Jana Černochová Články

(Parlamentní listy) Kauza ruského agenta s ricinem hýbe Českem. O vyjádření jsme požádali poslankyni a starostku Prahy 2 Janu Černochovou (ODS), která je členkou sněmovního bezpečnostního výboru. Jak hodnotí absenci konkrétních informací o případu ve veřejném prostoru? A co říká na práci médií, tím spíše, když celou kauzu začal novinář? Řeč přišla i na 75. výročí porážky nacistů. Koneckonců, stranický kolega Černochové Pavel Novotný před několika dny postavil pomník vlasovcům. Jsou zásluhy na osvobození Československa politickým tématem?

Do Prahy měl kvůli politikům Hřibovi, Kolářovi a Novotnému údajně přiletět ruský „diplomat“ s ricinem. O celé věci na stránkách Respektu informoval novinář Ondřej Kundra. Někteří ale namítají, že v textu nejsou žádné ověřitelné zdroje této informace a že je s podivem, že by se o takové věci někdo dozvěděl. Jak celá kauza působí na vás?

My jsme o této věci jednali na výboru pro bezpečnost v uzavřeném režimu, a proto ji nemohu příliš detailně komentovat. Obecně bych chtěla říct, že tuto kauzu v žádném případě nezlehčuji a že ani postup našich zpravodajských služeb nekritizuji. Z vyjádření velké většiny členů bezpečnostního výboru pak vyplývá, že na tomto názoru panuje shoda napříč politickým spektrem, ať z opozice, či z vládní koalice. A to má samozřejmě také svou váhu. Nechci komentovat jednotlivé zveřejněné informace či je potvrzovat, anebo vyvracet. Ale rozhodně nejde jen o nějakou fabulaci novinářů, byť postup týdeníku Respekt vnímám jako velmi nezodpovědný.

Jakým způsobem by se české tajné služby mohly dozvědět o tom, že do Prahy přicestoval agent s ricinem v kufříku?

Pakliže naše zpravodajské služby fungují a fungují dobře, měly by být schopny podobné informace získávat a ověřovat. Na tom, že by s takovou informací pracovaly, neshledávám nic prapodivného. Opět mohu jen říct, že o jejich zdrojích a metodách nebudu spekulovat.

Pokud se tajné služby dozvědí, že nějaký cizí státní příslušník přijede do jejich země s prudce jedovatým ricinem, a mají podezření, že ho chce použít, chovají se tak, že tuto informaci oznámí vybraným médiím?

Tato otázka je čistě spekulativní. Ve věci úniku informací podala BIS trestní oznámení a já se v žádném případě nedomnívám, že nějaké zveřejňování informací bylo v zájmu této služby. Má dlouhodobá pracovní zkušenost coby poslankyně a členky kontrolních orgánů se všemi našimi zpravodajskými službami je pozitivní a nemám potřebu je znevěrohodňovat.

Investigativec Janek Kroupa se zaměřil na Andreje Viktoroviče K. Muže, jenž je údajně tím, kdo měl do Česka přivézt jed ricin, konfrontoval. Prý do Prahy skutečně přicestoval s kufrem, což by mělo potvrdit verzi týdeníku Respekt. Jak se k této informaci stavíte vy, má vzhledem k celé věci nějakou hodnotu? Má smysl jásat nad zjištěním, že diplomat cestuje s kufrem?

Jak jsem již řekla výše, nebudu v této věci spekulovat ani ji jakkoli detailněji rozebírat, protože jsem politička, členka kontrolních orgánů a nebylo by to ode mě zodpovědné.

Podle článku Lidových novin varoval kontrarozvědku anonym. Jak se stavět k absenci konkrétních poznatků o případu?

Já tuto absenci považuji za správnou. BIS, ani jiné zpravodajské služby z principu a z logiky věci veřejně komentovat nebo vysvětlovat živé případy, kterým se věnují, nemají. Mohou tak činit až s odstupem řady let. Pokud by tomu bylo jinak, bylo by zbytečné, aby si stát tyto služby zřizoval.

Vedení BIS podalo kvůli úniku informací trestní oznámení. Ukazuje to podle vás na to, že je celá kauza skutečná? A pokud měl novinář Kundra skutečně svůj cenný zdroj mezi Rusy, nepřišel o něj tím, že věc „propálil“ široké veřejnosti?

To opravdu nechci komentovat. Důvody jsem již několikrát uvedla. Rozvíjet nebo potvrzovat informace, které kolují v médiích, nechci, protože bych tím jen zavdala příčinu k dalším spekulacím.

Hlavní roli v celé věci zcela jednoznačně hrají česká média. Jak podle vás v kauze „ricin“ obstála?

Já dlouhodobě zastávám názor, že média, pokud se chtějí chovat odpovědně – a většina z nich se tak tváří, by neměla kauzy s neveřejnými či utajovanými skutečnostmi vůbec medializovat. Jak vidno, celkový obraz v jakékoliv takové kauze nelze nikdy získat, protože těžko můžeme očekávat, že například BIS svolá tiskovou konferenci, kde bude prezentovat své aktuální aktivity. V tomto ohledu se tedy jedná spíš o honbu za senzací a svým způsobem bulvární žurnalistiku. Novinářská práce je i o odpovědnosti, a té se občas nedostává.

Minulý týden uběhlo 75 let od vítězství nad nacismem, letos jsme ale slavili bez mnoha obvyklých pietních aktů. Sjednocují nás v dnešní době události května 1945, nebo pozorujete spíše různé spory o to, kdo nás vlastně osvobodil a kdo do jaké míry pomohl?

Myslím si, že drtivá většina národa spory ohledně těchto událostí neřeší. Já se jich neúčastním a zastávám názor, že náš vděk patří každému jednomu vojákovi a lidem zapojeným do odboje, kteří byli ochotní bojovat za svobodu, za porážku nacistického Německa a za obnovu naší země. Bez ohledu na to, jakou nosil uniformu, košili či sukni. Míru zásluh, zkoumání příčin dějinných událostí a jejich průběh nechme historikům a nečiňme z nich politické téma. Jsem přesvědčena, že z minulosti si máme brát poučení, ale dívat se musíme zejména dopředu.

Jak v této souvislosti vnímáte nový pomník vlasovcům, který byl instalován pod patronátem starosty Pavla Novotného (ODS) v Řeporyjích?

S ohledem na mou předchozí odpověď ve mně tento pomník nevzbuzuje žádné emoce. Stejně jako spor o sochu maršála Koněva. Zkrátka, jedná se o rozhodnutí místní samosprávy, která za tento akt a investici nese odpovědnost před svými občany. Vlasovci nepochybně určitou zásluhu na osvobození Prahy měli, stejně jako Rudá armáda. Jak veliká tato zásluha byla, nechť posoudí každý sám dle svých znalostí.

Kancléřka Merkelová spolu s Německem děkovala Spojencům za osvobození od nacismu. Někteří lidé mají pocit, že například v českých médiích v případě nacistických vojsk a jejich zločinů mluvíme o zlé ideologii nacismu, nikoli o Němcích. Je správné takto oddělovat dnešní Německo a jeho minulost, nebo jde o snahu Německo za tuto minulost omlouvat?

Já se nedomnívám, že by tato slova kancléřky Merkelové vinu Německa za válku popírala. Tato myšlenka není nijak nová, pronesl ji už před 35 lety tehdejší prezident SRN a později první prezident sjednoceného Německa Richard von Weizsäcker. Skutečnost, že Němci většinově podlehli hitlerovskému fanatismu a že tak byli viníky války, myslím, nikdo otevřeně nepopírá. Jsem přesvědčena, že nesmí nikdy platit kolektivní vina a že je nutné trestat především ty, kteří zlo působili.

Pozorujete nějaký rozpor mezi tím, jak média či někteří politici přistupují k zločinům nacistického Německa a jak k těm Sovětského svazu?

Zásadní rozpor v tomto nepozoruji. Samozřejmě nevylučuji, že takové výjimky existují. Obě ideologie, které sloužily k ospravedlnění zrůdných zločinů, zcela odsuzuji. Ale obecně, pokud by chtěl kdokoliv zločiny těchto totalitních mocností nějak rozporovat, není těžké jeho postoje konfrontovat s fakty, kterých je dostupné velké množství.

Jana Černochová

1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
předsedkyně sněmovního výboru pro obranu
expertka pro obranu
starostka MČ Praha 2