ČRo: Budu se těšit na normální spolupráci s prezidentem
(iROZHLAS.cz) „Snažíme se, aby Česko mělo možnost třeba povolat vojáky na záchranu rukojmích,“ obhajuje ministryně obrany Jana Černochová (ODS) připravovanou novelu ústavního zákona, která se týká změny pravomocí vlády při vysílání příslušníků armády do zahraničí. Černochová to řekla v rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz během pondělních oslav 30 let vzniku české armády ve Vojenském historickém ústavu. Ministryně se těší i na spolupráci s Petrem Pavlem.
Jak byste zhodnotila třicáté výročí Armády České republiky?
Za těch třicet let prošla armáda obrovským a složitým kusem cesty. V jejím vedení se vystřídalo devět náčelníků generálního štábu a každý z nich se výrazným způsobem zapsal. Armáda po rozpadu Československa uspěla v zahraničních operacích, kam od prvního dne, kdy jsme se stali samostatnou Českou republikou, posíláme vojáky. Velmi výrazný milník byl vstup do Severoatlantické aliance stejně tak jako členství v Evropské unii.
Bohužel to s sebou přineslo i řadu obětí. Několik našich vojáků a hrdinů se ze zahraničních misí bohužel do svých domovů nevrátilo.
Těch třicet let bych hodnotila pozitivně v tom, jak vyspělou armádu máme, ale nevyhnula jsem se kritickému hodnocení modernizace. Poslední vlády, včetně i těch, ve kterých participovala ODS, ji nedotáhly do konce.
Všichni o ní mluvili, ale když se hledaly finanční prostředky v rozpočtu, tak ministerstvo obrany bylo první, kde se škrtalo. Tomu se snažím bránit a říkala jsem, že doufám, že se k armádě už nebudeme chovat macešsky a že se konečně dostane z techniky 70. a 80. let do moderní podoby. Děkuji kolegům z vlády, že mi dali příležitost a prostor, abychom mohli opravdu modernizaci pořádně nastartovat a rozjet. Určitě se blýská na lepší časy.
Nově zvolený prezident Petr Pavel v pozici náčelníka generálního štábu v rozhovoru pro Hospodářské noviny v roce 2015 řekl, že česká armáda má zásoby munice na tři dny. Změnilo se to?
Určitě, změnilo. Nejenom co se týče skladového hospodářství. Jsme součástí Severoatlantické aliance a máme úkoly, které musíme plnit. Nejsou to pouze stavy zásob, ale je to i podpora od země, přes kterou jezdí převážná většina transportů ze západu na východ. Tu musíme poskytnout našim aliančním partnerům a to se také mění.
V tuto chvíli běží jednání ohledně nových bezpečnostních strategií, včetně té obranné, které bychom chtěli mít do pololetí tohoto roku projednané a schválené. Válka na Ukrajině ukázala, že je stále dominantně konvenčním konfliktem, byť se čím dál tím víc projevují moderní prvky, ať už bezpilotní letadla nebo různé druhy raket a raketových systémů.
Z toho si berou poučení i všechny armády světa, musí tomu přizpůsobit i strategické dokumenty. Na nás jako na politicích je zajistit dostatek finančních prostředků pro to, abychom skutečně dohnali obrovský dluh, který vůči naší armádě máme. Doufám, že se nám to podaří.
Na výboru pro obranu se bude projednávat nový ústavní zákon, který by měl změnit pravomoc vysílání Armády České republiky za hranice anebo působení cizích armád v Česku tak, aby pravomoc spadala pod vládu. Proč ho navrhujete?
Navrhuji ho potřetí ve třetím volebním období. Předtím jsem ho navrhovala jako opoziční poslankyně na žádost minulých vlád Andreje Babiše (ANO) a Bohuslava Sobotky (ČSSD). Velmi mě překvapila otočka v názoru opozičních poslanců, protože to, pod co se opoziční členové výboru podepisovali, dávalo větší prostor vládě než tento návrh.
Novela nesouvisí s válkou na Ukrajině. Snažíme se, aby Česko mělo možnost třeba povolat vojáky na záchranu rukojmích, nikoli skrze veřejné hlasování ve výborech, Poslanecké sněmovně a Senátu, ale přes režim vlády. Při stahování vojáků z Afghánistánu jsme se dostali do absurdní situace, kdy bylo sporné, že evakuaci zajišťoval někdo jiný než jednotka KAMBA (ochranný tým kábulské ambasády - pozn. red.), která byla na místě.
Nejedná se skutečně o zásadní změnu. Vedle těch jiných výčtů, o kterých rozhoduje vláda, je to drobnost. Když posíláte policisty na ostrahu hranic nebo pomáhat k odstranění živelních pohrom, tak to dělá jenom vláda, i když jde o uniformovanou složku. Žádný Parlament o tom nikdy nehlasuje.
My v těchto výjimečných případech chceme stejnou pravomoc, jako máme u policistů. Bylo by to pouze po dobu 60 dnů. Do té lhůty by byly informovány obě komory Parlamentu, a kdyby získali většinu proti, tak by se do 60 dnů mohli vojáci stáhnout.
Co znamená vítězství Petra Pavla v prezidenstkých volbách pro českou armádu? Už jste se setkali?
Měli jsme kratičkou schůzku. Jako bývalý náčelník generálního štábu má enormní zájem o to, aby armáda byla modernizovaná. Informovala jsem ho o agendě, kterou v tuto chvíli máme v Poslanecké sněmovně. Dala jsem mu seznam legislativy, kterou nyní projednala vláda a míří k projednání do Sněmovny.
Mluvila jsem s ním o záležitostech, které se týkají akvizičních procesů, o změnách strategických dokumentů, kdy se budou měnit bezpečnostní strategie. Předpokládám, že v dubnu nebo v květnu bychom to měli mít na Bezpečnostní radě státu.
Budu se těšit na normální spolupráci a myslím si, že budeme mít na věci podobný názor. Když jsem nastoupila jako nová poslankyně v éře Alexandra Vondry (ODS), tak jsme ve výboru pro obranu pana Petra Pavla volili náčelníkem generálního štábu, takže já jeho historii znám a sleduji stejně dlouho, jako jsem v Poslanecké sněmovně.
(Autor: Iveta Vávrová, Kateřina Gruntová)
ministryně obrany
poslankyně PČR
expertka pro obranu