Jan Zahradník Články

 

Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, v současné době probíhá další fáze legislativního procesu na úrovni Evropské unie, tedy trojstranná jednání nad návrhem novely směrnice o energetické účinnosti, což je součást tzv. zimního energetického balíčku. Dá se říci, že to jediné, na co si široká veřejnost a většina z nás dokáže vzpomenout, jsou spory o to, zda je dostatečné zvýšení energetické účinnosti o 30 %, nebo zda je potřeba být ambicióznější a požadovat zvýšení o 40 %.

 

Před 150 lety britský ekonom William Stanley Jevons hledal příčinu, proč v Anglii neklesá spotřeba uhlí, když nové parní stroje mají stále vyšší účinnost a spotřebují tak méně paliva. Od té doby byl tento jev mnohokrát potvrzený, ať již šlo o snahu Spojených států amerických o snížení závislosti na dovozu ropy prostřednictvím zvyšování účinnosti automobilů a snižování jejich spotřeby, nebo zcela nedávné výsledky výměny žárovek za úspornější světelné zdroje, tedy s větší účinností, v Norsku. Výsledek byl vždy opačný, než očekávali ti, kdo zadávali tyto výzkumy, a nešlo o žádnou náhodu nebo nedopatření. Nedošlo k žádnému snížení spotřeby uhlí, ropy nebo elektrické energie, ale vždy jen k jejich zvýšení. Jedná se o tzv. Jevonsův paradox, největší paradox environmentální ekonomie.

 

Na podzim minulého roku firma Enviros, dlouhodobě spolupracující také s Ministerstvem průmyslu a obchodu, zpracovala pro Svaz průmyslu a dopravy studii s názvem Energetické úspory do roku 2030 dle cílů Evropské unie. Její závěr je možné shrnout tak, že na ušetření jedné koruny musíme utratit 10 korun, anebo pokud zaměníme jednotky (upozornění na čas), na ušetření 1 kWh 10 kWh musíme spotřebovat.

 

Jsou vám známy tyto věci? Jak se k nim stavíte? A zdali na ně berete ohled při vašem jednání a vystupování na Radě ministrů Evropské unie.

 

Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, páni poslanci. Pane poslanče Zahradníku, rád bych uvedl, že z důvodů, které jste ve své interpelaci zmínil, věnuji záležitosti mimořádnou pozornost, a to nejenom proto, že vlastně aplikace tohoto balíčku s vazbou na účinnost bude mít výrazný dopad na energetiku, ale především také na státní rozpočet v následujících letech.

 

Na základě projednání revize směrnice mezi členskými státy byly oproti původnímu návrhu Komise předloženému v listopadu 2016 provedeny změny textu, které jsme dlouhodobě prosazovali v souladu se zásadními body rámcové pozice České republiky a k této revizi schválené výborem pro Evropskou unii na vládní úrovni dne 27. 2. 2017. Rámcovou pozici vlády České republiky podpořil svým usnesením výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny i plénum Senátu. Z toho důvodu Česká republika podpořila schválení obecného přístupu na jednání Rady pro energetiku v červnu loňského roku. Nyní probíhá jednání v rámci tzv. trialogů s Evropským parlamentem a Evropskou komisí a při nich máme i nadále stejnou pozici, tj. racionální vyšší cíle energetické účinnosti do roku 2030 a jeho nezávaznost a flexibilitu pro nastavení a naplňování způsobů povinného zvyšování energetické účinnosti podle článku 7, které respektuje národní specifika.

 

Pro nás je dále zásadní udržet dostatečnou míru flexibility a nezávaznosti v plnění tohoto cíle, kumulativních úspor energie, který odpovídá snižování konečné spotřeby u konečného zákazníka o 1,5 % v období v letech 2021 až 2030. V případě flexibilit se jedná zejména o snížení závazků v období v letech 2026 až 2030 na úroveň 1 %, možnost započítat kumulované úspory energie z dlouhodobých opatření realizovaných před rokem 2021 a energií plynoucích z využívání obnovitelných zdrojů energie, využitou pro vlastní spotřebu v budovách (?). V případě započítávání obnovitelných zdrojů energie prosazujeme, aby došlo k započítání nepalivových obnovitelných zdrojů energie, které využívají dostupnou energii, pozitivně ovlivňují stav životního prostředí a zároveň tím přispívají k naplnění cílů v oblasti dekarbonizace a nákladově efektivních opatření.

 

Dovolte mi se také velmi krátce zmínit o studii, která byla vzpomenuta, firmy Enviros. Mám tady k dispozici podklady, které se zabývají touto studií. My jsme rádi, že studie vznikla, že se nad ní můžeme bavit. V každém případě kumuluje v sobě řadu záležitostí, které je možno diskutovat, a přispěje i k prosazení a podpoře našich stanovisek, které sdělujeme Evropské komisi.

 

Závěrem bych chtěl říct, že si ještě z důvodu některých podkladů, které nepovažujeme za relevantní, zpracováváme vlastní studii Ministerstva průmyslu a obchodu a v současné době bude o ní velká diskuse na půdě MPO a bude dokončena.

 

Děkuji za pozornost.

 

Pane ministře, děkuji za vaše vyjádření. Já jsem byl zpravodajem tehdy v tom evropském výboru, takže to vím. Jenom bych vás chtěl požádat, abyste přispíval k tomu, aby tyhle názory, které úplně nejsou konformní s mainstreamem v Evropské unii, byly šířeny, aby se nestaly tématem, o kterém je zakázáno mluvit, o kterém se sice ví, ale které patří mezi jakési tabu. Děkuji.

 

Děkuji za slovo. Jenom velmi krátkou reakci. Děkuji panu poslanci Zahradníkovi nejenom za příspěvek, ale za celou dobu spolupráce, kterou s MPO v dané oblasti vedeme, a doufám, že bude ku prospěchu konečného zákazníka a občanů ČR.