Dvacet minut Radiožurnálu
Hostem diskusního pořadu ČRo - Radiožurnálu byla poslankyně Jana Černochová.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
31. prosince 2004 skončila v České republice povinná vojenská základní služba. Po 10 letech čistě profesionální armády je se změnou branného zákona na stole úvaha, jestli povinnou vojnu v nějaké podobě zavést znovu, nebo nezavést. Takové je i téma příštích Dvaceti minut Radiožurnálu. Spolu se mnou je ve studiu poslankyně za Občanskou demokratickou stranu a členka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová. Dobré odpoledne.
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Dobré odpoledne.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Potřebuje Česká republika povinnou základní vojenskou službu?
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Vzhledem k tomu, že počet vojáků v současné chvíli je něco kolem 20 tisíc, v ambicích 27 až 30 tisíc, tak v tuto chvíli potřebuje aktivní zálohy a potřebuje mít lidi, kteří v případě, že Česká republika se dostane do nějakého ohrožení, tak budou moci spolupracovat s armádou a tomu my říkáme v rámci toho branného zákona odvody. Ale odvod je vlastně zařazení do evidence, projití nějakým zdravotním testováním a neznamená to, že v případě, že někdo dojde k odvodu, že bude odveden. I vlastně ten zákon zachovává to, co je už v platné legislativě, kdy lze odmítnout mimořádnou službu nebo vojenské cvičení z důvodu svědomí, náboženského vyznání, říkalo se tomu náhradní služba v minulosti.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, paní poslankyně, to rozhodně. Na druhou stranu tak, jak o tom mluvíte třeba vy nebo lidé z ministerstva obrany, tak podle vašeho názoru potřebujeme nějaké zálohy, které znají prostě armádních prostředí, které umějí zacházet se zbraněmi, umějí zacházet s výzbrojí i výstrojí, vědí, co je případně potřeba při obsluze daných zbraňových systémů. To znamená k tomu nestačí být jen odveden, k tomu je potřeba také patřičný výcvik, tak na to se ptám.
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Ano, tak ti lidé, o kterých jste hovořil, již armáda má, bohužel v počtu více než 1000 lidí, říká se tomu aktivní zálohy. To už jsou vlastně dobrovolníci, kteří se dobrovolně rozhodli, že se nechají vycvičit na to, aby mohli být v případě, že dojde k nějakému ohrožení, tak by mohli být povoláni, ale to, o čem hovoří branný zákon, který by, jak doufám, měl přijít na pořad schůze Poslanecké sněmovny někdy v září, tak ten vrací zpátky situaci k roku 2005, kdy je možné požádat v rámci vlády, v rámci situace, která bude vyhodnocená, o pravidelné odvody, které by mohly být dvakrát do roka, jako to bylo v minulosti, což ale neznamená, že by skutečně ty lidi byli odvedeni. Víte, ono my, když jsme...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, jenom technická poznámka, dobře, to, co vy říkáte, to je v podstatě v takové či jiné podobě možné už dnes, kdyby se k tomu vláda rozhodla. Ale co bude tam...
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Ale až v případě stavu ohrožení státu. Tento zákon to mění vlastně do situace, kdy se vyhodnotí nějaké bezpečnostní riziko.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale my se tady přece bavíme o tom, jestli po změně branného zákona bude moct stát někoho odvést a řekněme přimět ho k tomu, že bude vycvičen.
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Ano.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to by mělo být?
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Ale to už je ve stávající úpravě, protože zákonná povinnost občanů bránit svou vlast nezanikla ani s profesionální armádou. A já si myslím, že to je v pořádku, protože každý občan České republiky má v tomto ohledu uzavřenou jakousi společenskou smlouvu se státem a pokud se budeme spoléhat jenom na profesionální armádu a ztratíme my jako občané České republiky vůbec vůli se nějakým způsobem podílet na obraně naší země, tak to je hrozně špatně. A podle i různých jiných zemí, které jsou společně s námi i v Evropské unii i v NATO, tak někde tomu říkají domobrana, jako třeba v Estonsku, ale teď měli čerstvě referendum, kdy 80 % Estonců se vyjádřilo k tomu, že oni nechtějí mít plně profesionalizovanou armádu, že chtějí mít domobranu právě z důvodu, aby se neztratilo to srdce, ta vůle bránit svoji zemi. A víme oba, že Estonci k tomu mají možná ještě větší důvody než my v tuto chvíli.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já tomu, co říkáte, paní poslankyně, rozumím, na druhou stranu mám pocit, jako kdyby se všem, kdo říkají to, co vy, nechtělo říct - chceme ten stav změnit tak, aby jednou za rok, jednou za dva roky, nevím jak často, prostě byla část mužů a žen odvedena a podrobena nějak dlouhému výcviku, ať chtějí nebo nechtějí.
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Tak to není.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to není?
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Tak to není.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak jsem to špatně pochopil možná.
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Skutečně jde o to, že bohužel po těch 10 letech, kdy máme profesionální armádu, tak není aktualizovaná evidence lidí, kteří by v případě stavu ohrožení státu byli schopni nastoupit. A tato evidence je přesně o tom, co vy říkáte, že někdo přijde, vyplní formulář, projde zdravotními testy, a to neznamená, že ten člověk bude odveden. Pokud by nastala ta situace, kdyby byl vyhlášený válečný stav a já věřím tomu, že k tomu nedojde, tak pak jsme v situaci, která je samozřejmě jiná, budeme povolávat jako Česká republika na obranu naší země všechny ty lidi.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je samozřejmé, to se bavíme opravdu o stavu ohrožení. Ale my se přece teď tady spolu bavíme ještě o něčem, co je minimálně jeden krok před tím. Bavíme se o tom, že pokud poslední tehdy muži nastoupili na povinnou vojenskou službu v březnu roku 2004, bylo jich něco přes 800, tak těm je teď plus minus 30 let a mezitím vyjma těch, kteří dobrovolně, vy jste sama o nich mluvila, se podrobili vojenskému výcviku, tak tam je v podstatě díra. A to znamená, že ti zbylí muži a ženy nemají ani páru o tom, co to je zásobník, co to je zbraň, jak si obléct a zavázat kanady a tak dále, a tak dále. Jak chcete tuto díru naplnit?
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Těch projektů, o kterých můžeme mluvit, je celá řada. Není to teď jenom o tom branném zákoně. Je to třeba o tom, že už bývalý ministr obrany pan Alexandr Vondra přišel s projektem příprava občanů k obraně státu, takzvaný POKOS, který v život uváděl pan ministr Picek společně s tehdejším ministrem školství Fialou a který vlastně dělá něco, co my známe z našich mladých let a říkalo se tomu branná výchova, kdy jsme běhali s igelitovými sáčky na rukou a na nohou a s plynovou maskou v parku, učili jsme se základy zdravotnictví, učili jsme se vůbec základy nějakého přežití, to, co jsme se nenaučili ve skautu. Takže já si myslím, že to není teď jenom otázka této generace, která by v případě nějakého konfliktu mohla být povolána, ale že to je i otázka přípravy té budoucí generace, která dosáhne toho věku 18 let, kdy podle branného zákona vlastně můžou být odvedeni ti, kteří dosáhnou věku 18 let do věku 60 let. Jsou tam samozřejmě výjimky. Takže tady je škoda, že vlastně, když se v tom roce 2009, jednak se zastavily nábory do armády, což znamená ten propad teď, že vlastně bychom v ambicích chtěli mít 27 tisíc vojáků, ale máme jich jenom 20 tisíc. A zároveň připravovat prostě mladou generaci na to, že obrana naší země není samo sebou, není to samozřejmostí. Jsme součástí nějakého společenství, kde vidíme, co se děje na východ od nás, vidíme, co se děje v Africe, teď aktuálně, co se děje nejenom prostě v těch zemí, které jsou zmítány nějakými konflikty jako je Sýrie a Afghánistán.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ne, to rozhodně. Paní poslankyně Černochová, na svém facebookovém profilu ministr obrany Martin Stropnický, já se jenom snažím dobrat jádra věci, to, co po případné změně branného zákona nebo čehokoliv jiného, může muže a ženy v určitém věku v České republice čekat. Já to nehodnotím, jenom se snažím dobrat nějakého jádra. On tam napsat Martin Stropnický: "Žádná vojna, přátelé, jen možnost, aby mohl stát včas reagovat na situaci krizového charakteru. Odvodním řízením se tak může připravit na případné posílení obranyschopnosti země." Co se tedy chystá nového oproti stávajícímu stavu? Co mohou...
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Příprava té situace, která může nastat. Podle platné legislativy může být někdo povolán do zbraně až v případě stavu ohrožení státu, ale to bude pozdě, protože, jak správně řekl pan náměstek, takovýto branec je schopen nastoupit až po 72 dnech, což je samozřejmě, když vidíme tu situaci na východ od nás, tak se shodneme v tom, že je příliš pozdě.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je příliš pozdě. Dobře, a tak mi popište ten stav, který by měl nastat, kdy by mohl být povolán k tomu, aby bránil svoji zemi?
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
V případě, že budou odvody, ti lidé nebudou nějakým zásadním způsobem nuceni k tomu, jak říkám, je tam opět paragraf, který se týká nějakého ustanovení o náhradní službě, takže skutečně to neznamená, že všichni, kteří se vezmou do evidence, projdou zdravotními testy.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jsem rád, že jsme konečně u jádra věci, no, dobře, a kterým to bude, můžeme použít termín nabídnuto. Přijde 19letý nebo 20letý muž nebo žena k odvodu, zdravotně vyhoví, bude odveden a co mu bude nabídnuto?
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Ano, dostane se do evidence.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A v jakém momentě z té evidence bude vytažen Jan Novák a bude mu zavoláno a řečeno - pojďte.
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Kdy v České republice bude vyhodnoceno bezpečnostní riziko natolik zásadní, že je zapotřebí, aby tito lidé byli posláni na cvičení, a to cvičení pro nevojáky, pro toho 19letého chlapce, jak jste říkal, by bylo v délce 12 týdnů. V případě, že by měl zájem se jakoby prohlubovat ty své vojenské vědomosti, tak pak jsou tam ještě nějaká 4týdenní, 6týdenní další cvičení, která už jsou ale o těch specializacích.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Už jsem tomu konečně porozuměl.
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Já se vám omlouvám.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ne, to je nakonec moje práce. Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, poslankyně za ODS Jana Černochová je dnes jejich hostem. V dnešním vydání týdeníku Respekt jsem četl vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky, který říká: "Od samého počátku ukrajinské krize jsem přesvědčený, že konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem nemá vojenské, ale pouze politické a diplomatické řešení, proto nemůžu souhlasit s posilováním jednotek Spojených států amerických v Evropě." Souhlasíte s ním?
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Nesouhlasím a myslím si, že pan premiér by se možná měl podívat do historie, která není tak vzdálená, ale do roku 2008, kdy už Gruzie pro nás měla být jakýmsi budíčkem, který by ukázal, že to bezpečnostní prostředí kolem nás se mění. Anexe Krymu završila něco, o čem jsme se domnívali, že může nastat. Přestože si nemyslím, že by Rusko v expanzi pokračovalo a že by skutečně vypukla nějaká válka, tak z hlediska České republiky musíme se probrat, probudit a začít nějakým způsobem pečovat o tu naši obranu, abychom byli připraveni, o tom jsou ty legislativní normy. A co se týče účasti našich spojeneckých vojsk, já jsem v tomto naprosto rezolutně pro to, aby, pokud jsme součástí nějaké Aliance, tak nemůžeme být černým pasažérem, musíme i v rámci Visegrádské čtyřky, jsou to naši nejbližší spojenci, když si vezmeme Polsko, vezmeme si pobaltské země, tak pokud se tyto země cítí bezprostředně ohroženy, a ony požádají o to, aby alianční vojska byla v Evropě, tak my je v tomto musíme podpořit. Protože, když je nepodpoříme my, může v budoucnu nastat to, že pak někdo nepodpoří nás, když budeme potřebovat, tak funguje Aliance, takhle funguje spolupráce. Tohle byly podmínky, proč Česká republika vstupovala do NATO.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když říkáte, že by i Česká republika měla asi celkem logicky plnit své závazky jako člen Severoatlantické aliance, jak s tím jde dohromady fakt, že za vlády Občanské demokratické strany, to znamená od roku 2007, kdy byl první rozpočet na obranu, na který měla vliv rok předtím už vláda ODS, tak se výdaje na obranu snížily z nějakých 54 miliard na nějakých současných 42?
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Nejnižší propad rozpočtu byl za Fischerovy vlády, ale tím neomlouvám to, že my jsme předtím neměli nějakou rozhodovací roli v těch rozpočtech.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Máte před sebou tabulku, což je ze zdroje ministerstva obrany, evidentně čerpáme ze stejného zdroje.
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Ano, přesně tak. Na druhou stranu, když Alexandr Vondra v roce 2010 předkládal Bílou knihu o obraně a různé strategické dokumenty, tak zhodnotil ten stav finanční, zhodnotil ten stav personální a navrhl celou řadu opatření, která teď neplní ODS, protože není součástí vládní koalice, ale měla by plnit tato vláda, protože počty, o kterých jsme hovořili, ať už to jsou počty...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, paní poslankyně, rozumím tomu, že jste teď opoziční poslankyně a že je vaší rolí říkat, co dělá vláda špatně.
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Ne, promiňte, já bych jenom chtěla říct, že já si myslím, že je chybou kritizovat zrovna v tomto resortu něco, co se pozitivního může odehrávat na obraně, co se pozitivního může odehrávat v Armádě České republiky. Já jenom konstatuji to, že Alexandr Vondra vědom si toho, jak ten rozpočet Armády České republiky, resortního ministerstva obrany vypadá, tak navrhoval některá opatření, která teď se mají plnit. Začali jsme zákonem 221, který leží v Poslanecké sněmovně v prvním čtení, na podzim by to měl být branný zákon a aktivní zálohy a v současné chvíli probíhají politická jednání všech subjektů zastoupených v parlamentu na tom, aby se udělala shoda do roku 2020 tak, aby ty rozpočty byly postupně posilovány, protože je problém, že když ten rozpočet rozdělím na ty tři části, tak osobní, mandatorní výdaje dosahují v současné chvíli 60 % rozpočtu, ideálně mají dosahovat 50. Ostatní běžné výdaje v současnosti činí 28,4 %, přitom ideálně by měly dosahovat 30 %. O tom všem víme...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ne, paní poslankyně, stále ještě, když se dívám do té stejné tabulky, kterou máte před sebou vy...
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Ano.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
... tak vidím, že v momentě, kdy byl ministrem obrany Alexandr Vondra, tak spadly výdaje ze 48 miliard na 43. To je celý příběh, byť na jeho konci může být Bílá kniha o Armádě České republiky s nějakými řekněme výhledy, jak by se to mělo měnit. Nejsem si úplně jist, kde vlastně poté, co za vlády ODS takto spadly rozpočty na armádu, tak jak je možné, že teď říkáte, že úplně přesně víte, jak by to mělo být dál?
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Ale my ve chvíli, kdy jsme hlasovali pro ty ponížené rozpočty, tak jsme věděli, že to není z hlediska dlouhodobého horizontu dobré řešení, proto tam byl ten rozpočtový výhled, že až se krize celospolečenská, evropská, finanční až pomine, takže se opět rozpočet navýší. Nebyl to jenom rozpočet ministerstva obrany, který byl snížen. A pokud prostě stál premiér a ministři před rozhodnutím, kde škrtat, tak samozřejmě ten problém stál, jestli škrtat u armády nebo škrtat v sociální oblasti, a to jsou záležitosti, které vždycky v té Poslanecké sněmovně jsou velmi citlivě vnímány, tak bohužel musím říct se hodně škrtalo u ministerstva obrany, u Armády České republiky, ale přesto v těch dokumentech a vlastně pod vlivem toho, jak ten rozpočet vypadá, se odhlasovaly strategické dokumenty, které by výhledově měly ukazovat, kterou cestou jít a dojít...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Chápu úplně.
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
...třeba v roce 2020, kdy podle mého názoru by ten rozpočet měl se pohybovat kolem 50, možná 55 miliard korun.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Faktem ovšem je, že teď tady spolu sedíme, zatímco si například vojáci z brigády rychlého nasazení kupují sami balistické helmy za 7 tisíc korun, protože ty, které dostanou od armády, jsou téměř nepoužitelné?
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Ano, ale za to nemůže pan Alexandr Vondra. Máme tady zákon o veřejných zakázkách, který například nákup maskáčů zpozdil o 3 roky. Takže teď vlastně muselo ministerstvo obrany přistoupit k takzvanému malému výběrovému řízení, aby se alespoň částečně zaplnily sklady, ty by se měly těmi maskáči zaplnit někdy v červnu, v červenci a v tuto chvíli už je druhým rokem na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže velké výběrové řízení na nákup maskáčů v horizontu potřebných nějakých 5-7 let, takže ne za všechno vždycky mohou pouze ministři, ale někdy jsou i...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ta moje poznámka nebyla myšlena. Stále posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, členka sněmovního výboru pro obranu, poslankyně za ODS Jana Černová je dnes jejich hostem. Ještě jedna věc mě zajímá, a ta je tentokrát čistě pražská, což vás by mělo zajímat i jako pražskou političku, jakým způsobem se vám líbí, jak hodnotíte to současné jednání vedení hlavního města Prahy, primátora Tomáše Hudečka, který jedná se společností eMoney Services, což je společnost, která aktuálně drží autorská práva k projektu Opencard. Minimálně podle primátora probíhají zatím utajená jednání o tom, aby všechna práva byla odkoupena. Aby hlavní město Praha měla celý ten systém, a není úplně jasné, kde se pohybují ty sumy. Ty se zmiňují někde od půl miliardy přes 370 milionů až po cokoliv jiného si dokážete vzpomenout. Je to dobrý postup?
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Bohužel ta jednání tak, jak je známe z médií a já nemám podrobnější informace, tak na mě působí velmi chaoticky, kdy vlastně teprve v minulém týdnu se Pražané dozvěděli, že tedy karta bude dál platit. Těch variant řešení tam není mnoho. Převedení těch autorských práv je jedna z těch variant, ale proti této variantě já bych ráda viděla nějakou finanční rozvahu, kolik by stálo to zadat na základě transparentního výběrového řízení někomu jinému. Já si neumím představit a jsem starostkou 50tisícové městské části, jakým způsobem to pan Hudeček bude dělat. Jaký tým kolem sebe bude mít, co to bude za odborníky tak, aby ten systém fungoval, aby prostě jsme se v letních měsících nedočkali toho, že přestanou ty karty fungovat a budeme vlastně všichni vystaveni tomu, že budeme v létě stát dlouhé fronty na ty papírové kupony. Takže já očekávám, že až se odtajní výsledky těch jednání, takže se dozvíme i o jakých finančních prostředcích to je a že nás pan Hudeček ubezpečí, že z těch variant řešení zvolil on podle jeho názoru nebo podle jeho nejlepšího vědomí a svědomí to nejsprávnější.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A až řekne podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, tak mu starostka Prahy 2 Jana Černochová bude věřit?
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Já předpokládám, že kromě tohoto politického prohlášení to podloží nějakými podklady, na základě kterých se skutečně každý z Pražanů, každý, kdo o to má zájem, dozví relevantní informace proto, aby si to vyhodnotil.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu s poslankyní za ODS Janou Černochovou. Díky za váš čas. Na shledanou.
Jana ČERNOCHOVÁ, poslankyně a členka výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Děkuji za pozvání a hezké odpoledne.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Radiožurnálu, přeji hezký den.
1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
starostka