Jan Zahradil Články

 

Na vysvětlenou: pan Juncker má být, údajně na přání voličů, instalován do čela Evropské komise. Nevadí, že jeho jméno si dokáže vybavit jen osm procent Evropanů a pouze deset procent obyvatel kontinentu hlasovalo pro strany, které jej na tuto funkci nominovaly. Federalisté se zkrátka rozhodli dohrát hru na budování skutečné evropské "vlády" a politizaci úřednické EK až do konce. 

 

Juncker při návštěvě socialistů vytáhl všechna levicová esa. Ostře kritizoval připravovanou smlouvu o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), která má usnadnit obchod mezi EU a USA, a stihl také slíbit, že vrátí do hry kontroverzní směrnici o harmonizaci mateřské dovolené. 

 

O chvíli později stál před poslanci konzervativní frakce, ve které působí i občanští demokraté. Smlouvu TTIP naopak plně podpořil a slíbil, že směrnici o mateřské dovolené shodí ze stolu… 

 

Svou funkci má pan Juncker každopádně jistou. Po posílení kritiků evropské integrace v květnových volbách se velká koalice socialistů a lidovců ještě více semkla a dává jednoznačně najevo, že se s odlišnými názory dokáže rychle vypořádat. 

 

Do vedení dvou výborů Evropského parlamentu nebyli zvoleni dva zástupci strany Alternativa pro Německo, přestože měli na tyto pozice nárok. Jedním z nich je i renomovaný profesor Bernd Lucke, šéf AfD, který byl takto symbolicky ztrestán za své názory. Je totiž kritikem eura, což je v Bruselu něco jako rouhání. Možná to panu Kellerovi nepřijde důležité. Nikde jsem nezaznamenal ani vyjádření jeho koaličních partnerů, pánů Luďka Niedermayera nebo Pavla Svobody. 

 

Zatím to tedy vypadá, že v EU se pojede dál ve stejných kolejích, jen se ve vlaku zatáhnou záclonky. Zasloužilí aparátčíci, jejichž letité federalistické sny získaly ve volbách minimální podporu veřejnosti, si mezi sebou rozdělí funkce. A přikyvovači jako pan Keller si opět nevšimnou, že se jim věší bulíky na nos.