Jan Zahradník Články

Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, obracím se na pana ministra Tomáše Hünera s následující interpelací. V tomto, nebo v minulém týdnu pražský Městský soud vyhověl aktivistům, kteří podali žalobu proti umístění skladu vyhořelého jaderného paliva v areálu Jaderné elektrárny Temelín. Podle mého názoru to je poměrně překvapivé rozhodnutí a i samotní aktivisté ze zóny kolem elektrárny Temelín byli tím rozhodnutím překvapeni. Soud zrušil příslušná rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj i Krajského úřadu Jihočeského kraje. Podle toho soudu v procesu posuzování vlivů na životní prostředí nebyly dostatečně vyhodnoceny vlivy tzv. těžkých havárií. Rozsudek je pravomocný a budou se muset úřady příslušné ve věci touto věcí zabývat znovu.

 

Sklad, tento mezisklad, se mu někdy říká, v Temelíně funguje už od roku 2010. Počátkem letošního roku byl zaplněn zhruba z jedné pětiny. Kontejnery mají v tom skladu být zhruba 60 let a pak by měly být spolu s použitým palivem přesunuty do trvalého úložiště. Senát Městského soudu v Praze v neveřejném zasedání ale konstatoval, že rozhodnutí o umístění skladu v Temelíně předcházel proces, který nebyl v souladu se zákonem.

 

Vy jste, pane ministře, odpovědný za jadernou energetiku, nebo je ve vaší kompetenci. Ptám se vás, jak se s uvedenou situací hodláte vypořádat. Stát se neumí dohodnout s obcemi o umístění trvalého úložiště. Jeho budování je tedy v nedohlednu. Piráti včera navrhovali, abychom skoncovali s uhelnou energetikou v podstatě. Jiní aktivisté zase škodí tady v téhle věci. Ptám se tedy, co s tímto neblahým stavem hodláte dělat.

 

Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Vážený pane poslanče Zahradníku, chci zareagovat na váš dotaz. Ta záležitost je poměrně právně komplikovaná, a tak doufám, že budu srozumitelný a dostatečně vypovídající.

 

Sklad vyhořelého paliva v Jaderné elektrárně Temelín byl umístěn územním rozhodnutím vydaným Krajským úřadem Jihočeského kraje. V červenci 2008 bylo toto rozhodnutí potvrzeno Ministerstvem pro regionální rozvoj, čímž nabylo právní moci. Na základě žaloby spolku v havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín bylo rozhodnutí Ministerstva pro regionální rozvoj zrušeno soudem, a to opakovaně, a to celkem třikrát. Poslední z těchto tří rozsudků Městský soud v Praze vydal 21. května letošního roku s tím, že zrušil též prvoinstanční rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje.

 

Ač drtivé většině žalobních důvodů nepřisvědčil, přesto žalobě ze dvou důvodů vyhověl. Jako první důvod uvedl procesní pochybení Ministerstva pro regionální rozvoj. V rámci správního řízení, které tento rezort vedl, došlo k porušení procesních práv žalobce dle rozhodnutí soudu. Žalobce podle názoru soudu neměl příležitost vyjádřit se k podkladu, který žalovaný získal od Státního úřadu jaderné bezpečnosti a na němž založil rozhodující část svého rozhodnutí. Tím druhým důvodem, který zejména vedl ke zrušení prvoinstančního územního rozhodnutí, byla soudem shledaná nezákonnost stanoviska řízení EIA. Soud konstatoval, že v rámci procesu EIA nedošlo k dostatečnému vyhodnocení vlivů na životní prostředí - vy jste ho myslím vzpomenul z hlediska především odolnosti proti nadprojektových nehod, to znamená většího typu letadel nebo jiných předmětů.

 

Oproti předešlým dvěma rozsudkům, které byly vyneseny pro nedostatečnost odůvodnění správních rozhodnutí, se správní soud nyní zabýval nejen procesními vadami správního řízení, ale také věcnými výhradami uplatněnými v žalobě. Až na výše uvedený případ ostatním věcným námitkám, které žaloba vznášela, však soud nepřisvědčil. Nyní běží dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti, kterou může podat Nejvyššímu správnímu soudu žalovaný, což je v tomto případě Ministerstvo pro regionální rozvoj, ale též osoba zúčastněná, kterou je společnost ČEZ, akciová společnost. Nicméně podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek, tudíž rozsudek Městského soudu v Praze je v právní moci.

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu jako věcně příslušný stavební úřad vedlo ve věci skladu vyhořelého jaderného paliva stavební řízení, ve kterém byla tato stavba v roce 2009 povolena. I toto rozhodnutí bylo napadeno žalobou a též kasační stížností stejným spolkem. Podaná kasační stížnost byla v lednu roku 2013 zamítnuta a pravomocné stavební povolení nebylo zrušeno. Sklad vyhořelého jaderného paliva byl postaven na základě pravomocného územního rozhodnutí a pravomocného stavebního povolení. V roce 2010 byl uveden do zkušebního provozu, a jak jste říkal, trvale je provozován od roku 2012. Územní řízení se na základě rozsudku Městského soudu znovu otevírá a povede je opět stejný Krajský úřad Jihočeského kraje. V tomto správním řízení bude zapotřebí řešit zejména druhou soudem vytčenou vadu, to je nedostatečné posouzení dopadu v případě těžkých havárií. Na platnost stavebního povolení a též na kolaudaci skladu vyhořelého jaderného paliva rozsudek Městského soudu v Praze nemá žádný bezprostřední dopad a na právních účincích a vykonavatelnosti těchto správních aktů se v současné době nic nemění.

 

Já bych jenom závěrem, laicky, protože to je dost těžko k pochopení vůbec ten samotný děj a nakonec i ty věci právního charakteru, jenom pro uklidnění vás jako poslanců bych řekl, že nehrozí, že by se tato stavba prohlásila za stavbu například černou a došlo by k tomu, že by se tento mezisklad jaderného paliva musel jako černá stavba zrušit.

 

Takže děkuji za pozornost a za časový prostor.

 

Děkuji, pane místopředsedo. Tak jste mě trochu uklidnil, že se nebudou muset ty sudy s tím vyhořelým palivem vyklízet někam a vozit, někam je házet, tajně, snad k tomu nedojde. Já jsem tehdy byl hejtman, když se to projednávalo před rokem 2008. S nejvyšší pečlivostí jsme k tomu přistupovali, to vás můžu ujistit, protože jsme také dobře znali ty aktivisty, kteří opakovaně si stěžují.

 

Tady vidíme docela problém spočívající v tom, že aktivisté si u nás mohou stěžovat kdykoliv, v kterékoliv fázi, opakovaně i znovu, ať to dopadne, jak chce, si budou stěžovat. Ten pan Halama, který stojí v čele toho spolku, nebo aspoň stával, opět bude si stěžovat. A otázka je tedy, zdali jsme schopni vůbec v tomto státě nějaké takovéhle věci prosadit, anebo ne. A otázka je další, co s tím tedy my zákonodárci hodláme dělat. Děkuji.

 

Jenom velmi krátce. Děkuji za poznámku pana poslance Zahradníka. My v současné době řešíme právě otázku úpravy legislativy s vazbou na vůbec výstavbu nových zdrojů podle stávající legislativy, protože souhlasím s tím, že na základě stávající platné legislativy ten blok v podstatě nelze postavit.