Jan Zahradník Články

 

Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane premiére, dnes dopoledne nás navštívila paní eurokomisařka Věra Jourová a seznámila nás s Bílou knihou o budoucnosti EU. Stalo se to za poměrně malého zájmu členů vaší vlády. A přitom se v Evropské unii budou dít věci. Nově zvolený prezident Emmanuel Macron spolu s kancléřkou Merkelovou deklarovali záměr reformovat Evropskou unii, otevřít zakládající smlouvy a prohloubit integraci včetně snahy o posílení role států sdružených v eurozóně. Jedná se tedy o jasný projekt dvourychlostní Evropy.

 

Já se chci zeptat, jaký postoj zaujímá vláda k tomuto záměru, jakou vizi Evropské unie bude prosazovat, z jaké pozice vstoupí Česká republika do této diskuse - aktivně, či pasivně. A samozřejmě k tomu meritu věci, k vstupu nebo nevstupu do eurozóny, když jste na sněmu Hospodářské komory vyslovil záměr stanovit pevný termín, s jakým termínem tedy hodláte vy jako premiér případně vaše vláda před nás předstoupit. Děkuji.

 

Děkuji. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem přesvědčen o tom, že nás čeká z pohledu Evropské unie velmi dynamické období. Myslím si, že zejména poté, co proběhne ten letošní supervolební rok, kdy jsou volby nejenom v České republice, ale jsou také volby třeba ve Francii nebo v Německu, ale i v dalších zemích, zdá se, že se přidávají některé další státy, teď naposledy třeba Rakousko, tak jakmile budeme mít ten letošní evropský supervolební rok za sebou a vzniknou nové vlády v rámci podstatné části Evropské unie, jsem přesvědčen o tom, že se výrazně zrychlí debata o budoucnosti Evropské unie. My jsme už ledacos naznačili v těch závěrech, které přišly z Bratislavy, ze setkání sedmadvacítky v Bratislavě, z prohlášení, které bylo přijato v Římě, to už je o něco konkrétnější, a určitě řada věcí vyplyne i z debaty, která se v příštích letech povede s Velkou Británií, pokud jde o praktickou realizaci brexitu.

 

Takže jsou tady silné motivy. Je tady snaha redefinovat Unii, pobavit se o tom, kde by Unie mohla fungovat efektivněji, užitečněji pro občany, pro členské státy. Je tady několik možných směrů vývoje. Buď se Evropa řekněme rozdělí do vícero rychlostních pruhů - ony už existují dnes, ale je tady poměrně silná snaha udržet určitou soudržnost mezi těmi klíčovými skupinami. Je tady klíčová skupina zemí, které už platí eurem, tzn. eurozóna, je tady skupina zemí, která je v Schengenu, tzn. je volný pohyb, a pak jsou tady země, které tedy neplatí eurem a ani nejsou v Schengenu. To je řekněme takové úplně nejjednodušší dělení, které můžeme v tuhle chvíli napsat z pohledu Evropské unie. Ale bude zde snaha minimálně od zemí, jako je Francie, pravděpodobně Německo, posílit a urychlit integraci zemí, které platí eurem. Určitě zde bude snaha ze strany zemí - a já doufám, i jako je Česká republika - posílit spolupráci v oblasti bezpečnosti nebo zahraniční politiky. Určitě tady bude snaha posílit spolupráci v oblasti ochrany vnějších hranic Evropské unie. Bude tady snaha ze strany zemí, jako jsou V4, zlepšit fungování vnitřního trhu. A pak tady můžou být tendence v některých zemích přijímat i uvnitř toho vnitřního trhu netarifní opatření ve snaze ochránit svůj trh např. před levnější konkurencí třeba i z východu Evropy, třeba i z České republiky. Takže jsem přesvědčen o tom, že vývoj půjde rychlým směrem.

 

Naše vláda, která samozřejmě vnímá své demokratické omezení tím, že má mandát do říjnových voleb do Poslanecké sněmovny, začala debatu nad tou Bílou knihou. Bílá kniha ovšem není nějaký politický návrh. Je to v zásadě materiál, který připravila Evropská komise, která si to určitým způsobem sama dala za úkol, a je to spíše technický popis variant, které jsou na stole. Není to nějaký návrh. Je to popis toho, kam by se teoreticky Evropa mohla ubírat. To, co má větší politickou relevanci, jsou závěry z Říma. A pokud jde o závěry z Říma, na kterých se dohodla sedmadvacítka, tak tam už když jsme je formulovali, jsme zaznamenali docela silný střet o tom, do jaké míry silně tam bude obsažena vícerychlostní Evropa.

 

Česká republika patří mezi země, které neplédují za vícerychlostní Evropu. Jsme velmi opatrní, pokud jde o projekty tohoto typu. Rádi bychom udrželi Evropu co nejvíce pohromadě. Nechceme mít odsouvání stranou jenom proto, že zatím neplatíme společnou evropskou měnou. Prostě nechceme, aby tady byly vytvářeny nějaké překážky např. v oblasti vnitřního trhu, aby tady vznikaly překotně nové instituce eurozóny, které budou ovlivňovat nepřímo Českou republiku, ale my na ně přímo žádný vliv mít nebudeme. Takže tady my nejsme stoupenci vícerychlostní Evropy a snažíme se v té debatě, která se vede, prosazovat, aby tady existovala pokud možno soudržná Evropská unie. Nicméně už při diskusi o závěrech z Říma bylo zřejmé, že země typu Itálie, Francie uvažují trošku jinak a že je zde snaha posilovat prvky posílené spolupráce, uvolnit ruce pro další integraci eurozóny, která by se mohla těm dalším členským státům vzdálit.

 

A pokud jde o přijetí společné evropské měny, to není úkol pro tuto vládu. My jsme se na začátku koalice nedohodli na tom, že bychom měli vyhlásit termín přijetí eura. Tato vláda to činit nebude. Ale myslím (předsedající upozorňuje na čas), že jsme udělali hodně pro to, abychom ekonomicky pokročili.

 

Děkuji, pane místopředsedo. Pane premiére, vy jste zmínil volby v evropských zemích, které se teď najednou objevují. A lídři, kteří do nich vstupují, ať už třeba ve Francii, nebo teď v Rakousku, jsou velmi mladí, věřme tomu, dynamičtí lidé, kteří vyrostli vlastně v podmínkách integrující se Evropy. Je možné, že po případném volebním vítězství budou velmi tvrdě prosazovat stále těsnější Unii, budou prosazovat stále hlubší integraci. A mě by zajímalo - a moje doplňující otázka zní k vám osobně, jaký je váš názor na hlubší integraci Evropské unie. Souhlasíte s ní? Děkuji.

 

Děkuji. Možná ještě než na ni odpovím, tak bych jenom velmi rychle dokončil tu otázku, která se týká přijetí společné evropské měny, na kterou se také pan poslanec ptal. My do voleb nebudeme přijímat žádné takovéto rozhodnutí. Ale jsem přesvědčen o tom, že vláda, která vzejde z voleb, se bude muset jasně rozhodnout. Právě ve světle toho, že se zrychlí tempo integrace eurozóny, zejména po německých a francouzských volbách, se to dá očekávat, a příští vláda se bude muset rozhodnout, jestli zamíříme do eurozóny.

 

Pokud se rozhodneme, že nezamíříme do eurozóny po těch příštích volbách, tak se může stát, že rychlá integrace eurozóny nás odsune na okraj Evropské unie, odsune nás do pomalejších pruhů vícerychlostní Evropy, což v některých případech může být i dobře, ale já jsem přesvědčen o tom, že ve většině případů to pro Českou republiku dobře nebude. Nemyslím si, že můžeme říci a dát nějaký bianko šek integrovat se ve všem za každou cenu. Podle mě se musíme dívat na efektivitu těchto kroků, na to, jestli tady je respektován princip subsidiarity. Myslím si, že řadu věcí nemusíme nutně v budoucnu ani ve více spolupracující Evropě řešit na bruselské úrovni, ale můžeme kompetence ponechat na úrovni jednotlivých členských zemí. A možná se tam i některé kompetence mohou v budoucnu vrátit.

 

Ale pokud jde o společnou evropskou měnu, myslím si, že je to velká výzva, že bychom o tom měli také mluvit před volbami. Až povedeme diskuse mezi jednotlivými politickými stranami, tak bychom měli jasně definovat, jak si představujeme budoucnost České republiky uvnitř Evropské unie, která se evidentně bude více strukturovat, bude tam silný tlak na rozdělení do vícerychlostních pruhů. Myslím si, že každá politická strana by pak měla říci, v jakém rychlostním pruhu si Českou republiku představuje, co to bude znamenat, jaké to bude mít přínosy, ale také jaké to bude mít náklady, protože nic nemá jenom přínosy, ale všechno má také i svoje náklady.