Interpelace na premiéra ve věci zelená dohoda pro Evropu

5. března 2020
Interpelace na premiéra ve věci zelená dohoda pro Evropu

(www.psp.cz) Ústní interpelace poslance Jana Zahradníka na premiéra Andreje Babiše ve věci zelená dohoda pro Evropu.

Jan Zahradník:

Vážený pane premiére, někdy byste možná přece jenom na ty písemné interpelace mohl přijít, že by vám to někdy mohlo být ku prospěchu. Dneska jsem se tady obešel bez vás. Svoji reakci na odpověď, kterou vaši úředníci na moji písemnou interpelaci ve věci energetické bezpečnosti dali, mimochodem byla možná tak tři minus, taková lepší čtyřka, ta odpověď. Tak byste možná některé věci mohl se zaujetím vyslechnout. Ale teď k věci.

Dne 11. prosince 2019 vydala Evropská komise sdělení, které se jmenuje Zelená dohoda pro Evropu. Je to podle slov paní předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové jeden z hlavních dokumentů, kterými se bude Komise v následujícím období zabývat. Ta Zelená dohoda pro Evropu, to je velmi, řekl bych, pro nás nebezpečný materiál, pro nás jako pro zemi, která má velký průmysl, jejíž energetika je založena zčásti na uhelných zdrojích, zčásti na jaderné energetice, jako zemi, která má potíže s kůrovcem. Budou vydávat následně, a už to začalo, klimatické zákony, které by měly realizovat tu obecnou Zelenou dohodu.

Můj dotaz na vás, pane premiére, je, jaký je názor váš osobně, jaký je názor vaší vlády na tuto Zelenou dohodu pro Evropu a jakým způsobem tedy budete do našeho právního řádu zapojovat ty klimatické zákony, které paní předsedkyně Komise nyní bude jako její mluvčí, jako její předsedkyně předkládat.


Předseda vlády ČR Andrej Babiš:

No tak z těch 26 písemných interpelací, a znovu jenom říkám, že když je písemná interpelace, odpovím písemně, nechápu, proč se to mění na ústní. Já jsem vám na to odpověděl. Myslím, že pokud budete tolerantní, tak to můžeme vyřídit v rámci ústních interpelací. A energetická bezpečnost... my vás určitě rádi s panem Havlíčkem a s panem Mílem přivítáme na Úřadu vlády a všechno vám řekneme. Je to naše priorita. Bojuju za jádro. Takže nevím, v čem jste nebyl spokojen, ale pokud vám jde o věc, tak určitě rádi vám to osobně vysvětlíme.

Co se týká toho Green Dealu, to je dneska Evropský parlament, promigrační, zelený, když Evropa má dost starostí jiných. A ta migrace - došlo na naše slova. V4 jasně řekla, že máme chránit hranici a zabránit ilegální migraci, tak konečně to i v Řecku realizují.

Tak Česká republika ke sdělení European Green Deal přijala rámcovou pozici, která byla vypracována ve spolupráci s hospodářskými a sociálními partnery a schválena vládou dne 24. února 2020 a následně postoupena oběma komorám, které si ji vyžádaly.

Cílem European Green Deal je dosažení klimatické neutrality do roku 2050. V závěrech prosincové Evropské rady se Česká republika přihlásila k závazku klimatické neutrality potom, co jsme to v červnu odmítli. A slíbili nám, ten Transition Fund, že seženou peníze, a nesehnali, a ještě navíc nám to chtějí vzít z koheze, tak jsme jasně řekli, že pro Českou republiku je zásadní, aby cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050 byl legislativně zakotven na úrovni Evropské unie, a nikoliv na úrovni jednotlivých členských států, protože samozřejmě když Francie má 75 % jádra, Švédsko a Slováci taky za chvíli, tak každá ta země má jinou pozici.

Česká republika je odhodlána napomoci dosažení do roku 2050 klimaticky neutrální Evropské unie, a to v souladu s cíli Pařížské dohody. V závěrech Evropské rady byla reflektována možnost využití jaderné energetiky jako možné strategie k dosažení klimatické neutrality. První iniciativa European Green Deal byla předložena již včera, takzvaný Climate Law, evropský právní rámec pro klima. Předmětem tohoto právního rámce pro klima je také cesta k dosažení cíle do roku 2050. Komise na základě komplexního posouzení dopadů navrhne nový cíl Evropské unie pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Jakmile bude posouzení dopadů dokončeno, právní rámec pro klima se novelizuje. Komise navrhuje do června 2021 přezkoumat všechny relevantní související politické nástroje a v případě potřeby navrhnout jejich revizi, aby se umožnilo dodatečné snížení emisí do roku 2030.

Komise navrhuje stanovit v celé Evropské unii pro období 2030 až 2050 trajektorii snižování emisí skleníkových plynů, aby bylo možné měřit dosažený pokrok a zajistit veřejným orgánům, podnikům a občanům předvídatelnost. Komise do září 2023 a poté každých pět let chce posoudit soulad unijních a vnitrostátních opatření s cílem dosáhnout klimatické neutrality a trajektorie na období 2030 až 2050. Komise by mohla být zplnomocněna vydávat doporučení členským státům, jejichž počínání nebude v souladu se snahou dosáhnout klimatické neutrality. Členské státy by pak byly povinny taková doporučení náležitě zohlednit, v opačném případě budou muset objasnit důvody svého konání. Komise může také přezkoumat, zda jsou trajektorie a opatření na území celé Unie přiměřené. Členské státy budou rovněž muset vypracovat a provádět adaptační strategie s cílem posílit odolnost a snížit míru zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu.

Toto je návrh nařízení Evropské komise, o jehož celkové podobě a obsahu budou v následujících týdnech rozhodovat Rada Evropské unie společně s Evropským parlamentem. Jelikož návrh vyšel včera, Česká republika zahajuje přípravu pozice v těchto okamžicích.

Jan Zahradník:

Já se chystám k nějakému doplnění. To je pořád dokola. Vy jste se, pane premiére, vyjádřil 11. ledna v Právu velmi razantně. Řekl jste, že si žádné zelené nesmysly od Komise nenecháte předepisovat a že se klidně ve věci toho New Green Dealu budete s Komisí soudit. Což je docela odvážný postup. Budete-li to chtít realizovat, budete potřebovat podporu nejenom vašich věrných tady v koalici, nebo i podporu tamhle KSČM, ale i celé Sněmovny. Takže byste se možná měl i k těm lidem, kteří myslí podobně jako vy v této věci, tak byste se s nimi možná měl radit a mluvit.

Takže můj návrh je ten, pojďme tedy zkusit najít nějakou shodu na tom, jak kriticky a opravdu odpovědně z hlediska naši země, z hlediska našich národních zájmů, k té Zelené dohodě přistoupit. Nenechat si opravdu od Komise žádné zelené nesmysly nechat vnucovat.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš:

Samozřejmě souhlasím, ale vy jste zapomněl, že se změnila jedna věc. A já jsem na té Evropské radě až do dvou ráno bojoval, aby nám napsali do conclusions jádro. Nechtěli to napsat. Já jsem seděl vedle rakouské premiérky - ano, ještě tam nebyl Kurz - a nikdo mě nechtěl podpořit. Ale jelikož máme tu blokaci, no tak nakonec jsem to prosadil. Poprvé v historii je v conclusions, v závěrech Evropské rady, jádro. Já jsem se jich ptal, jestli to slovo pro ně je - nevím, jak už to říct, jo. A nebyla to jednotka a prosadil jsem to a o to nám šlo. Takže prosadili jsme jádro, je to tam, nechtěli to, nikdy to tam nebylo, a prosadili jsme ten Just Transition Fund. Ale tam samozřejmě to dopadlo tak, že teď nám říkají, že ty peníze - původně nám říkali, že tam... ale to nebylo, že my chceme peníze na výstavbu jádra, to si samozřejmě ČEZ jako investor vyřeší.

Takže já s vámi souhlasím, že nemůžeme být totální fanatici Green Dealu a vlastně mít jenom elektroauta, a jak to dopadne se soláry, nebo ta hysterie, biopaliva kdysi dávno, a tak dále.

Takže my samozřejmě budeme čekat, jak dopadnou ty výsledky, protože Evropská komise má zveřejnit v létě 2020 dopady navýšení cíle do roku 2030. A Česká republika nepodporuje navýšení redukčního cíle EU do roku 2030 nad rámec stávajících 40 %, ano? Takže my plníme ty klimaticko-energetické cíle do roku 2020 a samozřejmě chceme uplatňovat princip technologické neutrality. A určitě jsou tam iniciativy, které se týkají biodiverzity, nulového znečištění, mobility průmyslu a tak dále. Takže my především myslíme na naše hospodářství, na naše firmy, ale samozřejmě.