Jana Černochová Články

(ČT 1) Česká vláda zatím poskytla Ukrajině napadené Ruskem vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce. Vládě navrhne v nejbližší době další vojenské dodávky za 600 až 700 milionů korun, avizovala. Potvrdila, že Česko dodává na Ukrajinu i těžkou vojenskou techniku. Konkretizovat to ale odmítla.

„Podstatné je, aby ta pomoc byla kontinuální,“ zdůraznila Černochová. Připomněla, že ministerstvo obrany také spolupracuje s ukrajinským velvyslanectvím v Praze na nákupu zbraní a vojenské techniky za peníze, které lidé posílají ambasádě na bankovní účet. Velvyslanectví takto zatím získalo zhruba 1,2 miliardy korun. Ministryně varovala, že válka „jen tak neskončí“ a není namístě se nechat ukolébat. Pomoc Ukrajině tak podle ní musí pokračovat.

Jana Černochová nechtěla potvrdit ani vyvrátit, zda ČR dodala na Ukrajinu také bojové helikoptéry, jak to v pondělí uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin. Do země napadené Ruskem Česko poslalo podle dostupných informací také tanky T-72, americký ministr obrany zmínil i dodávky raketových systémů. „Těším se, až to zveřejním po konci války, ale teď vážně nechci posílat Putinovi seznamy,“ vysvětlila ministryně obrany.

Na konci dubna ministerstvo obrany uvedlo, že Česko poskytlo Ukrajině za dva měsíce války vojenskou pomoc za téměř tři miliardy korun. Zástupci vlády dříve potvrdili dodávky ručních zbraní, raket nebo zdravotnického vybavení. Podle médií Česko na Ukrajinu poslalo například i samohybné houfnice Dana, salvové raketomety RM-70 Grad nebo bojová vozidla pěchoty.

Ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis v Otázkách Václava Moravce mimo jiné řekl, že jeho země potřebuje zbraně nejen obranné, ale i ty útočné, s nimiž by mohla zpět získat Rusy dobytá území. „Potřebujeme tanky, obrněná vozidla, letadla, helikoptéry, systémy protiletecké obrany. Ale hlavně raketomety s dostřelem 60 až 90 kilometrů,“ vypočítal diplomat.

Západ by podle něj měl i nadále pokračovat v dodávkách vojenského materiálu a nezaleknout se výhrůžek přicházejících z Kremlu. „Rusko rozumí jen síle. I v zájmu Západu je agresora zastavit, aby nešel dál – na hranice EU a možná až za ně,“ domnívá se Perebyjnis, který za cíle potenciálního ruského postupu označil pobaltské a středoevropské státy. Konečným cílem Ukrajiny podle něj je získat zpět všechna Rusy zabraná území, Kyjev nepřistoupí na žádná ultimáta, která by kompromitovala územní celistvost země.

Jana Černochová poukázala i na dodávky humanitárního a nevojenského materiálu z Česka na Ukrajinu, které mají na starosti jiná ministerstva. Například Správa státních hmotných rezerv (SSHR) pomohla agresí zasažené zemi podle údajů z poloviny dubna vybavením a potravinami za 120 milionů korun.

Ministryně obrany se v diskuzním pořadu vyjádřila také k novému náčelníkovi generálního štábu. Řekla, že na jeho jméně se ve středu dohodne s prezidentem Milošem Zemanem. Na funkci má Černochová více kandidátů. Současný náčelník generálního štábu Aleš Opata by měl ve funkci skončit na konci června.

Přepis debaty:

Václav MORAVEC, moderátor:
Vítejte a hezkou neděli vám všem divákům Jedničky i zpravodajské Čtyřiadvacítky, vstupujete do jedinečného prostoru pro diskusi. Putinova okupace Ukrajiny, den devadesátý pátý. Ruské jednotky ve směru na město Slovjansk v Donbaské oblasti na východě Ukrajiny ostřelují pozice ukrajinských sil a obnovily ofenzívu. Podle britské vojenské rozvědky pokračují ve snaze obklíčit Severodoněck a Lysyčansk. Nově dobyly několik vsí severozápadně od města Popasna v Luhanské oblasti Donbasu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusové vymazávají města Donbasu z povrchu zemského stejně, jako to udělali s Mariupolem. Ukrajinci nově přišli už i o město Lyman. V příštím týdnu očekává, citujme dobré zprávy, ohledně dodávek zbraní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zbraní, kterými západní země podporují Ukrajinu, vzdorující ruské agresi.

Volodymyr ZELENSKYJ, prezident Ukrajiny:
Každým dnem se blížíme k bodu, kdy naše armáda technologicky i údernou silou převýší okupanty. Samozřejmě hodně záleží na našich partnerech a jejich připravenosti poskytnout Ukrajině vše, co potřebujeme k ochraně naší svobody. A v tomto směru očekávám dobré zprávy již příští týden.

Václav MORAVEC, moderátor:
Aktuální slova ukrajinského prezidenta. Dodejme, že ruská okupace Ukrajiny podle Organizace spojených národů vyhnala z domovů asi 12 000 000 lidí, tedy přibližně čtvrtinu obyvatel Ukrajiny. Z nich okolo pěti a půl milionu odešlo do zahraničí. Prvními hosty dnešních Otázek jsou avizovaní, ministryně obrany České republiky Jana Černochová z ODS, děkuji, že jste přijala mé pozvání. Hezké nedělní poledne.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Krásné poledne vám i divákům České televize.

Václav MORAVEC, moderátor:
Za dalším hostem míříme na velvyslanectví Ukrajiny v Praze, kde je hostem velvyslanec Jevhen Perebyjnis. I vám, pane velvyslanče, přeji hezké nedělní poledne.

Jevhen PEREBYJNIS, velvyslanec Ukrajiny v České republice:
Dobrý den vám i divákům.

Václav MORAVEC, moderátor:
Začnu vás, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chystá za necelé 3 týdny vystoupit před oběma komorami českého parlamentu. Pane velvyslanče, co krom slov díků za dodávky zbraní z České republiky bude podle vás hlavním poselstvím?

Jevhen PEREBYJNIS, velvyslanec Ukrajiny v České republice:
Já jsem přesvědčený, že jedním z hlavních poselství bude téma českého předsednictví Evropské unii, které začne 1. července. A kromě toho, že určitě náš prezident poděkuje České republice za podporu, tak určitě bude hovořit o tom, co očekává od Evropské unie a i od předsednické země ve vztahu k ukrajinské integraci do EU.

Václav MORAVEC, moderátor:
Očekáváte tedy, že Česká republika během českého předsednictví by mohla dostat Ukrajina kandidátský status, tedy status země, která se chce přičlenit k Evropské unii?

Jevhen PEREBYJNIS, velvyslanec Ukrajiny v České republice:
Očekáváme, že tento status Ukrajině bude přidělen ještě v červnu, během francouzského předsednictví. 23. června bude zasedání Evropské rady, kde doufáme, že takové rozhodnutí padne a že během českého předsednictví už začnou přístupová jednání.

Václav MORAVEC, moderátor:
Co ještě si slibujete jako Ukrajina a o čem podle vás bude mluvit váš prezident v projevu chystaném 15. června před oběma komorami parlamentu. Co budete považovat za skvělý výsledek českého předsednictví, když právě Volodymyr Zelenskyj bude klást důraz na české předsednictví Evropské unii v souvislosti s ruskou okupací Ukrajiny?

Jevhen PEREBYJNIS, velvyslanec Ukrajiny v České republice:
Samozřejmě kromě pomoci v otázce integrace Ukrajiny do Evropské unie, samozřejmě že budeme očekávat od Evropské unie zpřísnění sankcí proti Rusku a posílení pomoci Ukrajině pro to, abychom bojovali s ruskou agresí, to znamená zbraně, ale taky začátek obnovy Ukrajiny. Obnovy těch měst, která byla zbořena během ruské agrese.

Václav MORAVEC, moderátor:
Prezident Zelenský mluvil prostřednictvím videokonference v desítkách parlamentů po celém světě, včetně amerického, britského, italského, německého, izraelského. To jen stručný výčet. Někdy byl Volodymyr Zelenskyj, pane velvyslanče, i kritický, očekáváte při projevu v českém parlamentu kritická slova?

Jevhen PEREBYJNIS, velvyslanec Ukrajiny v České republice:
Já samozřejmě nevím přesně, co bude říkat, pan prezident v jeho projevu, protože to ví jenom on. Ale já předpokládám, že v projevu v českém parlamentu bude hlavně děkovat. Ale samozřejmě, že určitě bude mluvit i očekávaních, protože jsou země, které jsou nejvíc přátelské k Ukrajině a k nim Česká republika bezpochyby patří, ale od těch nejbližších přátel, jsou i větší očekávání.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní ministryně, co očekáváte od vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského před oběma komorami českého parlamentu vy?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já očekávám to, že vyjádří jistou míru poděkování za to, že skutečně naše vláda patří mezi lídry té pomoci Ukrajině, ale to ostatně vlastně už vyjadřuje pan Volodymyr Zelenskyj v různých jiných vyjádřeních, prohlášeních. Takže spíš si myslím, že to bude jeho státnický projev, který bude možná přesvědčovat některé občany České republiky, že ta pomoc, kterou Ukrajině dlouhodobě poskytujeme, má smysl a že nesmí přestat. Protože je zřejmé, že Rusko má zájem o obnovu SSSR. Tedy.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jak komu je to zřejmé, o čemž se ještě budeme bavit, kupříkladu Radě České televize to zřejmé není.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já myslím, že to bylo zřejmé z různých výroků nejvyšších ruských představitelů, takže ta válka tam bohužel jen tak neskončí, byť bychom si všichni přáli opak. A my se nesmíme nechat ukolébat tím, že možná už v tom veřejném prostoru těch informací je méně, už třeba i je méně demonstrací v ulicích na podporu Ukrajiny, už se nosí méně ukrajinských vlajek. Prostě, tak to není, v těch našich srdcích ta pomoc té Ukrajině musí přetrvat a my musíme i jako politici, jako občané České republiky dál pomáhat. Naše vláda.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kdybych vám namítl, protože ukrajinský velvyslanec mluvil o tom, že bezesporu bude chtít ukrajinský prezident mluvit o vystupňování sankcí. My teď čekáme od počátku května na šestý balík sankcí. Eurokomisařka Věra Jourová v tomto pořadu před přibližně čtyřmi nedělemi řekla, že očekává, že právě na začátku května dojde ke schválení toho šestého balíku. A když se podíváme na 5 balíčků sankcí Evropské unie vůči Rusku, opatření v podobě zmrazení majetku a zákazu cestování se vztahují na více než tisícovku osob, 80 právních subjektů, 7 ruských, 3 běloruské banky nesmějí provádět nebo přijímat mezinárodní platby prostřednictvím systému Swift. Unie odepřela všem ruským leteckým dopravcům přístup na evropská letiště. A zakázala jim přelety vzdušným prostorem. Unie zakázala také dovoz ruského uhlí, který má začít platit v srpnu, pozastavila vysílání zpravodajské agentury Sputnik a zpravodajské sítě Russia Today v Evropské unii. Tady vidíme přehled teď těch pěti balíčků. A co mělo být v šestém balíčku? Zatím nedošlo ke shodě, předsedkyně komise Ursula von Der Leyenová představila 4. května onen balíček, Komise navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Unie, odpojit od mezinárodního platebního systému Swift největší ruskou banku Sberbank a další 2 bankovní domy. Chce také potrestat představitele ruské armády zodpovědné za zvěrstva proti civilistům v Buči a za útok na Mariupol. Trojice ruských státních televizí šířících kremelskou propagandu má mít zakázáno vysílat v unijních zemích. A aby sankce, ten šestý balík vstoupil v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské země. Přijetí sankcí v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu ale zatím blokuje Maďarsko. Neukazuje se právě ten šestý balík. Už tím balíkem, kdy opadává podpora Ukrajině?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já doufám, že ne, protože vede mě k tomu i vlastně pořád ta nějaká jistota toho, že evropští, ale i zahraniční, mimo evropští politici stále na Ukrajinu jezdí, stále jí vyjadřují podporu. A tam by měla být nějaká přímá úměra, čím více politiků tam přijelo, tím ta větší podpora Ukrajině by měla být. Měly by být tedy stupňovány sankce i vůči Ruské federaci. Takže já doufám, že prostě ta nějaká letargie tady nad ukrajinským osudem, tak nás neopadne v těch našich hlavách a že skutečně se budeme my jako Česká republika i jako Evropa, snažit jim pomáhat. Jenom naše vláda vlastně poskytla materiál v hodnotě přes 3,5 miliardy korun.

Václav MORAVEC, moderátor:
Teď mluvíte o vojenském materiálu.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ano, mluvím o vojenském materiálu, mimoto se řeší různé potravinové pomoci, různými nevojenský humanitární materiál i třeba z Hmotných rezerv, to řeší moji kolegové, pan ministr zemědělství Nekula, pan ministra průmyslu a obchodu Síkela, pan ministr vnitra Rakušan. Co mi dělá velkou radost, je role ministerstva obrany vlastně jako koordinátora a zastřešovatele té sbírky na Ukrajině, kterou pořádá velvyslanectví Ukrajiny v čele s panem velvyslancem, kterého máme dneska také v Otázkách Václava Moravce. A tam už teda do sbírky bylo zapojeno více než 120 000, a nejenom občanů České republiky, ale přispívají vlastně do té sbírky občané mimo Českou republiku. Už se vybralo zhruba 1,2 miliardy korun. Mimo tuhle sbírku existuje ještě e-shop, který nese název Dar pro Putina. A tam si mohou vlastně objednat lidé nebo respektive můžou poslat finanční prostředky, skutečně na ten vojenský materiál konkrétní částkou, uvidí třeba pistole krát krátká, zbraň pistole, já nevím, ráže 9 Luger stojí tolik a tolik a oni můžou říct, my chceme přispět přesně na tuhle konkrétní zbraň, což je taky skvělé a tady se…

Václav MORAVEC, moderátor:
A v těch 5,5 miliardách, o nichž jste mluvila, tam nejsou započítány ty dodávky zbraní, které jako ministerstvo obrany koordinujete i z účtu ukrajinské ambasády? To je zvlášť?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ne, ne, to je jenom resort ministerstva obrany. Plus, jak jsem říkala 1,2 miliardy korun je ten fond, který vlastně zastřešuje ukrajinské velvyslanectví. Plus prostě další podpora i třeba našich firem, protože zbrojařský průmysl kromě toho, že přispěl darem v hodnotě nějakých 17 000 000 Kč, tak stále dodává i vlastně náš zbrojařský průmysl na Ukrajinu svoje zbraně, svoje zbraňové systémy. A tohle vlastně v tom součtu dělá z České republiky jednoho z těch největších podporovatelů Ukrajiny vojenským materiálem. A v tom nesmíme polevit.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy nepovažujete těch 17 000 000 jako dar obranného průmyslu České republiky za relativně malou částku, když si vezmeme ty objemy a zisky zbrojařského průmyslu?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Takhle ten dar byl vlastně v prvním týdnu od vypuknutí té války. Možná teď, kdybych se zeptala, udělala ještě souhrn, jestli ještě někdo poskytoval nějaký další vojenský materiál zdarma Ukrajině, tak by určitě ta částka, jsem si stoprocentně jistá, byla vyšší. Ale těch 17 000 000 byla vlastně ta úplně prvotní pomoc, kdy vlastně to byla zejména munice a krátké zbraně, kdy vlastně Ukrajina potřebovala v těch prvních hodinách prostě vyzbrojit jednak svoji domobranu, jednak ale i vojáky, protože bohužel také prostě ten akviziční proces modernizace nestihli odstartovat dřív, než je napadl Putin. Tak já dělám všechno pro to jako ministryně obrany, aby my jsme s tou modernizací důrazně pohnuli a vedle toho i pomáhali Ukrajině.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když se podíváme na celkovou vojenskou pomoc Ukrajině, tak britský premiér Boris Johnson v pátek vyzval k další vojenské podpoře Ukrajiny, aby svět vyslyšel slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského včetně poskytnutí útočných zbraní. Kielský institut pro světovou ekonomiku shromažďuje právě informace o objemu vojenské pomoci Ukrajině. Tady jsou data z poloviny května, která máme k dispozici. Americká vláda přislíbila vojenskou pomoc ve výši 24 miliard euro, Velká Británie přes 2 miliardy eur, Evropská unie jako celek pomohla Ukrajině vojensky v hodnotě 1,5 miliardy eur, to se bavíme o penězích z evropského rozpočtu, tedy z rozpočtu Evropské unie. Stejný objem vojenské pomoci poskytlo Polsko. Něco málo také méně Německo, kdy dnešní Die Welt kritizuje německou vládu právě v objemu prostředků a velikosti německé armády, že ta pomoc je mizivá. Počítáte s tím, když mluvíte o třech a půl miliardách, když teď ukrajinský prezident v souvislosti se stupňující se agresí a ruským ostřelováním jihu Ukrajiny říká, že potřebuje těžké zbraně co nejrychleji, že Česká republika teď zintenzivní tu pomoc nebo už ve skladech nic nemáte.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já myslím, že podstatné je, aby ta pomoc byla kontinuální, aby to nebylo a že se pomohlo před třemi měsíci, pak dlouho nic a teď se zase pomůže. Česká republika patří mezi ty země, které pomáhají kontinuálně. Chtěla bych se i trošku zastat Spolkové republiky Německo, protože Spolková republika Německo ocenila Českou republiku právě za tu její pomoc Ukrajině tím, že nám zdarma poskytne tanky Leopard té vlastně prostřední série. Bude to 15 tanků, které získáme prostě v řádech měsíců a v příštím roce a i to je přece nějaká forma pomoci právě Ukrajině, protože tímto to Německo oceňuje ty země, které Ukrajině tou svojí i těžkou vojenskou technikou pomáhají.

Václav MORAVEC, moderátor:
Počítáte s tím, že… ?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
To spíš beru, že to je nějaká součást...

Václav MORAVEC, moderátor:
Že dodáte.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
… nějakého politického boje.

Václav MORAVEC, moderátor:
Že dodáte další tanky, protože by se i dodávka těch německých Leopardů mohla zvýšit nad rámec čísla 15, protože jde o kompenzaci. Chápu-li správně za tanky sovětské výroby, které jsou v našich armádních skladech a že jich stále ještě k dispozici několik desítek je?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já to zobecním. Je to kompenzace za poskytnutou vojenskou techniku Ukrajině. A ano, je tam mezi nimi i těžká vojenská technika, blíž specifikovat nebudu. Omlouvám se vám. Já se vlastně hrozně těším na to, až po skončení války budu moct zveřejnit prostě pro všechny občany České republiky, jaká ta pomoc je, ale v tuhle chvíli, já prostě nechci posílat seznamy do Kremlu Vladimiru Putinovi. Nechci to dělat z bezpečnostních důvodů, takováto dohoda je na naší vládě. Opakovaně jsem to konzultovala i s panem premiérem, prostě v tuto chvíli z bezpečnostních důvodů není možné zveřejňovat do těch detailů. Každopádně.

Václav MORAVEC, moderátor:
A můžete tedy říci v těch dalších týdnech… ?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Můžu potvrdit, že ta pomoc je skutečně velká, že se jedná i o těžkou techniku.

Václav MORAVEC, moderátor:
Můžete potvrdit, že i v těch dalších týdnech půjde o řádově vysoké objemy, když ukrajinský prezident říká, teď nastává vrchol oné války právě na jihu Ukrajiny?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ano, můžu to potvrdit a na další vlády mám připravený další vojenský materiál.

Václav MORAVEC, moderátor:
V jakém objemu?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
V objemu, myslím si, že to bude zase něco kolem nějakých 600-700 000 000 Kč.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane velvyslanče, co především Ukrajina teď potřebuje, bavíme-li se o dodávkách zbraní?

Jevhen PEREBYJNIS, velvyslanec Ukrajiny v České republice:
Pan prezident Ukrajiny to řekl, potřebujeme zbraně, které by nám pomohly nejen zastavit ruský útok, ale taky osvobozovat okupovaná území. To znamená, potřebujeme nejen obranné zbraně, ale i útočnou, těžkou techniku. Především jsou to tanky, obrněná vozidla, ale taky nejvíc, co co bychom teď potřebovali, jsou raketomety, které by mohly střílet na 60-90 kilometrů, abychom vlastně mohli z bezpečné vzdálenosti útočit na ruské pozice. Samozřejmě potřebujeme i letadla, potřebujeme helikoptéry, potřebujeme protileteckou obranu, protože Rusové stále ostřelují ukrajinská města pomocí raket dalekého dostřelu. A vlastně my potřebujeme účinné systémy, které by zabránily vlastně těmto útokům.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když mluvíte, pane velvyslanče, o útočných vrtulnících, tento týden se na adresu České republiky v souvislosti s vojenskou pomocí Ukrajině pochvalně vyjádřil americký ministr obrany Lloyd Austin. Tady jsou jeho slova?

Lloyd AUSTIN, americký ministr obrany:
Rád bych poděkoval České republice za její značnou podporu, včetně nedávného daru útočných helikoptér, tanků a raketových systémů.

Václav MORAVEC, moderátor:
O 2 dny později ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval Západ, že dodávky zbraní na Ukrajinu vedou k nepřijatelné eskalaci. Dokládají to i slova mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí.

Marija ZACHAROVOVÁ, mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí:
Musíte pochopit, že humanitární pomoc je jedna věc, ale dodávka zbraní je věc druhá. Mimochodem jedno je v rozporu s druhým. Pumpování Kyjeva novými dávkami zbraní pouze přiživuje své revanšistické nálady a vytváří iluzi o možnosti řešit problém v rusko-ukrajinských vztazích vojenskou cestou.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pohled ruské strany. Pane velvyslanče, nakolik jsou ty ruské výhrůžky, že dodávky zbraní eskalují tu situaci, nakolik jsou s přibývajícím časem ty ruské výhrůžky účinné, protože ochabují dodávky Západu těch zbraní, které Ukrajina potřebuje?

Jevhen PEREBYJNIS, velvyslanec Ukrajiny v České republice:
My jsme už si zvykli na ruské výhrůžky. Myslím si, že bychom se neměli bát ruských výhrůžek, protože Rusko, je to země, která rozumí jenom síle. A když Západ projevuje jednotu a silnou pozici, tak Rusko vlastně i odpovídajícím způsobem na to reaguje. Já si myslím, že Západ by měl pokračovat v dodávkách účinných zbraňových systémů pro Ukrajinu, protože je to jediný způsob, jak bychom mohli Rusko porazit. Ukrajina má velmi zkušenou a statečnou armádu, ale my potřebujeme zbraně a je to vlastně v zájmu nejen Ukrajiny. Je to v zájmu i Západu, protože teď máme možnost zastavit ruského agresora na území Ukrajiny, zabránit tomu, aby ruský agresor šel dál třeba na hranici s Evropskou unií a možná i dál, možná nemůžeme vylučovat, že zaútočí třeba na pobaltské země nebo země střední Evropy. Já si myslím, že je to v zájmu všech, abychom Rusko porazili teď na území Ukrajiny.

Václav MORAVEC, moderátor:
Je možné Rusko porazit na území Ukrajiny? Když se podíváme na mapu, tak Donbas to je území, o které se hraje nejen teď, ale od samotného počátku, na mapě diváci za pár okamžiků uvidí, jakou část Doněcké a Luhanské oblasti, už to vidíme na mapách, ovládli proruští separatisté před samotnou okupací Putinovou okupací Ukrajiny. Teď Rusko ovládá víc než 90 % Luhanského regionu a takřka polovinu Doněckého regionu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že podmínkou mírových rozhovorů s Ruskem je návrat situace před 24. únor, kdy začala Putinova válka. Není to, pane velvyslanče, přiznání, že území Krymu a Doněcké a Luhanské separatistických republik zatím nemáte šanci získat zpět?

Jevhen PEREBYJNIS, velvyslanec Ukrajiny v České republice:
Vojenským způsobem samozřejmě bude to získat zpět velmi těžký, zejména Krym, protože na Krymu se nachází obrovský kontingent ruských vojsk. Ale samozřejmě, že dlouhodobým cílem Ukrajiny a konečným cílem Ukrajiny je získání celého ukrajinského území zpět, včetně Krymu a Donbasu. A měla by to být asi kombinace vojenského způsobu. To, co děláme teď a pan prezident řekl, že musíme vrátit situaci zpět do 24. února, což naše armáda určitě bude dělat a od ní pak možná přijdou i diplomatická jednání. Ale samozřejmě, že mi nepřistoupíme na žádná ultimáta ze strany Ruska, která by předpokládala ztrátu ukrajinské suverenity a svoji územní celistvosti.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní ministryně, když mluvil pan velvyslanec kupříkladu o vrtulnících, Američané prozradili, že Česká republika darovala vrtulníky, podle informací Otázek asi ve dvou kusech byly darovány právě ty bojové vrtulníky sovětské výroby. Máte příslib od amerického ministra obrany, když tento týden chválil Českou republiku, že dojde i ke kompenzaci těch vrtulníků, možná i dalších, které by Česká republika dodávala Ukrajině?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já se omlouvám, já tu vaši informaci nepotvrdím, ani ji nebudu vyvracet. Jak jsem říkala, Česká republika pomáhá hodně, pomáhá i těžkou technikou. Co se týče nějaké možnosti dodávek většího množství vrtulníků než ty, které už byly vlastně předmětem jednání Kongresu ještě za mého předchůdce, tak o tom jsem s panem ministrem Austinem jednala už v Pentagonu. Teď jsem shodou okolností se na jedné z pietních akcí kolem operace Anthropoid potkala i se zástupci americké strany, kde jsme si potvrdili, že skutečně i náš dopis, který jsme zaslali v rámci další poptávky po stejných typech vrtulníků, které by k nám měly přijít v tom příštím roce, tak že je řešen. Bylo mi přislíbeno, že vlastně prakticky každý týden tam dochází k nějakému rekognoskování té naší žádosti, aby jí bylo vyhověno. Víc k tomu říct nemůžu. Ale jestli dovolíte. Já když jsem viděla v té reportáži mluvčí ministerstva zahraničních věcí Ruské federace, která říká, že vlastně kvůli našim dodávkám zbraní a vůbec vlastně samotným Ukrajincům dochází k té eskalaci, mně to přijde absurdní. Ruská federace vyvolala na Ukrajině válku, demokratické země, včetně České republiky Ukrajině pomáhají, aby měli menší ztráty na životech, aby tam bylo méně civilních obyvatel a aby vlastně Ukrajina se mohla stát znovu tou svobodnou zemí, kterou byla. A pokud si tady někdo prostě z ruských představitelů vytváří alibi, že vlastně ty jiné země eskalují nějaký konflikt a problém, tak je to absurdní. Tu válku vyvolali oni. A já tady v tom skutečně vidím analogii v týdnu, kdy slavíme tady a připomínáme 80 let od operace Anthropoid, tak já prostě tady vidím analogii v té rétorice, která bohužel tedy za těch nacistických pohlavárů byla úplně stejná, jako je teď od těch ruských. A prostě já se s tím nechci smířit. A dokud budu ministryní vlády České republiky a dokud budu prostě mít nějakou možnost zasahovat do veřejného života i třeba potom jako řadový občan, tak já se s tímhle tím nikdy smiřovat nebudu a prostě v tom úsilí pomoci Ukrajině já polevovat nebudu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale vy nepochybně jako ministryně teď máte daleko větší vliv než jakýkoliv řadový občan. A podíváme-li se na ruskou rétoriku, tak ta jasně říká, je to západ a nejen dodávky zbraní, ale je to Západ, který je podporou Ukrajiny zodpovědný za humanitární krizi i v Africe, potravinovou krizi, protože tam může vyvolat další migrační vlnou především z Afriky, pokud výrazně zdraží pečivo, pokud bude nedostatek obilí a ministerstvo zemědělství Ukrajiny v tomto týdnu jasně řeklo, že podíl osevních ploch na Ukrajině klesl v porovnání s loňským rokem o přibližně pětinu až třetinu.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Nemám ráda silná prohlášení, ale některé ty výroky skutečně jsou podobné jako výroky popíračů holocaustu, popírají prostě něco, na co jsou důkazy, na co je skutečně hmatatelné, žijí ti lidé, kteří si holocaustem prošli, a přesto tady existují lidé, kteří ho popírají. Stejnou optikou já koukám v tuto chvíli na lidi, kteří hájí Putinův režim. Ano, i vlastně v těch zpravodajských informacích, které byly na začátku vypuknutí té války, tak jedna z těch teorií byla, že vlastně Putin chce nechat svět vyhladovět, aby vlastně tu možnost zasahovat do té geopolitiky z hlediska nějakých územních zisků dalších, tak tohle prostě byl jeho plán od samého začátku.

Václav MORAVEC, moderátor:
Je to součástí jeho strategie, potravinová krize a možná další migrační vlna? A je na ní Severoatlantická aliance, teď se vás ptám jako ministryně obrany členského státu Severoatlantické aliance, je Severoatlantická aliance připravena na destabilizaci Evropy, další migrační vlnu, kvůli potravinové krizi, kterou podle Putina vyvolává sám Západ?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Myslím si, že Severoatlantická aliance na to musí být připravená, stejně jako na to musí být připravená Evropská unie. Mimochodem tady si myslím, že to je velmi silný argument pro to, aby Turecko nedělalo nějaké problémy, ohledně vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, protože samozřejmě i v jejich zájmu je, aby se prostě a i ty tendence vedoucí k nějakému hladomoru, aby se prostě tady nedovolily, nedopustily, aby skutečně to nepřesáhlo ještě v tu hospodářskou krizi, kdy tady budou umírat lidé prostě z důvodu nedostatku jídla. A to, že prostě Ukrajina byla obilnicí Evropy, to je fakt, to moc dobře Putin věděl. A jak říkám, v těch počátečních zpravodajských teoriích, proč vlastně on napadl takto tímto způsobem Ukrajinu, tak je i tato teorie velice často skloňovaná a musím říct, že pro mě…

Václav MORAVEC, moderátor:
Že chtěl dostat pod kontrolu obilnici Evropy…?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
… že pro mě to je jedno z jedno z nejpravděpodobnějších, jeden z nejpravděpodobnějších důvodů, protože rozhodně nějaké prostě nesmyslné výroky o denacizaci a defašizaci, a o tom, že tam museli zahájit speciální operaci, kdyby to nebylo tak tragické, tak je to směšné.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane velvyslanče, má ukrajinská vláda a ukrajinský prezident, respektive Ukrajina, má představu, jak to bude s dodávkami obilí, sklizeného obilí, když už dnes vidíme, že Rusko blokuje někdejší ukrajinské přístavy, kterými bylo možné dopravovat obilí z Ukrajiny do Evropy a že ta potravinová krize může být jednou ze strategií, vyvolání potravinové krize může být jednou ze strategií Vladimira Putina?

Jevhen PEREBYJNIS, velvyslanec Ukrajiny v České republice:
Určitě nemůžeme vylučovat, že je to jedna ze strategií Putina, i když jeho hlavní strategie je prostě zničení Ukrajiny. To už vidíme, okupace podřízení Ukrajiny jako jako státu a zničení jeho národa, což jsme viděli i Buči i v Borodjance i v Mariupolu. Prostě se snaží zničit Ukrajince jako národ. Ale samozřejmě má i řadu vedlejších cílů, kterými bezpochyby je i způsobení té potravinové krize ve světě a případně i další migrační krize. Ukrajina dnes bohužel nemá možnost vyvážet obilí pomocí lodí mořem, což dříve bylo víc než 90 % vlastně celého vývozu, putovalo přes moře buď z Azovských nebo Černomořských přístavů. Jediná cesta je pomocí železničních vagonů, ale to je zlomek toho, co můžeme vyvézt. My potřebujeme vyvézt skoro 20 milionu tun a vlastně, kdybychom to dělali pomocí železnice, tak na to bychom potřebovali 3 roky. Takže abychom vlastně zabránili této potravinové krizi, potřebujeme a akutní zásah mezinárodního společenství, abychom rozblokovali aspoň 1 přístav na Černém moři, aby třeba možná západní země pomocí vojenských lodí doprovázely vlastně lodě, které by mohly dopravit obilí do nějakých černošských přístavů, kde by mohly být přeloženy do dalších lodí, a takovým způsobem vyváženo do zahraničí. Ukrajinské obilí vlastně zajišťuje potravu pro víc než 400 000 000 lidí hlavně v Africe a v Asii. Takže to je a bude obrovský problém, který bychom měli řešit už teď.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní ministryně, bude ho řešit Severoatlantická aliance, ministři obrany zemí Severoatlantické aliance, protože se scházíte v polovině června? A právě ta potravinová krize, jestliže tady prozrazujete, že ty první zpravodajské zprávy jasně ukazovaly, že to je jeden z hlavních cílů Vladimira Putina?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Jeden z možných cílů.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jeden z možných cílů.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Tak, jak hovořil i pan velvyslanec, ta plánovaná genocida ukrajinského obyvatelstva, to byl ten Putinův prostředek i pro vlastně tu jeho vnitrostátní politiku, protože samozřejmě, že i takové ty nacionalistické tendence v tom Rusku jsou tak silné, že na to ty obyvatelé slyšeli. To on potřeboval udělat pro to v tom počátku, aby vlastně to veřejné mínění v Ruské federaci získal na svoji stranu, ale to, že tady samozřejmě se i hraje o nějaké zdroje a ty zdroje jsou tedy, ať už to jsou zdroje, které jsou v zemědělství, ale nebo i další nějaké nerostné zdroje, to je také fakt. A to samozřejmě je věc, kterou nemůžeme přehlížet ani jako Evropská unie ani jako Severoatlantická aliance. A určitě to bude i velkým tématem právě pro naše předsednictví, protože my budeme mít vlastně… v červnu bude ministeriáda ministrů obrany Severoatlantické aliance. Pak bude ten velký summit hlav států, kde vlastně bude Českou republiku reprezentovat pan premiér a my s ministrem zahraničních věcí Lipavským, tam budeme součást té delegace pana premiéra. Zároveň tam budeme mít svoje bilaterální jednání s ministry prostě zemí Severoatlantické aliance a stoprocentně jsem si jistá, že toto bude jedno z hlavních témat, vedle jiných témat, jako jsou 2 % HDP na obranu, což je vlastně ne už dneska nějaké přání, ale dneska už je to povinnost.

Václav MORAVEC, moderátor:
A u vás v resortu ministerstva obrany, kdy myslíte, že docílíte, protože vy jste avizovala i před časem tady v Otázkách, máte už konkrétnější plány na právě smysluplné vynaložení dvou procent HDP ze státního rozpočtu na obranu, protože nepochybně to tedy bude dřív než skončí vláda premiéra Petra Fialy. Říkali jste, že by to mohlo být už v roce 2024, kdyby 2 % hrubého domácího produktu mohly jít na obranu, máte už smysluplné plány a tušíte, kolik v příštím roce bude ve vztahu k hrubému domácímu produktu odvod na armádu, respektive odvod.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Teď je to poměrně složité, protože netušíme, jaká bude inflace, takže prostě v té celkové atmosféře ekonomické, kde není celá řada věcí jasná, jaké ty prognózy budou, tak si netroufám nic odhadovat. Každopádně můžu garantovat občanům České republiky i divákům České televize, že udělám všechno pro to, abychom ta 2 % splnili. Mimochodem ten summit právě bude říkat, že to má být má být už do roku 2024. My v programovém prohlášení to máme do roku 2025. Udělali jsme, vlastně přijali jsme několik zásadních materiálů jako vláda České republiky. Byl to materiál pro budoucnost, modernizace armády České republiky. Ten se týkal urgentního pořízení vojenského materiálu a urychlení modernizačních projektů, takže to všechno se děje. Akorát problém je, že kdybych zítra měla vyjednáno od vlády Petra Fialy, že zítra budu mít 2 % HDP na obranu, to znamená o nějakých 50-60 miliard víc, než tam mám teď, tak bohužel problém je v tom, že já se postavím do nějaké fronty, jako Česká republika čekatelů na nějaký vojenský materiál. Protože my se snažíme ty nákupy urychlovat, ale problém je, že výrobní linky ve velkých společnostech, které vyrábí vojenský materiál, tak neběží tak rychle, aby uspokojily veškerou tu poptávku, která dneska je a je ze všech zemí. Není to pouze z České republiky. Takže teď je to i jistý boj mezi zeměmi Severoatlantické aliance, která první se postaví do toho slotu na další vrtulníky, na další tanky, na nadzvukové letouny, na bojová vozidla pěchoty a kdy ty dodávky přijdou, protože vy zase nemůžete riskovat. A nemůžete dávat stoprocentní zálohy. Vy musíte dávat přiměřené zálohy na tu dodávku proto, aby vás pak vlastně zase NKÚ nekritizoval za to, že porušujete vlastně rozpočtovou kázeň nějakými vyššími zálohami. Takže je to trošku zapeklitá věc.

Václav MORAVEC, moderátor:
A podaří se tedy ten plán v roce 2024?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já doufám, že ano.

Václav MORAVEC, moderátor:
Dojde i ke zvýšení počtu stavu počtu zaměstnanců profesionální Armády České republiky?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Máme v plánech do roku 2030 30 000 vojáků. A máme v plánu navýšit i počet aktivních záloh, protože to je součást Armády České republiky. Já bych se na to i s novým náčelníkem Generálního štábu ráda zaměřila, abychom i tuhle složku té armády znovu podpořili, abychom i s nimi počítali do různých zahraničních operací. A samozřejmě stejnou pozornost hodlám věnovat té profesionální armádě, protože i tam vnímám, že některé věci prostě možná bychom měli dělat jinak. Trošku se třeba zaměřit i v tom kariérním řádu na rychlejší posun třeba některých lidí, kteří dlouho pracují v rámci nějakých pozic na plukovnických hodnostech, jsou velice schopní, šikovní, ta armáda vlastně tvoří páteř té armády, ale mají někdy problém se posunout z místa na místo, protože prostě asi když se tehdy tvořil zákon 221, tak se některé věci nedomyslely, protože ten kariérní řád je sice fajn a vzali jsme si za vzor ten americký model, ale přece jenom americká armáda je trošku početnější než ta česká. Takže někde narážíme, narážíme na ten strop. A já nechci, abychom přicházeli o schopné vojáky, kteří vlastně dneska jsou ve věku, kdy mají věk kolem 50 let, odsloužili, mají zkušenosti mají velitelské schopnosti a zůstávají na svých pozicích déle, než by tam zůstávat měli, přesto, že ta armáda by je potřebovala už na pozicích jiných, a to taky čekám, že s novým náčelníkem Generálního štábu budeme schopni prostě provést tuhle evoluci v té armádě. Ne revoluci, ale evoluci.

Václav MORAVEC, moderátor:
Bude to bude to i rychlejší nábor právě profesionálních armád, vojáků?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ano, tam doufám, že už vlastně tenhle rok jsme ho odstartovali, první nějaké výsledky toho náboru bychom měli mít na podzim. Mám tam víc finančních prostředků na ty nábory. Tam je trošičku problém, že to naráží zase na strop v našich vojenských nemocnicích, protože přes 2 roky jsme měli covid, všechna zdravotnická zařízení pomáhala odstraňovat následky covidu. My jsme nenavyšovali až tak významným způsobem počet lékařů a vy, pokud někoho přijmete vlastně do toho přijímače, než ještě vlastně absolvuje i Vyškov, základní výcvik, tak musí projít tím vojenským zdravotnictvím, jestli vůbec bude schopen vykonávat pozici vojáka z povolání nebo příslušníka aktivní zálohy. Tam někde je problém, že prostě to trvá trošku déle, protože těch lékařů v těch jejich kapacitách není tolik. Ale i to jsme se snažili s mými náměstky teď nějakým způsobem řešit, aby i to naše zdravotnictví bylo schopné vlastně absorbovat větší množství lidí v přijímači, a to jak vojáků z povolání, tak příslušníků aktivních záloh.

Václav MORAVEC, moderátor:
Mluvíte-li o novém náčelníkovi Generálního štábu, Lidové noviny na konci týdne referovaly, že nedošlo ke shodě mezi vámi a prezidentem republiky. Komplikuje se vám výběr nového náčelníka Generálního štábu jako ministryni obrany?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Nekomplikuje, máme ještě čas, protože pan náčelník Generálního štábu Opata má jeho závazek skončit až na konci srpna. S panem prezidentem jsem vedla na téma náčelník Generálního štábu a tým náčelníka Generálního štábu několik jednání, vyměnili jsme si nějaké názory, které měl on, které jsem měla já. Já jsem žádné jméno do veřejného prostoru nikdy neříkala. Takže nevím, kde tady se...

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže máte více kandidátů.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ano. Kde tady se objevují ty spekulace, které prostě, kdo koho prosazoval a neprosazoval. Já s panem prezidentem té dohody dosáhnu, to bych chtěla všechny ubezpečit, že vím, že s panem prezidentem té dohody dosáhnu. A pevně věřím, a takto mně to i pan prezident naznačoval, kdy jsme se viděli v pátek v muzeum spolu s paní prezidentkou Slovenské republiky Čaputovou na tom pietním shromáždění a zahájení výstavy Nikdy se nevzdáme!, tak tam mě pan prezident ubezpečil, že ve středu dojde ke shodě a budeme mít tedy náčelníka Generálního štábu v poměrně brzké době. A pevně věřím, že dochováme, zachováme i tu tradici, že k té výměně náčelníků štábů dojde, řekněme, toho 30. června na Den ozbrojených sil, jako to bylo v minulosti. Myslím si, že v tomto ohledu...

Václav MORAVEC, moderátor:
Vaše shoda s prezidentem se tedy blíží.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ano. V tomto ohledu já věřím slovu pana prezidenta a věřím tomu, že jsme se dohodli na tom, že to uděláme teďka vlastně ve středu v příštích několika málo dnech.

Václav MORAVEC, moderátor:
Prozradíte nám to jméno.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Neprozradím vám ho, prozradím vám ho příští Otázky Václava Moravce, až mě pozvěte pozvete a možná, doufám, že už tady třeba můžeme sedět i spolu a představit vám nějakou svoji celkovou koncepci rozvoje Armády České republiky. Protože je asi logické, že jsme si prošli vlastně jako armáda od sametové revoluce nějakými etapami. A teď možná přišla ta doba, kdybychom měli tu armádu trošku dostat i do toho víc západního střihu tak, abychom třeba i po vzoru některých jiných zemí, teď nechci říkat úplně omladili to velení té armády, protože zase tam musíte mít i ty zkušené matadory, vojáky, kteří zase prostě některé ty procesy znají tak, že se nemusí koukat do těch dokumentů. Ale myslím si, že vždycky prostě by to mělo být o týmu, jeden náčelník Generálního štábu nezmůže nic, když kolem sebe nemá tým, se kterým by souzněl, se kterým prostě má jasnou vizi, kterou dá pro budoucnost Armády České republiky i v souvislosti se situací na Ukrajině. I v souvislosti s modernizací armády. Tam bude skutečně potřeba, aby ten člověk měl vize, měl představy a měl autoritu, aby tu armádu posunul dál.

Václav MORAVEC, moderátor:
Poslední otázka na ukrajinského velvyslance Jevhena Perebyjnise, který je s námi stále ve spojení, a týká se toho, o čem už mluvila ministryně obrany Jana Černochová. Opakovaně jsem v tomto pořadu od 24. února mluvil o tom, že politikou ruského prezidenta Vladimira Putina i Ruska jako takového je obnova Sovětského svazu, což potvrzuje kupříkladu porušování budapešťského memoranda, které je tady před známou ze strany Ruska. Připomeňme, že po rozpadu Sovětského svazu Ruská federace uznala nezávislost bývalých svazových republik a v budapešťském memorandu, které diváci za pár okamžiků uvidí, v roce 1994 se Moskva výslovně zavázala respektovat Kazachstán, Bělorusko, Ukrajinu v existujících hranicích a zdržet se použití síly, ale i ekonomického politického nátlaku. Za pár let následovala rusko-gruzínská válka a agrese Putinova agrese vůči Gruzii. Umístění střel Iskander, schopných nést jaderné hlavice do Kaliningradu. Porušení citovaného memoranda v podobě anexe Krymu, dále angažmá ruských jednotek v Kazachstánu. Vstup do Běloruska, uznání Doněcké a Luhanské republiky a vzápětí Putinova okupace Ukrajiny. Vedle toho tu máme zamrzlý konflikt v Podněstří, který blokuje vstup Moldavska do evropských struktur či do NATO. Ve stejné situaci je teď Gruzie s Jižní Osetií a Abcházií, Moskva je dále tzv. garantem bezpečnosti v napjatých vztazích mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Stálé vojenské základny má Rusko v Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. V politické a ekonomické rovině se pak Rusko snaží rozšířit za řady tzv. euroasijské ekonomické unie založené v roce 2014 zahrnující nyní, včetně Ruska celkem 5 postsovětských republik. V souvislosti s okupací, Putinovou okupací Ukrajiny vydala Ria Novosti, kremelská tisková agentura, tedy text, který popisuje o tom, že Rusové chtějí obnovit hranice někdejšího Sovětského svazu. Nemluvě o bývalém ruském prezidentovi, místopředsedovi bezpečnostní rady Dmitriji Medveděvovi, který prohlásil, že od Lisabonu po Vladivostok je vybudování otevřené Euroasie, a to napsal Dmitrij Medveděv 6. dubna, přesto rada České televize a její předseda Pavel Matocha v dopise, který mají Otázky k dispozici, kterým dal na vědomí ředitelství České televize, že nemám právo na základě faktů říkat, že je cílem Ruska obnovení Sovětského svazu, přes všechny tyto důkazy. Pane velvyslanče, není to také problém Ukrajiny, že se vám nedaří přesvědčit i část české veřejnosti, že se bojuje i za ně a že cílem Putinova režimu je nejen obnova Sovětského svazu, ale zároveň vytvoření Euroasie od Lisabonu po Vladivostok?

Jevhen PEREBYJNIS, velvyslanec Ukrajiny v České republice:
Já si nemyslím, že naším úkolem je přesvědčit o tom českou veřejnost. Já si myslím, že česká veřejnost o tom dobře ví, protože Česká republika má stejně jako Ukrajina historické zkušenosti. Česká republika, kdo, jak Češi by měli vědět skutečný vlastně charakter ruského režimu. Ano, Rusko chce obnovit Sovětský svaz nebo ruské impérium. Jakkoliv tomu můžete říkat, ale pravdou je, že se mu to nikdy nepodaří, protože vlastně není možný někoho přinutit mít tebe rád nebo já nevím nebo vstoupit s někým státem do unie, když ten druhý to nechce. Rusko chce ty další státy, které byly součástí Sovětského svazu, prostě přinutit. A správně jste řekl, že prostě záměrně vytvořili ty zamrzlé konflikty po celém po celém okolí, jak v Gruzii, Moldávii, Ukrajině a prostě využívají toho, aby destabilizovali situaci v těch dotyčných zemích. Ale víc než 90 % Ukrajinců nechce být Ruskem, nechce být součástí Ruska. A já nevím, jak toho chtějí dosáhnout. Museli by nás všechny zabít, aby prostě připojili Ukrajinu zase k Rusku anebo k nějakému Sovětskému svazu. Proč Ukrajina chce být součástí Evropské unie? To chápeme, protože je to model demokratického uskupení, které má silnou ekonomiku, má demokratické hodnoty a všichni tam chtějí vstoupit. Do Ruska nebo Sovětského svazu nikdo nechce dobrovolně vstoupit, protože je to je zaostalá země, která vlastně nemá nic kromě raket, dokonce nedokáže vyrobit žádné normální letadlo nebo auto nebo telefon, takže prostě se mu to nikdy nepodaří. Já jsem o tom přesvědčen.

Václav MORAVEC, moderátor:
Říká Jevhen Perebyjnis ukrajinský velvyslanec v Praze. Děkuji vám za váš čas. Pane velvyslanče, těším se na další setkání v Otázkách.

Jevhen PEREBYJNIS, velvyslanec Ukrajiny v České republice:
Děkuji za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní ministryně, v souvislosti s tím, že vy jste se také dopustila toho výroku, že cílem Ruska přes všechny ty důkazy víme, že to je cíl Ruska, obnova Sovětského svazu a vezmeme-li vážně slova Dmitrije Medveděva, jako ruského exprezidenta, dokonce Euroasie od Lisabonu až po Vladivostok. Jaké máte vysvětlení, proto, že stále a dokonce v orgánech, které mají kontrolovat naplňování kodexu, kdy na základě fakt moderátor něco konstatuje, tak dochází k nátlaku na redakční nezávislost tohoto pořadu a popírá fakta, která jsou zjevná, která jsem tady dlouze ocitoval, za což se omlouvám?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já si určitě vyžádám to stanovisko rady, Rady pro rozhlasové a...

Václav MORAVEC, moderátor:
České televize.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Respektive rady České televize, protože pokud z toho dopisu, který je teda adresovaný nějakému stěžovateli, píše předseda Rady České televize, že rada považuje za zavádějící, nepřijatelnou a naopak potvrzení faktu, že jde o dezinformaci. Teď tam zmiňuje vás, že jste zkušený moderátor, a že musíte přece dobře rozumět významovému rozdílu mezi zřejmé, a někdo se dlouhodobě zabývá. Tak mě by tedy zajímalo, jak k tomu rada došla, jak proběhlo hlasování, kdy se tahle záležitost projednávala, protože tady vlastně žádné odvolání na to, co konkrétně považuje rada nebo pan předseda Rady ČT za dezinformace, není. Je tady pouze prostě nějaká, já bych řekla dezinformace z jejich strany, protože na větě, že - je zřejmé, že Rusko má zájem o obnovu Sovětského svazu, já bych neměnila ani jedno jediné písmenko.

Václav MORAVEC, moderátor:
No ona je to hlavně ruská politika oficiálně v těch dokumentech, které jsem tady citoval.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
To jsou věty, které jsme tady opakovaně slyšeli, nejenom od bývalého prezidenta, ale i od toho současného, co tady vlastně prakticky v online přenosech slýcháme i od mluvčí ministerstva zahraničních věcí, co tady slýcháme od ministra zahraničních věcí Lavrova. Takže tady skutečně si myslím, že vůbec není sporu o tom, že vy v rámci médií veřejné služby tady říkáte to, co se prostě v tom veřejném prostoru říká a říkají to oficiální představitelé té země. To jste si nevymyslel někde na nějakým Dark webu, ale to jste prostě slyšel z úst oficiálních představitelů Ruské federace. Přijde mi to absurdní, podívám se na to, prověřím to, požádám i kolegy, kteří sedí v tom volebním výboru, aby mě k tomu dodali nějaké informace, protože skutečně tohle mně přijde zcela bezprecedentní zásah tady do nějaké nezávislosti veřejnoprávní televize.

Václav MORAVEC, moderátor:
Děkuji ministryni obrany Janě Černochové, že přijala mé pozvání a těším na další rozhovory. Hezký zbytek neděle.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Také děkuji. Hezký zbytek dne. Na viděnou, na slyšenou.

Jana Černochová

ministryně obrany
poslankyně PČR
expertka pro obranu