje váš stranický kolega pan Babiš. Přece jenom už uplynuly skoro dva měsíce od výbuchů, takže času už snad bylo dost a nepředpokládám, že by tyto nájemní smlouvy byly nějak zásadně složité a spletité. Chtěla bych se také zeptat, kdo měl dle smluv odpovědnost za muniční sklady a za jejich zajištění. Byly to firmy, nebo to byl Vojenský technický ústav? Další můj dotaz je: Existuje pojistka? Kdo uhradí škodu? Další dotaz: Kdo měl na starosti kontrolu zabezpečení? Na tuto otázku už částečně pan ministr odpověděl, jenom bych poprosila o zopakování toho, jestli to byla policie, státní podnik, nebo příslušné firmy.

Již se ozývají společnosti, že budou chtít po státu odškodnění za zfušovaný zásah. Jistě může jít o taktiku k odvedení pozornosti, ale stejně. Pokud dojde ke sporům, byla bych ráda nyní ujištěna, že nakonec škody nezaplatíme my všichni - daňoví poplatníci. Objevují se také informace o tom, že sklady byly pronajaty za nízké částky a podobně. Dokonce jsem slyšela i informaci, že možná některé objekty byly dokonce prodány. Můžete nám, pane ministře, prosím sdělit, jak jsou smlouvy postaveny z hlediska nájmu, případně vlastnických vztahů? Nalezl jste v nich nějaké pochybení? Vaši experti také vypočítali, že převezením munice do Květné a znovuzprovoznění skladu může vyjít až na zhruba 100 milionů korun. Kdo to nakonec zaplatí? Bude to tato vláda, která bude náklady vymáhat po těch firmách, nebo se vláda smíří s tím, že je to něco jako okolnost vis major a tuto katastrofu zaplatí daňoví poplatníci?

Vím, že ještě neskončilo vyšetřování a že mi, vážený pane ministře, asi ne úplně na všechny moje otázky budete moci odpovědět, přesto bych vás chtěla požádat, abyste alespoň ty, které se týkají nájemních smluv, zodpověděl, protože na nich není nic tajného. Víme, že existuje zákon 106 o svobodném přístupu k informacím a nedomnívám se, že by smlouva, kde na jedné straně je nějaká organizace, která zastupuje do jisté míry stát a uzavírá standardní nájemní vztah, tak měli být tyto smlouvy předmětem nějakého utajování. A myslím si, že pokud by se tyto smlouvy odtajnily, že by se uzavřela celá řada různých spekulací vašich vládních kolegů.

Takže vám děkuji za pozornost a omlouvám se vám, že jsem byl tak dlouhá, ale skutečně ta záležitost je velmi složitá a poměrně intenzivně jsem se tomu v posledních dnech věnovala a ráda bych znala odpovědi na otázky od pana premiéra, pana ministra Chovance a pana ministra Stropnického. Děkuji.

Mgr. Jana Černochová

starostka
poslankyně PČR
1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR