Jan Zahradník Články

 

 

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, v posledních dnech jsme svědky zvýšené mediální aktivity ohledně připravovaného návrhu antifosilního zákona. Zejména je tomu tak ze strany ekologických organizací. Včera projednala tento návrh vláda, jak jsme se dozvěděli. Myslím, že není jen tak náhodou, že koncept návrhu připomíná návrh, který již v roce 2012 zveřejnilo hnutí Duha spolu s Ekologickým právním servisem, což je dneska firma Frank Bold.

 

Vy jste představili návrh, který neobsahuje analýzu reálných dopadů tohoto ekologického antifosilního zákona do české ekonomiky, ani vliv na rozpočet, ani na životní úroveň obyvatelstva. Je třeba si uvědomit, že jedním z cílů, který měl být prezentován, je snížit do roku 2050 emise o 80 procent, což je obrovský úkol. A i z tohoto důvodu odmítají takto pojatý antifosilní zákon profesní svazy. Zdá se, že se opět pouštíte cestou, která je podobná té cestě, kterou jste šli v případě zákona o EIA a nebo kterou nyní obyvatelé Šumavy sledují v případě novely zákona o ochraně přírody a krajiny.

 

Pane ministře, moje otázka zní: Proč navrhujete zahájit přípravu zákona, jehož dopady do ekonomiky České republiky budou zásadní, bez znalosti předchozího prozkoumání míry těchto dopadů? Nevracíme se do doby, kdy se centrálně stanovily ekonomické cíle bez ohledu na jejich reálnost a potřebnost a pak se všichni marně snažili těchto cílů dosáhnout?

 

 

 

Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane kolego, vážené kolegyně, vážení kolegové, především bych chtěl mírně poopravit. Vláda včera, musí říct napotřetí a velmi významnou většinou, schválila záměr, kdy ona si vlastně vybrala ze dvou variant. Jedna varianta byla příprava návrhu zákona, druhá varianta byla vlastně politika ochrany klimatu a dát tam jenom ten dlouhodobý cíl. Vláda včera neschválila ani věcný záměr tohoto zákona. Vláda jenom na základě programového prohlášení vlády, kde je úkol pro Ministerstvo životního prostředí, aby připravilo zákon, který, a zdůrazňuji, pokud nebude mít negativní vliv na konkurenceschopnost České republiky, sníží závislost České republiky na fosilních palivech.

 

Já jsem včerejškem tento úkol splnil vlastně tím, že vláda mi pouze uložila, abych takový návrh připravil v paragrafovém znění do 30. září letošního roku. Účelem tohoto zákona samozřejmě je využít toho, že dneska máme jistým způsobem už naše závazky dané v rámci státní energetické koncepce, tam jsou minimálně do roku 2030, spíše do roku 2040, a vlastně splývají s úkoly, které jsou v rámci klimaticko-energetického balíčku, vyplývají pro Českou republiku z našeho členství v Evropské unii, tedy snížení emisí CO2 o 40 procent do roku 2030. Myslím, že zatím postup České republiky je úspěšný, protože ke konci roku 2015 jsme snížili oproti základně v roce 1990 emise o více než 34 procent, takže máme reálnou šanci, že do roku 2030 to stihneme.

 

V návaznosti na pařížskou klimatickou konferenci vznikla debata, jakým způsobem dlouhodobý cíl - a teď se bavíme o roku 2050 a dál - dát do materiálu, který bude nadresortní, který bude mít jakousi průřezovou platnost.

 

Chci vás ujistit, pane kolego, vaším prostřednictví pane předsedající, že dopadová studie a všechny věci s tím související budou součástí tohoto návrhu zákona, protože tady se to mírně zacyklilo. Dokud vláda nerozhodla, že půjde cestou zákona, nemělo smysl dělat dopadovou studii, protože kdyby vláda bývala rozhodla, že půjdeme cestou politiky, pak dopadová studie by byly vlastně vyhozené peníze.

 

V této chvíli tedy připravujeme do konce září letošního roku paragrafové znění zákona. Chceme jít podobným vzorem, jako šla Velká Británie v roce 2008 nebo třeba Rakousko v roce 2011, tedy určitým způsobem deklaratorně. Možná ten zákon bude podobný jako dnes svým charakterem třeba zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jeho součástí bude samozřejmě konkrétní dopad na všechny sektory, včetně sociálních dopadů. A potom se vláda rozhodne, zda takový zákon předloží Poslanecké sněmovně, nebo zda ho vrátí k dopracování, nebo jakým způsobem budeme pokračovat dál.

 

Chtěl bych vás ujistit, že klíčem je především energetická úspora, a určitě to není o tom, že by se tímto zákonem Česká republika měla zbavit nebo měla ztrácet svoji konkurenceschopnost, protože v tu chvíli by ten zákon byl samozřejmě nesmyslný a byl by špatný. A jsem také zastáncem toho, že v oblasti úspor energií a snižování závislosti na fosilních palivech chceme hledat příležitost a ne ztrátu. Pro nás je to tedy opravdu cesta, jakým způsobem by se Česká republika postupně, a ona to už docela úspěšně dělá, měla zbavovat závislosti na fosilních palivech, které pořád ještě tvoří 80 procent naší palivové základny. A vidíme moderní Evropu, že tím směrem jde. Myslím si, že to je právě cílem.

 

V této chvíli jednoznačně vás chci ujistit, že všechny věci, o kterých hovoříte, budou součástí návrhu zákona, budou předloženy a následně nato vláda rozhodne, zda a za jakých okolností tento zákon přijme nebo nepřijme. Děkuji.

 

 

 

Děkuji. Ono je to pořád totéž. Ať už se to jmenuje politika ochrany klimatu, která je v připomínkovém řízení, nebo tedy příprava antifosilního zákona. Pořád tam pracujeme s nějakými limity, které jsou poměrně ambiciózní. Když je dáte do zákona a ty limity už tam budou a k tomu teprve budete dělat dopadovou studii, bude to vždycky primárně vnímáno, že teď už musíme schválit ten zákon, zase na nás bude tlačit Unie, zase budeme pod nějakým tlakem evropských orgánů, abychom už zákon měli schválený, a dopadová studie bude jakoby sekundární.

 

Já byl bych pro, pane ministře, jestli můžu poprosit pana předsedu, aby vám to vyřídil, že by bylo lépe, aby se limity - o kterých stejně všichni víme, jaké jsou, ke kterým budete směřovat - nejdříve podrobily podrobnému detailnímu zkoumání z hlediska dopadu na ekonomiku. K tomu bych vás chtěl samozřejmě vyzvat. Děkuji.