Jana Černochová Články

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byla ministryně obrany Jana Černochová.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Schyluje se v Evropě k válce? Další kolo rusko amerických jednání v Ženevě průlom nepřineslo, i když bylo podle prezidenta Joea Bidena užitečné. Šéf americké diplomacie Anthony Blinken zdůraznil, že Spojené státy jsou připravené tvrdě zareagovat na případný útok Ruska proti Ukrajině. Doufají ale v diplomatické řešení konfliktu. Moskva, podle Sergeje Lavrova, trvá na bezpečnostních zárukách a invazi na Ukrajinu, jak dnes řekl, neplánuje. Od NATO žádá garance, že se například Kyjev nestane součástí aliance, nebo že západní vojska opustí Rumunsko a Bulharsko.
Česko je podle ministra zahraničí, Jana Lipavského, připravené podpořit případné protiruské sankce. Za nejhorší možný scénář šéf tuzemské diplomacie označil invazi Ruska. Ministryně obrany Jana Černochová, která je už tady s námi ve studiu, potvrdila, že tuzemská vláda chce Ukrajině darovat dělostřeleckou munici. Návrh předloží vládě.

Jan LIPAVSKÝ, ministr zahraničních věcí /Piráti/:
Česká republika je připravena a odpovědně se připravuje i na ten nejhorší možný scénář, který může nastat, a minimálně to, co mohu v tuto chvíli veřejně sdělit, je, že jsme připraveni podpořit sankce vůči Ruské federaci. Ta debata v této otázce běží a my se jí aktivně účastníme.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A právě slíbená Jana Černochová, ministryně obrany, je už tady s námi ve studiu. Dobrý večer.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vy jste na té dnešní tiskové konferenci spolu s Janem Lipavským oznámili tedy, jak konkrétně Česko pomůže, pokud to schválí příští týden vláda, a Ukrajině Česko poskytne, jenom to zopakuji, dělostřeleckou munici ráže 152 mm. O jak velký objem jde, kdy to poskytneme, pokud to vláda schválí, nějaké podrobnosti řekněte, prosím.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já jsem již tuto středu vládu informovala o záměru poskytnout ukrajinské straně munici, kolegové z vlády řekli, abych to předložila, tak tento návrh budu předkládat ve středu, to znamená, na tu nejbližší vládu, která bude. O tom rozsahu a počtu se ještě bavíme s vedením Armády České republiky. Myslím si, že by to množství mělo být něco kolem 5 000.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
5 000 kusů tedy.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ano.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Je to koordinováno s Alianci?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
V tuto chvíli s Aliancí to přímo koordinováno není, ale vzhledem k tomu, že ten seznam vlastně té možné materiální nějaké podpory, té pomoci byl rozesílán a distribuován prostřednictvím zastupitelských úřadů, tak se to samozřejmě děje v souladu se všemi aliančními pravidly, protože Ukrajina je vlastně naším partnerem v Alianci v rámci tzv. východního partnerství, tak byť není Ukrajina členskou zemí Severoatlantické aliance, tak je v rámci tohoto partnerství partnerem, o kterého bychom jako Česká republika měli mít zájem, už vzhledem k těm různým historickým konsekvencím, které jsme měli společné, a měli jsme i vlastně společný osud. A Česká republika po tom roce 1989 měla lepší startovací čáru na to, aby se stala součástí jak NATO, tak Evropské unie. A myslím si, že každá země má právo na své sebeurčení a toto právo má bezesporu i Ukrajina.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
My se dostaneme k ambicím Ukrajiny a k tomu, jak je nebo není Aliance jednotná v tomhle otevírání dveří téhle zemi, ale ještě mě zajímá k té české pomoci. Ministr Lipavský na té tiskové konferenci dnes naznačil, že by ta česká pomoc mohla mít i jinou podobu. Vy to asi nebudete chtít říct přímo konkrétně, ale co přichází v úvahu všechno?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ta pomoc může být vlastně jak diplomatická, ta už je, politická, ta také je, může být materiální a ano, může být i vojenská, ale o to v tuto chvíli ještě nejde a věříme všichni, že ani nepůjde, že skutečně najdou ty strany, zejména tedy na jedné straně Spojené státy americké a na druhé straně Ruská federace, najdou nějaký smír a bude mít ten možný konflikt mírové řešení, a k žádnému nějakému zesilování vojenské přítomnosti na Ukrajině nebude muset docházet. Na druhou stranu...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A přichází ale v úvahu například výcvik ukrajinské armády českými speciálními silami nebo českými vojáky obecně, to znamená přítomnost českých vojáků na ukrajinském území?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
V tuto chvíli to není na programu, musí samozřejmě ukrajinská strana, pokud by k něčemu takovému mělo dojít, tak nás o takovouto pomoc musí požádat, a musí to projít standardním procesem. Tedy obě komory parlamentu České republiky, oba dva výbory, a samozřejmě, pokud by to nebyla nějaká společná akce v rámci mezinárodních smluv, ve kterých je Česká republika, ke kterým je vázána, to znamená Evropská unie, NATO anebo mise OSN, tak by to muselo mít tedy ty charaktery nějaké bilaterální spolupráce, na základě tzv. SOFA, kdy jedna strana žádá druhou stranu o nějakou pomoc.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A co se týče té materiální vojenské pomoci, co ještě přichází v úvahu nad rámec té munice, o které jsme hovořili?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já jsem vlastně dneska se dozvěděla, kolik zemí už tu pomoc poskytlo. Poskytla ji Velká Británie, poskytla ji Kanada. Poskytují tuto pomoc dlouhodobě poskytují Spojené státy americké, pomoc bude poskytovat Estonsko a pomoc bude poskytovat Polsko. A já myslím, že další země se budou postupně přidávat, na tom seznamu vlastně těch možných věcí na pomoc je celá řada, samozřejmě vojenského materiálu, ale tady se může jednat i třeba o nějakou pomoc humanitární. V případě, že by tam se skutečně ta situace zhoršila, a třeba se zvedla nějaká větší vlna uprchlíků z Ukrajiny, tak logicky díky tomu, že v České republice máme jednu z nejpočetnějších menšin ukrajinských, a vlastně není tady ani jazyková bariéra, tak je předpoklad, že by část těch lidí šla právě do České republiky. Stejně tak na Ukrajině máme celou řadu našich krajanů, o které bychom se také museli postarat. Takže skutečně ty formy té pomoci mohou být různé.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jak hodnotíte to, že Aliance není úplně jednotná v tom, jakým způsobem, jedna věc je reakce, ale mě teď jde skutečně o tu pomoc, jakým způsobem Ukrajincům pomáhat? Protože například Německo odmítá. Dneska jsem četl článek ve Wall Street Journal, že dokonce Estoncům nepovolovalo nebo nechce povolit vývoz materiálu, který původně pochází z Německa, a který mají Estonci na Ukrajinu, jak hodnotíte tohle?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já myslím, že tady vlastně můžeme vidět nějakou historickou reminiscenci k tomu, co se vlastně odehrávalo před rokem 89, které země byly pod tím ruským neboli sovětským vlivem, tak cítí tu obavu, chtějí pomoct zemi, která vlastně byla také v područí Sovětského svazu. A ty země, které mohou o sobě hovořit jako ty západní země, tak ty možná necítí takovou potřebu té pomoci, protože si to možná nezažili na tu svoji vlastní osobní zkušenost. To, co jsme si zažívali v tom východním bloku pod Varšavskou smlouvou my. Takže tady si myslím, že hraje roli ta historická zkušenost a hraje roli i to, jak vlastně dneska i ty země dodržují či nedodržují sankce vůči Ruské federaci. Myslím si, že tady hraje i obrovskou roli obchodní nějaké záležitosti, že skutečně i třeba za té éry paní Merkel, tak ty vztahy mezi Německem a Ruskou federací, tak byly poměrně silné i v té době, a to si myslím, že může přetrvávat i po změně té německé administrativy, té německé vlády.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ukrajina má již delší dobu jednu nohu v těch ne úplně otevřených dveřích Aliance. Měla by Ukrajina být členem Aliance?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Jak jsem říkala na začátku, myslím si, že každá země by měla mít právo rozhodnout si o tom, do které Aliance chce patřit.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ale jedna věc je požádat o to, a druhá věc je, jestli by Aliance měla Ukrajinu přijmout, a mně se jedná o tuhle věc, skutečně, měla by Aliance dovolit Ukrajině stát se členem?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já si myslím, že by to dovolit měla, protože Ukrajina dlouhodobě ukazuje, že je zemí, která se skutečně posunula i z nějakého měřítka ekonomického, i třeba různých nevládních organizací, které hodnotí nějakou míru korupce, míru vzdělanosti, míru demokratizace té země, tak vlastně odvedla obrovský kus práce k tomu, aby mohla směřovat i do těch západních struktur. A myslím si, že Ukrajina, stejně jako třeba Gruzie, tak v rámci toho aliančního projektu, projektu Severoatlantické aliance, odvádí kus práce a rozhodně by měli mít právo se přihlásit jako země, která se chce stát členským státem.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Já chápu jednu věc, a to jsou aspirace konkrétních zemí, jejich přání, snahy atd., druhá věc je geopolitika, když vidíme, jak reaguje Rusko v tuhle chvíli, kdy Aliance nebo kdy Ukrajina ještě není ani členem Aliance, nenabíjeli bychom zbytečně Rusku, pokud by se Aliance rozšířila do toho postsovětského prostoru daleko hlouběji než jenom o Pobaltí, například? To znamená, vy jste zmínila Gruzii, Ukrajina a podobně?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já můžu zmínit třeba i Švédsko a Finsko, které do sféry jejich vlivu nepatřily, před rokem 91 nebo 89, když to budu brát naším měřítkem. A také jsou to země, které se cítí ohroženy a jsou to země, jejichž představitelé vlastně mají tendence vystupovat ze svých neutralit a chtějí také být součástí Severoatlantické aliance. A ta reakce ze strany Ruské federace na to byla také nepřiměřená, když se vlastně rozhodlo Finsko i Švédsko, že by tedy mělo zájem, tak ty výroky ruského ministra zahraničních věcí byly podobné jako jeho reakce nebo jejich reakce na Ukrajinu či Gruzii. Takže tady si skutečně myslím, že žádná třetí země přece nemá právo diktovat jiným zemím, jestli chtějí patřit do západní Aliance, anebo jestli chtějí mít neutralitu, anebo jestli chtějí nepatřit nikam.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Já vím, že tohle je spíš otázka asi na vašeho vládního kolegu pana Lipavského, nicméně využiju toho, že vás tady máme jako zástupkyni vlády dneska večer. Máte nějaký komentář k dnešním slovům pana Lavrova, který které pronesl v Ženevě na adresu nové české vlády v tom smyslu, že sledují, co se tu děje. Máte jistotu, k čemu se ta slova vztahovala? Ohledně třeba nebo na základě konzultací s českými diplomaty, jestli to je obecně ke vztahům česko-ruským, anebo zda Rusko reagovalo takhle na záměr Prahy pomoci Ukrajincům i s tou municí?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já si myslím, že to byl signál nové české vládě, že vlastně sledují ty naše kroky, které vlastně teď konáme v rámci Severoatlantické aliance i vůči Ukrajině jako samostatná země. Takže já si myslím, že to bylo adresováno právě k těmto vlastně událostem těch posledních dnů. Na druhou stranu, my jsme vázáni mezinárodním právem, a my, pokud darujeme ukrajinské straně munici té ráže, o které jsem hovořila, tak tady vlastně zcela dodržujeme mezinárodní právo, a není tady žádný spor o to, jestli by někdo měl diktovat těm třetím zemím, druhým zemím, jestli tak mohou činit. Prostě pokud se Ukrajina cítí ohrožená, požádá nás o pomoc, tak my jako země, která ještě nedávno s nimi sdílela velkou část hranic, tak můžeme tu pomoc poskytnout, poskytujeme ji bezplatně. A myslím si, že to je otázka nějaké etiky, nějaké slušnosti i možná nějaké odpovědnosti představitelů České republiky za to, že jsme zemí, která v tuto chvíli je pod tím deštníkem Aliance, ale oni ne.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Já využiju toho, že tady ve studiu budeme mít za chvíli další 3-4 hosty, s nimiž budeme rozebírat dnešní dění v Ženevě, ale zároveň využiju toho, že vás tady máme jako ministryni obrany, k tomu bychom se podívali také na českou armádu a vyzbrojování. Náčelník Generálního štábu, Aleš Opata, to nynější období označuje za nejvýznamnější modernizační proces v dějinách české armády, nakupují se nové radary, houfnice i vrtulníky, a chystá se také obměna bojových vozidel pěchoty. Vojáci totiž stále používají stroje vyrobené ještě v době Varšavské smlouvy.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Tak a tohle, co jste viděli na obrázcích České televize, je velké téma, které bude zaměstnávat nejenom tuto vládu, zaměstnávalo už tu předchozí, a dostaneme se hned k tomu, o co se jedná. Jde o desítky miliard korun, aby bylo NATO akceschopné, paní ministryně, musí být akceschopné také, musí být akceschopní jednotliví členové, kteří vydávají dostatečné peníze na tu obranu. Vy jste další vládou v řadě, která se přihlásila k těm dvěma procentům HDP, výdajům na obranu budete zároveň první v té, řekněme posledních několika vládách, která to také splní?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já pevně věřím, že ano, že tato vláda, která si to dala do svého programového prohlášení a všechny strany naší koalice, tedy 5 stran, tak měly toto téma ve volebním programu, tak já nevidím jinou cestu než to splnit. Samozřejmě, že jsme si vědomi toho, že to bude velký skok v našem rozpočtu, ale pokud si uvědomíme, že naše armáda má vnitřní dluh přes 100 miliard korun, tak si myslím, že kdy jindy než teď, kdy jindy než v době, kdy vnímáme to bezpečnostní prostředí kolem nás, že není lepší, naopak ta situace bezpečnostní se zhoršuje, a i Česká republika by měla řešit svoji bezpečnost, byť jsme součástí Severoatlantické aliance, tak potřebujeme mít modernizovanou armádu, dobře vycvičené vojáky a potřebujeme náborovat vojáky nové, protože i vlastně v tom loňském roce došlo k nějakému poklesu při přijímání nových rekrutů. A to je proces, který by se také měl změnit, a měli bychom dosáhnout v roce 2030, pokud bychom chtěli dosáhnout v roce 2030 třicetitisícové armády, tak musíme každý rok rekrutovat něco přes 2000 lidí, a to v těch plánech, které vlastně připravovala ještě ta vláda předešlá, také není. Takže není to jenom technika, jsou to lidé, protože u nich bychom vždycky měli začínat a u jejich vybavení.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Já jsem tím chtěl skončit ten rozhovor. Nicméně pojďme se podívat na techniku jako takovou, protože tohle všechno, vy jste sama hovořila o skokovém nárůstu, to se děje v době, kdy tady jsou obrovské schodky rozpočtů, kdy, aby se splnila ta 2 %, tak je potřeba desítek a desítek miliard do toho nainvestovat, za situace, kdy ani v minulosti nebyly všechny peníze spotřebovány v tom rozpočtu, a mě by zajímalo v téhle souvislosti, proč teda vy jste vyškrtla z toho letošního rozpočtu BVP, to znamená bojová vozidla pěchoty, ten obrovský kontrakt, největší v historii České armády, který byl připravován předchozím vedením, ale nebude letos v tom. Z jakého důvodu?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já jsem zatím ještě nic nevyškrtla.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ale plánujete to.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já jsem měla vážný rozhovor s panem ministrem financí Stanjurou, který mě požádal, abych skutečně navrhovala do rozpočtu svého resortu pouze akce, které vím, že se budou realizovat, kde se budou uzavírat smlouvy. A tady musím...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To znamená tady ten projekt není ve fázi...

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Tady musím opravdu s čistým svědomím veřejně říct, že tento projekt není ani trochu v mašličkách. Čím víc se ponořuji do tohoto výběrového řízení, tím více pochybností mám, ten projekt byl nastartován v roce 2013, jsme v roce 2022, ceny těch BVP se vlastně naceňovali v roce 2015. Opět před X lety, pan ministr Metnar a jeho tým vyřadili nabídky uchazečů v tom výběrovém řízení, ale nevyřadili uchazeče, takže v tuto chvíli vlastně ti uchazeči nejsou vázáni těmi svými nabídkami. To znamená, že pokud já bych se zítra rozhodla, že ten proces tedy oživím, tak budu znova požadovat po těch třech uchazečích, nemohu to rozšířit o nějaké další, aby dodali svoje nabídky, v minulosti ty jejich nabídky byly vyřazeny z důvodů, že žádný z těch uchazečů nesplnil podmínku, aby odpověděli na 9 000 položených otázek.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To znamená, když vás poslouchám, znamená to, že se můžeme dostat na úplný začátek zase zpátky, nebo, a to je další věc, scénář, který dosud nebyl aplikována na tuhle konkrétní zakázku, to znamená jít úplně bez výběrového řízení přímo za dodavatelem?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Těch možností, doufám, budeme mít několik, protože samozřejmě, že vedle těch problémů právních, různých arbitráží a žalob, tak já jsem si vědoma toho, že tady máme nějaké požadavky ze strany Aliance, že máme mít do roku 2026 těžkou brigádu, že máme mít bojová vozidla pěchoty její součástí a modernizovanou, což samozřejmě je pro mě také závazek, který já vnímám. A vnímám to v těch všech souvislostech. Na druhou stranu, v tuto chvíli požaduji po nějakých právních expertech, aby mně řekli, která z těch variant, včetně té, kterou jste zmiňoval, bude nejvíc bezpečná pro Českou republiku a pro to naše rozhodování. Abychom vlastně jako Česká republika nebo my, na resortu ministerstva obrany, nezpůsobili více škod než užitku ve chvíli, kdy se rozhodneme pro některou z těch variant, a pak tady budou nějaká předběžná opatření, dlouhé roky žalob a vlastně ta armáda z toho ta potřebná BVP mít nebude. Jedna z mých prvních návštěv byla k sedmé mechanizované brigádě do Hranic na Moravě, takže skutečně já vím, v jakém stavu je naše vojenská technika. A chtěla bych a přála bych si, aby vojáci tu techniku měli co nejdřív, ale skutečně, bohužel, po svých předchůdcích jsem ten resort nepřebrala zcela v pořádku a tato akvizice rozhodně v mašličkách není a skutečně má daleko do toho nebo je vzdálená od toho, abychom v tuto chvíli mohli my nějakým způsobem říct, za měsíc budeme uzavírat smlouvu, to skutečně možné není.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Je tam těch zakázek potenciálních dalších v ohrožení víc než jenom tahle konkrétní? Jinými slovy, jste zmínila, myslím, že to bylo v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že nechcete jít stejnou cestou jako Vlasta Parkanová, lépe řečeno, že nechcete skončit jako ona, ta byla popotahována u soudu, žena, které jste se omluvila jménem ministerstva obrany tenhle týden, je tam víc nášlapných min, které kdybyste podepsala tenhle ten měsíc, tak byste mohla kvůli tomu skončit někde před soudem?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Určitě. Na druhou stranu jsem politik. Vedu těžký resort, jsem připravená nést odpovědnost, jsem připravená uzavírat smlouvy. Není to o tom, že bych měla nějakou panickou hrůzu něco podepsat. Ale skutečně v tuto chvíli potřebuji i sama pro sebe a pro své kolegy zjistit, jaké vlastně ty akvizice, jestli byly vypsány v souladu se zákonem, jestli nám tam nehrozí nějaké další problémy, nejsou to pouze bojová vozidla pěchoty. Jenom třeba za dnešní den jsem zjistila, že tam je několik dalších žalob na nějaké jiné akvizice, teď o tom ani nechci hovořit, aby se to nedozvídali moji kolegové z médií. Ale skutečně ten akviziční proces na rezortu ministerstva obrany je poměrně komplikovaný, táhne se to dlouhé roky, do toho, když se tedy neodvolá do nějakého výběrového řízení Úřad na ochranu hospodářské soutěže, tak tak může činit Evropská komise, jako se to stalo v případě těch amerických vrtulníků, kdy vlastně rezort ministerstva obrany zaplatil půl miliardy pokutu prostě za ten proces toho výběrového řízení. Opravdu jednoduché to není a těch nášlapných min je skutečně bohužel plný resort, a to nejenom v otázce akvizic, ale i jiné agendy, protože ministerstvo obrany je resortem, kde vlastně tu agendu máte od Dukly po vojenské zdravotnictví, přes státní podniky, výzkumáky, až po tu samotnou armádu. Takže postupně krájím jednu agendu za druhou, a musím říct, že trávím v resortu hromady času, já i moji kolegové a jednoduché to není. A těch věcí, které tam budeme muset řešit, možná i třeba nějakou soudní cestou, tam je bohužel celá řada.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Já doufám, že se k nim dostaneme někdy v budoucnu. Jana Černochová, ministryně obrany, děkuju mnohokrát za to, že jste byla hostem Událostí, komentářů.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já děkuji za pozvání a přeji klidný večer.

Jana Černochová

ministryně obrany
poslankyně PČR
expertka pro obranu